parlament

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "parlament". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo parlament je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Německý kancléř Scholz nedostal důvěru poslanců, zemi čekají předčasné volby

Berlín 16. prosince (zpravodaj ČTK) - Německý kancléř Olaf Scholz dnes podle očekávání nedostal při hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, 394 hlasovalo proti kancléři a 116 se hlasování zdrželo. Scholz následně navrhl prezidentovi Frankovi-Walterovi Steinmeierovi, aby sněm rozpustil a určil termín předčasných parlamentních voleb. Podle dřívější dohody několika stran by se měly konat 23. února. Scholz se rozhodl o důvěru požádat poté, co se rozpadla jeho koaliční vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), která byla u moci od prosince 2021. V posledních měsících se v kabinetu prohlubovaly spory kolem finanční a hospodářské politiky, až se na počátku listopadu kancléř rozhodl odvolat ministra financí Christiana Lindnera. Jeho FDP pak vládu zcela opustila. Scholz dnes v projevu před hlasováním uvedl, že to bylo "několik týdnů sabotáže" ze strany FDP, které k pádu vlády vedly. Lindner to odmítl. Německo má nyní menšinový kabinet složený ze Scholzovy SPD a zelených, vláda je až do ustavení nového sněmu po volbách plně akceschopná. Spolkový sněm má v tomto volebním období 733 poslanců, hlasování se jich dnes zúčastnilo 717. Aby Scholz dostal důvěru, muselo by ho podpořit 367 z nich. Důvěru mu jich ale vyjádřilo jen 207, kromě jeho sociálních demokratů mezi nimi byli zřejmě i tři členové Alternativy pro Německo (AfD), kteří podle svých slov chtěli zabránit nástupu předsedy CDU Friedricha Merze k moci. Merz je kandidátem opoziční konzervativní unie CDU/CSU na kancléře a je velká šance, že se jím po volbách také stane. Poslanci vládní strany Zelených, jichž je 117, před hlasováním avizovali, že se zdrží. Chtěli tím mimo jiné předejít možnosti, o které se dlouho spekulovalo, že by se celá frakce AfD mohla pokusit vyslovit Scholzovi proti jeho vůli důvěru, a vyvolat tak politický chaos. Podle sobotního průzkumu agentury INSA by nyní volby vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU s 31 procenty hlasů. Na druhém místě by skončila AfD označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, která by dostala 20 procent hlasů. Scholzova SPD by měla 17 procent. Do parlamentu by se dostali ještě zelení s 11 procenty. Nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) by získala sedm procent hlasů. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do parlamentu se dlouhodobě pohybuje FDP. Do Spolkového sněmu by se letos poprvé od roku 1990 nemusela dostat postkomunistická Levice, která je oslabená mimo jiné odštěpením BSW. Původně měli Němci nové poslance vybírat až na konci září. Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Může to spojit s konkrétním návrhem zákona, což ale Scholz neučinil. V případě, že důvěru nedostane, může prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy pak do 60 dnů následují předčasné volby. Steinmeier minulý týden uvedl, že chce po hlasování nejprve vést rozhovory se zástupci politických stran, už dříve ale avizoval, že považuje navržený termín 23. února za realistický. V dějinách spolkové republiky se s žádostí o vyslovení důvěry kancléři obrátili na Spolkový sněm už šestkrát. Ve dvou případech - v roce 1982 u kancléře Helmuta Schmidta a v roce 2001 u Gerharda Schrödera - nenásledovaly předčasné volby, protože poslanci šéfovi vlády důvěru vyjádřili. Willy Brandt v roce 1972, Helmut Kohl v roce 1982, Schröder v roce 2005 a nyní i Scholz využili ústavní možnosti požádat o důvěru, aby vyvolali předčasné volby. Po zkušenostech z meziválečné Výmarské republiky autoři Základního zákona, který je německou obdobou ústavy, zakotvili po druhé světové válce silnou pozici kancléře při vyvolávání předčasných voleb. Předchozí možnosti sněmu, aby se sám rozpustil, využili při nástupu k moci ve 30. letech minulého století nacisté. Jaromír Mrhal jd

