parlament

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "parlament". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo parlament je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Demonstrace síly, hozená rukavice, komentuje tisk překvapivé Trumpovy nominace

Washington 14. listopadu (ČTK) - Nastupující americký prezident Donald Trump jen několik dní po svém zvolení připravil pro své republikánské kolegy v Kongresu první zkoušku jejich loajality. I takto hodnotí americký tisk Trumpova oznámení nominací na posty ministrů spravedlnosti či obrany. Někteří republikánští senátoři na otázky ohledně jejich potvrzení reagují vyhýbavě, ve hře je však i jmenování vládních činitelů bez tradičního souhlasu Senátu. Trump v úterý zaskočil mnohé pozorovatele, když oznámil, že v čele ministerstva obrany by měl usednout moderátor televize Fox News a bývalý voják Pete Hegseth, který nemá žádné vládní zkušenosti. Ve středu pak navázal navržením radikálního kongresmana Matta Gaetze na post ministra spravedlnosti a někdejší členky Kongresu Tulsi Gabbardové do čela ředitelství tajných služeb. Agentura AP označila tyto nominace za Trumpovu hozenou rukavici republikánům v Senátu. Deník The Washington Post (WP) píše, že nově zvolený prezident zkouší, zda se mu někdo ze senátorů při schvalování členů vlády odváží postavit. List The New York Times (NYT) hovoří o první Trumpově "demonstraci síly". Trump se v kampani nijak netajil tím, že chce po případném vítězství postupovat jinak než po zvolení v roce 2016, kdy podle něj vládní posty obsadili lidé, které dobře neznal. Na mnohé z nich pak zanevřel a nyní podle analytiků při výběru svého kabinetu klade důraz hlavně na loajalitu. I tak ovšem některé jeho volby vyvolávají ve Washingtonu udivené reakce. "Tohle mezi mými tipy nebylo," řekla o nominaci Gaetze republikánská senátorka Lisa Murkowskiová, která nepatří mezi Trumpovy oddané stoupence. Gaetz je v Kongresu jedním z nejméně oblíbených členů, a to i v řadách vlastní strany, uvádí AP. Loni sváděl bitvy s bývalým předsedou Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym a nakonec vyvolal jeho bezprecedentní odvolání z funkce. Republikány vedený etický výbor sněmovny jej kromě toho vyšetřoval kvůli podezření ze sexuálních přečinů či užívání drog a podle médií se chystal v pátek hlasovat o vyšetřovací zprávě s nelichotivými závěry. Osud této zprávy je nyní nejasný. Zároveň je Gaetz, který byl do sněmovny poprvé zvolen současně s prvním Trumpovým vítězstvím, jedním z nejhlasitějších spojenců staronového prezidenta. Jako člen právního výboru sněmovny kritizoval stíhání Trumpových stoupenců za vpád do Kapitolu ze 6. ledna 2021 a volal po zásadním omezení Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), který spadá pod ministerstvo spravedlnosti. Podle NYT ve středu uvedl, že je otevřený myšlence "zrušení" FBI a dalších bezpečnostních složek. Nečekaná byla také nominace Gabbardové na post označovaný zkratkou DNI, který dohlíží na 18 zpravodajských složek a rozpočet v řádu desítek miliard dolarů. Bývalá kongresmanka Demokratické strany po neúspěšné prezidentské kampani v roce 2020 přešla na stranu Trumpa a před letošními volbami byla jednou z tváří jeho štábu. Coby bývalá demokratka, která nyní svou někdejší stranu kritizuje, se stala oblíbenou komentátorkou pro média nakloněná republikánům. Jak podotýká americký tisk, oblíbená je také u ruských státních médií, a to díky skutečnosti, že v některých momentech šířila ruskou propagandu o válce na Ukrajině. Její zahraničněpolitické názory jsou často daleko od stanovisek expertů z obou hlavních politických stran, uvádí web Politico. Gabbardová je známá jako odpůrkyně amerických vojenských misí v zahraničí a nemá žádné zkušenosti z tajných služeb, dodal web. Její nominace, stejně jako v případě Gaetze a Hegsetha, podléhá schvalování v Senátu. Tam budou mít republikáni nejspíše převahu 53 hlasů ku 47, k obsazení nové