jaderné

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "jaderné". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo jaderné je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Agrese nejaderného státu s podporou jaderné země bude společný útok,varuje Putin

Moskva 25. září (ČTK) - Moskva bude považovat agresi ze strany kteréhokoliv nejaderného státu s podporou jaderné země za jejich společný útok. Podle státní agentury TASS to dnes na zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování prohlásil prezident Vladimir Putin, který navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně. Moskva by v případě útoku na Rusko mohla podle šéfa Kremlu použít jaderné zbraně. "V aktualizované verzi dokumentu se navrhuje, aby agrese proti Rusku ze strany jakéhokoli nejaderného státu, ale s účastí nebo podporou jaderného státu, byla považována za jejich společný útok na Ruskou federaci," uvedl Putin na zasedání rady, kde prohlásil, že změny jsou odpovědí na rychle se měnící globální situaci, která přinesla Rusku nové hrozby a rizika. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a její prezident Volodymyr Zelenskyj už dlouho naléhá na spojence, aby ukrajinské armádě umožnili používat západní střely, včetně amerických ATACMS, při svých úderech hluboko v ruském týlu a Ukrajinci tak mohli omezit možnosti Moskvy útočit na jejich území. Šéf Kremlu dnes dále uvedl, že Moskva si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně, pokud by se Rusko nebo jeho spojenec Bělorusko stalo terčem "agrese" jiné země. A to i v případě, kdy by se tak stalo s využitím konvenčních zbraní, ale "vytvořilo by to kritickou hrozbu" pro suverenitu Ruské federace. "Podmínky pro přechod Ruska k použití jaderných zbraní jsou jasně stanoveny. Tuto možnost zvážíme už tehdy, pokud obdržíme spolehlivé informace o masivním startu prostředků vzdušného útoku a jejich překročení naší státní hranice," pronesl šéf Kremlu a dodal, že má na mysli letouny, řízené střely nebo například drony. Agentura AP v souvislosti s Putinovým oznámením napsala, že prohlášení o změně ruské jaderné doktríny následuje po dřívějším varování Moskvy, že pokud západní spojenci Ukrajiny povolí Kyjevu používat jimi dodané zbraně dlouhého doletu k úderu na ruské území, bude to znamenat válku mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. Zelenskyj je v současné době na návštěvě ve Spojených státech, kde se snaží dál budovat podporu pro svou zemi. Usiluje o souhlas USA s možností využívat západní zbraně k útokům na cíle v ruském týlu. Zároveň dál prosazuje svůj "mírový vzorec", který počítá s obnovením územní celistvosti Ukrajiny a o jehož částech se na jaře jednalo na summitu ve Švýcarsku. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak na Putinova vyjádření reagoval slovy, že Rusko nemá kromě jaderného vydírání nic, čím by svět zastrašilo. Tyto nástroje nebudou fungovat, napsal na platformě Telegram. Putinovo rozhodnutí o změně ruské jaderné doktríny je reakcí Kremlu na zvažování západních zemí, zda povolit Ukrajině použití západních střel na Rusko, podotkl Reuters. Agentura AP slova šéfa Kremlu označila za nové a silné varování Západu a upozornila, že revize jaderné doktríny zřejmě výrazně snižuje hranici pro možné použití jaderných zbraní. Současná doktrína uvádí, že Moskva může sáhnout po jaderném arzenálu v reakci na použití atomových nebo jiných zbraní hromadného ničení proti Rusku či jeho spojencům, jakož i v případě agrese proti Ruské federaci s využitím konvenčních zbraní, pokud by byla ohrožena existence státu, píše AP. Nynější doktrína podle ní také stanoví, že Rusko by mohlo použít jaderné zbraně, pokud by získalo spolehlivé informace o odpálení balistických raket na ruské území nebo jeho spojence. Poté, co ruská armáda vpadla na Ukrajinu a pravidelně ji bombarduje, se Ukrajinci začali bránit mimo jiné vysíláním svých dronů a střel například na vojenské objekty nebo rafinerie na ruském území. Ruské příhraničí podle ruských činitelů rovněž ostřelují. Putin i další ruští činitelé od invaze na Ukrajinu opakovaně hrozili jadernými zbraněmi, aby Západ odradili od navyšování podpory Kyjevu, podotkla AP. Spojené státy byly v roce 2022 natolik znepokojeny možným použitím taktických jaderných zbraní Ruskem, že podle ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) Wlliama Burnse varovaly Kreml před důsledky jejich použití, dodal Reuters. ipl mka