Slovenský parlament schválil zákon, jenž má přinutit nespokojené lékaře pracovat

Bratislava 11. prosince (zpravodaj ČTK) - Slovenský parlament dnes schválil zákon, který má pod hrozbou trestu vězení přinutit nespokojené lékaře pracovat v nemocnicích navzdory tomu, že hromadně podali výpovědi kvůli sporu s vládou o platy a o naplnění dalších svých požadavků. Zákon při hlasování podpořili pouze téměř všichni poslanci vládní koalice. Lékařské odborové sdružení (LOZ) už dříve tvrdilo, že takový bič na lékaře nebude fungovat. Podle opozice, která předlohu kritizovala, prohrají akorát pacienti. LOZ dříve informovalo, že výpovědi hromadně podalo přes 3000 lékařů, tedy většina nemocničních doktorů na Slovensku. Učinili tak kvůli tomu, že vláda v rámci úsporných opatření prosadila bez souhlasu odborů škrty v růstu platů zdravotníků. Následně kabinet v této záležitosti částečně ustoupil, lékařům a některým dalším zdravotníkům se v příštích dvou letech ale nadále budou zvyšovat platy pomaleji než podle dřívějších pravidel. Ty v roce 2022, rovněž po hromadných výpovědích lékařů, podpořili ve sněmovně i nynější vládní politici, kteří tehdy byli v opozici. Platy slovenských zdravotníků závisí na průměrné mzdě v zemi a na délce jejich praxe. Schválený zákon počítá s možností vyhlášení mimořádné situace kvůli kritické nedostupnosti ústavní zdravotní péče. Mimořádnou situaci by vláda mohla stanovit nanejvýše na 60 dnů a s možností prodloužit ji o stejnou dobu. Například výpovědní lhůta, která by zdravotníkům měla vypršet za mimořádné situace, by podle navržené normy skončila až dnem odvolání mimořádné situace. Předloha rovněž počítá se zavedením nových trestných činů postihujících vyhýbání se či odepření výkonu zdravotnické péče za mimořádné situace. Bezúhonnost žadatele je na Slovensku podmínkou k vydání licence pro výkon zdravotnického povolání. Ministr zdravotnictví Kamil Šaško návrh opatření před poslanci zdůvodnil snahou zabránit kolapsu nemocnic na začátku příštího roku; podle současných pravidel by výpovědní doba nespokojeným lékařům uplynula v závěru prosince. "Nikdo nechce nikoho zavírat do basy. Nechci, aby toto bylo použito. Na dohodu jsou ovšem třeba dva," vzkázal lékařským odborům Šaško. V neděli, kdy předlohu uvedeného zákona schválila vláda, Šaško tvrdil, že mimořádná situace by mohla být vyhlášena ve 12 ze 79 okresů. Už v roce 2011 hromadné výpovědi lékařů na několika dnů ochromily na Slovensku provoz nemocnic, následně tehdejší vláda nespokojeným lékařům ustoupila. Předtím sice nařídila zdravotníkům dostavit se do práce, podle dostupných informací tuto povinnost lékaři obcházeli například tím, že si nechali vystavit neschopenku. Nyní parlament schválil, že za uvedené mimořádné situace by mohla neschopenku vystavovat zdravotníkům jen státem určená zdravotnická zařízení. Vládní politici na Slovensku kritizovali lékaře, že jim jde pouze o platy. Opozice naopak v debatě připomínala, že členové vlády si letos výrazně zvýšili vlastní platy, a to formou navýšení nezdaňovaných paušálních náhrad. "To, co děláte, je velký problém. Pokud lékaře donutíte pracovat, a to nanejvýše po dobu 120 dnů, tak následně odejdou," řekl v rozpravě poslanec nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Oskar Dvořák. Dodal, že premiér Robert Fico se s nespokojenými lékaři nesetkal, byť jako opoziční politik před dvěma lety kritizoval ministerského předsedu Eduarda Hegera, že v souvislosti s tehdejšími hromadnými výpovědmi s lékaři nejednal. "Je to dárek Roberta Fica těm zdravotníkům, kteří mu zachránili život," řekl s nadsázkou o vládním návrhu uvedeného zákona exministr zdravotnictví a poslanec opozičního hnutí Slovensko Marek Krajčí. Fico byl v polovině května hospitalizován poté, co ho útočník opakovaně postřelil. Fico pak v nemocnici v Banské Bystrici prodělal operace. Ještě minulý týden slovenská vláda schválila usnesení, kterým odmítla transformaci státních nemocnic na obchodní společnosti. Byl to jeden z požadavků LOZ, které žádá také například zavedení spravedlivějších pravidel při financování různých typů nemocnic. Adrian Bobok jd

