Šmucler: Trendem estetické medicíny už není jen zpomalení, ale prevence stárnutí
Praha 7. října 2023 (ČTK) - Trendem estetické medicíny už není jen zpomalení, ale i prevence stárnutí a ve světě se stále více prosazuje tzv. "beutification", tedy změna vzhledu na přání a vyjádření se svým novým krásným vzhledem. ČTK to řekl zakladatel centra Asklepion - institutu klinické a estetické medicíny a prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Největší zájem je podle něj na jeho klinice o aplikace kyseliny hyaluronové a botulotoxinu, přibývá také zájemců o odstranění tetování a zůstává zájem o plastické operace prsou.
"Plastika prsou je v Čechách nejpopulárnější výkon. Je strašně málo zemí na světě, kde to tak je. Všude dramaticky vítězí tzv. facelifty, protože starší a bohatí lidé chtějí vypadat dobře. Ty tady ale nemají moc dobrou pověst, protože se na začátku někdy nedařily," dodal. Ve světě jsou velmi časté také liposukce, tedy odsání tuku, v Česku trvá zájem o laserové depilace.
Za hlavní směr, kterým se vývoj estetické medicíny v současné době ubírá, je podle Šmuclera prevence. "Mně na plastické chirurgii jako doktorovi vadilo, že žena stárne a teď jí někdo vytáhne víčka nebo jí udělá jenom kus obličeje. A některé slavné zpěvačky, které nechci jmenovat, vypadaly hodně divně, nebyly si podobné," popsal.
Inspiraci proto čerpá obor i například v soudním lékařství, jehož odborníci umí pohlaví a věk určit podle nalezené lebky. "Zkoumáme, jestli bychom dokázali stárnutí zpomalit tím, že bychom vypínali nějaké tahy svalů," vysvětlil.
V USA a Asii se podle něj plastická chirurgie víc zaměřuje na "beutification", tedy výrazné změny vzhledu na přání. "Myslím si, že lidí, kteří chtějí být krásní, je strašně moc, a když to rozjedeme, tak to bude dostupné každému," uvedl. V Asklepionu podle něj ale všechny pacienty, kteří chtějí zásadní změnu vzhledu, vyšetří i psychiatr.
I v estetické medicíně pomáhá umělá inteligence. Lidé si podle Šmuclera budou moci sami brzy monitorovat stárnutí, zubní kazy nebo kožní znaménka pomocí focení, budou díky AI schopní přesněji popsat změny, které na svém vzhledu chtějí, nebo jim lékaři budou dopředu modelovat, jak budou po různých estetických výkonech vypadat.
Z počtu výkonů, které Asklepion provádí, je podle Šmuclera téměř polovina aplikací kyseliny hyaluronové a botulotoxinu (45,5 procenta), další dvě pětiny tvoří laserová a dermatologická ošetření a laserové depilace. Plastická chirurgie podle něj tvoří pod půl procenta a nepřibývá jí. Příliš není ani často medializovaných požadavků na opravy nepodařených zákroků.
Naopak více se lékaři věnují laserovému odstraňování tetování, jiné než dříve jsou i jejich důvody. "Na začátku jsme hrozně jeli odstraňování různých kriminálních věcí a úletů," řekl Šmucler. Lidé podle něj byli dříve o tetování více přesvědčení a bylo to jejich zásadní vyjádření. Dnes někdy přicházejí i s požadavky na odstranění vzorů, které "jen" vyšly z módy. Popsal, že třeba krásné padesátileté ženy chtějí odstranit tetování z 90. let. "A ona řekne: Já když vyjdu na pláži, tak lidi vědí, že jsem starší, než se snažím vypadat," citoval.
Stále ale podle něj není snadné tetování odstranit, protože používané pigmenty nejsou stejné. "Nás strašně trápí tetovací salony, že nepoužívají standardizované inkousty, ale pokaždé něco jiného, takže to musíme vyzkoušet na kousku (tetování)," vysvětlil. Jejich kvalitu letos testovali i hygienici, některé vzorky obsahovaly nadlimitní množství kobaltu nebo olova. Jejich obsah a označení pigmentů se snaží regulovat i Evropská unie. "Když 'rozstřílíme' ten pigment, tak on nezmizí, ale jde do lymfatických uzlin," řekl Šmucler s tím, že někdy jsou v těch uzlinách i karcinogeny. Nově se proto podle něj přistupuje k tomu, že se do kůže dělají mikroskopické dírky a pigmenty pak "vypadnou" ven. Varoval také před příliš levnými možnostmi odstranit tetování, které podle něj nabízejí některá tetovací studia. "Dovážejí laciné lasery z Číny, které dělají velké jizvy," řekl.
