strany

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "strany". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo strany je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Ambicí Motoristů je porazit ve volbách ODS, na sjezdu potvrdili mandát vedení

Praha 7. prosince (ČTK) - Strana Motoristů dnes na svém prvním sjezdu potvrdila mandát předsednictva na další dva roky. Skladba vedení se nemění, zůstává ve složení předseda Petr Macinka a místopředsedové Jiří Barták a Renata Maršíková. Šéf strany se v projevu vymezil proti levicovým pokrokářům a zeleným ideologům, představil také základní desatero ideových východisek strany. Na závěr kongresu řekl, že hlavní ambicí Motoristů v nadcházejících sněmovních volbách je porazit ODS. Pokud Motoristé ve volbách uspějí, nespokojí se podle něj s opoziční rolí a podpoří jenom takovou vládu, jejíž budou součástí. Sjezd dnes také schválil 1415 žádostí o vstup do strany. Motoristé se v posledních průzkumech volebních preferencí pohybovali mezi 2,5 a 4,4 procenta. Macinka, který je dlouholetým spolupracovníkem exprezidenta a zakladatele ODS Václava Klause, dříve uvedl, že chce po dnešním kongresu vést jednání s Přísahou o možné společné kandidátce pro sněmovní volby. V letošních volbách do Evropského parlamentu koalice získala dva mandáty. Uspěl v nich Nikola Bartůšek a Filip Turek, kterému dnes předsednictvo Motoristů udělilo titul čestného prezidenta. Turek na kongresu řekl, že si titulu váží, dodal, že zůstává nadstranickou osobou. Příští českou vládu bude podle Macinky s největší pravděpodobností sestavovat hnutí ANO, zajímavý bude podle něj souboj o to, zda její podobu ovlivní levice, či pravice. Míní, že o jejím ideovém směřování rozhodnou buď Motoristé, nebo komunisté. "Chceme si odpracovat takový výsledek, který bude pro Motoristy znamenat zisk více poslaneckých mandátů, než kolik jich na ODS připadne v rámci výsledků zlevicovatělé koalice Spolu," řekl Macinka. Apeloval také na všechny pravicové voliče, aby si uvědomili, že propadlý hlas bude ten, který skončí v opozici, kam podle něj nevyhnutelně směřuje ODS premiéra Petra Fialy. "Sjezd Motoristů? Spíš Václav Klaus revival pokus číslo tři po Realistech a Trikolóře," komentovala dnešní akci členka předsednictva ODS a europoslankyně Veronika Vrecionová na sociální síti X. "Jejich jediný volený zástupce Filip Turek u nás v Evropském parlamentu opakovaně ukazuje, že hlasuje prorusky a pročínsky. Stačí se podívat na jeho hlasování. To jsou fakta," uvedla. Místopředseda ANO a stínový premiér hnutí Karel Havlíček dnes na sněmu řekl, že si s Motoristy dovede představit spolupráci v řadě oblastí. Zopakoval, že ANO ale nevytváří koalice a ve volbách chce zvítězit s velkým náskokem. Považuje za dobré, že strana jako Motoristé vznikla, i když je konkurentem ANO. Budoucí vláda podle něj nesmí vzniknout jen jako vzdor proti aktuální vládní koalici. Hnutí ANO nemůže ustupovat od toho, co slibuje a hlásá, uvedl. "K tomu budeme potřebovat takové partnery, kteří nejenom dobře vědí, že se musí ukončit ten zoufalý pětikoaliční projekt, ale současně se s námi budou schopni domluvit na základech společného programu," řekl. Úspěch straně dnes popřál exprezident Václav Klaus. Přeje si, aby se Motoristé otevřeně přihlásili k pravici a aby se za to nestyděli. Bude to podle něj revolucí na domácí politické scéně, řekl na kongresu. Podotkl, že na sjezd přišel jako někdo, kdo spolu s dalšími statisíci občanů nemá v současné politické konstelaci, koho by volil. Motoristům popřál, aby z nich nebyla "jedna z dalších rozbředlých nesourodých stranokoalic, jako je třeba dnešní Spolu". Na kongresu promluvili také zástupci některých dalších politických stran. "Motoristé, jeďte na plný plyn," vzkázal jim senátor a šéf hnutí Přísaha Róbert Šlachta. Popřál jim dost sil i peněz do sněmovních voleb. Prohlásil, že tyto volby budou nechutné a bude se v nich vytahovat špína, a proto Motoristům doporučil, aby se nenechali rozhodit. Macinka dnes představil základní desatero ideových východisek strany. Deset tezí podle Macinky obsahuje hodnoty, které nejsou a nesmějí být vnímány jako nepřítel. Lidé se podle něj ocitli v době, kdy jsou běžné věci či základní hodnoty líčeny a vykreslovány jako nepřátelé, a to například nepřátelé planety, morálky, Západu či budoucnosti. "Formulovali jsme deset tezí, z nichž vyplývá deset hodnot, oblastí, komodit či entit, které nejsou a nesmějí být vnímány jako nepřítel," uvedl předseda. Nepřítel tak podle něj není například automobil, klima, uhlí, koruna či pravda. V otázce přijetí eura zdůraznil, že národní měna je symbolem ekonomické suverenity a kontroly nad vlastní hospodářskou politikou. sou nlm fsl ptd