administrativy tak nebudou potřebovat hlasy demokratů. Mnozí ale ve středu na otázky ohledně posledních Trumpových nominací reagovali vyhýbavě. "Je to dobře známý postoj od republikánských senátorů, kteří v posledních osmi letech odráží otázky na Trumpa a brání jej i poté, co se pokusil zvrátit volební porážku z roku 2020 a co jeho stoupenci násilně vtrhli do Kapitolu," napsala AP. Trump nyní po senátorech požaduje, aby mu umožnili obejít tradiční schvalovací proces a odsouhlasili jmenování vládních činitelů v době, kdy Senát nezasedá. Nový lídr republikánských senátorů John Thune ve středu uvedl, že bude zkoumat "všechny možnosti" ve snaze rychle zaplnit vysoké posty v nové vládě. Sestavování administrativy komplikuje situaci také republikánskému šéfovi sněmovny Mikeu Johnsonovi. Trump už na vládní posty nominoval tři dosavadní členy komory, jejichž absence by vzhledem k očekávané těsné většině republikánů mohla být pro Johnsona problémem. Předseda sněmovny podle deníku NYT na středeční tiskové konferenci řekl, že Trumpa prosil, aby další kongresmany do vlády nepovolával. lex jd

Trump vyhrál prezidentské volby, Harrisová uznala svoji porážku

Washington 6. listopadu (ČTK) - Příštím americkým prezidentem se stane republikán Donald Trump, který se do Bílého domu vrátí po čtyřech letech. Výsledek úterních voleb označil za dosud největší politické vítězství. Republikáni zároveň demokraty připraví o většinu v Senátu, což příštímu prezidentovi usnadní prosazování jeho programu. Trumpova soupeřka, demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová uznala svou porážku a republikánskému exprezidentovi již gratulovala řada zahraničních státníků. Rozdílně výsledek prezidentských voleb hodnotí různá americká média. Musíme přijmout výsledky těchto prezidentských voleb, řekla dnes večer SEČ svým příznivcům na Howardově univerzitě ve Washingtonu Harrisová. Trumpovi telefonovala a přislíbila spolupráci při předávání moci. Zároveň před davem svým stoupenců zdůraznila, že bude nadále bojovat za ideály, které prosazovala, ať už to jsou demokracie, vláda práva či rovný přístup ke spravedlnosti. Telefonicky Trumpovi blahopřál také končící demokratický prezident Joe Biden. Svého předchůdce i nástupce přitom pozval do Bílého domu na schůzku týkající se předání moci. Sčítání hlasů sice ještě neskončilo, ale americká média se shodují, že Trump má potřebnou nadpoloviční většinu volitelů. Americké prezidentské volby nesou znaky nepřímých dvoustupňových voleb. Na základě rozhodnutí voličů každý americký stát vyšle takzvané volitele, kterých je dohromady 538; pro získání prezidentského mandátu je tedy třeba shromáždit nejméně 270 volitelů. Podle aktuálních informací agentury AP či serveru The New York Times jich Trump zatím získal 292 a jeho soupeřka 224; televize Fox News uvádí 292 volitelů pro Trumpa a 226 pro Harrisovou. Trump v noci na dnešek místního času výsledek prezidentských voleb označil za dosud největší politické vítězství. Ve vítězném projevu řekl, bude bojovat za všechny Američany a "uzdraví zemi". Mimo jiné zdůraznil, že Spojené státy musí zapečetit své hranice před nelegální migrací a mít silnou armádu. Podle průzkumu americké televize NBC News k návratu do Bílého domu pomohl Trumpovi špatný pocit Američanů z ekonomického vývoje, kritický postoj k současnému prezidentovi a také podpora ze strany mužů a prvovoličů. Pětačtyřicet procent dotázaných například uvádí, že na tom je finančně hůře než před čtyřmi lety. Dva ze tří voličů hodnotí stav amerického hospodářství jako špatný navzdory tomu, že ekonomika roste, nezaměstnanost je nízká a akciové trhy dosahují rekordních čísel. Trump získal jak nadpoloviční většinu volitelů, tak poněkud překvapivě více než polovinu odevzdaných voličských hlasů. Agentura AP jeho vítězství označuje za "mimořádný comeback". Píše, že bývalý prezident před čtyřmi lety odmítl uznat svou porážku v prezidentských volbách, vyvolal násilnou