WSJ: Ukrajinští muži v zahraničí se sice vyhnuli válce, trápí je ale výčitky
Kyjev 7. října (The Wall Street Journal/ ČTK) - Ukrajinští muži, kteří zůstali v zahraničí a dali přednost ambicím před povinností, cítí prohlubující se propast mezi nimi a těmi, kdo zůstali ve vlasti, aby bojovali, napsal deník The Wall Street Journal. Viktor Lesyk se dva týdny předtím, než ruská vojska vpadla do jeho vlasti, přestěhoval za prací ze Lvova na západě Ukrajiny do polského Krakova. Na začátku války tento 25letý IT specialista zvažoval, že se vrátí a nějak se zapojí, aby pomohl vytlačení ruských sil. Ale vzhledem k tomu, že nevěděl, jaké konkrétně role by se mohl zhostit, rozhodl se zůstat v zahraničí.
"Asi nejsem dost silný," říká Viktor, zatímco konflikt v jeho zemi trvá už rok a půl.
Během prvních dní ruské invaze se ukrajinští muži hromadně hlásili k obraně své země. Tisíce těch, kteří žili v zahraničí, přerušili své dosavadní životy, aby se mohli zapojit na Ukrajině do boje. Další ale pozorovali konflikt zpovzdálí, ať už ze strachu z války nebo kvůli tomu, že už měli za hranicemi zařízené životy.
Nyní, když jsou v přední linii potřeba noví vojáci, se propast mezi těmi, kdo zůstali na Ukrajině, a těmi, kdo dál žijí za hranicemi, prohlubuje. V dlouhodobé perspektivě by to mohlo ohrozit obnovu země.
Ukrajinský válečný stav většině mužů mezi 18 a 60 lety znemožňuje odjet z vlasti. Ti, co jsou v branném věku, mohou být totiž povoláni do zbraně.
Viktorovi přátelé, kteří vstoupili do armády, s ním přerušili kontakty. Také jeho známá, které v bojích zemřel kamarád, se k němu začala chovat nepřátelsky. Viktor si pak musel klást otázku: "Proč jsem tady, když ostatní za mě bojují?"
Ale i přes vzrůstající pocit viny a vnitřní morální konflikt Viktor plánuje zůstat za hranicemi tak dlouho, jak mu to pracovní příležitosti dovolí.
Válka dál zuří a Ukrajině hrozí, že kvůli odchodu lidí do zahraničí přijde o generaci talentů. Čím víc jsou tito lidé vzdáleni od své vlasti a jejího boje proti ruské agresi, tím těžší bude přilákat je zpátky, aby doplnili vyčerpané síly nebo vybudovali ekonomiku.
Za každým rozhodnutím vyhnout se odvodu stojí složitá úvaha, na níž mají vliv emoce, rodina, minulost nebo aktuální příležitosti a ambice. Jeden způsob, jak tyto lidi přilákat zpět, tedy nebude fungovat u všech.
Ukrajinští muži v zahraničí říkají, že neustále pociťují konflikt mezi osobními ambicemi a povinností vůči své zemi. Vědí, že návrat domů by zřejmě znamenal odvod, ale zároveň si uvědomují, že by mohli posílit řady vojáků na frontě a pozvednout morálku krajanům, kterým nepřidává, že invaze trvá už dvacátým měsícem. Toto napětí si vybírá psychologickou daň.
"Měl jsem psychickou krizi, opravdu jsem se chtěl vrátit a uvažoval jsem, že bych dobrovolničil ve zdravotních službách," říká 20letý Anatolij, který studoval v USA a plánuje pracovat v Kanadě. Jeho otec, který v minulosti sloužil v armádě, ho ale ale přesvědčil, aby se nevracel zpět, protože podle něj neměl dost zkušeností. "Někdy se cítím, jako kdyby nebyl na správném místě," říká Anatolij. Kvůli tomu, že mu chybí Ukrajina, i kvůli pochybám o sobě samém se mu přestalo dařit při studiu.
Čtyřiadvacetiletý Serhij Ikonnykov podepsal tříletý kontrakt o službě v ukrajinské armádě poté, co jeho kamarád zemřel v boji. Se svými kamarády v zahraničí kontakt nepřerušil a říká, že jejich rozhodnutí zůstat v cizí zemi chápe. "Málo lidí chce riskovat život," říká.
"Ale realita války je taková, že lidi, co nyní slouží, jsou unavení a potřebují nahradit, aby si mohli odpočinout a dát se dohromady," říká Serhij, který je od prosince nasazen blízko frontové linie u Vuhledaru. "Jinak armáda zeslábne a pravděpodobnost našeho vítězství klesá," varuje.
Někteří Ukrajinci uprchli už na začátku války loni v únoru, další utekli v jejím průběhu. Jejich rozhodnutí vyvolává pocit roztrpčení u těch, kteří zůstali ve své domovině a čelí ruskému útoku.
Další voják, osmadvacetiletý Andrij Kulibaba, se svěřil, že na začátku války odmítl prosbu známého, který ho požádal, aby mu pomohl s útěkem. Andrij si myslí, že ukrajinští muži by měli být připraveni nahradit ty, kteří musí frontu opustit. "Člověk nemůže říct, že neví, jak to dělat, že není stvořen pro válku," podotýká Andrij.
