CNN: Díky umělé inteligenci rozluštili vědci první slovo z antických svitků
Řím 21. října 2023 (ČTK/CNN) - Na první pohled nevypadají svitky z Herculanea nijak pozoruhodně, připomínají kus uhlí. Přežily výbuch sopky Vesuv v roce 79 a kdyby se někdo pokusil dva tisíce let staré dokumenty znovu rozvinout, rozpadly by se. Odborníci se už dlouho pokoušejí je rozluštit, i když text je pro lidské oko prakticky nečitelný. Teď ale hlásí první úspěchy, k nimž jim pomohla umělá inteligence (AI), napsal server stanice CNN.
Máme před sebou evidentně dlouhou cestu, než se nám podaří přečíst celý svitek, to je ten hlavní cíl. Ale jsem si jistý, že teď už je to řešitelná záležitost a že to nejspíš ani nepotrvá tak dlouho...
Poprvé od doby, kdy Pomepeje a Herculaneum pohřbily vrstvy sopečného popela, se podařilo dekódovat slovo na na jednom z objevených papyrových svitků, oznámil tým vědců, který své kolegy vyzval ke spolupráci v rámci projektu Vesuvius Challenge (Vesuvská výzva). Díky počítačovým technologiím a pokročilé umělé inteligenci ohlásil Luke Farritor, student univerzity v americké Nebrasce, že se mu podařilo přečíst řecké slovo "porphyras", tedy purpurový.
Farritor použil techniku pojmenovanou virtuální rozbalování, která umožňuje zuhelnatělý svitek rozvinout v počítačové realitě díky pokročilému snímkování prostřednictvím výpočetní tomografie, která využívá rentgenové paprsky. Umělá inteligence pak dokáže na dokumentu vyhledávat stopy inkoustu, a dávat tak dohromady slova. Technologii vyvinul profesor Brent Seales z univerzity v Kentucky a vylepšuje ji už skoro 20 let.
Snaha rozluštit svitky z Herculanea ale trvá mnohem déle, nejméně od doby kdy je začátkem 18. století náhodně objevil dělník, který v místě někdejšího města zničeného Vesuvem kopal studnu. Na místě se našlo přibližně 1100 zuhelnatělých svitků, které podle všeho pocházejí z knihovny domu patřícího tchánovi Julia Caesara. Sbírka je jedinou dochovanou rozsáhlejší knihovnou z dob antiky.
V 19. století se lidé pokoušeli stovky papyrů rozvinout, ale křehký materiál se rozpadl na kusy. Jedním z těch, kdo se snaží studovat tyto fragmenty, je i Michael McOsker z londýnské University College. "Máme před sebou evidentně dlouhou cestu, než se nám podaří přečíst celý svitek, to je ten hlavní cíl. Ale jsem si jistý, že teď už je to řešitelná záležitost a že to nejspíš ani nepotrvá tak dlouho," řekl.
"Nerozvinuté papyry jsou velmi vděčné a významné a mít kompletní texty bude obrovský skok kupředu... Ta obrovská šíře možností mě teď skoro paralyzuje a jsem vděčný za jakékoli antické dílo, které se nám podaří najít. Bude velmi vzrušující studovat cokoli, co objevíme," dodal.
První slovo ve svitcích rozluštil Farritor a téměř současně a nezávisle na něm i Youssef Nader, absolvent biorobotiky na Svobodné univerzitě v Berlíně. Oba za to dostali ocenění za úspěšné dekódování prvního slova ve výši 50.000 dolarů (1,2 milionu korun). Hlavní cena vypsaná projektem Vesuvius Challenge ale na svého vítěze teprve čeká. Částka 700.000 dolarů (16,4 milionu korun) připadne týmu, kterému se podaří přečíst čtyři souvislé pasáže o délce nejméně 140 znaků.
Seales doufá, že částečné rozluštění podle podmínek soutěže se podaří do konce letošního roku a že přečíst celý svitek bude možné do konce roku 2024.