Macron po pádu vlády řekl, že dokončí svůj mandát, slíbil brzy jmenovat premiéra
Paříž 5. prosince (ČTK) - Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu, zatímco se Francie dál potýká s politickou krizí kolem rozložení sil v parlamentu. Prezident Jun Sok-jol čelí snahám opozičních stran o odvolání z funkce
Soul 4. prosince (ČTK) - Jihokorejské opoziční strany dnes předložily návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který v úterý nečekaně vyhlásil v zemi stanné právo. Parlament následně v hlasování prezidenta vyzval k odvolání tohoto kroku, což Jun respektoval a vláda stanné právo po šesti hodinách zrušila. Jihokorejský prezident vyhlásil stanné právo, opozici viní ze sympatií ke KLDR
Soul 3. prosince (ČTK) - Jihokorejský prezident Jun Sok-jol dnes v zemi vyhlásil stanné právo. Opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Republikány vedený podvýbor podpořil teorii, že koronavirus unikl z laboratoře
Washington 3. prosince (ČTK) - Republikány vedený podvýbor v americké Sněmovně reprezentantů, který se zabýval dopady pandemie covidu-19, v pondělí zveřejnil svou závěrečnou zprávu shrnující dvouleté vyšetřování. Novou Evropskou komisi Ursuly von der Leyenové schválil Evropský parlament
Štrasburk (Francie) 27. listopadu (ČTK) - Novou Evropskou komisi vedenou Ursulou von der Leyenovou dnes schválil Evropský parlament a unijní exekutiva se tak od 1. prosince může ujmout svých povinností. Většina českých europoslanců novou Evropskou komisi nepodpořila
Štrasburk 27. listopadu (zpravodajka ČTK) - Většina českých europoslanců novou Evropskou komisi při dnešním hlasování Evropského parlamentu nepodpořila. Pro unijní exekutivu pod vedením Ursuly von der Leyenové hlasovalo osm českých zástupců, proti jich bylo 11. Johanssonová je přesvědčena, že se Bulharsko a Rumunsko plně připojí k Schengenu
Štrasburk 26. listopadu (zpravodajka ČTK) - Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová je přesvědčena, že Bulharsko a Rumunsko se již od 1. ledna příštího roku stanou plnohodnotnými členy schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Ukrajinu je třeba podporovat na cestě do EU zaznělo na plénu EP
Štrasburk 26. listopadu (zvláštní zpravodajka ČTK) - Ukrajinu, která nadále čelí ruské agresi, je třeba podporovat na cestě do Evropské unie, nepolevovat v sankcích proti Rusku a nadále poskytovat Kyjevu prostředky potřebné k jeho obraně, zaznělo dnes na plénu Evropského parlamentu (EP) v rozpravě věnované podpoře Ukrajiny a kritice ruské spolupráce s KLDR. Demonstrace síly, hozená rukavice, komentuje tisk překvapivé Trumpovy nominace
Washington 14. listopadu (ČTK) - Nastupující americký prezident Donald Trump jen několik dní po svém zvolení připravil pro své republikánské kolegy v Kongresu první zkoušku jejich loajality. I takto hodnotí americký tisk Trumpova oznámení nominací na posty ministrů spravedlnosti či obrany. Trump vyhrál prezidentské volby, Harrisová uznala svoji porážku
Washington 6. listopadu (ČTK) - Příštím americkým prezidentem se stane republikán Donald Trump, který se do Bílého domu vrátí po čtyřech letech. Výsledek úterních voleb označil za dosud největší politické vítězství. Český kandidát na komisaře chce posílit partnerství s Afrikou a řešit migraci
Brusel 6. listopadu (zpravodajky ČTK) - Český kandidát na eurokomisaře Jozef Síkela chce posílit partnerství s Afrikou i s Latinskou Amerikou a hodlá řešit hnací motory nelegální migrace. Síkela to dnes řekl během slyšení před europoslanci z Výboru pro rozvoj (DEVE), takzvaného grilování, které musí absolvovat každý navržený člen unijní exekutivy. Eurokomisaři předstoupí před europoslance, čekají je náročná slyšení
Brusel 3. listopadu (zpravodajka ČTK) - Prokázat své znalosti a přesvědčit europoslance, že svou novou práci budou brát vážně a navíc při ní budou respektovat Evropský parlament (EP). Takový úkol čeká na 26 kandidátů na nové eurokomisaře, kterým v pondělí odpoledne začínají slyšení před jednotlivými výbory EP. Americký Kongres se potýká s dysfunkcí, výhrůžkami a slábnoucí důvěrou občanů
