Peníze z fondů EU mohou státy využít i k řešení energetické krize, řekl Bartoš
Praha 2. září 2022 (ČTK) - Peníze z evropských fondů, které jsou určeny na podporu chudších regionů, budou moci státy EU využívat i na řešení a zmírňování dopadů současné energetické krize. Po dnešním jednání ministrů odpovědných za unijní politiku soudržnosti to řekl český ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Ministři podle něj dnes na pražském zasedání řešili hlavně budoucí směřování politiky rozvoje regionů EU.
"Evropská unie a její fondy by mohly řešit současnou energetickou krizi. Už se tak ostatně děje," uvedl Bartoš. Peníze z evropských fondů podle něj státy a regiony využívají v dlouhodobých strategiích, čímž vlastně pomáhají se současnou energetickou situací -zefektivňují některé systémy, například ve vytápění nebo izolaci staveb.
Ministerstvo pro místní rozvoj by chtělo podle Bartoše reagovat i operativně a převést zhruba tři miliardy korun mezi fondy směrem k ministerstvu pro životní prostředí. "To ještě musíme vyjednat s Evropskou komisí, protože mají lepší nástroje na energetické úspory měst a obcí, které jsou v tuto chvíli aktuálnější než třeba strategicky spíše dlouhodobé ale ne akutní věci," řekl ministr.
"U všech návrhů na financování je důležitá složka budoucnosti, nové technologie, digitalizace, abychom se posouvali dopředu. Soustředit bychom se měli například na šetření energií, na úspory, na obnovitelné zdroje, vytvářet si vlastní energii," uvedla evropská komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreiraová.
Dodala, že politika soudržnosti se nesmí odchylovat od svého jádra. "Každý cítí, že se na nás valí spousta problémů a výzev ze všech stran. Je třeba pomáhat zemím, regionům, městům a obcím, které jsou slabší a zranitelnější a potřebují dohnat zbytek. Aby i slabší zažili, jaké jsou výhody být občanem Evropské unie," řekla Ferreiraová.
Ministři se podle Bartoše při dnešním neformálním zasedání v Praze věnovali především budoucnosti a dalšími směřování politiky soudržnosti EU. Zmínil přitom i další využití peněz při zmírňování dopadů inflace, klimatických změn nebo negativních důsledků války na Ukrajině v Evropě. V této souvislosti připomněl například finanční balíček Fast Care, který má regionům v EU pomoci dotahovat rozdělané projekty, které jsou ohrožení vysokou inflací. V Česku jde podle jeho slov o projekty zhruba za 32 miliard korun. "Věřím, že Fast Care bude schválen v Evropském parlamentu co nejrychleji," zmínil Bartoš poslední krok, který by balíček aktivoval.
Peníze z evropských fondů pomáhají operativně i při různých neočekávaných krizích. Podle Bartoše je proto důležité, jak dokáže politika soudržnosti reagovat na tyto změny, a jak se různé balíčky pomoci kombinují s dlouhodobými nástroji, které evropské fondy tvoří.
Politika soudržnosti se kromě rozvoje regionů podílí například i na digitalizaci či řešení klimatu, jako je dekarbonizace. Nové evropské trendy a jejich přínos pro regiony byly rovněž tématem debaty ministrů.
Česká republika předsedá Evropské unii od začátku července. Tento týden už v Praze jednali ministři obrany a ministři zahraničních věcí evropských zemí. V polovině měsíce budou ministry odpovědné za politiku soudržnosti následovat ministři zdravotnictví, hospodářství a financí a ministři zemědělství.
sip smr rdo
- sdílejte článek
Následuje: Ministři financí G7 se dohodli na zastropování cen ruské ropy i ropných produktů
Berlín 2. září (ČTK) - Ministři financí a guvernéři centrálních bank ze skupiny vyspělých zemí G7 se dnes dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu i ropné produkty. O mechanismu stanovení cen se teprve rozhodne, informují zahraniční tiskové agentury. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak ve čtvrtek označil zavedení cenového stropu za "naprostou absurditu", která destabilizuje celé odvětví. Rusko podle něj nebude dodávat ropu ani ropné produkty zemím, které stanovení cenového stropu podpoří. Opatření vejde v platnost 5. prosince pro surovou ropu a 5. února příštího roku pro zpracované ropné produkty. Jsou to stejná data, kdy v rámci šestého sankčního balíku EU proti Rusku začnou platit částečná embarga na dovoz ruské ropy a ropných produktů do EU. Státy G7 už v červnu oznámily, že zastropování cen ruské ropy zváží jako další metodu, jak vyvinout na Rusko tlak za jeho agresi vůči Ukrajině. Rusko je přitom jedním z největších světových vývozců ropy. Americká ministryně financí Janet Yellenová řekla, že opatření také pomůže snížit ceny energií ve světě. Rusko by za letošní rok mohlo zvýšit příjmy z prodeje ropy až na 337,5 miliardy dolarů (asi 8,3 bilionu Kč), což je o 38 procent více než loni. (pokračování...)
Berlín 2. září (ČTK) - Ministři financí a guvernéři centrálních bank ze skupiny vyspělých zemí G7 se dnes dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu i ropné produkty. O mechanismu stanovení cen se teprve rozhodne, informují zahraniční tiskové agentury. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak ve čtvrtek označil zavedení cenového stropu za "naprostou absurditu", která destabilizuje celé odvětví. Rusko podle něj nebude dodávat ropu ani ropné produkty zemím, které stanovení cenového stropu podpoří. Opatření vejde v platnost 5. prosince pro surovou ropu a 5. února příštího roku pro zpracované ropné produkty. Jsou to stejná data, kdy v rámci šestého sankčního balíku EU proti Rusku začnou platit částečná embarga na dovoz ruské ropy a ropných produktů do EU. Státy G7 už v červnu oznámily, že zastropování cen ruské ropy zváží jako další metodu, jak vyvinout na Rusko tlak za jeho agresi vůči Ukrajině. Rusko je přitom jedním z největších světových vývozců ropy. Americká ministryně financí Janet Yellenová řekla, že opatření také pomůže snížit ceny energií ve světě. Rusko by za letošní rok mohlo zvýšit příjmy z prodeje ropy až na 337,5 miliardy dolarů (asi 8,3 bilionu Kč), což je o 38 procent více než loni. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Peníze z fondů EU mohou státy využít i k řešení energetické krize, řekl Bartoš' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Makroekonomika (mak) - Energie (ene) - Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur) - Předsednické výběry (spc). ID zprávy: T2022090206005|503679. Vydána 02.09.2022 16:49:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Peníze z fondů EU mohou státy využít i k řešení energetické krize, řekl Bartoš' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Makroekonomika (mak) - Energie (ene) - Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur) - Předsednické výběry (spc). ID zprávy: T2022090206005|503679. Vydána 02.09.2022 16:49:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.