Rozšíření o západní Balkán je pro EU prioritou, řekla v Berlíně von der Leyenová
Berlín 14. října (zpravodaj ČTK) - Rozšíření o šestici zemí západního Balkánu je pro Evropskou unii prioritou, každý z těchto států ale postupuje samostatně a vlastní rychlostí. Na tiskové konferenci po jednání summitu takzvaného berlínského procesu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Hostitel schůzky, německý kancléř Olaf Scholz, už na úvod setkání prohlásil, že EU je úplná jen s balkánskými zeměmi v ní, a obzvlášť Srbsko a Kosovo vyzval k odložení historických sporů v zájmu společné budoucnosti.
Zástupci Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska dnes v Berlíně podepsali mimo jiné akční plán pro vznik společného regionálního trhu a novou dohodu o mobilitě, jejíž součástí je i snadnější přístup k vysokoškolskému vzdělání. Země tak reagovaly na žádost EU, aby před plnoprávným členstvím v EU prohloubily vzájemnou hospodářskou spolupráci. Podle von der Leyenové bude díky tomu jednodušší i jejich integrace do společného unijního trhu.
Severní Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Albánie i Bosna a Hercegovina mají status kandidátské země. Kosovo podalo žádost o členství v prosinci 2022. V rozhovorech o vstupu nejvíce pokročila Černá Hora, téměř všechny vyjednávací kapitoly byly v jejím případě otevřeny a tři už předběžně uzavřeny. Kromě zástupců šestice balkánských zemí, Scholze a von der Leyenové se schůzky v Berlíně účastnili i zástupci dalších evropských států. Byl mezi nimi i maďarský premiér Viktor Orbán, předseda chorvatské vlády Andrej Plenković či zástupce Británie, která sama EU opustila. Česko součástí berlínského procesu není, i když dlouhodobě rozšíření EU o země západního Balkánu podporuje.
Předsedkyně Evropské komise připustila, že rozšíření o země západního Balkánu nebylo vždy pro Brusel prioritu, v posledních letech se to podle ní ale změnilo. Zdůraznila, že každá ze šestice zemí postupuje v procesu samostatně, vlastní rychlostí a celý proces je založen na zásluhách. Není podle ní možné, aby se země na cestě do EU vzájemně zdržovaly. Také Scholz hovořil o "společné perspektivně", ani podle něj ale není možné, "aby se země vzájemně blokovaly".
Scholz už na úvod vrcholné schůzky řekl, že EU "je úplná jen se zeměmi západního Balkánu". Zvlášť Srbsko a Kosovo vyzval, aby "nechaly historii za sebou a vydaly se na cestu mírové budoucnosti". Kosovo v roce 2008 vyhlásilo po krvavé válce nezávislost na Srbsku, Bělehrad ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo jako suverénní stát uznává asi polovina států OSN včetně Česka. Scholz označil po summitu proces smiřování Srbska a Kosova za "neuspokojivý".
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková už na počátku října na přípravné schůzce ministrů zahraničí před dnešním summitem řekla, že nyní mají balkánské země "historickou šanci" na naplnění dlouholetých slibů členství v EU. Překážky podle ní ale kladou vlastním zemím někteří politici, mimo jiné udržováním úzkých vazeb na ruského prezidenta Vladimira Putina, který v únoru 2022 nařídil invazi na Ukrajinu, a rozpoutal tak největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války.