Washington 2. listopadu (zvláštní zpravodaj ČTK Alan Lexa) - Washingtonský Kapitol v těchto dnech plní hlavně turisté a dělníci, kteří připravují tribuny pro inauguraci nového prezidenta Spojených států. V Botswaně se konají volby, pokles poptávky po diamantech může ovlivnit výsledek
Gaborone 30. října (ČTK) - V Botswaně se dnes konají volby, v nichž voliči rozhodují o tom, zda jedna z nejdéle vládnoucích strana v Africe zůstane u moci dalších pět let. Botswanská demokratická strana (BDP) v zemi vládne od roku 1966, kdy Botswana získala nezávislost na Británii. Smír se slovenským ministerstvem navrhl Babiš, řekl slovenský ministr vnitra
Bratislava/Komárno 22. října (zpravodaj ČTK) - Uzavření smíru mezi slovenským ministerstvem vnitra a českým expremiérem Andrejem Babišem ohledně jeho evidence v archivních dokumentech někdejší československé tajné policie StB jako agenta navrhl sám Babiš. Slovenský europoslanec se v Moskvě omlouval, podle něj za rusofobii na Západě
Moskva 14. října (ČTK) - Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha přijel do Ruska, kde prohlásil, že chce poděkovat za osvobození od fašismu a omluvit se za to, co označil jako rusofobii na Západě. Šéf německé tajné služby: Ruská špionáž je stále agresivnější, přibylo sabotáží
Berlín/Moskva 14. října (zpravodaj ČTK) - Působení ruských tajných služeb v Německu je stále agresivnější, přibylo případů špionáže i sabotáží. Na veřejném slyšení šéfů trojice německých tajných služeb ve Spolkovém sněmu to dnes prohlásil ředitel civilní kontrarozvědky BfV Thomas Haldenwang. Krize autoprůmyslu: Vondra kritizuje Green Deal, Farský chce levné elektromobily
Štrasburk/Brusel 8. října (zpravodajky ČTK) - Automobilový průmysl v Evropské unii je v krizi, shodli se v dnešní debatě v Evropském parlamentu europoslanci napříč všemi stranami a politickými skupinami.

Francouzští levicoví poslanci podali návrh na vyslovení nedůvěry Barnierovi

Paříž 4. října (ČTK) - Francouzské parlamentní levicové uskupení Nová lidová fronta (NFP) dnes předložilo Národnímu shromáždění první návrh na vyslovení nedůvěry středopravé vládě premiéra Michela Barniera. Šance na svržení teprve dva týdny vládnoucího kabinetu je ale vzhledem k poměrně vyrovnaným silám ve Shromáždění spíše nereálná, píše s odkazem na zdroje z francouzského parlamentu agentura AFP. "Existence této vlády, její složení a směřování je popřením výsledků posledních parlamentních voleb," stojí v návrhu, který podepsalo 192 poslanců levicové koalice. Ten kritizuje také nepředložení nové důchodové reformy, přijetí drastických úsporných opatření a nejasnou ochranu životního prostředí a klimatu. "Hlasovat pro návrh znamená odsoudit nerespektování republikánské tradice jmenováním Barniera do úřadu, zachovat náš sociální model a potrestat vládu, která převzala chování a slovník krajní pravice," píše se v textu. Je však téměř jasné, že vyslovení nedůvěry má velmi malou šanci na přijetí, protože žádná ze stran nemá v parlamentu pohodlnou většinu a krajně pravicové Národní sdružení (RN) zatím Barnierův kabinet podporuje. I když v předčasných parlamentních volbách konaných v červnu a červenci zvítězila levice, nezískala pohodlnou většinu. Druzí skončili centristé prezidenta Emmanuela Macrona a třetí krajně pravicové Národní sdružení. Macron nejprve odmítl jmenovat premiérkou kandidátku levice, pařížskou úřednici Lucii Castetsovou. Barniera jmenoval až po několika kolech 21. září. Jeho kabinet tvoří pravicoví a centrističtí ministři. Šéf krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon se ihned po jmenování kabinetu vyjádřil, že je třeba "se ho zbavit co nejdříve". RN je naopak ochotno s vládou spolupracovat, ale pokud s ní nebude souhlasit v otázkách migrace a bezpečnosti, může ji přestat podporovat. Barnier 1. října přednesl před poslanci své priority, mezi něž patří snižovat zadlužení země, investovat do jaderné energetiky, debatovat s odbory o penzijním systému, lépe kontrolovat hranice nebo zvyšovat daně bohatým a velkým firmám. dud nim

