K prioritám lídrů ve Zlíně patří investice do dopravy a výstavba bytů
Zlín 3. září 2022 (ČTK) - Investice do dopravy patří k nejčastějším prioritám lídrů politických stran a hnutí, které budou usilovat o hlasy voličů v zářijových komunálních volbách ve Zlíně. Pro řadu lídrů je také nezbytná výstavba bytů, vyplývá z předvolební ankety ČTK.
Z dopravních investic by lídři rádi postavili Prštenskou příčku, pravobřežní komunikaci či obchvat Zálešné. U dalších velkých projektů, jako je rekonstrukce Velkého kina či zimního stadionu, zmiňují potřebu externího financování. Krajské město by podle lídrů mělo být bezpečné, atraktivní pro mladé lidi, s kvalitním veřejným prostorem a službami.
1. Jaké investiční projekty považujete za prioritu pro příští volební období?
Jiří Korec (ANO): Z velkých určitě Prštenskou příčku, pravobřežní komunikaci, obchvat Zálešné, rekonstrukci náměstí Míru a Velkého kina. K tomu je spousta malých a hlavně údržba města, jako jsou chodníky a cesty, na kterou se nesmí skrze velké projekty zapomínat.
Kateřina Francová (STAN): Vše se bude odvíjet od ekonomického vývoje státu, města, ale i získaných dotačních titulů. Nechci tady slibovat před volbami, že budeme investovat do všeho, co by bylo potřeba v našem městě vyřešit. Je toho mnoho, ale na vše peníze nebudou. Musíme využít všech možností, jak získat spolufinancování jednotlivých akcí, a posuzovat je dle důležitosti a potřebnosti pro naše občany.
Vojtěch Volf (KDU-ČSL): Rádi bychom město zbavili největších a nejkřiklavějších ostud, kterými jsou nádraží, bývalý soud a sad Svobody. Dále je důležité dokončit dálniční napojení D49 od Fryštáku, se kterou souvisí i obchvat Zálešné. Za nejdůležitější však považuji to, aby se nám dařilo udržet mladé lidi ve Zlíně, abychom jim vytvořili odpovídající podmínky. Takže za nás je nejdůležitější rozjet bytovou výstavbu, aby mladí lidé měli kde bydlet a neodcházeli ze Zlína jinam. Dále považujeme za důležité navýšit kapacity sociálních a pobytových zařízení.
Tomáš Goláň (ODS): Je třeba vytvořit ve spolupráci s univerzitou nové centrum pro mladé lidi, které by zaručovalo jejich další rozvoj i po studiích a tím i jejich budoucnost a také by vytvářelo zdroj zábavy a kulturního života. Toto centrum by umožňovalo mimo jiné i rozvoj nových technologií například typu block chain a jejich následnou aplikaci v praxi. Jenom tak se podaří zastavit odliv mladých lidí ze Zlína a naopak další mladé lidi do Zlína i přilákat.
Jiří Robenek (Piráti): Především výstavbu městských bytů a investice do místních částí.
Čestmír Vančura (Zlín 21): Doprava, parkování, bydlení, školství, bezpečnost, územní plánování. A služby potřebným.
Pavla Jahodová (Rozhýbejme Zlín): Z projektů města dopravu (zejména obchvat Zálešné, Prštenskou příčku), Velké kino, zimní stadion, lépe řečeno multifunkční halu, novou sportovní halu. Z projektů jiných investorů považujeme za zásadní podporu záměrů investorů v dopravě (stát, kraj), Univerzity Tomáše Bati, Sportovních klubů Zlín a jiných investorů do vzdělávací, sportovní a kulturní infrastruktury.
