Jeden pekař ve Francii nechává na zákaznících, kolik mu zaplatí za bagetu
Paříž 15. listopadu 2023 (ČTK) - Jeden pekař ve Francii nechává celý listopad na zákaznících, kolik mu zaplatí za bagetu. Minimum je 60 centů (zhruba 15 Kč), což je výrazně méně než tržní cena. Prodejce tak chce pomoct těm, kteří se ocitli v problémech kvůli růstu cen. S vyššími náklady se potýkají i sami pekaři, na začátku roku jich v Paříži demonstrovalo několik set kvůli obavám z růstu cen energií a surovin. Píše o tom na svém webu deník Le Figaro.
Bageta je symbolem naší země a je také základem rodinné stravy. Položili jsme si otázku, co můžeme udělat, abychom lidem pomohli...
Cena bagety dobře zrcadlí míru inflace. V minulém století stála méně než frank (jedno euro odpovídá asi 6,5 zaniklého francouzského franku), zatímco dnes stojí běžně přes euro. Kvůli inflaci se cena v posledních měsících dostala ještě o pár centů výše.
Pekař Maxime Lefebvre se rozhodl prodávat takzvanou tradiční bagetu ve svých pěti pekárnách s názvem Mamatte na severu Francie za volnou cenu. Nechává na zákaznících, kolik mu za toto tradiční francouzské bílé pečivo chtějí dát. Reálná cena by podle něj po započtení všech nákladů včetně práce měla být dvě eura.
"Bageta je symbolem naší země a je také základem rodinné stravy. Položili jsme si otázku, co můžeme udělat, abychom lidem pomohli," říká Lefebvre. S nápadem přišla manželka. "Řekla mi: 'Proč nepožádáte zákazníky, aby si cenu určili sami?"
Z 1500 baget, které se v provozovnách tohoto pekaře denně prodají, je 20 až 25 procent za 60 centů, deset až 15 procent za 80 nebo 90 centů a naprostá většina za jedno euro, což je obvyklá cena. "Někteří (zákazníci) platí 1,50 eura s tím, že tak chtějí pomoct lidem v nesnázích, a chtějí, aby akce pokračovala déle než měsíc," vysvětluje vedoucí podniku.
Není ale jisté, zda pekař se sociálním cítěním bude moci v nápadu pokračovat. Náklady, které Lefebvre podrobněji nerozebírá, budou pravděpodobně značné. Jeho iniciativa se nicméně setkala s velkým ohlasem zákazníků.
vjn spr - sdílejte článek
Následuje: Lidé mohli nosit obuv už před desítkami tisíc let, uvádí jihoafrická studie
Pretoria 15. listopadu (ČTK) - Lidé mohli nosit obuv už před desítkami tisíc let, uvádí tým jihoafrických vědců. Naznačují to podle něj stopy nalezené na jižním pobřeží Jihoafrické republiky. Dosud nejstarší přímé důkazy o obuvi pocházejí z amerického státu Oregon a evropských lokalit z období před asi 10.000 lety, nová studie zveřejněná v odborném časopise Ichnos by přelomový okamžik posunula v čase až do doby před 150.000 lety, píše list Haarec. Tým se konkrétně zaměřil na tři zkamenělé stopy staré 75.000 až 150.000 let a už dříve nalezené na jižním pobřeží Jihoafrické republiky. Znatelně u nich chybí otisky prstů, které by zanechala bosá noha. Naši předci se v pobřežních oblastech dnešní Jihoafrické republiky v té době pohybovali v drsném terénu. "Předpokládali jsme, že lidé byli běžně bosí. Pobřeží ale tehdy bylo plné ostrých skal," řekl jeden z vedoucích autorů studie, paleoantropolog Bernhard Zipfel z Univerzity Nelsona Mandely. Bylo by podle něj logické, aby si tehdejší hominidé chránili nohy. "Před 100.000 lety mohlo být poranění chodidla smrtelné," uvedl. Nalezené stopy nicméně nejsou průkazné, upozornil vědecký tým. Nelze například zjistit, nakolik bylo nošení obuvi obvyklé - naši předci si například mohli nohy chránit jen za určitých okolností. (pokračování...)
Pretoria 15. listopadu (ČTK) - Lidé mohli nosit obuv už před desítkami tisíc let, uvádí tým jihoafrických vědců. Naznačují to podle něj stopy nalezené na jižním pobřeží Jihoafrické republiky. Dosud nejstarší přímé důkazy o obuvi pocházejí z amerického státu Oregon a evropských lokalit z období před asi 10.000 lety, nová studie zveřejněná v odborném časopise Ichnos by přelomový okamžik posunula v čase až do doby před 150.000 lety, píše list Haarec. Tým se konkrétně zaměřil na tři zkamenělé stopy staré 75.000 až 150.000 let a už dříve nalezené na jižním pobřeží Jihoafrické republiky. Znatelně u nich chybí otisky prstů, které by zanechala bosá noha. Naši předci se v pobřežních oblastech dnešní Jihoafrické republiky v té době pohybovali v drsném terénu. "Předpokládali jsme, že lidé byli běžně bosí. Pobřeží ale tehdy bylo plné ostrých skal," řekl jeden z vedoucích autorů studie, paleoantropolog Bernhard Zipfel z Univerzity Nelsona Mandely. Bylo by podle něj logické, aby si tehdejší hominidé chránili nohy. "Před 100.000 lety mohlo být poranění chodidla smrtelné," uvedl. Nalezené stopy nicméně nejsou průkazné, upozornil vědecký tým. Nelze například zjistit, nakolik bylo nošení obuvi obvyklé - naši předci si například mohli nohy chránit jen za určitých okolností. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Jeden pekař ve Francii nechává na zákaznících, kolik mu zaplatí za bagetu' je zařazena do kategorií Obchod (obo) - Potravinářství (ptr) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2023111402325|507923. Vydána 15.11.2023 6:45:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Jeden pekař ve Francii nechává na zákaznících, kolik mu zaplatí za bagetu' je zařazena do kategorií Obchod (obo) - Potravinářství (ptr) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2023111402325|507923. Vydána 15.11.2023 6:45:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.