Francie, Německo a Británie jsou velmi znepokojeny obohacováním uranu v Íránu

Berlín 19. srpna 2021 (ČTK) - Francie, Německo a Británie dnes ve společném prohlášení vyjádřily vážné znepokojení nad informacemi, že Írán urychlil obohacování uranu téměř na úroveň potřebnou k výrobě jaderné zbraně. Podle trojice evropských mocností jde o vážné porušení závazků Teheránu, uvedla agentura Reuters. Írán přestal dodržovat mezinárodní dohodu o svém jaderném programu, když od ní v roce 2018 odstoupily USA. Dokument známý jako JCPOA mu dovoluje uran obohacovat jenom do 3,67 procenta. Obohacování uranu je proces, při kterém se podíl jednoho z hlavních uranových izotopů zvyšuje nad jeho přirozenou úroveň, která činí necelé jedno procento. Uran obohacený zhruba na tři až pět procent se využívá mimo jiné v jaderných elektrárnách, uran obohacený nad 85 procent má především vojenské využití. Od dubna Íránci obohacují na 60 procent a podle nové zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) zprovoznili další kaskádu pokročilých centrifug. To vše v době, kdy se odehrávají pokusy o oživení jaderné dohody. Ve společném prohlášení západní mocnosti vyjádřily znepokojení nad informacemi MAAE o krocích směřujících k výrobě jaderné zbraně. Uranový kov lze použít k výrobě jaderné bomby, ale Írán tvrdí, že jeho úmysly jsou mírové a že pouze vyvíjí palivo do reaktorů. "Írán musí bezodkladně zastavit činnosti, které porušují Společný všeobecný akční plán (JCPOA)," stojí v prohlášení ministrů zahraničí Francie, Německa a Británie. "Vyzýváme Írán k co nejrychlejšímu návratu k jednáním ve Vídni s výhledem na jejich urychlené, úspěšné dokončení. Opakovaně jsme zdůrazňovali, že čas není na ničí straně," dodali ministři. V květnu MAAE oznámila, že Írán používá v továrně v Natanzu k obohacování jednu kaskádu výkonných centrifug. Podle nové zprávy jsou nyní v provozu kaskády dvě. V první pracuje 164 odstředivek typu IR-6, ve druhé 153 centrifug IR-4, stojí ve zprávě MAAE. USA a jejich evropští spojenci varují, že takové kroky ohrožují oživení jaderné dohody. Írán uzavřel JCPOA s pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Francie, Británie a Čína) a Německem v roce 2015. Smyslem bylo přinutit ho ke zpomalení jaderného programu výměnou za zrušení mezinárodních sankcí. USA po svém odstoupení od dohody své sankce proti Íránu obnovily, a ochromily tak jeho ekonomiku. Teherán pak začal jednotlivé body dohody vypovídat také. Přesto byly letos ve Vídni obnoveny rozhovory o možném udržení JCPOA při životě. USA jsou nyní ochotné se k dohodě vrátit s podmínkou, že se Írán začne znovu řídit jejími pravidly. zdp mka - sdílejte článek