Pavel Sekula (SPD): Jednoznačně alespoň trochu dostupné bydlení pro občany Zlína. Je to desetiletí budovaný deficit v investicích města, které místo výstavby městských bytů prodává svoje vlastní pozemky developerům, kteří musí vydělat. A na který doplácejí občané v pořizovacích cenách bydlení i ve výši tržního nájemného. Ještě do roku 2003 město stavělo stovky bytů ročně. Od té doby nic. Prioritou musejí být také důležité dopravní stavby. Zanedlouho bude postavena dálnice D46 do Fryštáku a město na tuto situaci stále není připraveno. Obávám se, že obchvat Zálešné nebude stačit. O tom, že bychom mimo výše uvedené potřebovali další investice, ať již do oprav, do dalších dopravních staveb včetně tolik potřebného parkování pro obyvatele, do modernizace sportovišť nebo do oblasti péče o staré a bezmocné občany, ani není třeba hovořit.
Pavel Bráblík (Zlín sobě): V aktuální krizové situaci je absolutní prioritou pomoci zlíňákům překonat nehoráznou drahotu. Město musí lidem poskytnout přímou finanční pomoc. Ta bude určena na zajištění základních životních potřeb, zejména energií a potravin. Také je nutné rychle zahájit výstavbu levných městských bytů. Na tuto svou základní funkci totiž vedení města po celá léta úplně rezignovalo.
2. Kdybyste se dostali do zastupitelstva, v jakém stavu chcete mít město za příští čtyři roky?
Jiří Korec (ANO) : Bezpečné s vyšším počtem obyvatel a atraktivní pro život všech generací a zejména plné produktivních lidí.
Kateřina Francová (STAN): Bezpečné, čisté, s fungujícími službami pro obyvatele, kvalitním školstvím, dostatkem sociálních služeb, plné života, kultury a sportu. A samozřejmě v dobré finanční kondici.
Vojtěch Volf (KDU-ČSL): Chceme mít město s kvalitním veřejným prostorem a službami na úrovní 21. století, chceme mít slušnou nabídku bydlení v městských bytech, rádi bychom zmodernizovali městskou hromadnou dopravu, rozšířili a provázali infrastrukturu pro alternativní způsoby dopravy (zejména cyklostezky a trasy pro pěší) a rozšířili nabídku parkování ve městě (včetně záchytných parkovišť).
Tomáš Goláň (ODS): Město musí být připraveno na růst počtu obyvatel a na jeho rozvoj jak v oblasti technologií, tak i v oblasti turistického ruchu.
Jiří Robenek (Piráti): Za čtyři roky musí probíhat výstavba dostupného bydlení, obchvatu a dalších klíčových dopravních staveb.
Čestmír Vančura (Zlín 21): V kondici odpovídající postavení krajského města a naší historii.
Pavla Jahodová (Rozhýbejme Zlín): Chceme dopravně dostupné a průjezdné město se záchytnými parkovišti, se zlepšenou infrastrukturou v místních částech, s novou nebo rekonstruovanou infrastrukturou pro pasivní i aktivní kulturní a sportovní vyžití obyvatel města, Zlínského kraje a širokého okolí. Chceme plnohodnotné krajské město.
Pavel Sekula (SPD): Rozhodně bych chtěl, aby město postavilo několik stovek bytů a bylo schopno udržet mladé a podnikavé lidi ve Zlíně. To nejcennější, co město má, jsou jeho občané. Takže bych si přál, aby nás za čtyři roky bylo o několik tisíc spokojených spoluobčanů více, než je tomu nyní.
Pavel Bráblík (Zlín sobě): Řeknu to jednoznačně. Chceme lidem pomoci překonat současnou krizi. Uděláme vše pro to, aby ve Zlíně žili spokojení lidé, a to v moderním a zdravém životním prostředí. Aby město svým občanům nabízelo dobře placenou práci, dostupné bydlení, kvalitní vzdělání a spoustu volnočasového vyžití.
3. Mělo by město investovat do nákladných projektů jako je rekonstrukce Velkého kina nebo zimního stadionu?
Jiří Korec (ANO): Zlín je krajské město a musí být atraktivní pro své občany a lákat pro trvalý pobyt i další. K tomu patří i realizace nákladných projektů, které jsou i jedinečné nejen v rámci našeho kraje.
