Šéf německé opozice Merz v Kyjevě navrhl evropskou koordinaci pomoci

Kyjev 9. prosince (ČTK) - Předák německé konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který má před únorovými předčasnými parlamentními volbami největší naděje na získání úřadu spolkového kancléře, dnes v Kyjevě s ohledem na mocenskou výměnu v USA navrhnul vznikl evropské kontaktní skupiny pro koordinaci pomoci napadené Ukrajině. Na společné tiskové konferenci pak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že chce v nadcházejících dnech hovořit s americkým prezidentem Joe Bidenem o pozvánce do NATO. "Plánuji v příštích dnech zavolat prezidentovi Bidenovi, abych s ním probral otázku pozvání do NATO," řekl Zelenskyj. "On je současným prezidentem a mnoho věcí se řídí jeho názorem. Jednání s (Donaldem) Trumpem dříve, než převezme úřad, nedává příliš smysl," uvedl. Trump složí prezidentský slib 20. ledna, do té doby je šéfem Bílého domu Biden. Zelenskyj v posledních dnech několikrát zopakoval, že by Ukrajina měla dostat rychlou pozvánku do NATO, považuje to za nutné pro přežití své země. Tento měsíc řekl, že pozvánka by se musela týkat celého ukrajinského území, ale přistoupil by na to, že by se po dobu trvání války alianční bezpečnostní záruky nevztahovaly na Ruskem okupovaná území. Změna v Bílém domě je podle Merze důvodem, aby Evropa přemýšlela o další koordinaci pomoci Ukrajině. "Musíme udělat vše, abychom bez podmínek umožnili Ukrajině právo na sebeobranu," řekl. Navrhnul proto vznik evropské kontaktní skupiny pro obranu Ukrajina. Už nyní existuje kontaktní skupina, kterou vedou Spojené státy a jejíž součástí je i Česko. Merz, jak poznamenala agentura Reuters, je ve srovnání se sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem zastáncem ostřejšího postupu proti Moskvě. Merz se příznivě kloní i k dodávkám střel s plochou dráhou letu Taurus, které Scholz Kyjevu poskytnout opakovaně odmítl. "Chceme, aby tato strašná válka skončila co nejdříve a aby se do Evropy vrátil mír," řekl šéf německé opozice Merz po příjezdu do ukrajinské metropole. Poznamenal, že svou cestou chce ujistit ukrajinské vedení, že konzervativní unie Kyjev podporuje. "Jen pokud bude Ukrajina silná, tak teprve bude (ruský prezident Vladimir) Putin připraven vyjednávat," řekl Merz. "Když naše podpora zeslábne, bude válka trvat déle. Pokud bude podpora stálá, tak válka skončí rychleji," uvedl. Válka na Ukrajině, která trvá třetím rokem, se zřejmě stane jedním z hlavních témat před nadcházejícími předčasnými spolkovými volbami. Scholz, který se opět uchází o kancléřský úřad, navštívil Kyjev před týdnem. Setkal se zde s prezidentem Zelenským a zemi slíbil ještě tento měsíc poskytnout vojenskou techniku za 650 milionů eur (16,4 miliardy Kč). Německo se na počátku ruské invaze v únoru 2022 stavělo ke zbrojní pomoci napadené zemi velmi váhavě, protože se obávalo vyhrocení konfliktu. Odvolávalo se rovněž na historickou zátěž, kdy nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, takže Berlín nyní nechtěl, aby německé zbraně znovu sloužily k zabíjení ruských vojáků. Postupně se ale země stala jedním z největších zbrojních podporovatelů Ukrajiny. Od počátečních dodávek přileb a neprůstřelných vest Německo postupně přešlo k poskytování moderních tanků Leopard 2, pokročilých systémů protivzdušné obrany Iris-T, Skynex či Patriot nebo ke stovkám tisíc kusů dělostřelecké munice. Scholz se nicméně nadále zdráhá předat Ukrajině střely Taurus, které mají dosah až 500 kilometrů. Ukrajina má o tyto zbraně velký zájem, chce je používat k likvidaci i vzdálených ruských objektů. Podle kancléře by ale dodání taurusů znamenalo přímé zapojení Německa do války, neboť němečtí vojáci by museli pomáhat s kontrolou cílů. Merz má ale na taurusy jiný názor. V říjnu řekl, že pokud Rusko nepřestane do 24 hodin s údery proti civilnímu obyvatelstvu, souhlasil by se zrušením omezení dostřelu dodaných zbraní. "Pokud to nepostačí, dodá Německo střely Taurus, aby zničily logistické trasy ruské armády," dodal tehdy. Dnes k taurusům Merz řekl, že Zelenskyj jeho postoj zná. "Na tom se nic nezměnilo," uvedl. Prezident k tomu uvedl, že od Německa a od Merze očekává Ukrajina rozhodnější postup, než jaký má Berlín nyní. V Kyjevě je dnes také estonský premiér Kristen Michal, který má rovněž v plánu jednání se Zelenským a také s premiérem Denysem Šmyhalem a s předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem. zpt mka - sdílejte článek