Výroky opozičního předáka v Německu rozproudily debatu o reformě dluhové brzdy

Berlín 15. listopadu (zpravodaj ČTK) - Výroky opozičního předáka v Německu opět rozproudily debatu o takzvané dluhové brzdě, ústavním opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Předseda nejsilnější opoziční strany CDU a kandidát na kancléře Friedrich Merz k překvapení mnohých prohlásil, že je možné brzdu reformovat. Sociální demokracie kancléře Olafa Scholze promptně nabídla Merzovi jednání o reformě. Právě kvůli sporům o dluhovou brzdu se přitom minulý týden rozpadla Scholzova tříčlenná koaliční vláda. Takzvanou dluhovou brzdu Německo přijalo v roce 2009, kdy zemi vládla velká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) pod vedením kancléřky Angely Merkelové. Cílem ústavního opatření bylo zabránit rychlému zadlužování země. Nové půjčky nesmějí překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu za rok. Podle příznivců je dluhová brzda základem německé a evropské finanční stability. Kritici, k nimž se nyní řadí i kancléř Scholz, tvrdí, že brání potřebným investicím. K případné reformě dluhové brzdy je potřeba dvoutřetinová většina ve Spolkovém sněmu. Spor o dluhovou brzdu byl jednou z příčin rozpadu Scholzovy koaliční vlády SPD, zelených a Svobodné demokratické strany (FDP). Nyní již bývalý ministr financí a předseda liberální FDP Christian Lindner, který je dlouhodobě známý jako tvrdý zastánce dluhové brzdy, podle svých slov odmítl Scholzovo ultimátum, aby byla platnost opatření dočasně pozastavena. Podle kancléře je to nutné, aby bylo možné financovat pomoc Ukrajině, která se brání téměř tři roky ruské agresi, a zároveň zachovat úroveň výdajů v sociální oblasti. Scholz se nakonec rozhodl Lindnera odvolat, což vedlo k odchodu FDP z vlády. Předčasné volby se zřejmě uskuteční 23. února. Novou debatu kolem dluhové brzdy vyvolal tento týden předseda CDU Merz, který je zároveň kandidátem na kancléře. Konzervativní unie CDU/CSU by podle současných průzkumů mohla získat ve volbách 32 až 34 procent hlasů, Scholzově SPD připisují sondáže jen kolem 15 procent. Merz na hospodářské konferenci listu Süddeutsche Zeitung řekl, že některé články Základního zákona, německé obdoby ústavy, jsou neměnné. "O všem ostatním můžeme samozřejmě mluvit," uvedl. K dluhové brzdě přitom dodal, že "je samozřejmě reformovatelná", otázkou podle něj je jen to, za jakým účelem. "Bylo by výsledkem více peněz na konzum a sociální politiku? Pak je odpovědí ne," řekl. Pokud by byla výsledkem reformy možnost více investovat, byla by podle něj odpověď na tuto otázku jiná. Dosud přitom CDU/CSU stejně jako FDP kategoricky odmítala reformu tohoto ústavního opatření. Výjimku tvořili šéfové některých zemských vlád, včetně berlínského primátora Kaie Wegnera, kteří v posledních době stejně jako SPD či zelení volali po uvolnění dluhových pravidel. Naléhavost do debaty vneslo i zářijové zřícení mostu v Drážďanech, které zvýraznilo potřebu investic do německé infrastruktury. SPD v reakci na Merzův výrok přispěchala s nabídkou k jednání o reformě dluhové brzdy. Generální tajemník CDU Carsten Linneman ji sice bryskně odmítl, podle německých médií je ale Merzův výrok signálem, že CDU/CSU je připravena o reformě po volbách jednat. Podle řady analytiků vznikne po únorových předčasných volbách s největší pravděpodobností vláda velké koalice, tedy CDU/CSU a SPD. Koalice stejných stran, které dluhovou brzdu v roce 2009 schválily, by ji tak mohla v příštích letech reformovat. Jaromír Mrhal nob

Europoslanci Farský a Nerudová zůstávají v EPP, Konečná a Dostál dál jednají

