Valné shromáždění OSN potřicáté vyzvalo ke zrušení amerického embarga vůči Kubě
New York/Havana 4. listopadu 2022 (ČTK) - Valné shromáždění OSN opět schválilo rezoluci, kterou vyzývá Spojené státy k ukončení hospodářského embarga vůči Kubě zavedeného začátkem 60. let minulého století. Proti této nezávazné rezoluci hlasovaly pouze USA a Izrael, Brazílie a Ukrajina se zdržely hlasování. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní šlo už o třicátou výzvu Valného shromáždění, aby Washington embargo zrušil.
Rezoluce, pro niž ve čtvrtek hlasovalo 185 zemí, apeluje na USA, aby zrušily embargo, jelikož sankce dopadají tíživě na kubánský lid. Původní cíl embarga, tedy pád komunistické vlády na Kubě, toto opatření dosud nesplnilo.
"Pandemie, hurikán Ian a současná ekonomická krize ve světě způsobují, že Kubánci trpí víc než kdy jindy a americké sankce to ještě zhoršují," řekl serveru televize Deutsche Welle (DW) José Ramón Cabaňas, který se stal v roce 2015 prvním kubánským velvyslancem v USA po více než půlstoletí. V té době totiž tehdejší americký prezident Barack Obama po víc než 50 letech obnovil diplomatické vztahy s Kubou a zmírnil některé sankce. Embargo ale může zrušit jen americký Kongres.
Podle Cabaňase embargo způsobilo i konkrétní oběti na životech. "Během pandemie jsme potřebovali kyslíkové přístroje, které mohly rychle dorazit z USA do kubánských nemocnic a zachránit životy. Bohužel mnoho pacientů zemřelo. Nakonec nám je dodala Čína a další země, což ale trvalo déle," řekl DW Cabaňas, který je od loňska ředitelem havanského střediska pro výzkum zahraniční politiky.
"Spojené státy jsou proti této rezoluci, ale stojí při kubánském lidu a budeme pokračovat v hledání způsobů, jak jim poskytnout smysluplnou pomoc," píše se mimo jiné ve vysvětlení americké vlády, proč USA hlasovaly ve čtvrtek proti rezoluci. Washington chce, aby kubánská komunistická vláda dodržovala lidská práva a propustila politické vězně, jejichž počet se výrazně zvýšil po protivládních demonstracích z loňského července. Kubánce tehdy do ulic přivedla zejména zhoršující se ekonomická situace, nedostatek základního zboží v obchodech a také stále častější dlouhé výpadky elektřiny.
Zákaz vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin, zavedla v říjnu 1960 vláda prezidenta Dwighta Eisenhowera rok a půl po vítězství kubánské revoluce a poté, co kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato uvalily embargo na veškerý obchod s Kubou.
Ke zrušení embarga vyzývá Valné shromáždění OSN opakovaně od roku 1992, Spojené státy hlasovaly pokaždé proti s výjimkou roku 2016, kdy se z rozhodnutí tehdejšího prezidenta Obamy hlasování zdržely.
nob jrm - sdílejte článek
Následuje: Analytici mají pochybnosti, zda tzv. windfall tax vynese očekávaných 85 mld. Kč
Praha 4. listopadu (ČTK) - Analytici, které dnes oslovila ČTK, vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků, kterou dnes Sněmovna schválila, skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Veřejná debata o konečné podobě takzvané windfall tax navíc podle nich narušila české investiční prostředí. Vyplývá to z odpovědí expertů pro ČTK. Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil označil odhad výnosu za hodně optimistický. Zároveň upozornil, že příjmy z windfall tax nevyřeší problém vysokého strukturálního deficitu veřejných financí, který dlouhodobě kritizuje i Národní rozpočtová rada. "Banky by podle očekávání ministerstva financí měly zaplatit v roce 2023 na nové dani 33 miliard korun, což předpokládá o 42 miliard vyšší celkové nadprůměrné zisky nad hladinou let 2018 až 2021. Teď sice bankám pomáhají vysoké sazby ČNB, ale s nastávajícím hospodářským útlumem nejspíš poklesnou příjmy z hypotečních, korporátních nebo podnikatelských úvěrů. Obávám se proto, že představy ohledně výše očekávaných přínosů windfall tax do státního rozpočtu jsou optimističtější, než jaká bude realita," sdělil dnes ČTK vedoucí partner daňového poradenství PwC ČR Martin Diviš. "Je otázkou, zda daň nakonec přinese očekávaných 85 miliard korun v příštím roce. Zvláště bankovní sektor má cesty, kterými lze výši zisku kontrolovat," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. "Zároveň vnímám, že mimořádná daň odčerpá kapitál na investice, a to zvláště v sektoru výroby energií a u petrolejářských firem. V příštích letech se přitom musí masivně investovat do nových zdrojů energií. Problémem našeho trhu je také nedostatek v Česku vyráběných paliv. (pokračování...)
Praha 4. listopadu (ČTK) - Analytici, které dnes oslovila ČTK, vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků, kterou dnes Sněmovna schválila, skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Veřejná debata o konečné podobě takzvané windfall tax navíc podle nich narušila české investiční prostředí. Vyplývá to z odpovědí expertů pro ČTK. Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil označil odhad výnosu za hodně optimistický. Zároveň upozornil, že příjmy z windfall tax nevyřeší problém vysokého strukturálního deficitu veřejných financí, který dlouhodobě kritizuje i Národní rozpočtová rada. "Banky by podle očekávání ministerstva financí měly zaplatit v roce 2023 na nové dani 33 miliard korun, což předpokládá o 42 miliard vyšší celkové nadprůměrné zisky nad hladinou let 2018 až 2021. Teď sice bankám pomáhají vysoké sazby ČNB, ale s nastávajícím hospodářským útlumem nejspíš poklesnou příjmy z hypotečních, korporátních nebo podnikatelských úvěrů. Obávám se proto, že představy ohledně výše očekávaných přínosů windfall tax do státního rozpočtu jsou optimističtější, než jaká bude realita," sdělil dnes ČTK vedoucí partner daňového poradenství PwC ČR Martin Diviš. "Je otázkou, zda daň nakonec přinese očekávaných 85 miliard korun v příštím roce. Zvláště bankovní sektor má cesty, kterými lze výši zisku kontrolovat," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. "Zároveň vnímám, že mimořádná daň odčerpá kapitál na investice, a to zvláště v sektoru výroby energií a u petrolejářských firem. V příštích letech se přitom musí masivně investovat do nových zdrojů energií. Problémem našeho trhu je také nedostatek v Česku vyráběných paliv. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Valné shromáždění OSN potřicáté vyzvalo ke zrušení amerického embarga vůči Kubě' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022110406902|504205. Vydána 04.11.2022 17:44:23. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Valné shromáždění OSN potřicáté vyzvalo ke zrušení amerického embarga vůči Kubě' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022110406902|504205. Vydána 04.11.2022 17:44:23. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
