Prsteny Petra Voka a Kateřiny se dnes po 423 letech spojily ve Vyšším Brodě

Vyšší Brod (Českokrumlovsko) 1. července (ČTK) - Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku ode dneška poprvé vystavuje oba snubní párové prsteny Petra Voka z Rožmberka a Kateřiny z Ludanic. Oba jsou ze 14karátového zlata. Prsten Kateřiny je osazen broušenými smaragdy a dozdoben zeleným smaltem, Petrův prsten rubíny. Říká se jim párové, protože po spojení vytvoří šestiúhelník, který podle odborníků mohl symbolizovat ženský a mužský princip. Prsteny se tak spojily po 423 letech. Oba jsou umístěné v expozici v předsálí klášterní knihovny. Novinářům je dnes představili zástupci kláštera, Jihočeského muzea a kraje. Originál prstenu Kateřiny zůstává zakonzervovaný v hrobce a jeho kopii vystavili už loni. 'Velký důraz byl kladen na maximálně přesný a detailní sken prstenu. Tak vznikla digitální kopie šperku. Podle ní byly metodou 3D tisku vytvořeny fyzické modely v měřítku 1:1, ale také modely ve zvětšené podobě 6:1. Ty pak byly podrobeny dalšímu zkoumání a díky metodám reverzního inženýrství se nám podařilo definovat pracovní postup tvůrce a také popsat, jak vypadal druhý párový snubní prsten, který má pravděpodobně stále na ruce Petr Vok,' přiblížila archeoložka Zuzana Thomová. Pro výrobu věrných kopií snubních prstenů posledních rožmberských manželů bylo použito autentických materiálů – zlata, smaragdů a rubínů. 'Takové šperky nosila tehdejší špička společnosti. Něco takového dokázaly v té době vyrobit pouze císařské dílny. V celosvětovém měřítku se párových prstenů dochovalo málo, jsou například v Anglii, ve Spojených státech nebo v Německu. Nikde nemáme úplně kopii tvarů, které jsou na rožmberských prstenech. V tomto případě se jedná o nález, který výrazným způsobem obohacuje fenomén párových prstenů,' řekl Jiří Šindelář, geoinformatik neziskové organizace Naše historie. Vyrobený prsten Petra Voka je sice předpokladem reálného z doby kolem poloviny 16. století, ale na základě zkoumání musí mít v korunce stejný tvar jako má Kateřinin prsten. 'Při přiložení k sobě vytvoří protáhlý šestiúhelník, který je tvořen dohromady deseti vybroušenými kameny. Její prsten je osazený zelenými a v nábězích na korunku je dozdoben dvojicí kytiček, jejichž střed je tvořen červeným kamenem. Máme tu tedy barevnou kombinaci zelená a červená. A když se podíváme na jiné šlechtické párové prsteny a jejich barevné kombinace, tak se můžeme domnívat, že i Petrův prsten byl osazen červenými kameny,' řekl Šindelář. Archeologové nevědí, jestli Petrův prsten má, nebo nemá v nábězích na korunku další zdobení. Prsteny podle Šindeláře vytváří určitou symboliku, která byla pro tehdejší lidi velmi významná. Zelená barva byla barvou ženy a byla spojovaná s plodností. Červená barva byla chápána jako mužský element. Archeologové v roce 2011 potvrdili přesné místo, kde hrobka je. Také to, že je v ní vedle Voka pohřbeno dalších 38 členů rodu. Vyvrátili tak pověst, že Rožmberkové neleží v rakvích, ale sedí. Pro archeology je rovněž přínosné, že znají samotný vzhled hrobky ze 13. století. Petr Vok byl posledním Rožmberkem, zemřel 6. listopadu 1611. Po jeho smrti se vchod do hrobky zavalil kamenem a postupem času se zapomnělo, kde přesně byla. Začaly tak vznikat pověsti, třeba že vladaři rodu nejsou pochováni v rakvích, ale sedíce u kulatého stolu panují i po smrti. Poprvé lidé nahlédli do hrobky v roce 1902. Manželkou zapřisáhlého starého mládence Voka se v roce 1580 stala tehdy třináctiletá Kateřina z Ludanic, dědička helfštýnského panství. Jejich svatba byla velkou událostí. Manželství zůstalo bezdětné, Kateřina navíc trpěla duševní nemocí. Zemřela v roce 1601. jrc gcm kš - sdílejte článek