Írán je schopen vyrobit jadernou bombu, uvedl šéf íránského atomového úřadu
Teherán 1. srpna 2022 (ČTK) - Írán má technické prostředky k výrobě jaderné bomby, ale nemá v úmyslu ji sestrojit. Polostátní íránské tiskové agentuře Fars to řekl šéf íránské organizace pro atomovou energii Mohammad Eslámí. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
"Jak zmínil pan Charrazí, Írán je technicky schopen vyrobit jadernou bombu, ale takový program není na pořadu dne," uvedl Eslámí. Šéf íránské organizace pro atomovou energii tak částečně zopakoval slova Kamála Charrazího, vysoce postaveného poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Charrazí v červenci uvedl, že Írán je technicky schopný atomovou bombu vyrobit, ale musí se ještě rozhodnout, zda ji sestrojí.
Charrazího výroky byly podle Reuters vzácným náznakem skutečnosti, že Írán se možná zajímá o jaderné zbraně, což jinak popírá. Západní mocnosti se dlouhodobě obávají, že země usiluje o výrobu jaderné bomby. Teherán ale tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně mírovým účelům.
Írán obohacuje uran až na 60 procent a v posledních měsících toto obohacování stupňuje. Pro výrobu jaderné bomby je vhodný uran obohacený až na 90 procent.
Ve Vídni se od loňského roku konají mezinárodní jednání, jejichž cílem je obnovit dohodu o íránském jaderném programu z roku 2015. Írán ji přestal dodržovat, když od ní v roce 2018 odstoupily Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Dohoda výměnou za zpomalení íránského jaderného programu rušila dříve uvalené mezinárodní sankce proti Teheránu. Írán tvrdí, že se k paktu opět připojí, pokud Washington zruší sankce.
Írán v neděli odpověděl na návrh šéfa diplomacie EU Josepa Borrella, který je zaměřený na záchranu jaderné dohody a usiluje o rychlé ukončení jednání. Borrell dříve uvedl, že navrhl nový text, který má pakt oživit. Podle mluvčího íránského ministerstva zahraničí je možné, že se brzy podaří dosáhnout dohody ohledně nových kol vyjednávání.
Širší obrysy dohody byly prakticky domluveny v březnu po 11 měsících nepřímých rozhovorů ve Vídni mezi Teheránem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena. Poté však jednání ztroskotala na požadavku Íránu, aby Washington poskytl záruky, že žádný prezident Spojených států od dohody neodstoupí. Biden to slíbit nemůže, protože jaderná dohoda je politické ujednání, nikoli právně závazná smlouva.
ban ank - sdílejte článek
Následuje: AP: Je dánský král, který dal jméno technologii bluetooth, pohřben v Polsku?
Varšava 1. srpna (ČTK/AP) - Jeden z evropských králů, který zemřel před více než 1000 lety na území současného Polska a jehož přezdívka se stala názvem pro bezdrátovou technologii, je nyní v centru sporu mezi archeology, napsala agentura AP. Středověké kroniky tvrdí, že král Harald I. Modrozub z Dánska získal svou přezdívku díky modře zabarvenému a pravděpodobně mrtvému zubu. Jeden ze záznamů také uvádí, že vikinský král byl na konci 10. století pohřben v dánském Roskilde. Jeden švédský archeolog a jeden polský vědec ale ve svých publikacích, které vydali nezávisle na sobě, tvrdí, že se hrob tohoto krále nachází pravděpodobně na hřbitově u vesnice Wiejkowo, tedy v severozápadním Polsku u Štětína, v oblasti kontrolované Vikingy za krále Haralda. Polský historik Marek Kryda, který je autorem publikace o Vikinzích v Polsku, agentuře AP řekl, že "pohanská mohyla", kterou nalezl v areálu katolického kostela ve Wiejkowě, pravděpodobně obsahuje ostatky vikinského krále. Kryda poukazuje na snímky ze satelitu, které lze dohledat na stránkách polské vlády. Na nich je vidět okrouhlé místo, které se podobá vikinské pohřební mohyle. Podle švédského archeologa Svena Rosborna se však Kryda mýlí. Harald totiž konvertoval ke křesťanství a v oblasti zakládal kostely. Pohřben tak musel být ve hrobě někde v areálu kostela. Rosborn popsal svůj výzkum v publikaci The Viking King's Golden Treasure, která vyšla v roce 2021, a Kryda některé závěry švédského badatele zpochybnil ve své studii, publikované o rok později. Král Harald zemřel v roce 985 pravděpodobně v Jomsborgu, který podle badatelů stál na území dnešního polského města Wolin. Byl jedním z posledních vikinských králů, který vládl nad dnešním Dánskem, severním Německem, Norskem a částí Švédska. (pokračování...)
Varšava 1. srpna (ČTK/AP) - Jeden z evropských králů, který zemřel před více než 1000 lety na území současného Polska a jehož přezdívka se stala názvem pro bezdrátovou technologii, je nyní v centru sporu mezi archeology, napsala agentura AP. Středověké kroniky tvrdí, že král Harald I. Modrozub z Dánska získal svou přezdívku díky modře zabarvenému a pravděpodobně mrtvému zubu. Jeden ze záznamů také uvádí, že vikinský král byl na konci 10. století pohřben v dánském Roskilde. Jeden švédský archeolog a jeden polský vědec ale ve svých publikacích, které vydali nezávisle na sobě, tvrdí, že se hrob tohoto krále nachází pravděpodobně na hřbitově u vesnice Wiejkowo, tedy v severozápadním Polsku u Štětína, v oblasti kontrolované Vikingy za krále Haralda. Polský historik Marek Kryda, který je autorem publikace o Vikinzích v Polsku, agentuře AP řekl, že "pohanská mohyla", kterou nalezl v areálu katolického kostela ve Wiejkowě, pravděpodobně obsahuje ostatky vikinského krále. Kryda poukazuje na snímky ze satelitu, které lze dohledat na stránkách polské vlády. Na nich je vidět okrouhlé místo, které se podobá vikinské pohřební mohyle. Podle švédského archeologa Svena Rosborna se však Kryda mýlí. Harald totiž konvertoval ke křesťanství a v oblasti zakládal kostely. Pohřben tak musel být ve hrobě někde v areálu kostela. Rosborn popsal svůj výzkum v publikaci The Viking King's Golden Treasure, která vyšla v roce 2021, a Kryda některé závěry švédského badatele zpochybnil ve své studii, publikované o rok později. Král Harald zemřel v roce 985 pravděpodobně v Jomsborgu, který podle badatelů stál na území dnešního polského města Wolin. Byl jedním z posledních vikinských králů, který vládl nad dnešním Dánskem, severním Německem, Norskem a částí Švédska. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Írán je schopen vyrobit jadernou bombu, uvedl šéf íránského atomového úřadu' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Strojírenství (str) - Zbraně (zbr). ID zprávy: T2022080101548|503444. Vydána 01.08.2022 10:04:32. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Írán je schopen vyrobit jadernou bombu, uvedl šéf íránského atomového úřadu' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Strojírenství (str) - Zbraně (zbr). ID zprávy: T2022080101548|503444. Vydána 01.08.2022 10:04:32. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