Brusel 2. července (zpravodajka ČTK) - Čeští europoslanci Jan Farský a Danuše Nerudová (STAN) zůstávají v Evropském parlamentu nadále v nejsilnější frakci, Evropské lidové straně (EPP). Farský to dnes potvrdil ČTK v rozhovoru, který poskytl na cestě do Portugalska, kde se ode dneška do pátku koná setkání europoslanců lidovecké frakce. Další dva čeští europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Ondřej Dostál z koalice Stačilo! naopak o tom, ke které frakci se připojí, stále vyjednávají. Podle Dostála mohou zůstat i nezařazení, rozhodnutí by mělo padnout příští týden. Podle informací ČTK mají lidovečtí europoslanci v Portugalsku v plánu vést debatu o strategii na příštích pět let. Setkání se zúčastní i kandidátka na šéfku Evropské komise Ursula von der Leyenová a kandidátka na předsedkyni Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. S první z nich budou europoslanci řešit program unijní exekutivy na další roky, s druhou pak fungování nového Evropského parlamentu. Na setkání by měli dorazit i někteří premiéři, kteří patří k lidovecké frakci, například z Řecka Kyriakos Mitsotakis, z Polska Donald Tusk a z Finska Petteri Orpo. Celkem je ve frakci EPP pět českých europoslanců. Spolu s Nerudovou a Farským nově i Ondřej Kolář (TOP 09). Opětovně zvolení pak byli Luděk Niedermayer (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Konečná (KSČM) byla v předchozím volebním období členkou frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL). Do letošních voleb vedla koalici Stačilo!, která získala dva mandáty. "Rozhodli jsme se s Kateřinou Konečnou, že rozdělení do více frakcí by bylo zcela nežádoucí, a proto v té frakci, ve které skončí Kateřina, skončím i já," řekl dnes ČTK nováček v EP Dostál. "Pokud to bude tak, že podmínky frakcí, ale zejména celková jejich ideologie, tedy vztah ke Green Dealu, k migraci, k válce, pro nás nebudou přijatelné, tak můžeme být i oba nezařazenými poslanci," dodal. Původně byl neformální konečný termín pro vznik frakcí stanoven na 4. července, podle Dostála byl ale tento termín na žádost italské premiérky Giorgii Meloniové posunut na pondělí 8. července. "V tento moment podle toho, co říkají zkušenější europoslanci, jsou jednání o frakcích nejdivočejší, jaké pamatují," uvedl Dostál. Jak dodal, v souvislosti se svou budoucí prací v europarlamentu se pokusil "vyslat žádost, aby byl ve výborech, které se týkají jeho specializace", to znamená ve výborech se zaměřením na právní záležitosti či záležitosti týkající se zdravotnictví a léků. Nerudová již dříve českým novinářům v Bruselu řekla, že by se ráda stala členkou výboru EP pro životní prostředí (ENVI) a jako náhradník by pak chtěla buď do výboru pro rozpočet (BUDG), nebo výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT). Farský by rád "zakotvil" ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), který se zabývá i obranným průmyslem, jenž bude v příštích letech velkým tématem. Další možnost je podle něj být i ve výboru pro regionální rozvoj (REGI). Třetího českého nováčka v EPP zajímá zejména výbor pro zahraniční věci (AFET), jeho podvýbor SEDE, který řeší bezpečnost a obranu, a rovněž výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Jasno ohledně frakcí i výborů má jediná česká pirátská zástupkyně v Evropském parlamentu Markéta Gregorová. Po intenzivních vyjednáváních se nakonec rozhodla zůstat ve frakci Zelených. "Naše spolupráce funguje velmi dobře a pirátské značce jsme tam s kolegy v uplynulém období vydobyli silné jméno a také dlouhodobě výhodnou dohodu, budu tedy nejen ve výborech, které chci, ale budu v nich mít i silnou pozici,” uvedla Gregorová minulý týden. Česká europoslankyně bude i nadále členkou výboru pro mezinárodní obchod (INTA), kde chce pokračovat v práci na tématech kyberbezpečnosti, tlaku třetích zemí na evropský trh či obchodu se sledovacími technologiemi, a nově míří také do výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Zde bude pracovat na hybridních hrozbách a dezinformacích. V minulých dnes se objevily spekulace, že by svou frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR) mohli