vzpouru v americkém Kapitolu, byl shledán vinným z trestných činů a přežil dva pokusy o atentát. Deník The New York Times po Trumpově triumfu varuje, že USA stojí na pokraji autoritářského stylu vlády, jaký ve své historii nezažily. Připomíná například, že prohlásil, že proti svým politickým oponentům použije vojenskou sílu nebo že deportuje miliony přistěhovalců během akcí ve vojenském stylu. Naopak server konzervativní televize Fox News výhru Trumpa nad Harrisovou považuje za vítězství Američanů, které opustily elity a Demokratická strana. Podle Fox News voliči obviňují Bidena z inflace, požadují uzavření jižní hranice a chtějí lídra, z něhož bude čišet síla, nikoliv slabost. Server Politico napsal, že Trump si vítězstvím v prezidentských volbách prakticky zajistil, že nebude čelit právní odpovědnosti za lavinu údajných prohřešků z uplynulých let. Hned po první projekci volebních výsledků začala Trumpovi přicházet blahopřání z celého světa. Český prezident Petr Pavel v gratulaci uvedl, že se těší na pokračující spolupráci v souvislosti se sdílenými globálními výzvami. Nedomnívá se přitom, že by Trumpovo druhé funkční období mělo zásadně narušit transatlantickou vazbu. Premiér Petr Fiala uvedl, že společným cílem je zajistit, aby vztahy mezi ČR a USA zůstaly na nejvyšší úrovni. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v blahopřání uvedl, že Trumpovo odhodlání přistupovat ke globálním problémům v duchu hesla "mír prostřednictvím síly" by mohlo přiblížit "spravedlivý mír" na Ukrajině. K vítězství Trumpovi blahopřál také nový generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte s tím, že Trumpova role může být klíčová "pro udržení silné aliance". Trumpovi gratulovali také nejvyšší představitelé Evropské unie či lídři Francie, Británie, Německa, Itálie, Španělska, Rakouska, Polska, Maďarska i řady neevropských zemí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Trumpova výhra přinese "nový začátek pro Ameriku a silný závazek" pro spojenectví s Izraelem. Ke gratulantům se připojili také katarský emír či prezidenti Egypta a SAE. Kreml ujistil, že je připraven k dialogu s USA. Mluvčí ruského prezidenta ale uvedl, že si není vědom plánu prezidenta Vladimira Putina Trumpovi k vítězství blahopřát. Americké akcie dnes po začátku obchodování v reakci na výsledky prezidentských voleb silně rostly. Investoři si od Trumpa slibují například snížení daní a deregulaci. Posilovaly například akcie Trumpovy mediální společnosti Trump Media Technology Group nebo akcie výrobce elektromobilů Tesla, v jehož čele stojí miliardář Elon Musk, který Trumpa během volební kampaně podporoval. Evropské akcie dnes navzdory počátečnímu růstu oslabily. Investoři zvažují, jaký dopad bude mít na evropskou ekonomiku Trumpovo vítězství. Česká ekonomika může v důsledku posledního dění v USA podle analytiků oslovených ČTK oslabit. Rizikem je zavedení cel, které Trump před volbami sliboval, i pravděpodobné zvýšení inflace kvůli větším deficitům amerických rozpočtů, které hrozí kvůli slibům o daňových úlevách. Podotýkají ale, že není jisté, nakolik se Trumpovi podaří předvolební sliby naplnit. hab ngl ank

Český kandidát na komisaře chce posílit partnerství s Afrikou a řešit migraci
Brusel 6. listopadu (zpravodajky ČTK) - Český kandidát na eurokomisaře Jozef Síkela chce posílit partnerství s Afrikou i s Latinskou Amerikou a hodlá řešit hnací motory nelegální migrace. Síkela to dnes řekl během slyšení před europoslanci z Výboru pro rozvoj (DEVE), takzvaného grilování, které musí absolvovat každý navržený člen unijní exekutivy. Eurokomisaři předstoupí před europoslance, čekají je náročná slyšení
Brusel 3. listopadu (zpravodajka ČTK) - Prokázat své znalosti a přesvědčit europoslance, že svou novou práci budou brát vážně a navíc při ní budou respektovat Evropský parlament (EP). Takový úkol čeká na 26 kandidátů na nové eurokomisaře, kterým v pondělí odpoledne začínají slyšení před jednotlivými výbory EP. Americký Kongres se potýká s dysfunkcí, výhrůžkami a slábnoucí důvěrou občanů
