Jeden z posledních příslušníků RAF slaví 99. narozeniny

Praha 23. března 2021 (ČTK) - Válečný veterán Jiří Mráz, jeden z posledních žijících československých příslušníků Královského letectva (RAF - Royal Air Force), se dnes dožívá 99 let. Jako mechanik působil za druhé světové války nejprve u 310. stíhací perutě, později se zúčastnil vylodění ve Francii a bojů v západní Evropě. Mráz to řekl u příležitosti svých narozenin ČTK. K narozeninám mu poblahopřáli i zástupci armády a ministerstva obrany. Do Anglie se Mráz dostal nedlouho před druhou světovou válkou společně se sestrou. Za rodinným přítelem je do Londýna poslal jejich otec kvůli obavám z blížícího se konfliktu. Po studiích se přihlásil k letectvu, ze zdravotních důvodů ale neuspěl. "Měl jsem pravé oko slabší než to levé, to bylo nepřijatelné, protože jsem neměl správný odhad vzdálenosti," řekl. I tak se mu ale podařilo k letectvu nastoupit. Nejprve byl sice přijat k československému pozemnímu vojsku, posléze byl ale převelen k RAF a začátkem roku 1944 nastoupil jako mechanik k 310. československé stíhací peruti. Brzy na to opět změnil působiště a začal sloužit u britské 130. průzkumné jednotky, která byla vybavena průzkumnými stíhacími letouny. S ní se zúčastnil vylodění v Normandii. Právě plavbu do Francie týden po začátku invaze označil za jeden ze silných válečných zážitků. "Čekali jsme, že na nás budou útočit. Když jsme se nalodili, tak jsme dostali do hrníčku, který jsme pořád nosili s sebou, rum, abychom měli odvahu," řekl ČTK. Žádný nálet na ně ale německá letadla nepodnikla. "Příští den, když už převáželi další jednotky, tak na ně byl udělaný nálet. Ale na nás ne, my jsme měli štěstí," poznamenal. Ve Francii a následně v Nizozemsku a Belgii sloužil jako mechanik letadel, která podporovala frontu. "Byli jsme blízko fronty, obyčejně 20 mil za ní," podotkl. V Nizozemsku zažil nálet přímo na jejich letiště. "Ale jenom dvě letadla shodila pár bomb na přistávací plochu, a to bylo celkem všechno, co jsem měl přímý styk s nepřítelem," řekl. Dodal, že jediné mrtvé německé vojáky viděl hned po příjezdu do Francie, jejich těla ležela u letiště. Na začátku roku 1945 absolvoval důstojnickou školu v Londýně a následně meteorologický kurz. Jako meteorolog poté sloužil na letišti v jižní Anglii, kde působila i dopravní jednotka s československými piloty. Díky ní se po skončení války dostal zpět do Československa. Jako vojáka ze západní fronty a syna kapitalisty ho po příchodu komunistů čekala obtížná léta, během kterých rodina přišla o majetek a čelila persekuci. V roce 1967 s manželkou a dětmi přes Švýcarsko emigrovali do Spojených států, kde žije dodnes. K 99. narozeninám Mrázovi ministerstvo obrany a armáda poslaly blahopřání i dárek v podobě knihy zabývajícími se exponáty kbelského leteckého muzea. Blahopřání připojil i náčelník generálního štábu Aleš Opata. "Pro mne osobně jste člověkem silné vůle a pevného přesvědčení, který nezaváhal, postavil se zlu a aktivně proti němu bojoval," napsal Mrázovi podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové. V dopise připomněl jeho zapojení v československých jednotkách i vylodění. "Zůstáváte tak pro mne hrdinou a statečným vojákem," dodal. V současné době žije již pouze několik posledních československých příslušníků RAF. Královstvím letectvem za druhé světové války prošlo 2500 československých letců všech odborností, tedy nejen pilotů, ale i třeba mechaniků, zbrojířů či baličů padáků. Za války jich zemřelo téměř 500. cap jw - sdílejte článek