AFP: Trosky z vyhořelého Notre-Dame jsou uschované a studované na tajném místě
Paříž 27. listopadu (ČTK/AFP) - Tisíce dřevěných, kamenných a kovových pozůstatků z vyhořelého pařížského chrámu Notre-Dame bylo pečlivě vyzvednuto z popela, dostalo inventární číslo a bylo uloženo na tajném místě nedaleko Paříže. Tam mají přístup jen archeologové, kteří do unikátního archivu musí chodit v ochranných oblecích kvůli olovu, které při požáru vše kontaminovalo, napsala agentura AFP.
Oblečení v kombinéze od hlavy až k patě ale mohou zkoumat to, co už nikdy neuvidí žádný návštěvník katedrály, která se po opravách otevře veřejnosti v neděli 8. prosince. Na policích tu leží pozůstatky po požáru, který chrám zničil 15. dubna 2019.
V desítkách regálů je uloženo 10.000 kusů zuhelnatělého dřeva, tisíce kovových svorníků a hřebíků a zčernalé kamenné bloky. Jsou to zbytky krovu ze 13. století, klenby a štíhlé věže, kterou navrhl architekt Eugene Viollet-le-Duc. Mezi kusy plechu zkrouceného požárem vyčnívá téměř netknutý zvon, hodinový stroj, kousek ozdobného vlysu nebo hlava anděla, která si jako zázrakem zachovala zbytky své červené a modré polychromie.
Ve stanu čekají kusy trámů - některé zcela černé, jiné se stále zřetelně viditelnými letokruhy - než se vědci dostanou k jejich studiu. Badatelé sem docházejí od roku 2022.
Bezprostředně po požáru se archeologové úřadu DRAC spadajícího pod ministerstvo kultury rozhodli, že všechny trosky a suť z požáru chrámu budou považovány za "archeologické nálezy". Jako takové byly klasifikovány jako historické památky, mají status "movitého archeologického majetku" a nakládání s nimi je značně omezeno.
"Již dříve se sbíraly jednotlivé prvky zachráněné během katastrof, například po požáru Bretaňského parlamentu v Rennes nebo zámku v Lunéville. Co však bylo u Notre-Damu nové byl rozsah a systematičnost celé operace," uvedl vedoucí regionálního archeologického oddělení úřadu DRAC Stéphane Deschamps.
"Je to mimořádný zdroj informací o stavbě, o které každý slyšel, ale která ve skutečnosti nikdy nebyla řádně prozkoumána. Tento požár, který je naprostou tragédií, má také mimořádný potenciál pro poznání, vědu a výzkum," zdůraznil ředitel DRAC Laurent Roturier.
Sesbírání archeologicky zajímavých trosek požáru bylo samo o sobě velkou výzvou a složitou operací, která trvala 20 měsíců. Práce ovlivňovala četná omezení jako zabezpečení chrámu, přítomnost olova nebo potřeba koordinace s rekonstrukcí katedrály, popisuje Deschamps.
Archeologové nemohli k fragmentům chodit osobně kvůli hrozbě zhroucení klenby. Vykopávky tak probíhaly "na dálku". Fotogrammetrická měření zaznamenala přesnou polohu a rozměry jednotlivých prvků, ty pak byly postupně jednotlivě vyzvednuty pomocí dálkově ovládaných robotů nebo pro ně šli techničtí pracovníci zavěšení v postrojích v případě prvků umístěných na klenbách. Sesbírané nálezy byly pečlivě zabalené a očíslované a v první fázi uložené pod stany na prostranství před chrámem.
Tato mravenčí práce posloužila i při rekonstrukci Notre-Damu. Architekti a řemeslníci se chodili dívat na jednotlivé prvky a zkoumali, jak byla původně sestavena klenba nebo konstrukce věže. Poznatky pak uplatnili při výrobě kopií. Zkoumání zuhelnatělých úlomků dřeva také ukázalo, že na původní stavbu bylo použito čerstvé dřevo a tak ani trámy na nové krovy není potřeba sušit.
Část sesbíraných artefaktů bude vystavena v muzeích, část ale zůstane k dispozici vědcům pro další bádání. Vědci už teď například určují přesněji data, kdy a kde byly pokáceny stromy na výstavbu katedrály ve 13. století nebo jakou metodou byly trámy svázané. Zjistí také v jakém horském pohoří byly stromy pokáceny a mohou to využít k analýze klimatických změn.
