Diplomatka a stálice, vzpomínají na Alžbětu II. dvě z Wintonových dětí
Londýn 17. září (zvláštní zpravodaj ČTK Alan Lexa) - Když v roce 1939 přišli do Anglie jako uprchlíci před začínající nacistickou okupací Československa, byla ještě Alžběta II. princeznou a na britském trůnu byl její otec Jiří VI. Milena Grenfellová-Bainesová a Alfred Dubs pak prožili v Británii prakticky celou "alžbětinskou éru" a několikrát se setkali s královnou či jejím nástupcem Karlem III. O své vzpomínky na tato setkání a pocity ze smrti dlouholeté panovnice se dvojice, kterou v dětství zachránil sir Nicholas Winton, podělila v rozhovorech s ČTK.
"Můžu říct, že nám je a bude po ní (Alžbětě II.) smutno, protože člověk si na ni po těch 70 letech zvykl," shrnula lady Grenfellová-Bainesová při setkání u čaje, jak jinak než o páté. "Bude to jiné," dodala 92letá rodačka z Prahy.
Vybavila si, jak se před více než 80 lety před odjezdem z vlasti naučila první anglickou frázi: God save our gracious king, neboli "Bůh ochraňuj našeho laskavého krále". Úryvek z britské hymny pro ni prý tehdy mnoho neznamenal, po smrti nejdéle vládnoucí panovnice v britských dějinách je ale znovu aktuální. "Myslím, že mi bývalá královna bude chybět. A musím se zase naučit 'god save our gracious king', jako tehdy, když jsem sem poprvé přišla," řekla.
O tři roky mladší Dubs má za sebou desetiletí ve vrcholné politice a v rozhovoru vzpomínal především na setkání s Alžbětou II. z doby na konci minulého století, kdy působil jako jeden z níže postavených vládních činitelů dohlížejících na situaci v Severním Irsku. V roce 1997 byl shodou okolností pověřen, aby se "staral o královnu" při zahradní slavnosti na hradě Hillsborough nedaleko Belfastu.
"Večer předtím mě dvě hodiny připravovali a pak jsem při obědě seděl vedle ní," vzpomínal Dubs, který je dnes členem Sněmovny lordů. "Byla to fascinující konverzace. Její vhled do politiky Severního Irska byl zkrátka prvotřídní... Udělalo na mě ohromný dojem, jak moc se v těch otázkách orientovala," pokračoval. Alžběta II. podle něj byla schopnou diplomatkou a "politicky chytrou" panovnicí. Také na ni bude vzpomínat jako na někoho, "kdo učinil z povinnosti své životní heslo způsobem, jakým to dnes mnoho lidí nedělá".
Dubs i Grenfellová-Bainesová se společně s královnou setkali v roce 2008, když zavítala na Slovensko. K oficiálnímu programu přitom bylo přizváno několik takzvaných Wintonových dětí, tedy žen a mužů židovského původu, kteří na začátku druhé světové války uprchli z nacisty okupovaného protektorátu Čechy a Morava ve vlacích vypravených sirem Wintonem. Lord Dubs si vybavil, jak se u něj v Bratislavě královna zastavila a poznamenala: "Tohle jsem o vás nevěděla."
Grenfellová-Bainesová má více zkušeností se současným panovníkem Karlem III., který do minulého týdne vystupoval jako princ Charles. "S Charlesem jsem se potkala několikrát… Já jsem taky dostala medaili, nevím ještě přesně proč," vtipkovala. V roce 2014 zase princi z Walesu při koncertě v Londýně předala jako dárek k narozeninám Remosku, tedy elektrickou mísu na pečení vyráběnou v Česku. "Myslel, že to je nějaká lampa," smála se Grenfellová-Bainesová. Dodala, že o několik dní později přišel z princova sídla dopis informující o tom, že přenosná trouba je v kuchyni připravená k použití.
I přes tyto osobní zkušenosti s královskou rodinou se svěřila, že se cítí spíše jako republikán. Na otázku, co podle ní dnes monarchie Britům přináší, reagovala slovy: "Přináší turisty." "Myslím, že je to tradice a že takový obyčejný Brit... si nemůže představit Anglii bez královny," dodala o chvíli později.
