Filmový festival Berlinale uvedl snímek o genocidní minulosti Německa v Namibii

Berlín/Windhoek 25. března 2023 (ČTK) - Filmový festival Berlinale letos uvedl snímek o masových vraždách tisíců obyvatel dnešní Namibie německou armádou za koloniální nadvlády, které bývají označovány za první genocidu 20. století. V únoru promítaný snímek Der vermessene Mensch (Změřený člověk) zachycuje vzdor namibijských kmenů Hererů a Namů proti německé koloniální nadvládě, píše list The Guardian. Německo se ke genocidě přiznalo a v roce 2018 vrátilo Namibii část ostatků tamních obyvatel odvezených německou armádou. Kmeny Hererů a Namů ale jeho později vydanou omluvu nepřijaly, mimo jiné i proto, že nesplnila jejich očekávání o výši odškodného. "Německo popíralo svou koloniální minulost více než 120 let," uvedl režisér filmu Lars Kraume. Většina lidí v Německu si podle něj není koloniální historie země - a její brutality - vědomá a ani se o ní neučí v tamních školách. Padesátiletý režisér snímku si tuto zapomenutou část německé historie uvědomil na začátku 90. let, když do čerstvě osamostatněné Namibie, kterou do té doby spravovala Jihoafrická republika, vycestoval. Režiséra nejvíce šokovalo, že v německých muzeích i nadále zůstávají lebky tisíců obětí genocidy, které německá armáda shromáždila a vyslala do Německa za účelem "vědeckého výzkumu", který měl zdůraznit nadřazenost bělochů. V roce 2018 Německo Namibii část pozůstatků vrátilo, píše server britské BBC. "Nedokážu pochopit, že máme tyto lebky jako artefakty uložené v etnologických muzeích. Nemohu pochopit, proč jsou stále uchovávány a nebyly vráceny," uvedl Kraume. "Má vlastní praprababička byla uvězněná v koncentračním táboře Alte Feste ve Windhoeku. Pracovala jako čajová dáma pro německé velitele. Byla v táboře znásilněná jedním důstojníkem a v jednom z těch koncentračních táborů se pak v roce 1909 narodila má prababička," uvedla herečka Girley Charlene Jazamaová, která ve filmu ztvárnila hlavní ženskou postavu Kambazemi, do níž se zamiluje etnolog Alexander Hoffmann, který rasové teorie zpochybňoval. Jazamaová rovněž naléhala na německé úřady, aby umožnily návrat zbývajících lebek do Namibie co nejdříve. "Doufám, že se časem navrátí jejich právoplatným majitelům, Namibijcům, aby mohly být důstojně pohřbeny. Jsou součástí traumatu přenášeného z generace na generaci," dodala. V posledních týdnech film zhlédlo i namibijské publikum napříč celou zemí díky mobilnímu kinu poháněnému solární energií. Podle Jazamaové si doposud mnoho lidí v Namibii není vědomo řady aspektů kolonizace země. Berlín tehdejší Německé jihozápadní Africe vládl od roku 1884 do první světové války. Hererové a Namové proti kolonizátorům povstali v roce 1904 a v říjnu téhož roku vydal německý velitel Lothar von Trotha "příkaz k vyhlazení". Část Hererů a Namů němečtí vojáci zahnali do pouště Omaheke, kde je nechali zemřít žízní. Ty, kteří se pokusili vrátit, německá armáda zabila, nebo poslala do koncentračních táborů. Postup Němců podle nejčastějších odhadů přežilo asi 20.000 z původních 80.000 Hererů a z původních 30.000 Namů jen asi polovina. Oficiální omluvu za genocidu, kterou Německo vydalo teprve v roce 2021, nepřijala většina náčelníků Hererů a Namů. Prohlášení totiž německá vláda spolu s vládou Namibie vytvořila bez jejich účasti a výše odškodného zdaleka neodpovídala očekáváním. Německo doposud neschválilo platbu odškodného, které má navíc mít podobu rozvojové pomoci a nikoliv oficiálních reparací, což mnozí kritizují, píše The Guardian. kpa jrm - sdílejte článek