USA se stávají zemí ranních ptáčat, píše The Wall Street Journal
Washington 24. července 2023 (ČTK) - Nové trendy restaurace zavírají své kuchyně v osm hodin. Kina vyměňují večerní projekce za odpolední. Dokonce i divadla na newyorské Broadwayi posouvají představení na dřívější časy. Tyto a další signály jsou podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) důkazem toho, že ranní ptáčata ve Spojených státech získávají převahu nad lidmi, kteří jsou aktivnější ve večerních hodinách.
List uvádí, že ke změně přispívají lidé, kteří pracují z domova a chtějí vyrazit za zábavou, jakmile doma vstanou od svých počítačů. "Některé noční sovy si říkají, že začínáme být trochu nudní. Jiné hromadný posun aktivit přijímají," píše WSJ v odkaze na večerní typy lidí.
Trend nedávno zaskočil Alexandera Donnellyho, když se chtěl při pátečním večeru s přáteli vydat na představení na Broadwayi, která jsou pro něj pravidelnou zábavou. Byl zvyklý na to, že představení začínají po osmé hodině, když ale těsně po sedmé přišel k pokladně vyzvednout lístky, divadlo už svolávalo návštěvníky do sálu. Jeho přátelé byli teprve na cestě a skupina se nakonec rozhodla představení vynechat.
"Byl jsem na desítkách pátečních představení a všechna začínala v osm, takže jsem byl v šoku," řekl Donnelly. WSJ s odvoláním na server Playbill uvádí, že o hodinu dříve nyní na Broadwayi začíná třetina večerního programu v poslední den pracovního týdne.
Změny jsou patrné také v pohostinství. Podle sociální sítě Yelp dnes restaurace obslouží deset procent zákazníků mezi 14:00 a 17:00, zatímco před pandemií covidu-19 to bylo jen pět procent.
Jedním z těch, kdo se do restaurací vydávají v odpoledních hodinách, je Kathy Hatfieldová ze státu Massachusetts, které zaměstnavatel umožňuje pracovat na dálku. Po práci začala s knížkami chodit na sklenku vína a na večeři a nyní pozoruje, že její dva oblíbené podniky bývají zpravidla do šesté hodiny plné. Také zjišťuje, že o víkendech je snazší zarezervovat si stůl na sedmou hodinu než na pátou. "Obrátilo se to," konstatovala.
V Los Angeles na opačném konci USA luxusní restaurace Asterid původně zavírala ve 23:00, když loni na jaře otevřela. Teď ovšem většinou obsluhuje poslední hosty okolo 20:30, píše WSJ. A v New Orleans, které je známé svým nočním životem, začali promotéři ze společnosti River Beats pořádat koncerty převážně mezi šestou a jedenáctou večer. Dříve hlavní hvězdy jejích akcí zahajovaly svá vystoupení i hodinu po půlnoci.
"Všimli jsme si poklesu návštěvnosti na pozdních večerních akcích a poptávky po dřívějších akcích," řekl spoluzakladatel River Beats Sean Schmidt. "Úplně jsme nevěděli, proč se to děje, ale dělo se to, a brzy nám došlo, že promotéři, kteří na tu poptávku nezareagují, pravděpodobně zůstanou pozadu," dodal.
lex mka
- sdílejte článek
Následuje: NYT: Tunisané milují tuňáka, ale ten je čím dál tím nedostupnější
Tunis 24. července (ČTK/The New York Times) - Možná patříte mezi více než 5000 odběratelů e-mailového zpravodaje "Otevírání plechovek" (Popping Tins), který se věnuje výhradně konzervovaným mořským plodům. Třeba patříte do klubu, který se zabývá konzervovanými rybami, anebo jste prolistovali kuchařku zaměřenou na konzervované ryby, která vám poradí, jak nejlépe připravit už hotovou potravinu. Možná dokonce, stejně jako někteří uživatelé TikToku, pořádáte každý týden s manželem či manželkou "rande s konzervovanými rybami". Ale dokud jste nebyli v Tunisku, jehož severoafrické pobřeží je přes Středozemní moře otočené směrem k Itálii, určitě jste si neuvědomili, jak neomezené jsou kulinářské možnosti rybích konzerv - v tomto případě konkrétně tuňáka, napsal zpravodajský server The New York Times. Tunisané si tuňáka v konzervě dávají do salátů. Přidávají ho do pokrmů s dušeným masem. Dávají si ho na těstoviny. Plní ho do teplého pečiva malsuka z křehkého těsta. Přidají ho na grilovaný salát mechouia s paprikou a rajčaty, kde ho naaranžují do dekorativního vzoru spolu s rozčtvrceným vejcem natvrdo a jednou nebo dvěma olivami. Tuniská pizza se podává s hrstí tuňáka z konzervy uprostřed. Pokud si zákazník přeje sendvič bez tuňáka, často se dočká jen nechápavého pohledu, káravého zamračení, případně zamumlání "jen trochu", po kterém dostanou sendvič plný tuňáka. "Stačí přidat tuňáka, a je z toho tuniské jídlo," říká 29letý kuchař Aladdin Búmajza. A přehání přitom jen minimálně. Tunisko je země, kde se vedou zanícené diskuse o nejlepší místní značce tuňáka v plechovce. A majitel přístavního obchůdku, kde nabízí sendviče a dušené maso, denně spotřebuje přes čtyři kila konzervovaného tuňáka. Než se začal vyrábět a prodávat tuňák v plechovce, mnozí Tunisané žijící na pobřeží si tuto rybu sami konzervovali s pomocí soli a olivového oleje, a sušili na slunci. Nyní se v Tunisku nachází nejméně půl tuctu továren, které vyrábějí tuňáka v plechovkách o velikosti od hokejových puků až po jedenáctikilové kolosy. Ani to však nestačí pro 12 milionů tuniských obyvatel, z nichž většina žije v oblastech podél pobřeží. Tunisko proto musí dovážet další konzervy ze zahraničí. Zdá se, že nikdo s jistotou neví, proč je tuňák v Tunisku tak všudypřítomnou potravinou - všichni se však shodují, že to nemá nic společného s podobností slov "tuňák" a "Tunisko". Podle některých teorií zálibu v konzumaci tuňáka do Tuniska přivezli sicilští a maltští rybáři, kteří do této severoafrické země emigrovali. Podle Aladdina Búmajzy byl tuňák původně jen způsobem, jak jídlo přizdobit. A tuniský umělec Rafram Šaddád, který zkoumá místní tradice, se odvolává na legendu z 19. století o původu klasického "tuniského talíře", který kombinuje konzervovaného tuňáka, pálivou chilli pastu známou jako harissa, nakládaný citron, olivy a nakládanou zeleninu: Chudý muž z pobřežní vesnice nedaleko Tunisu chodil od stánku ke stánku a žádal o vše, co mu kdo mohl dát k jídlu. (pokračování...)