opustit tři europoslanci zvolení za ODS, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek. Podle informací ČTK ale v ECR zůstávají a frakce má na tuto středu naplánovanou svou ustavující schůzi. Z 21 českých europoslanců získalo nejvíce mandátů, sedm, hnutí ANO, které bylo ještě donedávna členem liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe). Šéf ANO Andrej Babiš ale nedlouho po volbách oznámil odchod z Renew a následně o uplynulém víkendu vznik nové frakce, ve které jsou společně s nacionálně konzervativní stranou Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a pravicově populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) Herberta Kickla. Pro vznik nové frakce v EP potřebují nejméně 23 europoslanců ze sedmi členských států EU, což se nyní snaží získat. Jaké jsou další záměry europoslanců z ANO tak zůstává nejasné, mluvčí hnutí na dotazy ČTK nereagoval. I nadále zůstává nejasné, do které frakce půjdou dva čeští europoslanci z Přísahy a Motoristů Filip Turek a Nikola Bartůšek. Europoslanec zvolený za SPD a Trikoloru Ivan David bude součástí nové frakce Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN), sdělil v pátek ČTK předseda SPD Tomio Okamura. Zatím není jasné, které další strany mají být ve frakci zastoupené. Dosud byli europoslanci zvolení za SPD součástí krajně pravicové frakce Identita a demokracie (ID). Ta měla mít ustavující schůzi rovněž tento týden ve středu, nicméně podle bruselských médií byla zrušena a spekuluje se, že se čeká až na to, jak dopadne krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové ve víkendových francouzských volbách. tes opm jrm mka

Michal Berg odstoupil z funkce spolupředsedy Zelených, Davis ve vedení zůstává
Praha 18. června (ČTK) - Michal Berg odstoupil z funkce spolupředsedy Zelených, oznámil dnes na sociální síti X. Zdůvodnil to neúspěchem v evropských volbách, ve kterých Zelení získali 1,55 procenta hlasů. Britští labouristé chtějí omezit nejvyšší věk ve Sněmovně lordů na 80 let
Londýn 13. června (ČTK) - Pokud v červencových parlamentních volbách v Británii zvítězí favorizovaní labouristé, nejstarší členové horní parlamentní komory patrně přijdou o svůj mandát. Levicová strana v dnes zveřejněném volebním manifestu počítá s tím, že omezí maximální věk pro získání křesla ve Sněmovně lordů na 80 let. Britští labouristé v manifestu slibují ekonomický růst bez zkratkovitých řešení
Londýn 13. června (ČTK) - Prioritou britské Labouristické strany ve vládě by v období po červencových parlamentních volbách byl růst ekonomiky bez zkratkovitých řešení a snah o nerealistická kouzla, na kterém se budou podílet lidé z oblastí napříč celou Británií. Lidovci vyhráli eurovolby díky jednotě i tvrdé práci, uvedla von der Leyenová
Brusel 12. června (zpravodajka ČTK) - Evropští lidovci podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové vyhráli volby do Evropského parlamentu díky jednotě, díky tématům, která vyzdvihovali, i díky tvrdé práci. Slovenskou vládní stranu Hlas-SD po Pellegrinim povede Šutaj Eštok
Bratislava/Košice 1. června (zpravodaj ČTK) - Slovenskou vládní stranu Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) povede po zvoleném prezidentovi země Peteru Pellegrinim podle očekávání její dosavadní generální manažer a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. BBC: Krajně pravicové strany upínají svůj zrak k volbám do Evropského parlamentu
Brusel 29. května (ČTK/BBC) - Ve velké části Evropy jsou na vzestupu krajně pravicové strany a italská premiérka Giorgia Meloniová cítí, že přichází její velký okamžik, napsal britský server BBC News. Přípravy Bidenových demokratů na volební sjezd pronásleduje přízrak roku 1968
Chicago 13. května (ČTK) - Studentské protesty proti americké podpoře Izraele rozvířily ve Spojených státech debaty o tom, jak by mohlo propalestinské hnutí zasáhnout předvolební sjezd Demokratické strany prezidenta Joea Bidena. Rakouská pravicově populistická FPÖ chce v eurovolbách dvojnásobek poslanců