Kateřina Francová (STAN): Jsou to věci, které město v určitém čase bude muset řešit. Opět je to ale v první řadě otázka financí. Také je třeba si upřímně říci, kdy je ještě možné rekonstruovat staré objekty a kdy už je lepší a levnější stavět nové. Neustálé lpění na památkové ochraně s pouhou možností finančně nesmyslných rekonstrukcí pro naše město není dobré. Nechceme dělat z města skanzen. Myslím si, že kdybychom v případě Velkého kina stavěli nový objekt, tak už mohl být postaven. Jde to všude ve světě, musí to jít i u nás.
Vojtěch Volf (KDU-ČSL): Tyto stavby jednoznačně rozsáhlou rekonstrukci nutně potřebují, není ale možné tyto opravy ufinancovat čistě z městského rozpočtu. Tyto investice nám dávají smysl, pouze pokud město získá výraznou dotaci na opravu, případně pokud město najde strategického partnera, který by byl ochoten výraznou část nákladů financovat.
Tomáš Goláň (ODS): Město je vlastníkem zimního stadionu, takže jeho rekonstrukci zajistit musí, ale je nutno na to sehnat peníze z Prahy nebo Bruselu, navíc je nutno, aby město prodalo svůj podíl ve společnosti, která hokej ve Zlíně provozuje, aby se provozu a hospodaření hokejového klubu ujali soukromí investoři. Také Velké kino je třeba zachránit, k tomu je nutno vybrat nejméně ekonomicky náročnou variantu jeho záchrany, která bude samozřejmě v souladu i s pravidly našich památkářů. Ve hře je pořád i současná studie jeho přestavby.
Jiří Robenek (Piráti): Zimní stadion není možné ani smysluplné financovat z městského rozpočtu, maximálně částečná participace. Velké kino musí v první řadě najít smysluplné využití.
Čestmír Vančura (Zlín 21): Město už konečně musí přestat kličkovat a začít se vážně bavit s občany, kam a proč dáme jejich peníze.
Pavla Jahodová (Rozhýbejme Zlín): Ano, tyto investice podporujeme a považujeme za ostudu města, že se s nimi za poslední čtyři roky vlastně nepohnulo. Přes spoustu vykonané drobné práce faktický posun – nula.
Pavel Sekula (SPD): Bylo by a vlastně je velikou ostudou, že nedokážeme udržet v náležitém stavu to, co nám jako dědictví své činorodosti zanechali naši předci. Město ve spolupráci se státem musí do výše jmenovaných staveb investovat, pokud si chce zachovat tu neopakovatelnou atmosféru Zlína i hrdost jeho občanů.
Pavel Bráblík (Zlín sobě): V této době určitě NE. Teď je potřeba poskytnout přímou finanční pomoc lidem, a ne sypat městské peníze jen do betonu sloužícího pro supernákladné stavby. Tyto prostředky by pak scházely na pomoc občanům.
4. Jak by město mělo řešit dopravní přetíženost centra Zlína? Pomohl by například zvažovaný tunel?
Jiří Korec (ANO): Tunel na základě odborníků určitě pomůže, ale ještě větším trendem i pomocníkem pro přetížené centrum je přesun lidí z individuální automobilové dopravy do MHD či alternativních způsobů dopravy jako je například cyklodoprava. Na základě zkušeností z jiných měst po celé Evropě je však zřejmé, že tento přesun je běh na delší trať, a proto je potřeba ve Zlíně řešit strategické dopravní stavby.
Kateřina Francová (STAN): Zda by pomohl tunel, zatím nedokáži úplně posoudit, ale rozhodně by dopravu zklidnil. Hodně by pomohlo, kdyby lidé k pohybu po Zlíně začali více používat městskou hromadnou dopravu, která má dobrou obslužnost.
Vojtěch Volf (KDU-ČSL): Stavba tunelu vypadá zajímavě a dopravní situaci v centru města by jistě pomohla. Jsme však toho názoru, že benefity plynoucí z tunelu pod centrem nemohou vyvážit problémy, které by prakticky zastavily život a provoz v centru města v průběhu několikaleté výstavby. Proto bychom se spíše zaměřili na rychlé vybudování obchvatu Zálešné a Prštenské příčky, napojení Zlína na dálnici D49 a vybudování záchytných parkovišť. Teprve poté by mělo být znovu vyhodnoceno, zda je tunel pod centrem Zlína přínosný.