I lord Dubs vyjádřil názor, že britská monarchie má před sebou ještě řadu let, byť možná v "zeštíhlené" podobě. Roli, kterou královská rodina v dnešní Británii hraje, vysvětluje jednak apolitickou povahou instituce, jednak jako jistou náhražku náboženství. "Myslím, že lidé potřebují v něco věřit... Myslím, že lidé mají pocit, že monarchie je něco, skrze co mohou vyjádřit svou víru ve vlast," řekl.
lex jrm - sdílejte článek
Následuje: Muzeum v Liberci láká na slepotiskovou výzdobu knižní vazby 16. století
Liberec 17. září (ČTK) - Nová výstava Severočeského muzea v Liberci je zaměřená na slepotiskovou výzdobu knižní vazby 16. století na českém území. Podle jedné z kurátorek výstavy Anny Kašparové šlo tehdy o poměrně drahou záležitost. "I ta v uvozovkách obyčejnější vazba, když byla zdobena slepotiskem, nebyla úplně levnou záležitostí a ty luxusnější, to bylo drahé. Žádné přirovnání mě nenapadá, ale minimálně kravku byste za to pořídil. Možná ještě více," uvedla pro ČTK Kašparová. Technika slepotisku se začala využívat po vynálezu knihtisku a zvýšení tiskařské produkce si žádalo i rychlejší metody výzdoby knižních vazeb. "Knihy byly původně zdobené řezbou do kůže, která je velmi pracná, zdlouhavá. Slepotisk to velmi zrychlil," řekla druhá kurátorka výstavy Petra Šťovíčková. Technika slepotisku spočívala v otištění zahřátého kovového nářadí do zvlhčené usně, následně otisk v kůži zůstal. Tato metoda se začala používat od konce 15. století a o století později dosáhla svého vrcholu. Jako materiál pro knižní vazbu používali knihvazači vepřovici, kozinu, skopovici i dražší materiály jako byly pergameny. Vazby bývaly i zdobené a zlacené. Liberecké muzeum vystavuje ve svém hlavním sále zejména staré tisky ze své sbírky, naprostou většinu těchto svazků veřejně prezentuje poprvé. (pokračování...)
Liberec 17. září (ČTK) - Nová výstava Severočeského muzea v Liberci je zaměřená na slepotiskovou výzdobu knižní vazby 16. století na českém území. Podle jedné z kurátorek výstavy Anny Kašparové šlo tehdy o poměrně drahou záležitost. "I ta v uvozovkách obyčejnější vazba, když byla zdobena slepotiskem, nebyla úplně levnou záležitostí a ty luxusnější, to bylo drahé. Žádné přirovnání mě nenapadá, ale minimálně kravku byste za to pořídil. Možná ještě více," uvedla pro ČTK Kašparová. Technika slepotisku se začala využívat po vynálezu knihtisku a zvýšení tiskařské produkce si žádalo i rychlejší metody výzdoby knižních vazeb. "Knihy byly původně zdobené řezbou do kůže, která je velmi pracná, zdlouhavá. Slepotisk to velmi zrychlil," řekla druhá kurátorka výstavy Petra Šťovíčková. Technika slepotisku spočívala v otištění zahřátého kovového nářadí do zvlhčené usně, následně otisk v kůži zůstal. Tato metoda se začala používat od konce 15. století a o století později dosáhla svého vrcholu. Jako materiál pro knižní vazbu používali knihvazači vepřovici, kozinu, skopovici i dražší materiály jako byly pergameny. Vazby bývaly i zdobené a zlacené. Liberecké muzeum vystavuje ve svém hlavním sále zejména staré tisky ze své sbírky, naprostou většinu těchto svazků veřejně prezentuje poprvé. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Diplomatka a stálice, vzpomínají na Alžbětu II. dvě z Wintonových dětí' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Sociální problematika (sop) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2022091702022|503817. Vydána 17.09.2022 13:02:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Diplomatka a stálice, vzpomínají na Alžbětu II. dvě z Wintonových dětí' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Sociální problematika (sop) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2022091702022|503817. Vydána 17.09.2022 13:02:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.