Vídeň 10. května (zvláštní zpravodaj ČTK) - V červnových volbách do Evropského parlamentu (EP) se v Rakousku rýsuje vítězství Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Je tak pravděpodobné, že tato alpská republika přispěje k všeobecně očekávanému posílení euroskeptického, protiimigračního až krajně pravicového proudu v unijním parlamentu. Eurovolby budou podle německé političky Wagenknechtové pro její stranu těžké
Berlín 5. května (zpravodaj ČTK) - Nadcházející červnové volby do Evropského parlamentu budou pro nově založenou politickou stranu Spojenectví Sahra Wagenknechtová - za rozum a spravedlnost (BSW) těžkou zkouškou. Na prvomájovou akci KSČM v centru Prahy přišlo i několik odpůrci komunistů
Praha 1. května (ČTK) - Na dnešní prvomájovou akci KSČM na pražském Střeleckém ostrově přišlo i několik odpůrců komunistů. Zástupci obou táborů se dostávali do slovních konfliktů, které mírnili policisté. Rakousko rozkrývá špionážní skandál, nepříjemný je i pro politiky
Vídeň 11. dubna (ČTK) - Rakouskem otřásá špionážní skandál, v němž takřka denně na světlo vycházejí nové podrobnosti. Podle agentury AP jde o největší podobnou kauzu v zemi za několik desetiletí. Hlavními protagonisty jsou bývalý pracovník kontrarozvědky Egisto Ott, který byl zadržen 29. K výhodám EU řadí vrcholní politici jednotný trh, cestování i zajištění míru
Praha 31. března (ČTK) - K největším výhodám českého členství v Evropské unii řadí vrcholní politici jednotný trh, který podle nich zajišťuje hospodářskou prosperitu, a volné cestování. Často poukazují rovněž na to, že společenství zajišťuje mír v Evropě. Harris byl zvolen do čela Fine Gael, stane se nejmladším irským premiérem
Dublin 24. března (ČTK) - Předsedou irské vládní strany Fine Gael byl zvolen 37letý Simon Harris, což znamená, že se stane příštím a dosud nejmladším irským premiérem, uvedla dnes agentura Reuters. Žádný jiný kandidát před uzavřením nominací veřejně neprohlásil, že se chce stát nástupcem dosavadního šéfa kabinetu Lea Varadkara. Někteří čeští politici čekají ostrou kampaň před slovenským prezidentským finále
Praha 24. března (ČTK) - Někteří čeští politici čekají vyhrocenou kampaň před druhým kolem prezidentské volby na Slovensku. Do finále, které se uskuteční 6. dubna, postoupili exministr zahraničí Ivan Korčok podporovaný opozicí a předseda slovenského parlamentu a vládní strany Hlas-sociální demokracie Peter Pellegrini. Haleyová po superúterý vzdala souboj o Bílý dům, Trumpovi popřála štěstí
Washington 6. března (ČTK) - Bývalá republikánská guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová vzdala boj o Bílý dům, když dnes oznámila, že nastal čas, aby pozastavila svou prezidentskou kampaň. Svému dosavadnímu soupeři, exprezidentu Donaldu Trumpovi popřála hodně štěstí. Suverénní Trump míří za další výhrou v primárkách, Haleyová vyostřuje kritiku
Columbia (USA) 23. února (ČTK) - Prezidentské primárky americké Republikánské strany pokračují v sobotu v Jižní Karolíně, kde může bývalý prezident a jasný favorit Donald Trump své poslední soupeřce uštědřit porážku na její domácí půdě. Francouzské kandidátky do eurovoleb vedou třicátníci, politická scéna mládne
Paříž 4. února (ČTK) - Francouzská politická scéna před volbami do Evropského parlamentu (EP) prošla omlazovací kúrou. V čele francouzské vlády vystřídal 62letou Élisabeth Borneovou u veřejnosti stále oblíbenější 34letý Gabriel Attal. CVVM: Většina lidí se domnívá, že politiky zajímají jejich hlasy, nikoliv názory
Praha 24. ledna (ČTK) - Výrazná většina Čechů se domnívá, že politiky zajímají jen jejich hlasy, nikoliv ale názory. Myslí si to 85 procent lidí. Téměř tři pětiny české společnosti podle svého mínění dobře rozumí důležitým problémům země a více než polovina se považuje za dostatečně způsobilou k účasti na politickém dění. Rakouský kancléř Nehammer představí plán rozvoje Rakouska
Vídeň 22. ledna (ČTK) - Rakouský lidovecký kancléř Karl Nehammer v pátek v projevu představí svou vizi dalšího rozvoje Rakouska. Ústředními body dokumentu označovaného jako Österreichplan (Plán pro Rakousko) jsou snižování daní a dalších odvodů z hrubé mzdy, informovala dnes agentura APA, která dostala výňatky z daňové a hospodářské kapitoly plánu předem k dispozici.