Evropané se nejvíce obávají rostoucích cen a nákladů, uvedl Eurobarometr
Brusel 3. října (zpravodajka ČTK) - Obyvatelé Evropské unie se na začátku nového volebního období nejvíce obávají rostoucích cen a životních nákladů. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnil Eurobarometr. Francouzský premiér Barnier chce snižovat dluhy, jednat o penzích i investovat
Paříž 1. října (ČTK) - Na obří deficit francouzského rozpočtu a na "kolosální" zadlužení země upozornil dnes ve svém vystoupení před francouzskými zákonodárci nový premiér Michel Barnier. Zlepšení financí je proto jednou z klíčových priorit jeho menšinové vlády, společně s investicemi do jaderné energetiky, či obnovením diskuse s odbory o reformě francouzského penzijního systému. Analýza: Evropská unie směřuje ke xenofobnějšímu pohledu na evropskou integraci
Brusel 26. září (ČTK) - Evropská unie směřuje ke xenofobnějšímu pohledu na evropskou integraci, proto se mladí lidé, muslimové a občané s mimoevropským původem necítí dostatečně reprezentováni ani svými vládami, ani evropskými institucemi. Týden před hrozící uzavírkou vlády má Kongres USA dohodu na krátkodobém rozpočtu
Washington 23. září (ČTK) - Lídři Kongresu Spojených států v neděli oznámili návrh dohody o rozpočtovém opatření, které vyčlení prostředky na chod vlády na další téměř tři měsíce, a odvrátí tak hrozící omezení provozu federálních úřadů. Plán lídra republikánů na financování vlády USA selhal, další vývoj je nejasný
Washington 19. září (ČTK) - Americká Sněmovna reprezentantů v noci na dnešek odmítla plán republikánského předsedy Mikea Johnsona, který chtěl spojit návrh dočasného financování federální vlády se zpřísněním pravidel pro registraci voličů. Eurokomisaře čekají slyšení v EP, v minulosti vždy alespoň jeden neuspěl
Štrasburk 18. září (zpravodajka ČTK) - Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila složení nové komise, členové takzvaného kolegia by se už dnes odpoledne měli poprvé setkat a vzájemně seznámit na schůzce v Bruselu, potvrdil mluvčí EK Eric Mamer. Čeští europoslanci považují Síkelovo portfolio v EK za úspěch i zklamání
Štrasburk 17. září (zpravodajové ČTK) - Spokojenost i zklamání dávají ve Štrasburku najevo čeští europoslanci poté, co dnes šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová oznámila, že českému zástupci Jozefu Síkelovi hodlá v nové Evropské komisi svěřit problematiku mezinárodního partnerství a rozvojové pomoci. Šéfka EK představila svůj tým, Síkela má mít na starosti investice ve světě
Štrrasburk/Praha 17. září (zpravodajové ČTK) - Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes oznámila složení svého nového týmu, v němž má český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestraník za STAN) zastávat pozici komisaře pro mezinárodní partnerství. Slovenská sněmovna zahájila schůzi o odvolání lídra opozice ze svého vedení
Bratislava 12. září (zpravodaj ČTK) - Slovenská sněmovna začala dnes dopoledne jednat o návrhu části vládních poslanců odvolat šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michala Šimečku z funkce místopředsedy parlamentu. Srbská opozice chce uzákonit zákaz těžby lithia v zemi
Bělehrad 10. září (ČTK) - Část srbské opozice dnes předložila návrh zákona, který by zakázal těžbu lithia v zemi. Učinila tak poté, co vláda v Bělehradě letos v létě oživila plán nadnárodního těžařského koncernu Rio Tinto otevřít na západě Srbska největší lithiový důl v Evropě. Šéf protiimigrační strany Farage je britským poslancem s nejvyššími příjmy
Londýn 17. srpna (ČTK) - Jeden ze strůjců brexitu a šéf protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage je v nově zvoleném britském parlamentu poslancem s nevyššími příjmy. Moderováním v konzervativní televizní stanici GB News si za rok vydělal téměř 1,2 milionu liber (35,5 milionu Kč). Slovenská opozice žádá schůzi o odvolání dvou ministrů, záměr ale asi neprosadí
