Sektor finančních služeb v Británii čekají největší změny za více než 30 let
Londýn 9. prosince 2022 (ČTK) - Sektor finančních služeb v Británii čekají zásadní změny, které budou podle vládních úředníků největší za více než 30 let, respektive od vlády premiérky Margaret Thatcherové. Reforma regulace počítá s omezením byrokracie i s podporou růstu a má Británii zbavit unijních pravidel, kterými se řídila, když byla členem Evropské unie, a která podle vlády v Londýně jen dusila růst. Návrh změn dnes v sérii dokumentů oznámilo britské ministerstvo financí. Nutnost změn urychlil odchod Británie z EU, který sektor finančních služeb na britských ostrovech oslabil.
Návrh změn také předpokládá, že se zjednoduší požadavky na kapitálovou přiměřenost menších bank. Finanční domy z londýnského finančního centra City nemohou po brexitu provádět finanční transakce v zemích EU stejně jako v době, kdy byla Británie členem unie. Vláda proto čelila tlaku, aby dosavadní pravidla uvolnila, protože pozici evropské jedničky pro obchodování s akciemi Londýnu po brexitu sebral Amsterodam.
"Přístup vlády k reformě regulačního prostředí finančních služeb uznává a chrání základy, na kterých je postaven úspěch Spojeného království jako centra finančních služeb: pružnost, trvale vysoké regulační standardy a otevřenost," uvedlo ministerstvo financí.
Soubor plánovaných reforem, přezdívaný edinburské reformy, zahrnuje také revizi pravidel pro takzvaný prodej nakrátko, kdy obchodníci spekulují na pokles cen, dále revizi prospektů vydávaných společnostmi při vstupu na burzu a plány na zrušení a reformu pravidel, která byla zavedena v době, kdy byla Británie v EU.
"A půjdeme ještě dál - zajistíme reformu tíživých zákonů EU, které dusily růst i v dalších odvětvích, jako jsou digitální technologie a lékařské vědy," uvedl ministr financí Jeremy Hunt. Dodal, že jeho cílem je zachovat Británii jako jedno z nejotevřenějších, nejdynamičtějších a nejkonkurenceschopnějších center finančních služeb na světě.
Soubor zahrnuje více než 30 reforem, revizí projdou například i pravidla, která nutila banky povinně oddělit retailové bankovnictví od rizikovějších investic. Tato pravidla byla zavedena po globální finanční krizi z roku 2008, kdy se některé banky ocitly na pokraji bankrotu. Změny se nyní dotknou například i fungování realitních investičních fondů.
Revize čeká zejména pravidla, která upravují, jakým způsobem se přijímají, hodnotí a případně sankcionují zkušení ředitelé a další pracovníci vrcholového managementu. Lidé z odvětví serveru televize BBC řekli, že právě tato pravidla se ukázala jako brzda, která finančnímu sektoru v Británii znemožňuje lákat nejtalentovanější zaměstnance.
Omezení, co se prémií pro vrcholové manažery týče, má rovněž kořeny v době globální finanční krize. Příslušné opatření z roku 2016 nazvané Senior Managers Regime stanovuje, že jednotlivci v regulovaných firmách mohou čelit pokutám za špatné řízení, nedostatky v kultuře na pracovišti nebo za špatné rozhodování.
Návrh změn vláda prezentuje jako příklad svobody po brexitu, kdy si Británie může stanovit regulaci, která přesně vyhovuje jejím potřebám a povaze britské ekonomiky. Podle kritiků ale riskuje, že tím zapomene na lekci, kterou jí dala globální finanční krize. Britská i další vlády tehdy musely penězi daňových poplatníků sanovat často celá odvětví.
Plán zmírnit regulaci finančních služeb se v Británii prezentuje jako další Big Bang (velký třesk). Odkazuje se tím na deregulaci finančních služeb, kterou v roce 1986 představila tehdejší vláda konzervativní premiérky Margaret Thatcherové.