Kim Čong-un vyzval k posílení severokorejského jaderného arzenálu

Pchjongjang/Soul 5. srpna (ČTK) - Severokorejský vůdce Kim Čong-un vyzval k posílení jaderného arzenálu KLDR. Podle něj je to nejlepší způsob, jak reagovat na hrozby, kterým podle něj čelí Severní Korea ze strany Spojených států. Napsala to dnes agentura Reuters s odkazem na severokorejská státní média. Rozvoj jaderných zbraní KLDR zakazují rezoluce OSN. O posílení jaderného arzenálu Kim mluvil v neděli při předání armádě 250 nových zařízení pro odpalování taktických balistických raket, uvedla dnes státní agentura KCNA. Podle agentur nová zařízení dostanou jednotky, které slouží u hranice s Jižní Koreou. Podle Kima by odpalovací zařízení měla výrazně posílit palebnou schopnost jednotek a usnadnit nasazení taktických jaderných zbraní, píše agentura AP. Navyšování počtu a zlepšování severokorejských jaderných zbraní je podle Kima nejlepším způsobem, jak čelit jaderných hrozbám a tlaku ze strany Spojených stát. Ve svém projevu Kim řekl, že mír je zaručen "naprostou a jedinečnou schopností sebeobrany" ze strany KLDR. Kim Spojené státy kritizoval, že Washington vytváří spolu se svými spojenci "vojenský blok založený na jaderných zbraní", píše agentura AP. Pchjongjang dlouhodobě kritizuje například vojenskou spolupráci mezi USA a Jižní Koreou. Soul však tyto výtky odmítá. Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení agentuře Reuters v reakci na Kimovy výroky sdělilo, že za největší hrozbu pro mír a stabilitu na Korejském poloostrově považuje severokorejský jaderný a raketový program. Vývoj jaderných zbraní a balistických raket zakazují KLDR rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Jejich vymáhání však ztěžuje postoj Ruska a Číny, stálých členů tohoto orgánu s právem veta. Moskva a Peking odmítají zpřísnění rezolucí či další opatření proti KLDR. Mezinárodní jednání o ukončení severokorejského jaderného programu byla dosud neúspěšná. jkh

Francouzští poslanci a senátoři zpochybňují prodej firmy Atos Křetínskému

Paříž/Praha 3. srpna (ČTK) - Francouzští poslanci a senátoři zpochybňují prodej částí francouzské technologické společnosti Atos českému miliardáři Danielu Křetínskému. Obchod by podle nich mohl ohrozit jaderné odstrašovací schopnosti Francie. Skupina francouzských zákonodárců své obavy zveřejnila v textu na webu deníku Le Figaro. Křetínského mluvčí obavy mírní a ČTK sdělil, že Křetínský se chce soustředit na divizi Tech Foundations. Atos tento týden uvedl, že jedná o prodeji svých ztrátových aktivit Křetínskému zhruba za dvě miliardy eur (48 miliard Kč). Firma, která se potýká s finančními problémy, by se tak zároveň měla přeorientovat na kybernetickou bezpečnost a cloudová aktiva a zároveň snížit zadlužení. Dohoda by Křetínskému také umožnila získat podíl 7,5 procenta ve zbývající části podniku, který by se přejmenoval na Eviden. Titulek článku skupiny zákonodárců z pravicové konzervativní strany Les Républicains zní: "Přestaňme prodávat naše nejstrategičtější klenoty cizím mocnostem". Francouzské superpočítače, které Atos vyrábí a které se používají pro virtuální jaderné testy, by takto padly do cizích rukou, píší. "Vidět tak mocného zahraničního hráče, jak se přibližuje našim ultracitlivým vojenským kapacitám, si zaslouží naši pozornost," uvedla skupina zákonodárců vedená senátorem Cédrikem Perrinem z obranného výboru Senátu. Zároveň připomněla, že Křetínský už se ve Francii angažuje v energetice, médiích a maloobchodě, ale s oblastí IT služeb zatím nemá zkušenosti. "Existuje historický precedens, který ukazuje, že jeden den jste menšinovým akcionářem a druhý den většinovým akcionářem. Existuje skutečné riziko pro naši suverenitu," řekl Perrin agentuře Reuters. Zákonodárci se zároveň ptají, proč se více nezvažovala nabídka od francouzských kupců, když zájem o Atos podle francouzských médií projevilo i konsorcium francouzských firem Astek a ChapsVision. "Naprosto rozumíme strategické důležitosti služeb společnosti Eviden pro Francii a plně respektujeme národní suverenitu v této oblasti," sdělil ČTK mluvčí Křetínského Daniel Častvaj. "Budeme investovat do společnosti Eviden na žádost této společnosti za účelem posílení jejího finančního zdraví, ale naše účast bude striktně menšinová a zcela pasivní," dodal. Křetínský hodlá transakci uskutečnit přes svůj podnik EP Equity Investment (EPEI). Nad avizovaných 7,5 procenta ve firmě Eviden Křetínský podle Častvaje svůj podíl zvyšovat nebude. "Naše strategické zájmy jsou spojeny s divizí Tech Foundations, která je zárodkem nového Atosu, kde chceme být dlouhodobými akcionáři a podporovat rozvoj evropské digitální infrastruktury jako alternativního řešení k nabídkám amerických digitálních gigantů v oblasti cloudu. Odkoupením této činnosti posilujeme také Eviden, jehož nezávislost a sílu si přejí poslanci, neboť mu umožňujeme soustředit se na strategické aktivity a zlepšit stávající finanční situaci," dodal Častvaj. Francie je jedinou západoevropskou zemí, která má absolutní autonomii v používání jaderných zbraní. Zákonodárci nemohou zablokovat prodej francouzské společnosti, to může pouze vláda, pokud se domnívá, že k tomu existuje strategický důvod. vjn spr

