BBC: Mladá Indka bojuje proti dávání věna, rodina ženicha často žádá miliony
Dillí 9. července 2023 (ČTK/BBC) - Žádat věno je v Indii zakázáno již od roku 1961, od rodiny nevěsty se nicméně stále očekává, že rodině ženicha daruje hotovost, oblečení či šperky. Sedmadvacetiletá indická učitelka Gundžan Tivariová (nejde o její pravé jméno) z města Bhópál se proti tomuto postupu bouří. Sepsala petici, ve které žádá policii, aby do míst, kde se konají svatby, vyslala své příslušníky, a rovněž podnikla razie s cílem skoncovat s tímto "společenským zlem", napsala britská BBC.
Jak Gundžan uvedla, petice souvisí s jejími vlastními zkušenostmi, kdy ji právě kvůli nedostatečnému věnu odmítly desítky mužů. Naposledy se to stalo letos v únoru, když její otec pozval k nim domů dalšího mladého muže a jeho rodinu v naději, že pro ni najde manžela. Poté, co si rodiče vyměnili zdvořilosti s hosty, vešla do obývacího pokoje Gundžan a nesla podnos se šálky s horkým čajem a občerstvením pro hosty. Tento okamžik popsala jako velmi "znervózňující". "Všichni na vás zírají a hodnotí, jak vypadáte," vyprávěla.
Kdy a jak se Gundžan před hosty objeví, se přitom do detailů plánuje. Pro toto setkání jí matka vybrala zelený oděv, protože se domnívala, že v něm její dcera vypadá velmi přitažlivě. Nabádala ji rovněž, aby se nesmála, protože by tak mohla přitáhnout pozornost ke svým ne příliš rovným zubům.
Gundžan již podobné situace dobře znala, za posledních několik let se účastnila šesti takových schůzek. Známé pro ni byly i otázky, které jí přítomní kladli - na její vzdělání a práci či zda umí vařit.
Ještě předtím, než vešla do pokoje, slyšela rodiče, jak se ptají otce budoucího ženicha, jak velké věno očekává. "Slyšeli jsme, že chtějí pět až šest milionů rupií (1,3 až 1,6 milionu Kč). Když se ho můj otec zeptal, zda vtipkuje, tak mu odpověděl: jestli je vaše dcera krásná, dáme vám slevu," uvedla Gundžan.
Jak konverzace pokračovala, Gundžan začalo být jasné, že žádná sleva nabídnuta nebude. Návštěvníci se totiž vyptávali i na její nerovné zuby či mateřské znaménko na čele.
Když po vypití čaje dostala indická dívka několik minut na to, aby si s případným ženichem promluvila osobně, řekla mu, že institut věna odmítá. "On souhlasil s tím, že je to společenské zlo," popsala jeho reakci Gundžan. Začala si tedy myslet, že by mohl být jiný než muži, se kterými se dosud potkala. Brzy se ale Tivariovi dozvěděli, že Gundžan byla opět odmítnuta. "Moje matka to svedla na můj postoj k věnu. Byla na mě naštvaná a nemluvila se mnou více než dva týdny," uvedla mladá Indka.
Za posledních šest let Gundžanin otec podle jejích slov oslovil "rodiny 100 až 150 způsobilých mužů" a setkal se s více než dvěma desítkami z nich. Ona sama se představila šesti rodinám a případným ženichům. U téměř všech to nedopadlo právě kvůli věnu.
"Kvůli všem těm odmítnutím jsem ztratila veškerou sebedůvěru," uvedla Gundžan, která má vysokoškolský titul z matematiky. "Když o tom přemýšlím racionálně, vím, že to nejsem já, komu něco chybí, problém mají ti, kteří chtějí věno. Často mám ale pocit, že jsem se stala pro své rodiče přítěží," dodala.
Navzdory tomu, že je dávání či vyžadování věna v zemi nelegální již od 60. let minulého století, figuruje tento institut podle nedávné studie v 90 procentech manželství. Platby v letech 1950 až 1999 činily podle BBC až čtvrt bilionu dolarů.