Jiný mladý Ukrajinec, 22letý Andrij Bilovusjak, ale nechal studií v rámci armádního univerzitního programu, protože jeho vystudováním by se stal důstojníkem v záloze. Místo toho odcestoval do Británie na magisterské studium státní správy. Bilovusjak, který na začátku války pracoval v oblasti správy a poradenství, argumentuje, že díky vysokoškolskému titulu bude pro Ukrajinu užitečnější, než kdyby se zapojil do bojů. Svoje rozhodnutí hodlá pravidelně revidovat, na Ukrajinu se ale nechce vrátit dřív než v roce 2025.
agl ml - sdílejte článek
Následuje: Nobelovu cenu za mír má íránská bojovnice za práva žen Narges Mohammadíová
Oslo 6. října (ČTK) - Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. "Letošní Nobelova cena je také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy," dodal výbor, který zároveň vyzval k propuštění Mohammadíové. Americký prezident Joe Biden v prohlášení rovněž vyzval íránskou vládu k okamžitému propuštění Mohammadíové a vyzdvihl její "nezlomnou odvahu". "Odhodlání paní Mohammadíové budovat budoucnost, kterou si ženy a všichni lidé v Íránu zaslouží, je inspirací pro lidi po celém světě, kteří bojují za lidská práva a základní lidskou důstojnost," uvedl šéf Bílého domu. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Mohammadíovou za "bojovnici za svobodu" a její ocenění jménem Francie uvítal. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je ocenění Mohammadíové důležitou připomínkou toho, že práva žen a dívek v Íránu jsou pošlapávána, a zároveň je věnováno "všem ženám, které bojují za svá práva s nasazením svobody, zdraví a dokonce i života". Naopak íránská diplomacie udělení ceny Mohammadíové označila za neobjektivní a politizované. Íránská státní agentura IRNA mezitím Nobelův výbor obvinila z "politizace konceptu lidských práv a vměšování". Také polooficiální tisková agentura Fars cenu pro aktivistku kritizovala. "Západ ocenil Mohammadíovou za její činy namířené proti íránské národní bezpečnosti," napsala podle Reuters agentura Fars. Íránské ženy vyšly před rokem do ulic protestovat proti úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíníové. Ta zemřela ve vazbě, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb - šátek, který ženy v Íránu musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Nobelův výbor připomněl "obrovskou cenu, kterou Narges Mohammadíová za svůj statečný boj za svobodu projevu a právo na nezávislost zaplatila". "Íránský režim ji třináctkrát zatkl, pětkrát ji shledal vinnou a odsoudil ji k celkem 31 letům vězení a 154 ranám bičem. Narges Mohammadíová je stále ve vězení," uvedl výbor. (pokračování...)
Oslo 6. října (ČTK) - Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. "Letošní Nobelova cena je také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy," dodal výbor, který zároveň vyzval k propuštění Mohammadíové. Americký prezident Joe Biden v prohlášení rovněž vyzval íránskou vládu k okamžitému propuštění Mohammadíové a vyzdvihl její "nezlomnou odvahu". "Odhodlání paní Mohammadíové budovat budoucnost, kterou si ženy a všichni lidé v Íránu zaslouží, je inspirací pro lidi po celém světě, kteří bojují za lidská práva a základní lidskou důstojnost," uvedl šéf Bílého domu. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Mohammadíovou za "bojovnici za svobodu" a její ocenění jménem Francie uvítal. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je ocenění Mohammadíové důležitou připomínkou toho, že práva žen a dívek v Íránu jsou pošlapávána, a zároveň je věnováno "všem ženám, které bojují za svá práva s nasazením svobody, zdraví a dokonce i života". Naopak íránská diplomacie udělení ceny Mohammadíové označila za neobjektivní a politizované. Íránská státní agentura IRNA mezitím Nobelův výbor obvinila z "politizace konceptu lidských práv a vměšování". Také polooficiální tisková agentura Fars cenu pro aktivistku kritizovala. "Západ ocenil Mohammadíovou za její činy namířené proti íránské národní bezpečnosti," napsala podle Reuters agentura Fars. Íránské ženy vyšly před rokem do ulic protestovat proti úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíníové. Ta zemřela ve vazbě, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb - šátek, který ženy v Íránu musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Nobelův výbor připomněl "obrovskou cenu, kterou Narges Mohammadíová za svůj statečný boj za svobodu projevu a právo na nezávislost zaplatila". "Íránský režim ji třináctkrát zatkl, pětkrát ji shledal vinnou a odsoudil ji k celkem 31 letům vězení a 154 ranám bičem. Narges Mohammadíová je stále ve vězení," uvedl výbor. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'WSJ: Ukrajinští muži v zahraničí se sice vyhnuli válce, trápí je ale výčitky' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Sociální problematika (sop) - Politika (pol). ID zprávy: T2023100602463|507356. Vydána 07.10.2023 4:00:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'WSJ: Ukrajinští muži v zahraničí se sice vyhnuli válce, trápí je ale výčitky' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Sociální problematika (sop) - Politika (pol). ID zprávy: T2023100602463|507356. Vydána 07.10.2023 4:00:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.