Jaromír Mrhal jd - sdílejte článek
Následuje: Slovenský europoslanec se v Moskvě omlouval, podle něj za rusofobii na Západě
Moskva 14. října (ČTK) - Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha přijel do Ruska, kde prohlásil, že chce poděkovat za osvobození od fašismu a omluvit se za to, co označil jako rusofobii na Západě. Podle serveru Štandard je Blaha všeobecně považován za nejvíce proruského politika na Slovensku. Vztahy mezi Ruskem a Západem se výrazně zhoršily poté, co vojska vyslaná ruským prezidentem Vladimirem Putinem napadla Ukrajinu. Slovenská opozice europoslancovu cestu kritizuje. "Rusko je stále krásné, stále moudré, stále vyspělé... A já jsem přišel poděkovat za osvobození od fašismu. A omluvit se za rusofobii na Západě," uvedl slovenský europoslanec na platformě Telegram. Na síti zároveň zveřejnil video, na němž je vidět, jak se prochází mimo jiné po Rudém náměstí a vyjadřuje Rusku přátelství. "Fašismus a válka přicházejí ze Západu, svoboda a mír přichází z Východu," tvrdí mimo jiné Blaha, který se ve videu také omlouvá za to, co označuje jako "válečné, nenávistné a doslova fašistické rezoluce, které přijímají v Evropském parlamentu proti Rusku." Na záběrech je následně vidět, jak se studenty, které označil za Slováky studující na moskevské diplomatické škole MGIMO, klade červené karafiáty a klaní se u hrobu neznámého vojína a památníku sovětského maršála Georgije Žukova. Prohlásil také, že Slováci odmítají posílat zbraně Ukrajině, stejně jako odmítají sankce proti Rusku a eskalaci konfliktu. Ten vyvolala Moskva svou invazí na Ukrajinu. Ruská vojska vpadla do sousední země 24. února 2022, přičemž Putin tvrdil, že cílem takzvané speciální vojenské operace, jak ruské úřady agresi proti sousední zemi nazývají, je mimo jiné "denacifikace a demilitarizace" Ukrajiny. (pokračování...)
Moskva 14. října (ČTK) - Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha přijel do Ruska, kde prohlásil, že chce poděkovat za osvobození od fašismu a omluvit se za to, co označil jako rusofobii na Západě. Podle serveru Štandard je Blaha všeobecně považován za nejvíce proruského politika na Slovensku. Vztahy mezi Ruskem a Západem se výrazně zhoršily poté, co vojska vyslaná ruským prezidentem Vladimirem Putinem napadla Ukrajinu. Slovenská opozice europoslancovu cestu kritizuje. "Rusko je stále krásné, stále moudré, stále vyspělé... A já jsem přišel poděkovat za osvobození od fašismu. A omluvit se za rusofobii na Západě," uvedl slovenský europoslanec na platformě Telegram. Na síti zároveň zveřejnil video, na němž je vidět, jak se prochází mimo jiné po Rudém náměstí a vyjadřuje Rusku přátelství. "Fašismus a válka přicházejí ze Západu, svoboda a mír přichází z Východu," tvrdí mimo jiné Blaha, který se ve videu také omlouvá za to, co označuje jako "válečné, nenávistné a doslova fašistické rezoluce, které přijímají v Evropském parlamentu proti Rusku." Na záběrech je následně vidět, jak se studenty, které označil za Slováky studující na moskevské diplomatické škole MGIMO, klade červené karafiáty a klaní se u hrobu neznámého vojína a památníku sovětského maršála Georgije Žukova. Prohlásil také, že Slováci odmítají posílat zbraně Ukrajině, stejně jako odmítají sankce proti Rusku a eskalaci konfliktu. Ten vyvolala Moskva svou invazí na Ukrajinu. Ruská vojska vpadla do sousední země 24. února 2022, přičemž Putin tvrdil, že cílem takzvané speciální vojenské operace, jak ruské úřady agresi proti sousední zemi nazývají, je mimo jiné "denacifikace a demilitarizace" Ukrajiny. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rozšíření o západní Balkán je pro EU prioritou, řekla v Berlíně von der Leyenová' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024101403201|511815. Vydána 14.10.2024 15:32:12. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rozšíření o západní Balkán je pro EU prioritou, řekla v Berlíně von der Leyenová' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024101403201|511815. Vydána 14.10.2024 15:32:12. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