Současná britská vláda už oznámila, že zruší strop, do jakého lze bankéřům vyplácet prémie. Pojišťovnám pak umožní investovat i do dlouhodobých aktiv, jako je bydlení nebo například větrné farmy. Slibuje si od toho celkovou podporu investic i rovných příležitostí. Ministr financí řekl, že změny umožní investice napříč ekonomikou a zajistí pracovní místa i další příležitosti pro britské občany.
spr - sdílejte článek
Následuje: Baxa v reakci na spekulace o novém předsedovi ÚS varoval před "zprzněním ústavy"
Brno/Praha 9. prosince (ČTK) - Ústavní soudce, který by s půlročním předstihem přijal nominaci na obsazené místo předsedy, by se zpronevěřil své roli strážce ústavnosti, domnívá se bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Reagoval tak na spekulace některých médií, že se prezident Miloš Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem Ústavního soudu (ÚS) Josefa Fialu. V čele soudu přitom do srpna stojí Pavel Rychetský. Baxa dnes ČTK potvrdil, že spekulaci slyšel zprostředkovaně z několika zdrojů. Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář označil ve vyjádření pro Frekvenci 1 informace o možném jmenování nového předsedy Ústavního soudu za spekulace. K záležitosti se nevyjádřil soudce Fiala, který s médii nekomunikuje. "Touží-li někdo po vysoké ústavní funkci tak silně, že je ochoten podílet se na zprznění Ústavy a přijmout s půlročním předstihem nominaci na obsazené místo, ukazuje nejen chtivost, ctibažnost a nestoudnost, ale hlavně selhání v roli, v níž se nachází, totiž být strážcem ústavy," napsal na twitteru Baxa, jenž je nyní řadovým soudcem Nejvyššího správního soudu. Baxa poukázal na princip dělby moci. Politici se podle něj vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. "Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky," řekl ČTK Baxa s tím, že k uskutečnění podobného plánu "vždycky musí být dva". Funkční období prezidenta je pětileté, ústavní soudce jmenuje na deset let. V praxi tak nemůže nastat situace, kdy tentýž prezident dvakrát rozhoduje o tomtéž ústavním soudci. Pokud se neobjeví mimořádné okolnosti, soudce jej vždy ve funkci "přežije", a to i když je prezident zvolen opakovaně. Podle Baxy je to důležité kvůli tomu, že se soudci nemusí cítit prezidentovi zavázaní a nějak mu při rozhodování vycházet vstříc. Zeman už jednou do čela soudu jmenoval Rychetského, a to v srpnu 2013, brzy po svém nástupu na Hrad. (pokračování...)
Brno/Praha 9. prosince (ČTK) - Ústavní soudce, který by s půlročním předstihem přijal nominaci na obsazené místo předsedy, by se zpronevěřil své roli strážce ústavnosti, domnívá se bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Reagoval tak na spekulace některých médií, že se prezident Miloš Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem Ústavního soudu (ÚS) Josefa Fialu. V čele soudu přitom do srpna stojí Pavel Rychetský. Baxa dnes ČTK potvrdil, že spekulaci slyšel zprostředkovaně z několika zdrojů. Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář označil ve vyjádření pro Frekvenci 1 informace o možném jmenování nového předsedy Ústavního soudu za spekulace. K záležitosti se nevyjádřil soudce Fiala, který s médii nekomunikuje. "Touží-li někdo po vysoké ústavní funkci tak silně, že je ochoten podílet se na zprznění Ústavy a přijmout s půlročním předstihem nominaci na obsazené místo, ukazuje nejen chtivost, ctibažnost a nestoudnost, ale hlavně selhání v roli, v níž se nachází, totiž být strážcem ústavy," napsal na twitteru Baxa, jenž je nyní řadovým soudcem Nejvyššího správního soudu. Baxa poukázal na princip dělby moci. Politici se podle něj vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. "Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky," řekl ČTK Baxa s tím, že k uskutečnění podobného plánu "vždycky musí být dva". Funkční období prezidenta je pětileté, ústavní soudce jmenuje na deset let. V praxi tak nemůže nastat situace, kdy tentýž prezident dvakrát rozhoduje o tomtéž ústavním soudci. Pokud se neobjeví mimořádné okolnosti, soudce jej vždy ve funkci "přežije", a to i když je prezident zvolen opakovaně. Podle Baxy je to důležité kvůli tomu, že se soudci nemusí cítit prezidentovi zavázaní a nějak mu při rozhodování vycházet vstříc. Zeman už jednou do čela soudu jmenoval Rychetského, a to v srpnu 2013, brzy po svém nástupu na Hrad. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Sektor finančních služeb v Británii čekají největší změny za více než 30 let' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Služby (slz) - Obchod (obo) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2022120903067|504526. Vydána 09.12.2022 12:15:55. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Sektor finančních služeb v Británii čekají největší změny za více než 30 let' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Služby (slz) - Obchod (obo) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2022120903067|504526. Vydána 09.12.2022 12:15:55. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.