"Za 20 nebo 30 let se možná budou vědci více zajímat o restaurátorské práce z 19. století a budou mít k dispozici technické prostředky, které dnes nemáme. Naší povinností je zachovat všechny tyto pozůstatky tak, aby jim byli k dispozici," říká Deschamps.
lsa ank - sdílejte článek
Následuje: Johanssonová je přesvědčena, že se Bulharsko a Rumunsko plně připojí k Schengenu
Štrasburk 26. listopadu (zpravodajka ČTK) - Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová je přesvědčena, že Bulharsko a Rumunsko se již od 1. ledna příštího roku stanou plnohodnotnými členy schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Johanssonová to dnes uvedla při debatě s europoslanci na jejich plenárním zasedání ve Štrasburku. Konečné rozhodnutí má padnout 12. prosince na schůzce unijních ministrů vnitra. Rakousko, které vstup obou zemí do Schengenu dlouho blokovalo, nyní podle všeho změnilo názor. "Podívejte se na cestu, kterou jsme ušli. Před pěti lety to ani nebylo na programu dne. My jsme říkali, že jsou připravení již 13 let, potvrdil to i Evropský parlament, ale musela rozhodnout také Rada (EU)," uvedla Johanssonová. "Bude to už můj nástupce, který se bude účastnit prosincového jednání ministrů vnitra, ale dokážete si představit, jak to budu sledovat. Už mám připravené šampaňské a jsem moc ráda za všechny občany Bulharska a Rumunska. Zasloužíte si využívat všech výhod schengenského prostoru," dodala. Johanssonová je členkou končící komise Ursuly von der Leyenové. V nové unijní exekutivě bude mít její portfolio na starosti rakouský zástupce Magnus Brunner. Jestliže bude komise tuto středu schválena, nastoupí do funkce od 1. prosince. Pravděpodobné ukončení pozemních kontrol na hranicích s oběma zeměmi uvítali europoslanci napříč politickými frakcemi. Podle německé europoslankyně Leny Düpontové z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) bude tento krok znamenat "velké povzbuzení pro podnikání i pro cestovní ruch". Düpontová nicméně poznamenala, že by mělo rovněž dojít i k určitému zhodnocení fungování schengenského prostoru také vzhledem k tomu, že několik zemí poslední dobou kontroly na svých hranicích opětovně zavedlo. "Je potřeba posílit Schengen, připravit strategii pro vnitřní bezpečnost EU, realizovat migrační a azylový pakt a bojovat s organizovaným zločinem," uvedla. (pokračování...)
Štrasburk 26. listopadu (zpravodajka ČTK) - Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová je přesvědčena, že Bulharsko a Rumunsko se již od 1. ledna příštího roku stanou plnohodnotnými členy schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Johanssonová to dnes uvedla při debatě s europoslanci na jejich plenárním zasedání ve Štrasburku. Konečné rozhodnutí má padnout 12. prosince na schůzce unijních ministrů vnitra. Rakousko, které vstup obou zemí do Schengenu dlouho blokovalo, nyní podle všeho změnilo názor. "Podívejte se na cestu, kterou jsme ušli. Před pěti lety to ani nebylo na programu dne. My jsme říkali, že jsou připravení již 13 let, potvrdil to i Evropský parlament, ale musela rozhodnout také Rada (EU)," uvedla Johanssonová. "Bude to už můj nástupce, který se bude účastnit prosincového jednání ministrů vnitra, ale dokážete si představit, jak to budu sledovat. Už mám připravené šampaňské a jsem moc ráda za všechny občany Bulharska a Rumunska. Zasloužíte si využívat všech výhod schengenského prostoru," dodala. Johanssonová je členkou končící komise Ursuly von der Leyenové. V nové unijní exekutivě bude mít její portfolio na starosti rakouský zástupce Magnus Brunner. Jestliže bude komise tuto středu schválena, nastoupí do funkce od 1. prosince. Pravděpodobné ukončení pozemních kontrol na hranicích s oběma zeměmi uvítali europoslanci napříč politickými frakcemi. Podle německé europoslankyně Leny Düpontové z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) bude tento krok znamenat "velké povzbuzení pro podnikání i pro cestovní ruch". Düpontová nicméně poznamenala, že by mělo rovněž dojít i k určitému zhodnocení fungování schengenského prostoru také vzhledem k tomu, že několik zemí poslední dobou kontroly na svých hranicích opětovně zavedlo. "Je potřeba posílit Schengen, připravit strategii pro vnitřní bezpečnost EU, realizovat migrační a azylový pakt a bojovat s organizovaným zločinem," uvedla. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AFP: Trosky z vyhořelého Notre-Dame jsou uschované a studované na tajném místě' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Kultura (kul) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024112207466|512293. Vydána 27.11.2024 4:04:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AFP: Trosky z vyhořelého Notre-Dame jsou uschované a studované na tajném místě' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Kultura (kul) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024112207466|512293. Vydána 27.11.2024 4:04:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.