Město Karlovy Vary

Karlovy Vary (německy Karlsbad, anglicky Carlsbad) je krajské a statutární město v západních Čechách, v Karlovarském kraji.

Žije zde přibližně 48 tisíc obyvatel.

Přesné datum založení města není známo. Vznik stálého osídlení u Vřídla je třeba klást do doby kolem roku 1349. Stopy člověka v blízkém okolí Karlových Varů jsou však mnohem staršího data. Archeologické výzkumy prokázaly na území dnešního města několik sídelních lokalit z období pravěku (Tašovice, Dvory, Drahovice). Z mladší doby nám pobyt dávných obyvatel krajiny dokládá hradiště v Drahovicích, kde žili lidé v pozdní době bronzové. Slovanské osídlení máme v blízkosti Karlových Varů doloženo např. v Tašovicích a Sedleci. V nejbližším okolí pozdějších Karlových Varů žili lidé prokazatelně již ve 13. století. Předpokládáme, že již tehdy dobře znali léčivé účinky karlovarských termálních vod a že jich využívali k léčbě. Psaná historie vřídelního města začíná 14. srpnem 1370, kdy Karel IV. udělil již stávajícímu sídelnímu místu svobody a práva, jakých v té době požívalo blízké královské město Loket. O výsadním postavení Karlových Varů jakožto lázní svědčí i početná jim udělená privilegia, průběžně potvrzovaná panovníky Čech až do roku 1858.

Městská rada vydala roku 1719 zvláštní městské zákony, jimiž se do detailů řídil veškerý život lázní. V roce 1739 byl přijat nový městský řád "Instructio politica". V souvislosti s rozvojem lázeňství byla postavena řada společenských a lázeňských staveb, v roce 1701 např. Saský sál, v roce 1728 Český sál. Na místě těchto sálů později vznikl Grandhotel Pupp. Roku 1711 byly na místě dnešního Mlýnského pramene vystavěny Mlýnské lázně, první veřejný lázeňský dům v Karlových Varech. Město se začalo počátkem 18. století rozrůstat do stran, došlo k zástavbě Staré louky, jež se stala centrem společenského života lázeňských hostů. V roce 1717 měly lázně již svou první skromnou divadelní scénu. V letech 1732 - 1736 byl na místě původního gotického kostela postaven podle plánů architekta Kiliana Ignáce Dientzenhofera nový barokní chrám sv. Maří Magdaleny. Nejvyhledávanějším společenským střediskem šlechty se koncem 18. století stal Český sál, který roku 1775 zakoupil cukrář Johann Georg Pupp a položil tím základ k rozvoji největšího karlovarského restauračního a hotelového provozu Grandhotel Pupp.

Nejvyšší koncentrace památek se nachází v lázeňském centru města, podél řeky Teplé. Velká část památek má specifický lázeňský charakter, jako například kolonády, budovy lázní nebo historické hotely. Nad lázeňským centrem se také nacházejí rozhledny a četné vyhlídky doplněné různými pamětihodnosti. Historické lázeňské budovy byly po roce 1918 očíslovány. Z původně šesti balneoprovozů se do současnosti zachovaly pouze čtyři, z čehož pouze dva slouží stále svému původnímu účelu. Z 28 karlovarských pramenů je 16 (včetně pramenů Dorotka a Štěpánka) zachyceno a 13 se používá pro pitné kúry.

Lázně I (1895, Fellner a Helmer) - Tuto obdivuhodnou stavbu najdete naproti GH Pupp. Krásné prostory Císařský lázní bohužel léta chátrají. Do částečně zachovaných původních interiérů se dostanete během MFF, který je využívá pro pořádání různých tanečních párty a V.I.P. sešlostí. Při jedné z vycházek lázeňským centrem se můžete pokochat propracovaností detailů budovy a zároveň politovat její stav.

Lázně III (1867, Hain a Labitzký) - Novogotická stavba situovaná na levý břeh řeky mezi Vojenský lázeňský ústav a Mlýnskou kolonádu, slouží nejen pro účely lázeňské léčby. Koncertní sál Antonína Dvořáka pravidelně využívá pro svá vystoupení často například Karlovarský symfonický orchestr.

Lázně V (1906, Drobny) - Lázně (původně Alžbětiny lázně) najdete ve Smetanových sadech. V roce 2004 prošla budova rekonstrukcí, při které byly prostory bazénu přebudovány na bazénový komplex přístupný veřejnosti. Alžbětiny lázně jsou největším lázeňským domem v ČR, který poskytuje více jak 60 druhů procedur.

Thermal (1977) - Lázeňské sanatorium s kongresovým centrem a bazénem bylo umístěno do historické části města. V desetipatrovém hotelu je 273 pokojů a několik restaurací. Každoročně je hotel centrem Mezinárodního filmového festivalu.

Imperial (1912) - Je jednou z dominant města. Byl postaven před 1. světovou válkou a sloužil hlavně bohaté mezinárodní klientele. I po 2. světové válce ubytovával hotel zahraniční hosty. Většina však pocházela ze sovětský zemí. Od sametové revoluce si opět začal získávat sympatie a pravidelně hostí mnoho významných českých i zahraničních osobností.

Kostel sv. Máří Magdaleny je jednolodní barokní stavba na Kostelním náměstí z let 1732–1736, postavená Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na půdorysu elipsy s výklenky pro kaple, s výrazně plasticky modelovanými římsami a kruchtou. Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla v letech 1893–1897 navržený architektem Gustavem Wiedermannem, na tř. Krále Jiřího, je pětikopulovitá stavba dle vzoru byzansko-staroruského kostela. Církevní památky: kostel sv. Urbana, kostel svatého Petra a Pavla, poutní kostel sv. Anny v Sedlci, anglikánský kostel sv. Lukáše, řeckokatolický hřbitovní kostel sv. Ondřeje.

Rozhledny: rozhledna Diana z roku 1914, rozhledna Aberg z roku 1905, Goethova vyhlídka z roku 1889, Vyhlídka Karla IV. z roku 1877.