BBC: Smrtka a hurikán Katrina aneb proč personifikujeme nemoci či nebezpečí
Washington 24. září 2023 (ČTK/BBC) - Jak byste si představili nehmotnou pohromu, která se bez ohlášení vplíží do vašeho domu a připraví o život vás a vaše blízké? Ve středověké Evropě stižené morovými ranami byl odpovědí kostlivec v kápi - Smrt. Smrtka se poprvé objevila ve 14. století, v dobách černé smrti, kdy se jako vlna za vlnou infekce způsobené bakterií yersinia pestis valily přes celý kontinent a zahubily polovinu jeho obyvatel.
Dovednost rozpoznávat a odhadovat duševní stav jiných lidí a schopnost ztvárňovat cíle a záměry umožňuje lidem také ztvárňovat a rozmýšlet o různých nadpřirozených subjektech, a následně v ně i věřit...
Přesná podoba Smrtky se v jednotlivých zemích liší. Je stará či mladá, žena nebo muž, oděná v bílé nebo černé, ale ve většině lidových kultur napříč dějinami je smrt a nemoc zobrazována v lidské podobě, píše server BBC.
V době po osvícenství bychom si mohli myslet, že jsme personifikaci přírodních jevů ponechali v minulosti. Přesto stačí jen letmý pohled na to, jak jsme se vyjadřovali o covidu-19, a zjistíme, že opak je pravdou. Někteří komentátoři o koronaviru hovořili, jako kdyby měl vědomý záměr zničit lidstvo, a v novinových karikaturách měl nohy, ruce a zlověstný úšklebek. Tehdejší americký prezident Donald Trump o něm mluvil jako o "drsném a chytrém".
Podobně reagujeme na extrémní počasí. Hurikánům a bouřím dáváme stejná jména jako našim dětem a mluvíme o nich, jako kdyby stejně jako lidé mohli cítit zlobu nebo se chtěli mstít. Stejný jev můžeme pozorovat i v našich rozzlobených reakcích na nefunkční technologie - pokaždé, když proklínáme své počítače a nadáváme na své chytré telefony, automaticky antropomorfizujeme neživé objekty.
Pocit kontroly, který nám takové chování navozuje, nám může poskytnout rychlou úlevu. "Naše práce ukázala, že lidé u věcí, které antropomorfizují, pociťují předvídatelnost a porozumění. Takže bez ohledu na to, zda těm věcem opravdu rozumí, jim to poskytuje pocit psychické útěchy," uvedl výzkumník Adam Waytz z univerzity v Evanstonu v americkém státě Illinois. Provedl řadu experimentů a studií souvisejících s tendencí lidí přisuzovat lidské rysy technologickým zařízením.
Dlouhodobé důsledky takového chování pak závisejí na kontextu. V nejhorším případě může antropomorfizace prohloubit iracionální chování - například ve způsobech, jak vnímáme štěstí a jak to ovlivňuje naše finanční rozhodování. To sledovala Katina Kulowová z univerzity v americkém Louisville, která se spolu s kolegy účastníků studie ptala, nakolik si polidšťují štěstí. Zjistila, že čím víc lidé štěstěně přisuzují lidské vlastnosti, tím pravděpodobnější je, že při hazardních hrách riskují.
Co se týče našeho zdraví, může nás tento mechanismus naopak ochránit před rizikem. Podle výzkumu týmu Lili Wangové z univerzity v čínském Chang-čou se zdá, že pokud si nemoc personifikujeme, cítíme se více ohrožení a zranitelní, a proto přijímáme vhodná preventivní opatření.
Někteří výzkumníci tvrdí, že s ohledem na dějiny lidstva mohly naše antropomorfní sklony dát vzniknout božstvům. Příběhy o bozích mohly mít původ v případech, kdy jsme za neočekávanou událostí hledali lidský záměr, a časem se vyvinuly v složité náboženské systémy. V mnoha případech zahrnují konkrétní vzhled božstev a jejich schopnosti spolu s tradicemi, které je třeba dodržovat, abychom si je udobřili.
"Dovednost rozpoznávat a odhadovat duševní stav jiných lidí a schopnost ztvárňovat cíle a záměry umožňuje lidem také ztvárňovat a rozmýšlet o různých nadpřirozených subjektech, a následně v ně i věřit," píše Will Gervais z Kentucké univerzity ve vědeckém článku na toto téma. "Schopnost představovat si bohy vzniká jako kognitivní vedlejší produkt lidské schopnosti vnímat mysl," pokračuje. Dostupné důkazy tuto myšlenku podporují. Pocity nejistoty například podle všeho znamenají větší víru v náboženské nebo paranormální figury, a snímky mozku ukázaly, že tato víra má často stejný nervový základ jako jiné projevy antropomorfismu.