Washington 2. listopadu (zvláštní zpravodaj ČTK Alan Lexa) - Washingtonský Kapitol v těchto dnech plní hlavně turisté a dělníci, kteří připravují tribuny pro inauguraci nového prezidenta Spojených států. V Botswaně se konají volby, pokles poptávky po diamantech může ovlivnit výsledek
Gaborone 30. října (ČTK) - V Botswaně se dnes konají volby, v nichž voliči rozhodují o tom, zda jedna z nejdéle vládnoucích strana v Africe zůstane u moci dalších pět let. Botswanská demokratická strana (BDP) v zemi vládne od roku 1966, kdy Botswana získala nezávislost na Británii. Smír se slovenským ministerstvem navrhl Babiš, řekl slovenský ministr vnitra
Bratislava/Komárno 22. října (zpravodaj ČTK) - Uzavření smíru mezi slovenským ministerstvem vnitra a českým expremiérem Andrejem Babišem ohledně jeho evidence v archivních dokumentech někdejší československé tajné policie StB jako agenta navrhl sám Babiš. Slovenský europoslanec se v Moskvě omlouval, podle něj za rusofobii na Západě
Moskva 14. října (ČTK) - Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha přijel do Ruska, kde prohlásil, že chce poděkovat za osvobození od fašismu a omluvit se za to, co označil jako rusofobii na Západě. Šéf německé tajné služby: Ruská špionáž je stále agresivnější, přibylo sabotáží
Berlín/Moskva 14. října (zpravodaj ČTK) - Působení ruských tajných služeb v Německu je stále agresivnější, přibylo případů špionáže i sabotáží. Na veřejném slyšení šéfů trojice německých tajných služeb ve Spolkovém sněmu to dnes prohlásil ředitel civilní kontrarozvědky BfV Thomas Haldenwang. Krize autoprůmyslu: Vondra kritizuje Green Deal, Farský chce levné elektromobily
Štrasburk/Brusel 8. října (zpravodajky ČTK) - Automobilový průmysl v Evropské unii je v krizi, shodli se v dnešní debatě v Evropském parlamentu europoslanci napříč všemi stranami a politickými skupinami. Francouzští levicoví poslanci podali návrh na vyslovení nedůvěry Barnierovi
Paříž 4. října (ČTK) - Francouzské parlamentní levicové uskupení Nová lidová fronta (NFP) dnes předložilo Národnímu shromáždění první návrh na vyslovení nedůvěry středopravé vládě premiéra Michela Barniera. Evropané se nejvíce obávají rostoucích cen a nákladů, uvedl Eurobarometr
Brusel 3. října (zpravodajka ČTK) - Obyvatelé Evropské unie se na začátku nového volebního období nejvíce obávají rostoucích cen a životních nákladů. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnil Eurobarometr. Francouzský premiér Barnier chce snižovat dluhy, jednat o penzích i investovat
Paříž 1. října (ČTK) - Na obří deficit francouzského rozpočtu a na "kolosální" zadlužení země upozornil dnes ve svém vystoupení před francouzskými zákonodárci nový premiér Michel Barnier. Zlepšení financí je proto jednou z klíčových priorit jeho menšinové vlády, společně s investicemi do jaderné energetiky, či obnovením diskuse s odbory o reformě francouzského penzijního systému. Analýza: Evropská unie směřuje ke xenofobnějšímu pohledu na evropskou integraci
Brusel 26. září (ČTK) - Evropská unie směřuje ke xenofobnějšímu pohledu na evropskou integraci, proto se mladí lidé, muslimové a občané s mimoevropským původem necítí dostatečně reprezentováni ani svými vládami, ani evropskými institucemi. Týden před hrozící uzavírkou vlády má Kongres USA dohodu na krátkodobém rozpočtu
Washington 23. září (ČTK) - Lídři Kongresu Spojených států v neděli oznámili návrh dohody o rozpočtovém opatření, které vyčlení prostředky na chod vlády na další téměř tři měsíce, a odvrátí tak hrozící omezení provozu federálních úřadů. Plán lídra republikánů na financování vlády USA selhal, další vývoj je nejasný
Washington 19. září (ČTK) - Americká Sněmovna reprezentantů v noci na dnešek odmítla plán republikánského předsedy Mikea Johnsona, který chtěl spojit návrh dočasného financování federální vlády se zpřísněním pravidel pro registraci voličů. Eurokomisaře čekají slyšení v EP, v minulosti vždy alespoň jeden neuspěl
