AP: V boji o post šéfa konzervativců ekonomika zastínila ostatní témata

Londýn 31. července 2022 (ČTK) - Příští britský premiér se ujme úřadu ve velmi neklidné době: prudce rostoucí inflace, válka na Ukrajině, zhoršující se vztahy s Čínou, klimatické změny. Ne všem těmto tématům je však věnována stejná pozornost. Ministryně zahraničí Liz Trussová a bývalý ministr financí Rishi Sunak soupeří o hlasy přibližně 180.000 členů Konzervativní strany. Jeden z nich pak 5. září vystřídá skandály poznamenaného Borise Johnsona, který na začátku července odstoupil z funkce předsedy strany, píše agentura AP. Průzkumy zatím favorizují Trussovou, kterou podpořil uznávaný ministr obrany Ben Wallace. Volební lístky by měli straníci dostat poštou příští týden. Agentura AP píše o postoji kandidátů ke klíčovým otázkám. HOSPODÁŘSTVÍ Životní náklady v Británii jsou nejvyšší za poslední desetiletí kvůli prudkému nárůstu cen energií a inflaci 9,4 procenta. Není tak překvapením, že ekonomika dominuje debatě obou kandidátů a právě v této oblasti se jejich názory nejvýrazněji rozcházejí. Trussová slibuje okamžité snížení daní a tvrdí, že zruší zvýšení daně z příjmu o 1,25 procenta, které zavedl Sunak, aby pomohl financovat zdravotní a sociální péči. Chce zastavit i plán na zvýšení daně z příjmu právnických osob. Výpadky v rozpočtu po těchto škrtech chce nahradit prostřednictvím půjček. Sunak uvedl, že ze všeho nejdřív zkrotí inflaci. Pak chce ořezat daně, ačkoliv tento týden slíbil, že na rok zruší daň z prodeje energií pro domácnosti. Oba kandidáti kladou důraz na morální základ svých rozhodnutí. Trussová uvedla, že zvyšování daní v době krize životních nákladů by bylo "morálně špatné". Sunak je zase přesvědčen, že "nemorální" je přenechat splácení dluhů na budoucí generace. Nezávislý think-tank Institut pro fiskální studie (IFS) poznamenává, že "kandidáti byli méně sdílní ohledně svých záměrů v oblasti veřejných výdajů". Jen minimálně se zmiňovali o Johnsonových opakovaných slibech, že nasměruje investice do chudých oblastí střední a severní Anglie, které zaostávají za bohatším jihem. Podle IFS plány Trussové pravděpodobně povedou k šetření, protože "nižší daně nakonec vždy znamenají nižší výdaje". MIGRACE Oba kandidáti jasně podpořili Johnsonův kontroverzní plán na přesídlování žadatelů o azyl z Británie do Rwandy. Podle dohody mezi oběma zeměmi budou migranti přesměrováni se svými žádostmi o azyl do východoafrické země namísto do Británie. Britská vláda tvrdí, že tento krok odradí gangy pašeráků lidí od převozu migrantů riskantní cestou přes Lamanšský průliv. Organizace na ochranu lidských práv věc naopak označují za nemorální, nezákonnou a za plýtvání penězi daňových poplatníků. Mezistranický výbor pro vnitřní záležitosti britské sněmovny dospěl k závěru, že "azylová dohoda se Rwandou zatím nevykazuje žádné známky toho, že by byla odstrašujícím prostředkem, kterým se měla stát." Malé lodě nadále brázdí průliv, do Rwandy nikdo neodcestoval a vládní plán je napadán u soudu. Trussová navrhla, že by mohla program rozšířit na další země. Sunak říká, že politiku vůči Rwandě zachová a možná stanoví horní limit počtu uprchlíků přijímaných ročně do Británie. BREXIT Když Británie v roce 2016 hlasovala o vystoupení z Evropské unie, Sunak a Trussová stáli na opačných stranách. Sunak byl zastáncem odchodu, zatímco Trussová tvrdila, že by Spojené království mělo v EU zůstat. Nyní, když Británie odešla, jsou oba horlivými zastánci brexitu. Říkají, že využijí ekonomické příležitosti, které jim brexit poskytuje, ale neupřesnili, jak si to představují. Oba popírají, že by brexit byl příčinou mnohahodinových zpoždění, kterým minulý týden čelili cestující a řidiči kamionů v přístavu Dover, ačkoli podle řady ekonomů za to mohly právě nové překážky obchodu a cestování zapříčiněné brexitem. Trussová i Sunak budou prosazovat plán na zrušení části smlouvy mezi Británií a EU o brexitu, která upravuje obchod se Severním Irskem. Britská snaha v tomto ohledu už vyvolala právní kroky ze strany EU a mohla by přerůst v obchodní válku. Sunak je v této otázce podle mnohých konzervativců umírněnější, protože se jako ministr financí obával možných škod pro britskou ekonomiku. Drsnější Trussová má podporu tvrdého křídla zastánců brexitu v konzervativní straně, přestože původně byla zastáncem setrvání v EU. KLIMATICKÉ ZMĚNY Oba kandidáti slibují, že splní cíl britské vlády dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, ale ekologická témata se v kampani příliš neobjevují. Sunak hovořil o využití technologií a o výstavbě dalších větrných elektráren na moři. Trussová tvrdí, že zruší "zelenou daň", která se používá na financování projektů obnovitelných zdrojů energie. Podle kritiků to zpomalí pokrok směrem k uhlíkové neutralitě. Na nedostatečnou pozornost klimatickým otázkám v kampani upozornila organizace Greenpeace a další ekologické skupiny. RUSKO A ČÍNA Oba kandidáti tvrdí, že budou pokračovat v jasné podpoře Ukrajiny, díky níž je Johnson v Kyjevě populárnější než v Londýně. Británie poskytla Ukrajině vojenskou a humanitární pomoc za 4 miliard liber (117 miliard korun) na boj proti ruské invazi a cvičí ukrajinské jednotky na britské půdě. Sunak a Trussová slibují, že pokud převezmou vládu, nedojde k omezení britské podpory. Oba tvrdí, že udrží výdaje na obranu nad dvěma procenty HDP v souladu s doporučeními Severoatlantické aliance. Trussová chce jít ještě dál a slibuje růst výdajů na obranu na tři procenta HDP do roku 2030. Ministr obrany Wallace řekl, že mezinárodní zkušenosti a příslib vojenských výdajů dávají Trussové "výhodu". Vůči Číně mají oba kandidáti velmi tvrdý postoj, ačkoliv Trussová ji kritizuje hlasitěji. Jako ministryně zahraničí vyzvala k vytvoření "sítě svobody", která by čelila rostoucímu politickému a ekonomickému vlivu Číny. Staví se také proti čínským investicím do britských infrastrukturních projektů, jako jsou jaderné elektrárny. Sunak jako ministr financí ve svých dřívějších komentářích na adresu Číny zdůrazňoval důležitost udržení funkčních ekonomických vztahů. Nyní ve svých výrocích přitvrdil a označil Čínu za "největší dlouhodobou hrozbu pro Británii". Tvrdí, že v případě svého zvolení uzavře 30 Konfuciových institutů financovaných Pekingem, které působí v Británii. Rétorika ani jednoho z kandidátů na Peking nedělá dojem. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien tento týden vyzval britské politiky, aby "nezveličovali takzvanou čínskou hrozbu". "Takové nezodpovědné výroky nepomohou vyřešit jejich vlastní problémy," řekl. lsa jd - sdílejte článek