Ropná a diamantová velmoc Angola může mít po téměř 50 letech vládu jiné strany

Luanda 23. srpna 2022 (ČTK) - Africkou ropnou a diamantovou velmoc Angolu čekají ve středu parlamentní a prezidentské volby, v nichž by poprvé od získání její nezávislosti na Portugalsku v roce 1975 mohla vyhrát opoziční pravicová strana Národní svaz pro úplnou nezávislost Angoly (UNITA). Prezidentem této země se 33 miliony obyvatel by se tak poprvé mohl stát někdo jiný než představitel vládní levicové strany Lidové hnutí za osvobození Angoly (MPLA). O 220 křesel v jednokomorovém angolském parlamentu se uchází osm formací, větší šance ale mají právě jen UNITA a MPLA. Podle průzkumů bude výsledek zřejmě nejtěsnější od roku 1975, mírný náskok má přitom stále vládní strana. Prezidentem tak nejspíše zřejmě zůstane osmašedesátiletý Joao Lourenço, který stojí v čele země od září 2017. Jeho hlavním rivalem je šedesátiletý Adalberto Costa Júnior, lídr strany UNITA, jenž sází hlavně na mladé voliče a chudší voliče. "Chceme politickou změnu, novou vládu, která se zaměří zejména na práci a vzdělání pro mladé," řekl německé televizi Deutsche Welle (DW) třiadvacetiletý Joaquim, který je nezaměstnaný a bude volit stranu UNITA. Stejně jako 18letá studentka Sofie. "Jen těžko se hledá práce a špatné je to i se školami, je málo možností vzdělávání," uvedla. Letos poprvé budou volit i ti, kteří se narodili po konci občanské války, v níž od roku 1975 do roku 2002 bojovala UNITA proti vládě tehdy ultralevicové MPLA a která si vyžádala na půl milionu obětí. "Chtějí lepší vzdělání, lepší práci i lepší životní podmínky," citovala agentura AFP analytika Augusta Santanu. Angola je největším producentem ropy v Africe, letos předstihla Nigérii, a ve světě je na předních příčkách v těžbě surových diamantů. Její hrubý domácí produkt (HDP) po pěti letech recese loni podle údajů Světové banky vzrostl o 0,7 procenta a letos tamní vláda očekává růst 2,7 procenta. Inflaci se jí podařilo snížit, ale je stále vysoká (kolem 20 procent). Z návratu k růstu HDP, souvisejícího i s růstem cen ropy, ale nemá prospěch většina Angolanů, z nichž podle Reuters zhruba polovina žije v chudobě. Podle AFP patří Angola k zemím světa s největšími rozdíly v příjmech. Po letech socialistické vlády prezidenta Josého Eduarda dos Santose (1979-2017), který minulý měsíc zemřel v nemocnici ve Španělsku a jehož vláda proslula korupcí a nepotismem, zahájil současný prezident Lourenço reformy, včetně ambiciózní privatizace, která ale jde jen velmi pomalu. Investoři nicméně doufají, že oba možní vítězové středečních voleb budou v tržně orientované politice pokračovat. Obě hlavní strany slibují také diverzifikaci ekonomiky, závislé nyní zejména na příjmech z exportu ropy, která se na celkovém vývozu Angoly podílí z více než 90 procent. Hodlají také podporovat investice do obnovitelných zdrojů či turistiky. "Náš prezident se vypořádal s korupcí. Vládnout mají bohatí, chudé lidi u moci lze snadno zkorumpovat," řekl AFP příznivec vládní MPLA Simao Dos Santos s drahými chytrými hodinkami na zápěstí. Podle něj je MPLA jediná strana, která může něco změnit. Opozice ale tvrdí, že dosavadní antikorupční opatření současné vlády byla jen "kosmetická" s cílem získat přízeň voličů. Prezidentem Angoly se podle současného volebního systému, platného od roku 2010, stane první na kandidátce vítězné strany; druhý by měl být viceprezidentem. Podle některých analytiků hrozí v Angole povolební násilí. "Nejpravděpodobnější scénář je, že MPLA vyhraje volby manipulací výsledků. To může vyvolat demonstrace a násilnosti," domnívá se mosambický právník a analytik Borges Nhamirre, jehož citoval server DW. nob jrm - sdílejte článek