Johanssonová je přesvědčena, že se Bulharsko a Rumunsko plně připojí k Schengenu

Štrasburk 26. listopadu (zpravodajka ČTK) - Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová je přesvědčena, že Bulharsko a Rumunsko se již od 1. ledna příštího roku stanou plnohodnotnými členy schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Johanssonová to dnes uvedla při debatě s europoslanci na jejich plenárním zasedání ve Štrasburku. Konečné rozhodnutí má padnout 12. prosince na schůzce unijních ministrů vnitra. Rakousko, které vstup obou zemí do Schengenu dlouho blokovalo, nyní podle všeho změnilo názor. "Podívejte se na cestu, kterou jsme ušli. Před pěti lety to ani nebylo na programu dne. My jsme říkali, že jsou připravení již 13 let, potvrdil to i Evropský parlament, ale musela rozhodnout také Rada (EU)," uvedla Johanssonová. "Bude to už můj nástupce, který se bude účastnit prosincového jednání ministrů vnitra, ale dokážete si představit, jak to budu sledovat. Už mám připravené šampaňské a jsem moc ráda za všechny občany Bulharska a Rumunska. Zasloužíte si využívat všech výhod schengenského prostoru," dodala. Johanssonová je členkou končící komise Ursuly von der Leyenové. V nové unijní exekutivě bude mít její portfolio na starosti rakouský zástupce Magnus Brunner. Jestliže bude komise tuto středu schválena, nastoupí do funkce od 1. prosince. Pravděpodobné ukončení pozemních kontrol na hranicích s oběma zeměmi uvítali europoslanci napříč politickými frakcemi. Podle německé europoslankyně Leny Düpontové z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) bude tento krok znamenat "velké povzbuzení pro podnikání i pro cestovní ruch". Düpontová nicméně poznamenala, že by mělo rovněž dojít i k určitému zhodnocení fungování schengenského prostoru také vzhledem k tomu, že několik zemí poslední dobou kontroly na svých hranicích opětovně zavedlo. "Je potřeba posílit Schengen, připravit strategii pro vnitřní bezpečnost EU, realizovat migrační a azylový pakt a bojovat s organizovaným zločinem," uvedla. Potřebu reformy schengenského prostoru zmínil i francouzský europoslanec Fabrice Leggeri z frakce Patrioti pro Evropu. "Připojit se k Schengenu bude znamenat také snížení nákladů na dopravu a zlepšení konkurenceschopnosti pro evropské podniky. Jen škoda, že to trvalo tak dlouho," prohlásil bulharský europoslanec Kristian Vigenin z frakce socialistů a demokratů (SD). "Rumunsko splnilo všechny podmínky pro plný vstup do Schengenu před mnoha lety, to nemůže nikdo zpochybnit, zůstali jsme ale stále jen u dveří schengenského prostoru a bylo to ponižující," doplnil ho jeho rumunský kolega Claudiu-Richard Tarziu z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Rovněž rumunský europoslanec Nicolae Stefanuta z frakce Zelených uvedl, že se "Rumuni v Evropě cítili jako občané druhé kategorie", což by se teď ale mělo změnit. Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států Evropské unie. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy ale z různých důvodů vstup těchto dvou zemí blokovaly - v roce 2011 Nizozemsko s Finskem. Později se proti přijetí obou balkánských zemí stavělo Německo, ale především Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska na konci roku 2022. Později Vídeň souhlasila aspoň s omezeným členstvím obou zemí. Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání oficiálně vstoupily do schengenského prostoru letos 31. března, kontroly ale skončily jen na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly nicméně zůstaly právě kvůli vetu Rakouska, které se dlouhodobě obávalo přílivu žadatelů o azyl. tes ank - sdílejte článek