Ať už nadávají svým laptopům, vyhýbají se vychytralému koronaviru, vzpomínají na hurikán Katrina nebo se považují za dítě štěstěny, zdá se, že lidé si nemohou pomoci a svět kolem sebe zaplňují imaginárními bytostmi, stvořenými k vlastnímu obrazu.
nim spr - sdílejte článek
Následuje: Boj proti izraelské reformě je podle rezervisty druhou válkou za nezávislost
Tel Aviv 23. září (zvláštní zpravodajka ČTK Eliška Naegele) - Justiční reforma prosazovaná vládou izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je pokusem změnit charakter Izraele a boj proti ní je druhou válkou za nezávislost. Evropským novinářům to v Tel Avivu řekl někdejší stíhací pilot izraelského letectva a plukovník v záloze Ron Tira, který kvůli nesouhlasu s reformou soudnictví pozastavil svou službu. Podle podplukovníka a mezinárodního mluvčího izraelské armády Richarda Hechta je naopak zásadní, aby armáda zůstala "apolitická a neposkvrněná". "Považuji to za největší výzvu, kterou jsem v životě zažil. Jde o pokus změnit charakter Izraele a ústavní systém. Vnímám to jako druhou válku za nezávislost, takže jsou na stole všechny prostředky. Je to válka, ne politický boj," uvedl Tira, který do armády vstoupil před 39 lety, byl stíhacím pilotem, stál v čele zpravodajské sekce letectva a později jako rezervista sloužil jako strategický poradce. Letos v červenci se Tira rozhodl pozastavit svou službu v záloze poté, co parlament schválil kontroverzní zákon, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády. Zákon, který je součástí rozsáhlejší reformy, byl přijat jako novela takzvaného základního zákona, což je zvláštní právní předpis, který slouží jako jakási ústava, jelikož Izrael psanou ústavu nemá. Proti plánu rozsáhlé justiční reformy se v Izraeli konají masové protesty už od začátku roku. Změny prosazované nábožensko-nacionalistickou koalicí podle kritiků ohrožují demokracii, protože dají velké pravomoci vládě na úkor nejvyššího soudu a posílí též vliv vlády na jmenování soudců civilních soudů. Reformu kritizují široké vrstvy izraelské společnosti, včetně rezervistů v armádě. Část z nich se kvůli tomu rozhodla pozastavit službu; podle izraelských médií jich jsou stovky až tisíce, včetně zhruba dvou set pilotů. Armáda ale konkrétní počty nezveřejnila. Tento měsíc se legálností reformy začal zabývat izraelský nejvyšší soud. Navrhované justiční změny Tira přirovnává k ústavní revoluci. (pokračování...)
Tel Aviv 23. září (zvláštní zpravodajka ČTK Eliška Naegele) - Justiční reforma prosazovaná vládou izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je pokusem změnit charakter Izraele a boj proti ní je druhou válkou za nezávislost. Evropským novinářům to v Tel Avivu řekl někdejší stíhací pilot izraelského letectva a plukovník v záloze Ron Tira, který kvůli nesouhlasu s reformou soudnictví pozastavil svou službu. Podle podplukovníka a mezinárodního mluvčího izraelské armády Richarda Hechta je naopak zásadní, aby armáda zůstala "apolitická a neposkvrněná". "Považuji to za největší výzvu, kterou jsem v životě zažil. Jde o pokus změnit charakter Izraele a ústavní systém. Vnímám to jako druhou válku za nezávislost, takže jsou na stole všechny prostředky. Je to válka, ne politický boj," uvedl Tira, který do armády vstoupil před 39 lety, byl stíhacím pilotem, stál v čele zpravodajské sekce letectva a později jako rezervista sloužil jako strategický poradce. Letos v červenci se Tira rozhodl pozastavit svou službu v záloze poté, co parlament schválil kontroverzní zákon, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády. Zákon, který je součástí rozsáhlejší reformy, byl přijat jako novela takzvaného základního zákona, což je zvláštní právní předpis, který slouží jako jakási ústava, jelikož Izrael psanou ústavu nemá. Proti plánu rozsáhlé justiční reformy se v Izraeli konají masové protesty už od začátku roku. Změny prosazované nábožensko-nacionalistickou koalicí podle kritiků ohrožují demokracii, protože dají velké pravomoci vládě na úkor nejvyššího soudu a posílí též vliv vlády na jmenování soudců civilních soudů. Reformu kritizují široké vrstvy izraelské společnosti, včetně rezervistů v armádě. Část z nich se kvůli tomu rozhodla pozastavit službu; podle izraelských médií jich jsou stovky až tisíce, včetně zhruba dvou set pilotů. Armáda ale konkrétní počty nezveřejnila. Tento měsíc se legálností reformy začal zabývat izraelský nejvyšší soud. Navrhované justiční změny Tira přirovnává k ústavní revoluci. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'BBC: Smrtka a hurikán Katrina aneb proč personifikujeme nemoci či nebezpečí' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Sociální problematika (sop) - Politika (pol) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2023091805486|507269. Vydána 24.09.2023 4:12:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'BBC: Smrtka a hurikán Katrina aneb proč personifikujeme nemoci či nebezpečí' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Sociální problematika (sop) - Politika (pol) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2023091805486|507269. Vydána 24.09.2023 4:12:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.