Štrasburk 18. září (zpravodajka ČTK) - Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila složení nové komise, členové takzvaného kolegia by se už dnes odpoledne měli poprvé setkat a vzájemně seznámit na schůzce v Bruselu, potvrdil mluvčí EK Eric Mamer. Čeští europoslanci považují Síkelovo portfolio v EK za úspěch i zklamání
Štrasburk 17. září (zpravodajové ČTK) - Spokojenost i zklamání dávají ve Štrasburku najevo čeští europoslanci poté, co dnes šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová oznámila, že českému zástupci Jozefu Síkelovi hodlá v nové Evropské komisi svěřit problematiku mezinárodního partnerství a rozvojové pomoci. Šéfka EK představila svůj tým, Síkela má mít na starosti investice ve světě
Štrrasburk/Praha 17. září (zpravodajové ČTK) - Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes oznámila složení svého nového týmu, v němž má český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestraník za STAN) zastávat pozici komisaře pro mezinárodní partnerství. Slovenská sněmovna zahájila schůzi o odvolání lídra opozice ze svého vedení
Bratislava 12. září (zpravodaj ČTK) - Slovenská sněmovna začala dnes dopoledne jednat o návrhu části vládních poslanců odvolat šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michala Šimečku z funkce místopředsedy parlamentu.

Srbská opozice chce uzákonit zákaz těžby lithia v zemi

Bělehrad 10. září (ČTK) - Část srbské opozice dnes předložila návrh zákona, který by zakázal těžbu lithia v zemi. Učinila tak poté, co vláda v Bělehradě letos v létě oživila plán nadnárodního těžařského koncernu Rio Tinto otevřít na západě Srbska největší lithiový důl v Evropě. Informovala o tom agentura Beta. Rozhodnutí obnovit projekt těžby lithia v regionu Jadar vyvolalo novou vlnu protestů ve městech po celém Srbsku. Prezidentu Aleksandaru Vučičovi ani jeho vládě se dosud nepodařilo vyvrátit obavy opozice, místních obyvatel ani aktivistů, zda projekt za 2,4 miliardy USD (55,5 miliardy Kč) nezdevastuje životní prostředí a bude přínosem pro srbské hospodářství. Celkem 86 poslanců ch ce o návrhu na zákaz těžby lithia a boru v Srbsku hlasovat na mimořádné parlamentní schůzi. Jeden z lídrů opozice Miroslav Aleksić k tomu uvedl, že cílem projektu je přetvořit Srbsko v "těžební kolonii". Jeho opoziční kolegyně Marinika Tepičová připomněla, že v Evropě se lithium netěží nikde kromě Portugalska, kde kvůli němu navíc padla vláda. O těžbě lithia se uvažuje také v Česku. Předsedkyně parlamentu Ana Brnabičová k iniciativě opozice uvedla, že příslušnou schůzi svolá. Přijetí návrhu je v 250členné skupštině, kde mají vládnoucí Srbská pokroková strana (SNS) a její spojenci pohodlnou většinu, nepravděpodobné. Srbská vláda tvrdí, že zajistí dodržování veškerých ekologických standardů těžby, což kritici projektu - i s ohledem na dosavadní těžební praxi v zemi - zpochybňují. Vláda argumentuje tvorbou nových pracovních míst a přišla rovněž s řadou nových infrastrukturních projektů v regionu. Podle opozičních médií se ale kabinet současně snaží zlomit odpor vůči projektu nepřijatelným tlakem na aktivisty, z nichž někteří byli při demonstracích dočasně zatčeni či dostávají vyhrůžky. abl mka

Šéf protiimigrační strany Farage je britským poslancem s nejvyššími příjmy
Londýn 17. srpna (ČTK) - Jeden ze strůjců brexitu a šéf protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage je v nově zvoleném britském parlamentu poslancem s nevyššími příjmy. Moderováním v konzervativní televizní stanici GB News si za rok vydělal téměř 1,2 milionu liber (35,5 milionu Kč). Slovenská opozice žádá schůzi o odvolání dvou ministrů, záměr ale asi neprosadí
Bratislava 16. srpna (zpravodaj ČTK) - Opoziční strany na Slovensku po zorganizování protivládního protestu volají po mimořádné schůzi sněmovny k odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové a ministra spravedlnosti Borise Suska. Rusko kvůli sankcím umožní v mezinárodním obchodě platby v kryptoměnách