Bratislava 16. srpna (zpravodaj ČTK) - Opoziční strany na Slovensku po zorganizování protivládního protestu volají po mimořádné schůzi sněmovny k odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové a ministra spravedlnosti Borise Suska. Rusko kvůli sankcím umožní v mezinárodním obchodě platby v kryptoměnách
Moskva 30. července (ČTK) - Rusko umožní v mezinárodním obchodě platby v kryptoměnách, dnes to schválili poslanci parlamentu, informuje agentura Reuters. Země se tak snaží obejít sankce, které na ni západní státy uvalily za vojenskou invazi na Ukrajinu. Světem otřásá střet civilizace s barbarstvím, uvedl Netanjahu v Kongresu
Washington 24. července (ČTK) - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes v projevu v americkém Kongresu prohlásil, že se svět ocitá na křižovatce dějin. Na jedné straně podle něj stojí "íránská osa zla", proti ní Izrael, USA a jejich arabští přátelé. Vrecionová v EP více podpoří rodinné farmy, doufá asociace soukromých zemědělců
Praha 23. července (ČTK) - Zvolení Veroniky Vrecionové (ODS) předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu je podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka potřebnou změnou, řekl dnes ČTK. Frakce EPP má předsedy sedmi výborů a jednoho podvýboru, Patrioti žádného
Brusel 23. července (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes zvolili vedení všech 20 výborů a čtyř podvýborů v Evropském parlamentu. Zástupci nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) šéfují sedmi výborům a jednomu podvýboru, socialisté a demokraté (SD) mají předsedy pěti výborů. Německo chce ochránit ústavní soud, vláda se dohodla s opozicí na změně ústavy
Berlín 23. července (zpravodaj ČTK) - Německo změní svoji ústavu, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Na úpravě se dohodli vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze, Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU. Předsedkyní zemědělského výboru v EP se stala Veronika Vrecionová
Brusel 23. července (zpravodajka ČTK) - Předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu byla dnes zvolena Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Netanjahu v USA opět čelí nevoli demokratů, Harrisová u jeho projevu nebude
Washington 23. července (ČTK) - Americká viceprezidentka Kamala Harrisová nebude ve středu v Kongresu při projevu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informují s odvoláním na své zdroje americká média.

Američtí kongresmani ohledně globálního výpadku vyslechnou šéfa CrowdStriku

Washington 23. července (ČTK) - Výbor pro vnitřní bezpečnost americké Sněmovny reprezentantů vyzval šéfa společnosti CrowdStrike George Kurtze, aby vypovídal ohledně globálního výpadku počítačových systémů z konce minulého týdne. V pondělí to napsal deník The Washington Post. Výpadek způsobila aktualizace softwaru firmy CrowdStrike na systémech Windows od Microsoftu. Zasáhl mimo jiné systémy odbavování na letištích po celém světě, zdravotní systém v Británii nebo český řetězec lékáren BENU. Kongresmani v dopise Kurtze vyzývají, aby do středy navrhl termín slyšení s podvýborem pro kybernetickou bezpečnost a ochranu infrastruktury, který patří pod výbor pro vnitřní bezpečnost. "Ačkoliv oceňujeme reakci společnosti CrowdStrike a její koordinaci se zúčastněnými stranami, nemůžeme ignorovat rozsah tohoto incidentu, o němž někteří tvrdí, že je největším výpadkem IT v historii," stojí v dopise. O nejrozsáhlejším výpadku v historii už v pátek ráno hovořil australský expert Troy Hunt. "CrowdStrike aktivně komunikuje s příslušnými výbory Kongresu," sdělil agentuře Reuters mluvčí CrowdStriku. Termíny jednotlivých slyšení podle něj mohou být zveřejněny podle uvážení kongresmanů. CrowdStrike je považován za předního světového poskytovatele systémů kybernetické bezpečnosti a má zhruba 24.000 zákazníků. Většinou jde o velké firmy a instituce. Microsoft v sobotu uvedl, že chybná aktualizace celosvětově zasáhla přibližně 8,5 milionu zařízení se systémem Windows. Chyba mohla způsobit škody v řádu nižších desítek miliard dolarů, odhadl v pondělí analytik XTB Tomáš Cverna. Páteční výpadek výrazně zasáhl leteckou