TRF: Ženy v Afghánistánu vlastnily až 57.000 podniků, teď živnosti zavírají

Kábul 27. srpna 2021 (ČTK/Thomson Reuters Foundation) - Před několika dny byla Nadia úspěšnou podnikatelkou. Vedla oblíbenou kavárnu v Kábulu, v televizi propagovala silnější postavení žen a radila mnoha dalším podnikatelkám. Dnes se třiatřicetiletá žena ukrývá na utajeném místě v afghánské metropoli - bojí se o život, nemůže živit rodinu a smířila se s tím, že úspěchy, jichž dosáhla za dvacet let, jsou k ničemu, píše nadace Thomson Reuters Foundation a upozorňuje, že tisíce afghánských podnikatelek teď své firmy zavírají. "Když Tálibán vstoupil do Kábulu, neměla jsem na výběr, musela jsem utéct a schovat se. V Afghánistánu jsem dobře známá. Teď se bojím, že přijdou pro mě a mou rodinu," svěřila se Nadia, jejíž jméno nadace změnila, aby ji ochránila. "Mnoho žen jako já v posledních dvaceti letech tvrdě pracovalo, aby si vydobyly místo ve společnosti a tvořily budoucnost pro naši zemi. Teď jsme se vrátily na nulu," poznamenala. Stejně jako tisíce dalších Afghánců i Nadia chtěla po příchodu Tálibánu do metropole uprchnout ze země, pracovala totiž pro vládu a spolupracovala s americkými organizacemi. Nemohla však opustit svého slepého otce, matku a mladší sestry. Jakmile se Tálibán v polovině srpna zmocnil Kábulu, své podniky zavřelo mnoho žen - ředitelky firem, kosmetičky, majitelky restaurací. Některé ze země uprchly, další se skrývají - všechny se kvůli svému úspěchu bojí odvety radikálních islamistů. Tálibán za své předchozí vlády v letech 1996 až 2001 zavřel dívčí školy a ženám zakázal pracovat. Ven mohly jen v burkách a v doprovodu mužského příbuzného. Běžné byly popravy a bičování. Například v roce 1999 byly střední školy dívkám nedostupné a jen 9000 jich chodilo do základních škol, uvedla OSN. Navzdory slibům tálibů, že tentokrát budou moci ženy studovat a pracovat - byť v rámci islámského práva šaría - se mnoho žen obává návratu represí. OSN už teď hlásí porušování práv žen z některých oblastí ovládaných Tálibánem - ať už jde o vynucené sňatky, pozastavení zaměstnání nebo omezení pohybu a vzdělávání. Pesimistická ohledně budoucnosti zůstává i devětadvacetiletá návrhářka Marjam, která vlastní obchod s oblečením v Kábulu. "V den příchodu Tálibánu jsme přestali pracovat. Máme mnoho zaměstnankyň, které se teď neodváží přijít do práce," popisuje situaci žena, jejíž jméno nadace rovněž změnila. "Osobně se cítím nucena opustit zemi. Navzdory našemu odhodlání zůstat a pracovat tady není žádná naděje, dodává. Dvaapadesátiletá Malalaj Džavádová uprchla do sousedního Tádžikistánu už v roce 2019 poté, co Tálibán pohrozil smrtí jejím dětem. Žena před tím provozovala obchod s hedvábnými oděvy ve městě Mazáre Šaríf. "Šití hedvábných bund a šatů byl dobrý byznys. Zaměstnávala jsem 60 lidí a také jsem vyvážela," popsala nyní z Dušanbe podnikatelka. "Tálibánu se nelíbilo, co jsem dělala a hrozil zabitím mé dcery a syna. Nevěřím, že se změnili - říkají, že budou respektovat práva žen, jen aby potěšili svět, ale afghánské ženy vědí, co jsou zač," dodává. Afghánské ženy v posledních dvou desetiletích využily příležitostí, které byly předchozím generacím odepřeny, a dosáhly významného pokroku. Začaly se prosazovat v oblastech, které bývaly baštou mužů - v politice, médiích, informačních technologiích, pohostinství, obchodu. V letošním roce ženy tvořily 27 procent zákonodárců a každý pátý státní úředník byl žena. Na 3,5 milionu dívek chodilo do školy. Sebevědomí a dovednosti afghánských žen podporovala řada mezinárodních organizací, charitativních spolků, korporací, vlád. Podle údajů afghánské ženské obchodní a průmyslové komory vzniklo v zemi od roku 2001 téměř 57.000 malých a středních podniků, které vlastnily ženy. Jejich záběr je široký - od firem zaměřených na řemeslné výrobky, šperky či koberce po provozování soukromých škol, nemocnic nebo IT společností. Sanjeev Khagram, děkan školy managementu Thunderbird School of Global Management při Arizonské státní univerzitě (ASU) upozorňuje, že toto vzdělávací zařízení vyškolilo téměř 400 afghánských žen, které sehrály klíčovou roli v rozvoji země. "Mnoho z nich začalo úspěšně podnikat v soukromém sektoru, kde zaměstnávaly tisíce lidí," tvrdí Khagram. "Další zastávaly vysoké pozice ve vládě, kde utvářely politiku, a poskytování služeb... nebo se chopily vůdčích rolí v občanské společnosti," dodal a upozornil, že pokud Tálibán znovu zakáže ženám pracovat, poškodí to celou afghánskou společnost. Řada žen je zároveň hlavními živitelkami rodiny a ztráta zaměstnání by mohla uvrhnout celé rodiny do chudoby. ipl jrm - sdílejte článek