"Tento materiál vznikl před 2000 lety - tehdy žili lidé, kteří ho psali. Psali o lásce, psali o válce, psali o míru, vedli spolu spory. V těchto rukopisech jsou i dialogy, které spolu vedli o svém filozofickém pohledu na svět. I kdybychom si z toho vzali jen poučení o tom, jak silné lidské pouto nás pojí s antikou, bude to podstatné," uzavřel Seales.
lep jrm - sdílejte článek
Následuje: Vědec: Právní ochranu životního prostředí komplikuje prokazování vlivu látek
Praha 21. října (ČTK) - Velmi často stojí za částečnou neschopností právních předpisů chránit životní prostředí selhání politické vůle. V rozhovoru s ČTK to řekl Adam Novák z Ústavu státu a práva Akademie věd, který se zabývá otázkami práva a životního prostředí. Problematické je podle něj i prokazování vlivů chemických látek či mikroplastů na životní prostředí a člověka. "Aby mohlo dojít k vytvoření právního opatření, které může omezit nebo úplně zakázat nakládání s určitým typem mikroplastů, tak musí být prokázáno, že je opatření nezbytné a zároveň je přiměřené tomu, čeho chceme dosáhnout,“ řekl Novák. Například u mikroplastů, které se uvolňují z oblečení či lahví, by bylo nejsnazším řešením úplně zakázat plasty, což ale není přiměřené řešení, jelikož by to znamenalo kolaps ekonomiky. Pro posouzení přiměřenosti zákona či opatření, musí být známý dopad dané látky na životní prostředí, lidské zdraví či zdraví živočichů. "To je často u chemických látek a potažmo u mikroplastů těžko zjistitelné, s ohledem na to, že je potřeba to zkoumat dlouhodobě," řekl. "Potřebovali bychom porovnat dopad mikroplastů na člověka, který se s nimi nikdy nesetkal a člověka, který s nimi vyrůstal, což v současné době není již skoro možné, protože v podstatě každý se s těmi mikroplasty setkal. V tu chvíli narážíme na nejistotu toho, zda mikroplasty mají skutečně dopad na lidský organismus takový, jaký předpokládáme," řekl. "Zároveň narážíme na to, že nejsme schopni posoudit, jestli tento zákaz mikroplastů je skutečně přiměřený jejich dopadům," dodal. Pokud je dopad velmi pravděpodobný, využívá právo principu předběžné opatrnosti, podle kterého omezí či zakáže činnost, která by mohla ohrozit životní prostředí. (pokračování...)
Praha 21. října (ČTK) - Velmi často stojí za částečnou neschopností právních předpisů chránit životní prostředí selhání politické vůle. V rozhovoru s ČTK to řekl Adam Novák z Ústavu státu a práva Akademie věd, který se zabývá otázkami práva a životního prostředí. Problematické je podle něj i prokazování vlivů chemických látek či mikroplastů na životní prostředí a člověka. "Aby mohlo dojít k vytvoření právního opatření, které může omezit nebo úplně zakázat nakládání s určitým typem mikroplastů, tak musí být prokázáno, že je opatření nezbytné a zároveň je přiměřené tomu, čeho chceme dosáhnout,“ řekl Novák. Například u mikroplastů, které se uvolňují z oblečení či lahví, by bylo nejsnazším řešením úplně zakázat plasty, což ale není přiměřené řešení, jelikož by to znamenalo kolaps ekonomiky. Pro posouzení přiměřenosti zákona či opatření, musí být známý dopad dané látky na životní prostředí, lidské zdraví či zdraví živočichů. "To je často u chemických látek a potažmo u mikroplastů těžko zjistitelné, s ohledem na to, že je potřeba to zkoumat dlouhodobě," řekl. "Potřebovali bychom porovnat dopad mikroplastů na člověka, který se s nimi nikdy nesetkal a člověka, který s nimi vyrůstal, což v současné době není již skoro možné, protože v podstatě každý se s těmi mikroplasty setkal. V tu chvíli narážíme na nejistotu toho, zda mikroplasty mají skutečně dopad na lidský organismus takový, jaký předpokládáme," řekl. "Zároveň narážíme na to, že nejsme schopni posoudit, jestli tento zákaz mikroplastů je skutečně přiměřený jejich dopadům," dodal. Pokud je dopad velmi pravděpodobný, využívá právo principu předběžné opatrnosti, podle kterého omezí či zakáže činnost, která by mohla ohrozit životní prostředí. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'CNN: Díky umělé inteligenci rozluštili vědci první slovo z antických svitků' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Věda a technika (vat) - Politika (pol) - Magazínový servis (mag) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2023101902543|507581. Vydána 21.10.2023 10:12:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'CNN: Díky umělé inteligenci rozluštili vědci první slovo z antických svitků' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Věda a technika (vat) - Politika (pol) - Magazínový servis (mag) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2023101902543|507581. Vydána 21.10.2023 10:12:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.