Tomáš Goláň (ODS): Zvažovaný tunel je nesmyslnou investicí, která nic neřeší a kterou nebudeme v žádném případě podporovat. Je třeba začít budovat a dokončit Prštenskou příčku a obchvat Zálešné a teprve potom analyzovat dopad těchto staveb na dopravní situaci v centru města. Zlín není dopravní tepnou, kterou by projížděly denně tisíce kamionů, jak je tomu v jiných dopravních křižovatkách, jako jsou města Praha, Brno nebo bližší Přerov či Otrokovice. Varoval bych před megalomanskými plány, dokud nedokončíme první projekty. Navíc je velmi důležité si uvědomit, že většina dopravních staveb je v gesci ministerstva dopravy a ŘSD, takže slibovat jejich dokončení z pozice zastupitele města je čirým populismem.
Jiří Robenek (Piráti): Zvažovaný tunel by řešil jen část problému a především ho považujeme v současné finanční situaci za nereálný. Musí dojít k realizaci Prštenské příčky, obchvatu Zálešné i k dostavbě dálnice.
Čestmír Vančura (Zlín 21): Tunel by především pomohl udělat pořádné centrum města. Dřív ale musíme mít náhradní variantu průjezdu městem. Ta už měla být hotová dávno.
Pavla Jahodová (Rozhýbejme Zlín): Tunel by pomohl, ale to je projekt na desítky let. Nyní je potřebné vyřešit dlouhodobě plánované dopravní stavby ve spolupráci se státem a Zlínským krajem.
Pavel Sekula (SPD): Tunel vidím jako tunel na peníze. Jsme jediné krajské město, které nemá řádný obchvat a jehož středem vede státní silnice I/49. Od přetížení centra města by dle mého pomohla jedině přeložka této cesty. Ovšem jsou to obrovské investice (státu) a to by museli naši politici jezdit do Prahy a lobbovat zde mnohem častěji. Za mě by mohlo pomoci i nové dopravní řízení křižovatek.
Pavel Bráblík (Zlín sobě): Především začít konečně něco dělat. Prozatím zapomenout na drahé tunely. Na to město nemá a hned tak mít nebude. Kdyby ano, dávno by to všichni ti mudrlanti, kteří o tom desetiletí mudrují, už udělali. Začali bychom postupně: 1. úpravami na stávajících silnicích (odbočovací pruhy, zálivy, propojky, kruhové křižovatky, záchytná parkoviště na příjezdech do Zlína i ve městě, atd.) 2. motivovat lidi nepoužívat auta, ale MHD, vlak, kolo, koloběžku nebo ebike (klíčové je snížit počet projíždějících aut ve městě). Navýšit počet spojů i vozů MHD, snížit jízdné na 10 kč/den. Ten, kdo nechá vozidlo na záchytných parkovištích, by měl parkování v ceně jízdenky MHD. 3. rozšířit systém cyklostezek a počet půjčených kol a koloběžek, elektrokol a elektromotorek. Částečně se tranzit může odklonit po vybudování dálnice a přípojky na dálnici po městském obchvatu Zálešné. Zákaz vjezdu do města těžkým zejména tranzitním vozům v určené dny v týdnu.