FT: Čínský prezident varoval Putina před použitím jaderných zbraní na Ukrajině
Peking/Moskva 5. července (ČTK) - Čínský prezident Si Ťin-pching osobně varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před použitím jaderných zbraní na Ukrajině. Napsal to dnes britský list Financial Times (FT), který se odvolává na západní a čínské představitele. Medveděv pohrozil úderem, pokud Ukrajina dostane jaderné zbraně
Moskva/Hanoj 26. května (ČTK) - Pokud Západ dá Ukrajině jaderné zbraně, Rusko bude muset podniknout preventivní úder, pohrozil bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní zástupcem předsedy bezpečnostní rady. Scholz ocenil Čínu za jasný postoj vůči ruským jaderným pohrůžkám
Berlín 5. listopadu (ČTK) - Německo bude pokračovat v rozvíjení hospodářských vztahů s Čínou, ale sníží svou závislost. Dnes to podle agentury Reuters řekl německý kancléř Olaf Scholz, který byl v pátek na jednodenní návštěvě Pekingu. Biden: Hrozba jaderné zkázy je nejvyšší od dob Kennedyho a kubánské krize
New York 7. října (ČTK) - Riziko jaderné apokalypsy je podle amerického prezidenta Joea Bidena nejvyšší od kubánské raketové krize z roku 1962, protože ruští představitelé hrozí možností použít jaderné zbraně poté, co utrpěli vážné neúspěchy ve válce proti Ukrajině. Írán podle USA ustoupil v klíčových požadavcích v jednání o jaderné dohodě
Washington/Madrid 23. srpna (ČTK) - Írán v rozhovorech o dohodě o svém jaderném programu ustoupil od svých předchozích klíčových požadavků. S odvoláním na nejmenovaného amerického představitele o tom informovala agentura Reuters. Lidstvo si hraje s nabitou zbraní, varoval generální tajemník OSN v Hirošimě
Hirošima 6. srpna (ČTK) - Nové závody ve zbrojení nabírají na rychlosti a je naprosto nepřijatelné, aby země s jadernými zbraněmi byť jen připustily možnost jejich použití. V Hirošimě to dnes, u příležitosti 77. Írán je schopen vyrobit jadernou bombu, uvedl šéf íránského atomového úřadu
Teherán 1. srpna (ČTK) - Írán má technické prostředky k výrobě jaderné bomby, ale nemá v úmyslu ji sestrojit. Polostátní íránské tiskové agentuře Fars to řekl šéf íránské organizace pro atomovou energii Mohammad Eslámí. Scholz při návštěvě Izraele vyjádřil hluboké znepokojení nad válkou na Ukrajině
Jeruzalém 2. března (ČTK) - Německý kancléř Olaf Scholz dnes při návštěvě Izraele vyjádřil hluboké znepokojení nad ruskou agresí na Ukrajině. Vyzval k okamžitému ukončení bojů a zdůraznil, že musí skončit veškeré útoky na civilisty. Co znamená Putinův rozkaz o jaderných silách? Někteří analytici mají obavy
Moskva/Londýn/New York 28. února (ČTK) - Mohl by ruský prezident Vladimir Putin poté, co na Ukrajinu vyslal své vojáky a tanky, použít také jaderné zbraně? Tuto otázku si v posledních hodinách kladli mnozí pozorovatelé v návaznosti na rozkaz šéfa Kremlu uvést takzvané odstrašující síly Ruska do "zvláštního" bojového režimu. Írán je ochoten uvažovat o přímých rozhovorech s USA, žádá vstřícné gesto
Berlín/Mnichov 19. února (zpravodaj ČTK) - Írán je ochoten uvažovat o přímých rozhovorech o svém jaderném programu se Spojenými státy, pokud by Washington odblokoval íránský majetek v zahraničí. Dnes to na bezpečnostní konferenci v Mnichově řekl íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján.

SLOVNÍK NAJÍT