V Mnichově v pátek začíná třídenní bezpečnostní konference
Berlín 17. února (zpravodaj ČTK) - V mnichovském hotelu Bayerischer Hof začíná v pátek třídenní Mnichovská bezpečnostní konference, na které každoročně státníci a experti debatují o transatlantických vztazích a zahraniční politice. V bavorské metropoli nebudou letos chybět americká viceprezidentka Kamala Harrisová, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, šéf OSN António Guterres, představitelé Evropské unie či kancléř Olaf Scholz, naopak představitelé ruské vlády účast odmítli. Dominantním tématem setkání, které je kvůli svému významu označováno jako Davos obranné politiky, bude letos Ukrajina.
Konference se koná navzdory pokračující pandemii nemoci covid-19. Kvůli koronaviru organizátoři loňský ročník přesunuli na internet, letos ale takové řešení odmítli. "Poptávka po fyzické účasti enormně vzrostla, mezinárodní diplomacie ji potřebuje," řekl šéf konference Wolfgang Ischinger.
Svět podle Ischingera prochází řadou krizí, o kterých si státníci a diplomaté musejí vyměnit poznatky. "Není to jen ukrajinská krize, je tady téma Íránu, otázka přístupu k Číně, otázka budoucích euroatlantických bezpečnostních poměrů, a tak dále," řekl Ischinger. Podle něj série mezinárodních problémů a pokračující trend ústupu demokracie navíc vede k růstu pocitu bezmoci.
Kvůli pandemii organizátoři zúžili seznam pozvaných a omezili program, který se podle Ischingera změnil v čistě pracovní jednání. V pátek budou tématem globální výzvy. Jádrem sobotního programu bude Ukrajina, Rusko a NATO. Na závěrečný den si pak státníci a diplomaté ponechali debaty o budoucnosti Evropské unie.
Kvůli Ukrajině se v sobotu na okraj konference sejdou ministři zahraničí skupiny G7, tedy sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí. Skupině od začátku roku předsedá Německo. V plánu je také samostatná schůzka ministrů zahraničí Německa, Francie a Ukrajiny.
Pozvánku do Mnichova přijalo přes 100 ministrů a více než 30 šéfů států a vlád. Spojené státy, za které loni na digitální konferenci hovořil prezident Joe Biden, letos zastoupí Harrisová v doprovodu ministra zahraničí Antonyho Blinkena. Delegaci Evropské unie povedou předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel.
Z německých činitelů budou v Mnichově hovořit vedle kancléře Scholze také ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a zmocněnkyně německé vlády pro kulturu Claudia Rothová. Rothová, jejíž funkce odpovídá ministryni kultury, bude první, kdo se v takové funkci konference zúčastní. "Svoboda umění, kultury a názorů je lakmusovým papírkem demokracie ve světě," řekla Rothová, podle které je kulturní politika zároveň politikou demokracie i bezpečnostní politikou.
V Mnichově bude mimo jiné také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se potýká s vyhrocenými vztahy s Ruskem. Ruská vláda pozvánku k účasti odmítla, za jeden z důvodů označila to, že konference se změnila v jednostranné euroatlantické fórum. Ischinger, který usiloval o přítomnost ruského prezidenta Vladimira Putina, odmítavého postoje Moskvy lituje.
Přijet naopak slíbila Svjatlana Cichanouská, která je hlavní tváří běloruské opozice proti autoritářskému prezidentovi Alexanderu Lukašenkovi.
Česká vláda nebude mít v hotelu Bayerischer Hof žádného zástupce. Premiér Petr Fiala a ministryně obrany Jana Černochová nemohou z termínových důvodů a ministr zahraničí Jan Lipavský, který byl v Mnichově očekáván, účast odřekl kvůli nákaze koronavirem.
Stoltenberg, kterému letos na podzim skončí mandát šéfa NATO, obdrží v Mnichově cenu Ewalda von Kleista za přínos míru a překonávání konfliktů. Ocenění je pojmenováno po protinacistickém odbojáři a zakladateli Mnichovské bezpečnostní konference. V Mnichově se rozloučí také Ischinger, který konferenci vedl od roku 2008.
Z karanténních důvodů se na letošní 58. ročník konference nedostanou novináři, kterým pořadatelé vydali náhradou digitální akreditace.
I přes omezenou účast se Mnichov musí připravit na policejní manévry a omezení. Na bezpečnost účastníků konference bude dohlížet na 3500 policistů z celého Německa. Kolem hotelu Bayerischer Hof úřady vytyčily bezpečnostní oblast, do které bude možný vstup jen na povolení. V okolí hotelu po dobu vrcholného setkání platí bezletová zóna, kde není možný ani provoz bezpilotních letounů.
Aleš Zápotocký spr jd
- sdílejte článek
Následuje: Jílovské muzeum a Čapkův památník dostanou příspěvek na rozšířenou realitu
Praha 17. února (ČTK) - Muzeum v Jílovém u Prahy a Památník Karla Čapka ve Staré Huti na Příbramsku využijí ve svých expozicích rozšířenou realitu. Jílovské muzeum s ní počítá v prezentaci věnované zlatu a Čapkův památník chystá virtuální prohlídky interiéru i zahrady. Středočeský kraj jim na to přispěje 200.000, respektive 150.000 korun. Dalších téměř 200.000 Kč půjde na úpravu jezírek v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě. Rozhodli o tom dnes radní, informovala ČTK Zuzana Žídková z krajského úřadu. Rozšířená realita obohacuje reálný svět o interaktivní virtuální prvky. Na rozdíl od virtuální reality uživatelé k zobrazení nepotřebují speciální techniku, stačí chytrý telefon či tablet. Jílovské muzeum se specializuje na informace o historické těžbě a zpracování zlata, nabízí i prohlídky historických zlatých štol. (pokračování...)
Praha 17. února (ČTK) - Muzeum v Jílovém u Prahy a Památník Karla Čapka ve Staré Huti na Příbramsku využijí ve svých expozicích rozšířenou realitu. Jílovské muzeum s ní počítá v prezentaci věnované zlatu a Čapkův památník chystá virtuální prohlídky interiéru i zahrady. Středočeský kraj jim na to přispěje 200.000, respektive 150.000 korun. Dalších téměř 200.000 Kč půjde na úpravu jezírek v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě. Rozhodli o tom dnes radní, informovala ČTK Zuzana Žídková z krajského úřadu. Rozšířená realita obohacuje reálný svět o interaktivní virtuální prvky. Na rozdíl od virtuální reality uživatelé k zobrazení nepotřebují speciální techniku, stačí chytrý telefon či tablet. Jílovské muzeum se specializuje na informace o historické těžbě a zpracování zlata, nabízí i prohlídky historických zlatých štol. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V Mnichově v pátek začíná třídenní bezpečnostní konference' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2022021710450|502151. Vydána 17.02.2022 16:21:21. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
G7 (anglicky Group of Seven)
je sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA), zastoupeny jsou i státy Evropské unie (největší ekonomiky světa), které reprezentují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V Mnichově v pátek začíná třídenní bezpečnostní konference' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2022021710450|502151. Vydána 17.02.2022 16:21:21. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
G7 (anglicky Group of Seven)
je sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA), zastoupeny jsou i státy Evropské unie (největší ekonomiky světa), které reprezentují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.