Moskva 30. července (ČTK) - Rusko umožní v mezinárodním obchodě platby v kryptoměnách, dnes to schválili poslanci parlamentu, informuje agentura Reuters. Země se tak snaží obejít sankce, které na ni západní státy uvalily za vojenskou invazi na Ukrajinu. Světem otřásá střet civilizace s barbarstvím, uvedl Netanjahu v Kongresu
Washington 24. července (ČTK) - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes v projevu v americkém Kongresu prohlásil, že se svět ocitá na křižovatce dějin. Na jedné straně podle něj stojí "íránská osa zla", proti ní Izrael, USA a jejich arabští přátelé. Vrecionová v EP více podpoří rodinné farmy, doufá asociace soukromých zemědělců
Praha 23. července (ČTK) - Zvolení Veroniky Vrecionové (ODS) předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu je podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka potřebnou změnou, řekl dnes ČTK. Frakce EPP má předsedy sedmi výborů a jednoho podvýboru, Patrioti žádného
Brusel 23. července (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes zvolili vedení všech 20 výborů a čtyř podvýborů v Evropském parlamentu. Zástupci nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) šéfují sedmi výborům a jednomu podvýboru, socialisté a demokraté (SD) mají předsedy pěti výborů. Německo chce ochránit ústavní soud, vláda se dohodla s opozicí na změně ústavy
Berlín 23. července (zpravodaj ČTK) - Německo změní svoji ústavu, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Na úpravě se dohodli vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze, Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU. Předsedkyní zemědělského výboru v EP se stala Veronika Vrecionová
Brusel 23. července (zpravodajka ČTK) - Předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu byla dnes zvolena Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Netanjahu v USA opět čelí nevoli demokratů, Harrisová u jeho projevu nebude
Washington 23. července (ČTK) - Americká viceprezidentka Kamala Harrisová nebude ve středu v Kongresu při projevu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informují s odvoláním na své zdroje americká média. Američtí kongresmani ohledně globálního výpadku vyslechnou šéfa CrowdStriku
Washington 23. července (ČTK) - Výbor pro vnitřní bezpečnost americké Sněmovny reprezentantů vyzval šéfa společnosti CrowdStrike George Kurtze, aby vypovídal ohledně globálního výpadku počítačových systémů z konce minulého týdne. Předseda americké Sněmovny reprezentantů vyzval Bidena k okamžité rezignaci
Washington 21. července (ČTK) - Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson vyzval k okamžité rezignaci prezidenta Joea Bidena, který dnes odstoupil z boje o znovuzvolení. Johnson na síti X uvedl, že pokud Biden není způsobilý na funkci prezidenta kandidovat, není ani způsobilý tuto funkci vykonávat. Česko může získat dvě pozice ve vedení výborů v EP, rozhodne se v úterý
Štrasburk 19. července (zpravodajka ČTK) - Čeští europoslanci by v novém Evropském parlamentu mohli zastávat dvě vysoké pozice ve výborech. Veronika Vrecionová (ODS, ECR) by se mohla stát předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) a Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) bude nejspíš místopředsedou výboru pro hospodářství a měnu (ECON), kterým byl již dříve. Jourová: Program komise odráží podněty voličů, kteří chtějí snížení byrokracie
Štrasburk 18. července (zpravodajky ČTK) - V programu Evropské komise (EK) na příštích pět let se podle české eurokomisařky Věry Jourové odrazily podněty voličů, zejména pokud jde o zlepšení situace malých a středních podniků, snížení byrokracie, boj proti chudobě, ale i dostupnost bydlení. Izraelský parlament přijal rezoluci proti vytvoření palestinského státu