Obecně se podle něj trh estetické medicíny zvětšuje, konkrétní čísla ale dostupná nejsou. V Asklepionu podle Šmuclera tvoří cizinci 40 procent klientely, což je dané i pobočkou v Karlových Varech, obecně totiž ČR není významným cílem medicínského turismu. "My jsme na tom byli hrozně dobře na začátku 90. let," uvedl. Navazovalo se tehdy na Ústav lékařské kosmetiky. "Teď nás už začali před válkou porážet Ukrajinci, neskuteční jsou Maďaři nebo Poláci nebo kliniky v Turecku," dodal
Část klientů jde podle něj po nejnižší ceně, kterou někdy hledají i v zahraničí. I české úřady už varovaly před některými zákroky estetické medicíny v zahraničí, například Státní zdravotní ústav (SZÚ) v tiskové zprávě před aplikací botulotoxinu v Turecku. Podle odborníků navíc není prokázáno, že takové injekce botulotoxinu do žaludku jako léčba obezity fungují.
van mha - sdílejte článek
Následuje: FT: Může být Evropa zelená bez důležitých nerostných surovin z Číny?
Peking 7. října (ČTK/Financial Times) - Blízký východ má ropu, Čína má kovy vzácných zemin, řekl v roce 1987 tehdejší čínský lídr Teng Siao-pching, když byl na návštěvě města Pao-tchou v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. V této lokalitě se nachází jedno z největších nalezišť vzácných zemin v Číně. I když kovy vzácných zemin jsou po celém světě, žádná země je nevyužívá tak, jako Čína. Peking rozpoznal strategickou důležitost těchto zdrojů před více než třiceti lety a vybudoval si dominantní postavení v produkci oxidů vzácných zemin - vytěžené suroviny, ze které se oddělují prvky vzácných zemin, píše list Financial Times (FT). Další země se snaží Čínu dohnat. Produkce oxidů kovů vzácných zemin mimo Čínu se podle údajů z USA loni zvýšila ve srovnání s rokem 2015 téměř čtyřnásobně a dosáhla 90.000 tun. Čína však nezaostává. Produkce se tam loni zdvojnásobila na 210.000 tun a v absolutních číslech je daleko před zbytkem světa. Těžba je ale jen prvním krokem. Prvky vzácných zemin se musejí oddělit od oxidů, rafinovat a zpracovat do slitin v rámci složitého, vysoce specializovaného a vícestupňového procesu, než se z nich mohou stát magnety. I zde mají relativně nové země, jako je Evropa, co dohánět. Čína si v každém kroku tohoto procesu vybudovala vedoucí pozici, a to díky dlouhodobé a koordinované průmyslové strategii podporované státními dotacemi. "V krátkodobém horizontu bude Čína stále hlavním hráčem," uvedl analytik institutu CEPS Edoardo Righetti. "Nemůžete za pět let zlomit konkurenční výhodu, kterou si vybudovala za posledních 30 let." Poptávka po kovech vzácných zemin roste kvůli jejich důležitosti při výrobě permanentních magnetů, které jsou nezbytnou součástí pokročilých technologií důležitých pro udržitelný růst. Elektromobily bez permanentních magnetů potřebují větší baterie, větrné turbíny na moři bez nich vyžadují větší údržbu. To z těchto málo známých prvků dělá zásadní prvky pro odklon od fosilních paliv. A jsou také životně důležité pro zbrojní systémy. Hodnota globálního trhu s kovy vzácných zemin by letos měla dosáhnout asi devět miliard USD (207 miliard Kč). Do deseti let se však více než zdvojnásobí a dosáhne 21 miliard USD, odhaduje poradenská společnost Project Blue. V Evropě se poptávka po vzácných kovech podle nynějších odhadů zvýší do roku 2030 pětinásobně. Produkce v Evropě je v současnosti na úrovni těžby i zpracování zanedbatelná. "V Evropě neexistují žádná významná prokázaná ložiska, (není k dispozici) žádná recyklační technologie, ani se nerealizuje, a s výjimkou Číny neexistuje téměř žádná navazující zpracovatelská technologie," uvedl Ton Bastein z nizozemského výzkumného institutu TNO. Dokonce i v technologických oblastech, ve kterých je Evropa světovým lídrem, jako je například výroba větrných turbín, je region stále závislý na důležitých surovinách z Číny. (pokračování...)