Média: Trumpovo rekordní vítězství v Iowě nechává soupeřům minimální šance

Washington 16. ledna (ČTK) - Drtivé vítězství amerického exprezidenta Donalda Trumpa v republikánských volebních shromážděních v Iowě potvrzuje jeho pozici jasného favorita volby stranického kandidáta a prohlubuje pochybnosti o kampaních jeho hlavních vyzyvatelů. Tak komentují americká média výsledky úvodního klání v boji o prezidentskou nominaci Republikánské strany. Deník The New York Times (NYT) mimo jiné poukazuje na "pozoruhodné vzkříšení" Trumpovy politické kariéry. Podle analýz je jasné, že bývalý prezident zvítězil největším rozdílem, jaký si kdy v Iowě připsal kandidát, který není úřadující hlavou státu. Předběžná data ukazovala zhruba třicetibodový náskok před bývalým floridským guvernérem Ronem DeSantisem, zatímco dosud měl na kontě nejvýraznější vítězství bývalý senátor Bob Dole, který v roce 1988 v Iowě vyhrál rozdílem 13 procentních bodů. Televize Fox News na hlavní stránce svého webu ke zprávě o výsledcích připojila popisek "Trumpova noc", deník New York Post zase napsal, že "první souboj ve skutečnosti žádným soubojem nebyl". Podle webu Politico by Trump vzhledem k pondělnímu úspěchu mohl nominační proces prakticky rozhodnout příští týden při druhé zastávce ve státě New Hampshire. "Trump se po tomto výsledku pevněji chopil republikánské nominace, jakkoli může trvat měsíce, než se někdo formálně stane vlajkonošem strany. Rozsah jeho vítězství však klade významné otázky jak pro DeSantise, tak pro (další vyzyvatelku Nikki) Haleyovou," uvádí agentura AP. Floridský guvernér i bývalá guvernérka Jižní Karolíny odcházejí z prvního kola nominačního souboje se ziskem okolo 20 procent hlasů a média poznamenávají, že to pro ně nevěstí nic dobrého. Trump totiž podle sondáží své hlavní soupeře porazil i v okresech s voličskými skupinami, na které se DeSantis a Haleyová nejvíce zaměřovali. "Navíc jsou voliči Haleyové a DeSantise v Iowě natolik rozdílní, že ani jeden z nich nemohl získat dostatečně velký podíl podporovatelů toho druhého," napsal list The Wall Street Journal. Podle deníku The Washington Post jsou výsledky volebních shromáždění vyvrcholením návratu Republikánské strany k Trumpovi. List připomíná, že se tak děje poté, co byl exprezident obžalován z 91 trestných činů a v občanskoprávních procesech uznán zodpovědným za sexuální napadení a finanční podvody. NYT soudí, že republikánští voliči přehlížejí sílící právní problémy bývalého šéfa Bílého domu a ztotožňují se s jeho "vizí mstivého narušování" politických zvyklostí. Trumpova kariéra ve vrcholné politice se přitom po porážce ve volbách roku 2020 a následném vpádu jeho stoupenců do sídla Kongresu zdála být "v troskách". Trump je prvním bývalým prezidentem v moderní éře, který se pokouší o návrat do Bílého domu, píše NYT. "Stane-li se nakonec nominantem, připraví to půdu pro listopadovou historickou reprízu souboje s prezidentem (Joem) Bidenem, která se může odehrávat jak na předvolebních mítincích, tak v soudních síních," dodává deník. Jak podotýká AP, k soudu se Trump chystá už dnes. V New Yorku začíná proces, v němž porota rozhodne, zda má zaplatit dodatečné odškodné novinářce Jean Carrollové poté, co jej loni jiná porota uznala zodpovědným za sexuální zneužití a pomluvu. Po zastávce u soudu plánuje Trump večerní vystoupení v New Hampshire. lex ank