Tel Aviv/Paříž 18. července (ČTK) - Izraelský parlament v noci na dnešek schválil rezoluci, v níž odmítl vytvoření palestinského státu, i kdyby bylo výsledkem jednání s Izraelem. Rezoluci odsoudilo vedení palestinské autonomie, Jordánsko či Francie, která vyjádřila "zděšení". Evropský parlament potvrdil Ursulu von der Leyenovou v čele Evropské komise
Štrasburk (Francie) 18. července (zpravodajky ČTK) - Evropský parlament dnes v tajné volbě potvrdil Ursulu von der Leyenovou ve funkci předsedkyně Evropské komise na další pětileté období. Německá politička získala 401 hlasů, oznámila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Šéfka EK se v projevu pokusila zohlednit obavy většiny frakcí v europarlamentu
Štrasburk 18. července (zpravodajky ČTK) - Dosavadní šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se před dnešním hlasováním Evropského parlamentu o jejím setrvání ve funkci pokusila v projevu zohlednit obavy jednotlivých politických frakcí a získat tak na svou stranu dostatečný počet europoslanců. Ruští zákonodárci schválili zvýšení daní pro nejbohatší
Moskva 10. července (ČTK) - Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace - horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Powell: Inflace zpomaluje, více dobrých dat posílí důvody ke snížení úroků
Washington 9. července (ČTK) - Inflace nadále zůstává nad dvouprocentním cílem americké centrální banky (Fed), ale v posledních měsících dále zpomaluje. Více dobrých údajů by posílilo důvody pro snížení úrokových sazeb. The Guardian: Británie je nově majákem stability v Evropě, Francie míří k chaosu
Londýn 9. července (ČTK/The Guardian) - Překvapivý výsledek nedělních voleb ve Francii vyvolal ve světě úlevu, ale riskantní hra prezidenta Emmanuela Macrona oslabila jeho i Evropu, píše v komentáři pro deník The Guardian britský historik Timothy Garton Ash.

Le Penová, Orbán, Babiš a jiní založili frakci v EP, hovoří o boji za suverenitu

Brusel 8. července (ČTK) - Francouzská strana Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, maďarské hnutí Fidezs premiéra Viktora Orbána či hnutí ANO českého expremiéra Andreje Babiše dnes spolu s dalšími stranami vytvořili frakci Patrioti pro Evropu, která se stala třetí nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu. K frakci, která chce bojovat proti imigraci a za suverenitu Evropy, se přidala i italská Liga, naproti tomu německá Alternativa pro Německo (AfD) zůstala mimo. Politici z konkurenčních parlamentních skupin tvrdí, že jde pouze o změnu názvu dosavadní frakce Identita a demokracie (ID), krajně pravicová ideologie se ale podle nich nemění. Patrioti mají 84 členů z 12 zemí a vystřídali tak Evropské konzervativce a reformisty (ECR) v pozici třetí nejsilnější skupiny po lidovcích a socialistech. Vedle 30 europoslanců RN a 11 Orbánových lidí v ní bude osm politiků Ligy či sedm europoslanců za ANO, z nichž Klára Dostálová se stala jednou z místopředsedkyň. Česko budou zastupovat ještě dva europoslanci za formaci Přísaha a Motoristé. Po šesti europoslancích budou mít ve frakci Svobodná strana Rakouska (FPÖ), španělská formace Vox a nizozemská Strana pro svobodu (PVV). Tři patří k belgické straně Vlámský zájem (Vlaams Belang) a dva k portugalské formaci Dost (Chega). Zbývající tři europoslanci pocházejí z Dánska, Řecka a Lotyšska. Šéfem frakce se stal volební lídr RN Jordan Bardella. Předseda ANO Babiš prohlásil, že jeho hnutí do frakce vstoupilo, aby mohlo naplňovat svůj program. Zaměřovat se chce na obranu suverenity členských zemí EU, řešení problematiky migrace a revizi strategie zaměřené na snižování emisí známé jako Green Deal. Podobně hovoří i zástupci dalších stran. Politická konkurence naproti tomu vidí v Patriotech pokračování krajně pravicové ID, v níž dosud působily RN či Liga. 'Krajní pravice změnila značku. Ale jejich poslání zůstává stejné - ničit evropské hodnoty,' uvedla na síti X liberální frakce Obnova Evropy, v níž v minulém volebním období působili poslanci za ANO. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani, jehož strana patří k evropským lidovcům, zpochybnil tvrzení, že posláním frakce je být skutečnými patrioty, kterým záleží na Evropě. Český premiér Petr Fiala (ODS, ECR) prohlásil, že nová frakce slouží vědomě či nevědomě zájmům Ruska, a ohrožuje tak bezpečnost a svobodu Evropy. Babiš to odmítl. Vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti, Evropští zelení) na síti X napsal, že 'Babiš zhnědnul'. 'Vzhlíží k Orbánovi a dal se do holportu s nacionalistickými stranami z dalších zemí Evropy,' uvedl. kpc ank

