Pelhřimovské muzeum rekordů vystaví dřevěný obraz výtvarníka Martina Patřičného

Pelhřimov 13. března (ČTK) - Výtvarník a spisovatel Martin Patřičný vytvořil pro pelhřimovské muzeum rekordů dřevěnou knihovnu. Muzeum tak označuje obraz zachycující v náznaku věž, v němž má svoji expozici. Patřičný se dlouhodobě věnuje práci se dřevem a je popularizátorem krásy dřeva. Na obraz použil více než 50 druhů dřevin včetně exotických. Předal ho dnes do muzea, kde zároveň převzal ocenění za to, že jako první v Česku prosadil, aby vystavovaným předmětem bylo samotné dřevo. Výstava dřeva se v Národním muzeu konala v letech 1998 a 1999, od té doby se podle Patřičného v podobném rozsahu nezopakovala, protože organizátoři nevěří v přitažlivost dřeva. 'Lidi vůbec nechápou, že dřevo, tak nádherný, nejkrásnější, nejpřátelštější, nejbližší materiál, by mohl někdo vystavit. Jen tak. Samotné dřevo, ne věci z něj. Děti by měly vědět, že příroda je nekonečně rozmanitá a dřevo to ukazuje úplně na sto procent,' řekl ČTK Patřičný. Těší ho, že dřevu se ve své stálé expozici věnuje několik let muzeum v zámku Kačina na Kutnohorsku. Věří, že by v zámku časem mohlo vzniknout i rozsáhlejší muzeum dřeva. Pelhřimovské muzeum rekordů a kuriozit darovaný reliéf k osvětě využije. Originál obrazu doplní jeho fotografie s podrobným popisem jednotlivých druhů použitých dřev, řekl za muzeum Josef Vaněk. Na střechu věže na obraze použil Patřičný i hlošinu úzkolistou, tis nebo javor a lípu. Obraz tvoří i dřeva ovocných stromů a několik druhů ořešáků. K vidění je na něm také hloh, cypřiš nebo exotický mahagon, eben a padouk. Martin Patřičný se narodil v roce 1955 v Praze. Žije a pracuje v jižních Čechách. Absolvent gymnázia za totality pracoval jako dřevorubec, skladník nebo řidič. U strýce se soukromě vyučil řezbářem a soustružníkem dřeva. Od roku 1989 se plně věnuje výtvarné práci se dřevem a práci na knihách. Je autorem knih Dřevo krásných stromů, Velká kniha o dřevě, Umění dřeva a spolutvůrcem televizního seriálu Kus dřeva ze stromu. Má za sebou přes 100 samostatných i společných výstav nejen v České republice, ale i v Dánsku, Německu, Francii nebo Rakousku. Jeho díla jsou zastoupena v řadě soukromých sbírek a také ve sbírkách Národního muzea nebo Národního zemědělského muzea. Jeho dřevěné skulptury často motivované hudbou byly prezentované i na festivalu Pražské jaro. V roce 1992 umístil na Václavské náměstí sochu ženské figury Bytost-Země z topolového dřeva, aby člověku uprostřed konzumní společnosti připomínala i nespotřební hodnoty. vkr kš - sdílejte článek