Tunis 24. července (ČTK/The New York Times) - Možná patříte mezi více než 5000 odběratelů e-mailového zpravodaje "Otevírání plechovek" (Popping Tins), který se věnuje výhradně konzervovaným mořským plodům. Třeba patříte do klubu, který se zabývá konzervovanými rybami, anebo jste prolistovali kuchařku zaměřenou na konzervované ryby, která vám poradí, jak nejlépe připravit už hotovou potravinu. Možná dokonce, stejně jako někteří uživatelé TikToku, pořádáte každý týden s manželem či manželkou "rande s konzervovanými rybami". Ale dokud jste nebyli v Tunisku, jehož severoafrické pobřeží je přes Středozemní moře otočené směrem k Itálii, určitě jste si neuvědomili, jak neomezené jsou kulinářské možnosti rybích konzerv - v tomto případě konkrétně tuňáka, napsal zpravodajský server The New York Times. Tunisané si tuňáka v konzervě dávají do salátů. Přidávají ho do pokrmů s dušeným masem. Dávají si ho na těstoviny. Plní ho do teplého pečiva malsuka z křehkého těsta. Přidají ho na grilovaný salát mechouia s paprikou a rajčaty, kde ho naaranžují do dekorativního vzoru spolu s rozčtvrceným vejcem natvrdo a jednou nebo dvěma olivami. Tuniská pizza se podává s hrstí tuňáka z konzervy uprostřed. Pokud si zákazník přeje sendvič bez tuňáka, často se dočká jen nechápavého pohledu, káravého zamračení, případně zamumlání "jen trochu", po kterém dostanou sendvič plný tuňáka. "Stačí přidat tuňáka, a je z toho tuniské jídlo," říká 29letý kuchař Aladdin Búmajza. A přehání přitom jen minimálně. Tunisko je země, kde se vedou zanícené diskuse o nejlepší místní značce tuňáka v plechovce. A majitel přístavního obchůdku, kde nabízí sendviče a dušené maso, denně spotřebuje přes čtyři kila konzervovaného tuňáka. Než se začal vyrábět a prodávat tuňák v plechovce, mnozí Tunisané žijící na pobřeží si tuto rybu sami konzervovali s pomocí soli a olivového oleje, a sušili na slunci. Nyní se v Tunisku nachází nejméně půl tuctu továren, které vyrábějí tuňáka v plechovkách o velikosti od hokejových puků až po jedenáctikilové kolosy. Ani to však nestačí pro 12 milionů tuniských obyvatel, z nichž většina žije v oblastech podél pobřeží. Tunisko proto musí dovážet další konzervy ze zahraničí. Zdá se, že nikdo s jistotou neví, proč je tuňák v Tunisku tak všudypřítomnou potravinou - všichni se však shodují, že to nemá nic společného s podobností slov "tuňák" a "Tunisko". Podle některých teorií zálibu v konzumaci tuňáka do Tuniska přivezli sicilští a maltští rybáři, kteří do této severoafrické země emigrovali. Podle Aladdina Búmajzy byl tuňák původně jen způsobem, jak jídlo přizdobit. A tuniský umělec Rafram Šaddád, který zkoumá místní tradice, se odvolává na legendu z 19. století o původu klasického "tuniského talíře", který kombinuje konzervovaného tuňáka, pálivou chilli pastu známou jako harissa, nakládaný citron, olivy a nakládanou zeleninu: Chudý muž z pobřežní vesnice nedaleko Tunisu chodil od stánku ke stánku a žádal o vše, co mu kdo mohl dát k jídlu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'USA se stávají zemí ranních ptáčat, píše The Wall Street Journal' je zařazena do kategorií Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2023072104500|506469. Vydána 24.07.2023 6:20:38. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'USA se stávají zemí ranních ptáčat, píše The Wall Street Journal' je zařazena do kategorií Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2023072104500|506469. Vydána 24.07.2023 6:20:38. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