Britové ukončili vládu konzervativců, labouristé přebírají moc s obří většinou
Londýn 5. července (ČTK) - Čtvrteční volby v Británii otřásly místní politickou scénou, když voliči po 14 letech ukončili vládu pravicové Konzervativní strany a přisoudili masivní parlamentní většinu středolevým labouristům. Británie má první ženskou ministryni financí, vicepremiérkou je Raynerová
Londýn 5. července (ČTK) - Nový britský premiér Keir Starmer dnes začal se jmenováním kabinetu. Dlouholetá členka Labouristické strany a bývalá několikanásobná stínová ministryně Rachel Reevesová se stala ministryní financí a první ženou, která tento post zastává od momentu jeho vzniku, tedy roku 1221, uvádí stanice Sky News. Krajně pravicová frakce ID se nejspíš v pondělí spojí s Patrioty, píší média
Brusel 5. července (zpravodajka ČTK) - Krajně pravicová frakce Identita a demokracie (ID) v Evropském parlamentu se v pondělí rozpadne a většina jejích členů se připojí k nové frakci Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), napsal s odvoláním na své zdroje bruselský server Euractiv. Slovenský ústavní soud zrušil jen malou část schválených změn v trestním právu
Bratislava/Košice 3. července (zpravodaj ČTK) - Slovenský ústavní soud dnes zrušil jen malou část z balíku změn v trestním právu, které letos v únoru schválil parlament. U soudu obstál kromě jiného zánik elitního útvaru prokuratury (ÚSP), dále zpravidla snížení trestních sazeb za korupci, majetkovou či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích dob trestných činů. Europoslanci Farský a Nerudová zůstávají v EPP, Konečná a Dostál dál jednají
Brusel 2. července (zpravodajka ČTK) - Čeští europoslanci Jan Farský a Danuše Nerudová (STAN) zůstávají v Evropském parlamentu nadále v nejsilnější frakci, Evropské lidové straně (EPP). Farský to dnes potvrdil ČTK v rozhovoru, který poskytl na cestě do Portugalska, kde se ode dneška do pátku koná setkání europoslanců lidovecké frakce. Národní sdružení získalo ve volbách o pět milionů hlasů více než v roce 2022
Paříž 1. července (ČTK) - Krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) získala v nedělním prvním kole parlamentních voleb ve Francii o pět milionů hlasů více než při stejném hlasování v roce 2022. RN dalo hlas 9,3 milionu Francouzů a spojence této strany podpořilo dalších 1,25 milionu voličů. Macron byl ponížen, Francouzi prolomili tabu, píší evropská média
Londýn/Brusel/Řím/Berlín 1. července (ČTK) - Ponížení pro prezidenta Emmanuela Macrona a prolomení dlouholetého tabu spojeného s volbou krajní pravice přineslo podle evropských médií nedělní první kolo parlamentních voleb ve Francii. Britští labouristé chtějí omezit nejvyšší věk ve Sněmovně lordů na 80 let
Londýn 13. června (ČTK) - Pokud v červencových parlamentních volbách v Británii zvítězí favorizovaní labouristé, nejstarší členové horní parlamentní komory patrně přijdou o svůj mandát. Levicová strana v dnes zveřejněném volebním manifestu počítá s tím, že omezí maximální věk pro získání křesla ve Sněmovně lordů na 80 let. Britští labouristé v manifestu slibují ekonomický růst bez zkratkovitých řešení
Londýn 13. června (ČTK) - Prioritou britské Labouristické strany ve vládě by v období po červencových parlamentních volbách byl růst ekonomiky bez zkratkovitých řešení a snah o nerealistická kouzla, na kterém se budou podílet lidé z oblastí napříč celou Británií.

SLOVNÍK NAJÍT