Peking 7. října (ČTK/Financial Times) - Blízký východ má ropu, Čína má kovy vzácných zemin, řekl v roce 1987 tehdejší čínský lídr Teng Siao-pching, když byl na návštěvě města Pao-tchou v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. V této lokalitě se nachází jedno z největších nalezišť vzácných zemin v Číně. I když kovy vzácných zemin jsou po celém světě, žádná země je nevyužívá tak, jako Čína. Peking rozpoznal strategickou důležitost těchto zdrojů před více než třiceti lety a vybudoval si dominantní postavení v produkci oxidů vzácných zemin - vytěžené suroviny, ze které se oddělují prvky vzácných zemin, píše list Financial Times (FT). Další země se snaží Čínu dohnat. Produkce oxidů kovů vzácných zemin mimo Čínu se podle údajů z USA loni zvýšila ve srovnání s rokem 2015 téměř čtyřnásobně a dosáhla 90.000 tun. Čína však nezaostává. Produkce se tam loni zdvojnásobila na 210.000 tun a v absolutních číslech je daleko před zbytkem světa. Těžba je ale jen prvním krokem. Prvky vzácných zemin se musejí oddělit od oxidů, rafinovat a zpracovat do slitin v rámci složitého, vysoce specializovaného a vícestupňového procesu, než se z nich mohou stát magnety. I zde mají relativně nové země, jako je Evropa, co dohánět. Čína si v každém kroku tohoto procesu vybudovala vedoucí pozici, a to díky dlouhodobé a koordinované průmyslové strategii podporované státními dotacemi. "V krátkodobém horizontu bude Čína stále hlavním hráčem," uvedl analytik institutu CEPS Edoardo Righetti. "Nemůžete za pět let zlomit konkurenční výhodu, kterou si vybudovala za posledních 30 let." Poptávka po kovech vzácných zemin roste kvůli jejich důležitosti při výrobě permanentních magnetů, které jsou nezbytnou součástí pokročilých technologií důležitých pro udržitelný růst. Elektromobily bez permanentních magnetů potřebují větší baterie, větrné turbíny na moři bez nich vyžadují větší údržbu. To z těchto málo známých prvků dělá zásadní prvky pro odklon od fosilních paliv. A jsou také životně důležité pro zbrojní systémy. Hodnota globálního trhu s kovy vzácných zemin by letos měla dosáhnout asi devět miliard USD (207 miliard Kč). Do deseti let se však více než zdvojnásobí a dosáhne 21 miliard USD, odhaduje poradenská společnost Project Blue. V Evropě se poptávka po vzácných kovech podle nynějších odhadů zvýší do roku 2030 pětinásobně. Produkce v Evropě je v současnosti na úrovni těžby i zpracování zanedbatelná. "V Evropě neexistují žádná významná prokázaná ložiska, (není k dispozici) žádná recyklační technologie, ani se nerealizuje, a s výjimkou Číny neexistuje téměř žádná navazující zpracovatelská technologie," uvedl Ton Bastein z nizozemského výzkumného institutu TNO. Dokonce i v technologických oblastech, ve kterých je Evropa světovým lídrem, jako je například výroba větrných turbín, je region stále závislý na důležitých surovinách z Číny. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Šmucler: Trendem estetické medicíny už není jen zpomalení, ale prevence stárnutí' je zařazena do kategorií Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag) - Zdravotnictví (zdr). ID zprávy: T2023100603210|507358. Vydána 07.10.2023 12:40:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Šmucler: Trendem estetické medicíny už není jen zpomalení, ale prevence stárnutí' je zařazena do kategorií Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag) - Zdravotnictví (zdr). ID zprávy: T2023100603210|507358. Vydána 07.10.2023 12:40:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.