Je známo, že rodiče dívek si berou obrovské půjčky nebo i prodávají svůj pozemek či dům, aby splnili požadavek na věno. Nicméně ani to nemusí znamenat, že bude mít nevěsta zajištěný šťastný život. Podle indického Národního úřadu pro evidenci trestných činů (NCRB) bylo v zemi v letech 2017 až 2022 zabito 35.493 nevěst, průměrně 20 žen denně - kvůli tomu, že do manželství přinesly nedostatečné věno.
Podle místních aktivistů je věno i jedním z důvodů, proč se v Indii rodí méně dívek než chlapců. OSN odhaduje, že je v zemi každý rok potraceno téměř 400.000 plodů poté, co testy odhalí, jaké bude mít dítě pohlaví. Rodiny se totiž obávají, že je věno pro dívky bude stát velké množství peněz.
V petici adresované policejnímu veliteli v Bhópálu Gundžan píše, že jediným řešením jsou razie na místech, kde se konají svatby a zatčení těch, kteří dávají či přijímají věno. Jen "strach z trestu" je přiměje "skoncovat s touto krutou praxí", dodala indická dívka. S policejním velitelem se nedávno dokonce i sešla.
"Věno je sociální zlo a my jsme odhodlaní s ním skoncovat. Nařídil jsem všem policejním stanicím, aby poskytly pomoc jakékoli ženě, která k nim přijde," okomentoval schůzku policejní velitel. Jak nicméně dodal, "policie nemůže být přítomna všude a je zejména důležité zvýšit povědomí o tomto tématu".
Podle indické aktivistky za práva žen Kavity Šrivastavaové policie může pomoci, ale řešení problému s věnem je celkově velmi složité. "Indie není policejní stát. Je tu ale zákon o zákazu věna a je potřeba ho lépe vymáhat," uvedla. Věno podle ní často není jen jednorázovou platbou pro chamtivou rodinu ženicha, ta totiž požaduje stále více a více i po svatbě, protože "jsou to snadno získané peníze, rychlý prostředek ke zbohatnutí".
Kavita Šrivastavová zmínila i několik případů žen, které kvůli nesplněným požadavkům na výši věna čelí celoživotnímu domácímu násilí nebo byly dokonce vyhozeny z domu svého muže. S problémem věna se podle ní podaří bojovat jen tehdy, pokud ho budou mladí muži odmítat a mladé ženy ho nebudou dávat.
Jak říká Gundžan, ráda by se vdala, protože "život je dlouhý a nechce ho strávit sama", je si ale jistá, že věno nezaplatí. Její rodina je nicméně čím dál tím zoufalejší, že se vhodného partnera nepodaří najít. "Mezi mými příbuznými ve vesnici mých předků v sousedním státě Uttarpradéš je 25letá dívka považována na trhu s nevěstami již za starou," říká Gundžan. Její otec tak pravidelně pročítá nabídky manželství v novinách a oslovuje i příbuzné, aby dali vědět, kdyby narazili na někoho vhodného. Připojil se rovněž ke skupině na WhatsAppu, kde více než 2000 členů jejich kasty sdílí životopisy svých dětí.
"Většina chce okázalou svatbu, která bude stát pět milion rupií a více. Můj otec si může dovolit jen polovinu," říká Gundžan. "Můj otec říká, že je to teprve šest let, co mi začal hledat ženicha. Bez věna mi ale prý nikoho nenajde, i kdyby hledal 60 let," dodala .