dopravu. Aerolinky podle BBC globálně zrušily minimálně 1400 letů, z toho stovky v USA a vyšší desítky v Německu. Problémy se vedle Německa, Austrálie, Británie, Španělska, Norska nebo Francie objevily i na pražském Letišti Václava Havla. Vysílání byly nuceny přerušit některé televizní stanice v Británii, Spojených státech či v Austrálii, včetně MTV, Sky News nebo australské mutace ABC. Problémy měly i některé banky nebo systémy londýnské burzy. V Severním Irsku výpadek postihl dvě třetiny ordinací praktických lékařů. Problémy měl podle agentury Reuters i systém pro objednávání lékařských prohlídek v Anglii. Fakultní nemocnice v německém Kielu a v Lübecku v pátek podle agentury DPA zrušila plánované operace a uzavřela také ambulance. Fungovala jen pohotovost. Český řetězec lékáren BENU v pátek přerušil provoz, který se mu podařilo plně obnovit v neděli. boz spr

Předseda americké Sněmovny reprezentantů vyzval Bidena k okamžité rezignaci
Washington 21. července (ČTK) - Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson vyzval k okamžité rezignaci prezidenta Joea Bidena, který dnes odstoupil z boje o znovuzvolení. Johnson na síti X uvedl, že pokud Biden není způsobilý na funkci prezidenta kandidovat, není ani způsobilý tuto funkci vykonávat. Česko může získat dvě pozice ve vedení výborů v EP, rozhodne se v úterý
Štrasburk 19. července (zpravodajka ČTK) - Čeští europoslanci by v novém Evropském parlamentu mohli zastávat dvě vysoké pozice ve výborech. Veronika Vrecionová (ODS, ECR) by se mohla stát předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) a Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) bude nejspíš místopředsedou výboru pro hospodářství a měnu (ECON), kterým byl již dříve. Jourová: Program komise odráží podněty voličů, kteří chtějí snížení byrokracie
Štrasburk 18. července (zpravodajky ČTK) - V programu Evropské komise (EK) na příštích pět let se podle české eurokomisařky Věry Jourové odrazily podněty voličů, zejména pokud jde o zlepšení situace malých a středních podniků, snížení byrokracie, boj proti chudobě, ale i dostupnost bydlení. Izraelský parlament přijal rezoluci proti vytvoření palestinského státu
Tel Aviv/Paříž 18. července (ČTK) - Izraelský parlament v noci na dnešek schválil rezoluci, v níž odmítl vytvoření palestinského státu, i kdyby bylo výsledkem jednání s Izraelem. Rezoluci odsoudilo vedení palestinské autonomie, Jordánsko či Francie, která vyjádřila "zděšení". Evropský parlament potvrdil Ursulu von der Leyenovou v čele Evropské komise
Štrasburk (Francie) 18. července (zpravodajky ČTK) - Evropský parlament dnes v tajné volbě potvrdil Ursulu von der Leyenovou ve funkci předsedkyně Evropské komise na další pětileté období. Německá politička získala 401 hlasů, oznámila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Šéfka EK se v projevu pokusila zohlednit obavy většiny frakcí v europarlamentu
Štrasburk 18. července (zpravodajky ČTK) - Dosavadní šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se před dnešním hlasováním Evropského parlamentu o jejím setrvání ve funkci pokusila v projevu zohlednit obavy jednotlivých politických frakcí a získat tak na svou stranu dostatečný počet europoslanců. Ruští zákonodárci schválili zvýšení daní pro nejbohatší
Moskva 10. července (ČTK) - Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace - horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Powell: Inflace zpomaluje, více dobrých dat posílí důvody ke snížení úroků
Washington 9. července (ČTK) - Inflace nadále zůstává nad dvouprocentním cílem americké centrální banky (Fed), ale v posledních měsících dále zpomaluje. Více dobrých údajů by posílilo důvody pro snížení úrokových sazeb. The Guardian: Británie je nově majákem stability v Evropě, Francie míří k chaosu
Londýn 9. července (ČTK/The Guardian) - Překvapivý výsledek nedělních voleb ve Francii vyvolal ve světě úlevu, ale riskantní hra prezidenta Emmanuela Macrona oslabila jeho i Evropu, píše v komentáři pro deník The Guardian britský historik Timothy Garton Ash.

SLOVNÍK NAJÍT