Většina Němců podle průzkumu čeká, že AfD letos získá křeslo zemského premiéra
Berlín 2. ledna (zpravodaj ČTK) - Většina Němců očekává, že se pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) ujme vlády nejméně v jedné ze tří spolkových zemí, ve kterých se v letošním roce konají regionální volby. Šéf unijní diplomacie se obává vzestupu populistů v evropských volbách
Brusel 24. prosince (ČTK) - Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se obává vzestupu populistů v blížících se volbách do Evropského parlamentu. Hlasování, které se uskuteční příští rok v červnu, může být podle něj podobně osudové jako prezidentské klání ve Spojených státech. Bývalý hejtman Ivo Vondrák zakládá nové hnutí OK (Osobnosti pro Kraj)
Ostrava 9. prosince (ČTK) - Bývalý hejtman Moravskoslezského kraje zvolený za ANO Ivo Vondrák a jeho spolupracovníci z krajského zastupitelského klubu OK (Otevření a konstruktivní) zakládají nové hnutí OK (Osobnosti pro Kraj). Trumpovi vyzývatelé si vyměňovali rány, zatímco exprezident sám řečnil poblíž
Miami 9. listopadu (ČTK) - Těžiště republikánské kampaně před americkými prezidentskými volbami se v noci na dnešek přesunulo na Floridu, kde se ve třetí televizní debatě střetla pětice kandidátů druhého sledu, zatímco exprezident Donald Trump pořádal samostatný mítink jen o několik kilometrů dál. Politico: Válka v Izraeli rozděluje levicové strany po celém Západě
Brusel 6. listopadu (ČTK/Politico) - Když útočníci z radikálního palestinského hnutí Hamás 7. října zavraždili 1400 lidí při sérii děsivých útoků, politici na celém Západě vyjádřili svůj šok a slíbili podporu Izraeli. Čaputová odmítla jmenovat ministrem kandidáta SNS Huliaka, strana na něm trvá
Bratislava 19. října (zpravodaj ČTK) - Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odmítla jmenovat kandidáta nacionalistické Slovenské národní strany (SNS) Rudolfa Huliaka ministrem životního prostředí ve vládě vznikající po zářijových parlamentních volbách. Gazeta Wyborcza o porážce vládní strany PiS: Kaczyńského porazily ženy
Varšava 17. října (ČTK) - Strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského, vládnoucí Polsku osm let, získala nejvíce hlasů, ale přišla o moc, píše o výsledku nedělních parlamentních voleb opoziční list Gazeta Wyborzca. Fico, Pellegrini a Danko se dohodli na nové slovenské vládě
Bratislava 11. října (ČTK) - Směr-Sociální demokracie (Směr-SD), Hlas-SD a Slovenská národní strana (SNS) se dohodly, že vytvoří novou slovenskou vládu. Podpoří kandidáta Směru-SD na premiéra a kandidáta Hlasu-SD na předsedu parlamentu. Šéf britských labouristů slíbil desetiletí národní obnovy a stavbu milionů bytů
Liverpool (Británie) 10. října (ČTK) - Lídr britské Labouristické strany a podle současných předvolebních průzkumů možný příští britský premiér Keir Starmer slíbil "desetiletí národní obnovy". V dnešním projevu na stranické konferenci v Liverpoolu se vymezil vůči rokům vlády konzervativců, kteří podle něj řeší velké problémy Británie "náplastí" a ztratili povědomí o tom, jak žijí obyčejní lidé.

SLOVNÍK NAJÍT