tes lep - sdílejte článek
Následuje: Madrid je proti poslání kazetové munice Ukrajině, Londýn proti jejímu používání
Kyjev 8. července (ČTK) - Ukrajině by neměla být poslána kazetová munice, prohlásila dnes španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Komentář učinila v reakci na rozhodnutí Spojených států darovat tyto kontroverzní zbraně Kyjevu na pomoc při protiofenzívě vůči ruským silám. Britský premiér Rishi Sunak dnes zdůraznil, že Británie je signatářem úmluvy, která zakazuje výrobu kazetové munice a odrazuje od jejího používání, proti kterému se vyslovila i OSN. Obdobné prohlášení vydala i Kanada. Kyjev se zavázal, že munici nepoužije v Rusku nebo v městských oblastech. Kazetová munice v určité fázi letu exploduje a rozpadne se na množství menších náloží, které zabíjejí na velké ploše. Kvůli hrozbám pro civilisty budí značnou kontroverzi. Více než 120 zemí včetně Španělska i Česka se v Úmluvě o kazetové munici zavázalo, že tyto zbraně nebudou dále vyrábět, skladovat, přesouvat ani používat. Dohodu nepodepsaly například USA, Indie nebo Brazílie, ale ani Rusko a Ukrajina, které obě podle mezinárodních pozorovatelů tento typ munice již od loňského února, tedy od začátku ruské invaze, použily. "Španělsko má kromě pevného závazku vůči Ukrajině také pevný závazek, že určité zbraně a bomby nemohou být dodávány za žádných okolností," řekla Roblesová novinářům v Madridu. "Ne kazetové munici a ano legitimní obraně Ukrajiny, která by, jak chápeme, neměla být prováděna pomocí kazetové munice," dodala. Spojené státy v pátek oznámily, že Ukrajině poskytnou mimo jiné kazetovou munici v rámci nového balíku vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (asi 17,4 miliardy korun). Součástí balíku budou i dělostřelecké granáty ráže 105 milimetrů a 155 milimetrů, desítky bojových vozidel pěchoty, protitankové střely Javelin nebo munice do systému HIMARS. "Nepodporujeme používání kazetové munice," uvedla v prohlášení kanadská vláda, která připomíná, že země se přidala a dodržuje úmluvu zakazující používání a výrobu těchto zbraní. (pokračování...)
Kyjev 8. července (ČTK) - Ukrajině by neměla být poslána kazetová munice, prohlásila dnes španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Komentář učinila v reakci na rozhodnutí Spojených států darovat tyto kontroverzní zbraně Kyjevu na pomoc při protiofenzívě vůči ruským silám. Britský premiér Rishi Sunak dnes zdůraznil, že Británie je signatářem úmluvy, která zakazuje výrobu kazetové munice a odrazuje od jejího používání, proti kterému se vyslovila i OSN. Obdobné prohlášení vydala i Kanada. Kyjev se zavázal, že munici nepoužije v Rusku nebo v městských oblastech. Kazetová munice v určité fázi letu exploduje a rozpadne se na množství menších náloží, které zabíjejí na velké ploše. Kvůli hrozbám pro civilisty budí značnou kontroverzi. Více než 120 zemí včetně Španělska i Česka se v Úmluvě o kazetové munici zavázalo, že tyto zbraně nebudou dále vyrábět, skladovat, přesouvat ani používat. Dohodu nepodepsaly například USA, Indie nebo Brazílie, ale ani Rusko a Ukrajina, které obě podle mezinárodních pozorovatelů tento typ munice již od loňského února, tedy od začátku ruské invaze, použily. "Španělsko má kromě pevného závazku vůči Ukrajině také pevný závazek, že určité zbraně a bomby nemohou být dodávány za žádných okolností," řekla Roblesová novinářům v Madridu. "Ne kazetové munici a ano legitimní obraně Ukrajiny, která by, jak chápeme, neměla být prováděna pomocí kazetové munice," dodala. Spojené státy v pátek oznámily, že Ukrajině poskytnou mimo jiné kazetovou munici v rámci nového balíku vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (asi 17,4 miliardy korun). Součástí balíku budou i dělostřelecké granáty ráže 105 milimetrů a 155 milimetrů, desítky bojových vozidel pěchoty, protitankové střely Javelin nebo munice do systému HIMARS. "Nepodporujeme používání kazetové munice," uvedla v prohlášení kanadská vláda, která připomíná, že země se přidala a dodržuje úmluvu zakazující používání a výrobu těchto zbraní. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'BBC: Mladá Indka bojuje proti dávání věna, rodina ženicha často žádá miliony' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Sociální problematika (sop) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2023070401847|506299. Vydána 09.07.2023 4:12:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'BBC: Mladá Indka bojuje proti dávání věna, rodina ženicha často žádá miliony' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Sociální problematika (sop) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2023070401847|506299. Vydána 09.07.2023 4:12:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.