Zrušení stropu pro odběr plynu pomůže jen některým sklárnám a porcelánkám

Karlovy Vary 3. listopadu 2022 (ČTK) - Středeční oznámení vlády, že zruší strop na odběr plynu za zastropované ceny u malých a středních podniků, by mohlo pomoci jen některým sklárnám a porcelánkám v Karlovarském kraji. Například pro sklárnu Moser by to mohlo být řešení současné krizové situace, firma si chce ale počkat na detaily. Naopak porcelánka Thun 1783 na konkrétní pomoc státu stále čeká, je totiž velkým podnikem, na které se nová opatření nevztahují. Ředitel Thun 1783 Vlastimil Argmann už psal i ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) a žádal o rychlé stanovení pomoci firmám jako je novorolská porcelánka, zjistila ČTK. Podle ředitele sklárny Moser by zrušení odběrového stropu pro malé a střední firmy a záruka, že 80 procent odběru budou mít firmy za zastropované ceny, mohlo být řešením pro konečně jasnou pomoc. "Ale potřebujeme si přesné podmínky prostudovat. Ďábel je skrytý v detailu. Například, pokud by tam byla podmínka poklesu tržeb nebo zisku kvůli cenám energií, mohl by být problém. Firmy, které samy začaly optimalizovat svůj provoz, by mohly z podpory vypadnout," řekl dnes ČTK generální ředitel světoznámé sklárny Moser Pavel Mencl. Firmě, která vyrábí luxusní křišťál a která zaměstnává asi 235 lidí, hrozilo, že bude muset odebírat plyn za spotové ceny. "ČEZ není ochoten dát nic jiného, než spotové ceny. Navíc makléři požadují složení zálohy ve výši ročního odběru, což by pro Moser znamenalo okolo 30 milionů korun," uvedl Mencl. To by bylo podle něj naprosto likvidační. Sklárna u elektřiny spadá mezi malé spotřebitele, kdežto v plynu je velkoodběratelem. Úsporná opatření už sklárna zavedla. Místo dvou pecí, které jely pět dní v týdnu, jede jen jedna sklářská pec, ale sedm dní v týdnu. Skláři tak chodí do práce i v sobotu a neděli. Znamená to ale výrobu jen na 70 procent. Energetická krize navíc zasáhla sklárnu i druhotně, protože někteří dodavatelé technologií, například keramických obkladů pecí, pod tlakem rostoucích nákladů ukončili výrobu. V jiné situaci je porcelánka Thun 1783. Firma s 600 zaměstnanci je ale také přímo závislá na cenách plynu, bez něhož se výroba neobejde. "Už jsem psal i ministru Jurečkovi. Například, kdyby se znovu zavedl kurzarbeit a lidé by mohli být na čas doma s tím, že by jim stát hradil 60 procent mzdy a firma 30 procent, jako to bylo v době covidové pandemie, tak by to pomohlo udržet zaměstnanost, dokud se podmínky na trhu neuklidní," řekl ČTK generální ředitel Thun 1783 Vlastimil Argmann. Firma se v současné době, kdy má zatím do konce roku zafixovanou cenu plynu, snaží najít úspory. Vyrábí na sklad, plánuje omezení sušáren i větší flexibilitu pracovníků tak, aby se výroba mohla omezit a firma nemusela propouštět. V Karlovarském kraji působí několik porcelánek a skláren, ale například i Sedlecký kaolin, který těží a zpracovává kaolin pro porcelánky. Jde o energeticky náročné provozy, které jsou ale zároveň rodinným stříbrem průmyslu Karlovarského kraje. Ředitelé všech oslovených firem upozorňují na možné sociální dopady, pokud by jejich firmy musely začít propouštět. Shodují se na tom, že některé firmy by se už nemuselo podařit znovu rozjet, pokud by musely propouštět. Podle Mencla by si stát měl uvědomit, že konec prvovýroby, hutního průmyslu nebo sklářství přinese s sebou druhotné náklady na stát. Řada lidí skončí na sociálních dávkách, ti mladší si možná najdou jinou práci, ale odejdou z oboru. Už dnes je přitom podle něj extrémně obtížné schopné skláře najít a zaplatit. V neposlední řadě se podle Mencla ukazuje, že Evropa v řešení energetické krize není jednotná. "Pokud Německo uvolní 200 miliard eur na podporu svých firem, tak naprosto ztratíme konkurenceschopnost. Německé firmy si tady budou moci koupit, koho chtějí, a přetahovat lidi. Těžko vysvětlíte zákazníkovi, že my tady máme cenu plynu krát sedm a musíte to započítat do ceny, ale v Německu to nemají," popisuje ředitel sklárny Moser. pnp gcm - sdílejte článek