jmk kš
- sdílejte článek
Následuje: Argentinu šokoval útok na viceprezidentku země, se štěstím vyvázla nezraněná
Buenos Aires 2. září (ČTK) - Argentinská viceprezidentka Cristina Fernándezová Kirchnerová se ve čtvrtek večer v Buenos Aires stala terčem útoku, když se na ni v davu jejích příznivců pokusil vystřelit muž, zbraň ale selhala a výstřel nevyšel. Incident, jehož motiv není znám, odsoudila vláda i opozice a řada zahraničních politiků, generální tajemník OSN a také papež František, který je Argentinec. Vláda vyhlásila na dnešek volno, aby lidé mohli jít do ulic vyjádřit Fernándezové solidaritu, což udělali odpoledne tisíce lidí v Buenos Aires a v desítce dalších argentinských měst. Národní fotbalová asociace na dnešek zrušila všechny zápasy. "Muž jí namířil střelnou zbraní na hlavu a stiskl spoušť," oznámil prezident Alberto Fernández, který má shodou okolností stejné příjmení jako viceprezidentka. "Zbraň byla nabita pěti kulkami, ale nevystřelila, přestože muž stiskl spoušť," dodal a útok označil za "nejvážnější incident od znovuzískání demokracie" v roce 1983, kdy v zemi skončila vojenská diktatura. Na devětašedesátiletou Fernándezovou se pokusil útočník vystřelit před jejím domem ve čtvrti Recoleta v Buenos Aires krátce po deváté večer místního času, když ji před domem vítaly stovky jejích příznivců, kteří volali "Cristino, Cristino, máme tě rádi". Její fanoušci se tam shromažďují už dva týdny od té doby, co pro ni prokurátor navrhl doživotní zákaz výkonu veřejné funkce a 12letý trest za korupci. Té se podle něj dopustila při zadávání veřejných zakázek v době, kdy byla argentinskou prezidentkou (2007-2015). Fernándezová, která byla v letech 2003-2007 první dámou za prezidentství svého, nyní už zesnulého manžela, obvinění odmítá. Mužem, který na ni vystřelil a který je nyní ve vazbě, je pětatřicetiletý Brazilec Fernando Sabag Montiel žijící od dětství v Argentině. (pokračování...)
Buenos Aires 2. září (ČTK) - Argentinská viceprezidentka Cristina Fernándezová Kirchnerová se ve čtvrtek večer v Buenos Aires stala terčem útoku, když se na ni v davu jejích příznivců pokusil vystřelit muž, zbraň ale selhala a výstřel nevyšel. Incident, jehož motiv není znám, odsoudila vláda i opozice a řada zahraničních politiků, generální tajemník OSN a také papež František, který je Argentinec. Vláda vyhlásila na dnešek volno, aby lidé mohli jít do ulic vyjádřit Fernándezové solidaritu, což udělali odpoledne tisíce lidí v Buenos Aires a v desítce dalších argentinských měst. Národní fotbalová asociace na dnešek zrušila všechny zápasy. "Muž jí namířil střelnou zbraní na hlavu a stiskl spoušť," oznámil prezident Alberto Fernández, který má shodou okolností stejné příjmení jako viceprezidentka. "Zbraň byla nabita pěti kulkami, ale nevystřelila, přestože muž stiskl spoušť," dodal a útok označil za "nejvážnější incident od znovuzískání demokracie" v roce 1983, kdy v zemi skončila vojenská diktatura. Na devětašedesátiletou Fernándezovou se pokusil útočník vystřelit před jejím domem ve čtvrti Recoleta v Buenos Aires krátce po deváté večer místního času, když ji před domem vítaly stovky jejích příznivců, kteří volali "Cristino, Cristino, máme tě rádi". Její fanoušci se tam shromažďují už dva týdny od té doby, co pro ni prokurátor navrhl doživotní zákaz výkonu veřejné funkce a 12letý trest za korupci. Té se podle něj dopustila při zadávání veřejných zakázek v době, kdy byla argentinskou prezidentkou (2007-2015). Fernándezová, která byla v letech 2003-2007 první dámou za prezidentství svého, nyní už zesnulého manžela, obvinění odmítá. Mužem, který na ni vystřelil a který je nyní ve vazbě, je pětatřicetiletý Brazilec Fernando Sabag Montiel žijící od dětství v Argentině. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'K prioritám lídrů ve Zlíně patří investice do dopravy a výstavba bytů' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2022083106474|503681. Vydána 03.09.2022 6:00:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'K prioritám lídrů ve Zlíně patří investice do dopravy a výstavba bytů' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2022083106474|503681. Vydána 03.09.2022 6:00:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.