DPA: Polsko chce postavit jadernou elektrárnu u Baltského moře, mnozí protestují
Slajszewo (Polsko) 14. ledna 2023 (ČTK/DPA) - Velké sklenice se sušenými hřiby stojí na zelených kachlových kamnech. Francouzskými okny jídelny se Joanna Zwierzchowská dívá na sněhem pokrytou pomořanskou krajinu. "Toto je moje oáza," říká 51letá obchodnice, která v Gdaňsku provozuje cestovní kancelář. Jenže idyla je ohrožena. Dům Zwierzchowské totiž stojí ve Slajszewu, vesnici na polském pobřeží Baltského moře, píše agentura DPA.
Nedaleko odsud, zhruba 80 kilometrů severozápadně od Gdaňsku a asi 300 kilometrů od hranic s Německem, má Polsko výhledově postavit svou první jadernou elektrárnu. Nejen v regionu to naráží na odpor. Také v Německu, které je vůči jaderné energetice kritické, lidé sledují polské jaderné plány s obavami.
Počátkem listopadu dala polská národně-konzervativní vláda v čele se stranou Právo a spravedlnost (PiS) americkému koncernu Westinghouse povolení k výstavbě první jaderné elektrárny v zemi. Náklady na výstavbu mají činit v přepočtu kolem 447 miliard korun. K umístění elektrárny řekla polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová poněkud nejasně, že preferována je "oblast kolem Kopalina-Lubiatowa", což je sousední obec Slajszewa.
Nejpozději v roce 2026 má být zahájena stavba prvního reaktorového bloku, který má být připojen k síti v roce 2023, vyplývá ze strategického dokumentu Polská energetická politika do roku 2040, předloženého v roce 2021. Po vypuknutí války na Ukrajině byl aktualizován. Od roku 2033 má být každé dva roky uvedena do provozu další jaderná elektrárna. Do roku 2043 jich má být šest. Varšava chce rovněž prostřednictvím soukromých investorů podporovat budování takzvaných malých modulárních reaktorů (SMR).
Jaderné elektrárny mají Polsku pomoci při odklonu od uhlí. V současnosti země získává téměř 80 procent své energie z černého a hnědého uhlí. Problémem nejsou jen vysoké hodnoty emisí. Podle prognóz státního Geologického institutu vystačí zásoby černého uhlí vhodné pro těžbu ještě 50 let, hnědé uhlí by mohlo dojít už za 20 let.
S válkou na Ukrajině a energetickou krizí se nálada v polské společnosti obrátila. Ještě v červnu 2021 bylo 45 procent Poláků proti jaderné energii a 39 procent pro. V aktuálním průzkumu činí podíl podporovatelů 75 procent.
Joanna Zwierzchowská řídí své SUV po písčité cestě, která vede k široké písčité pláži ve Slajszewu. V borovém lese za dunami trčí ze země modré kovové sloupky. Brali tu půdní vzorky kvůli zvažované lokalitě pro jadernou elektrárnu.
"Celý ekosystém tohoto baltského regionu je ohrožen," říká aktivistka, která proti plánované stavbě mobilizuje v občanské iniciativě Baltyckie-SOS. V Slajszewu a okolních vesnicích visí na některých zahradních plotech žluté plakáty se slogany Stop Atom a Ne jaderné elektrárně v Slajszewu. Velký protest to není. Mnozí občané sice jsou proti, ale nechtěli podle Zwierzchowské vyvěsit žádné plakáty. Podporovatelé jádra podle ní často ostouzejí jeho odpůrce jako "německé agenty". Odkaz na Německo není náhodný. Čtyři spolkové země - Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko a Berlín - Polsko vyzvaly, aby od svého záměru ustoupilo. "Na pozadí katastrofálních jaderných havárií v Černobylu a Fukušimě by se mělo od plánů na další využívání jaderné energie upustit v zájmu obyvatel a životního prostředí u Baltského moře," uvedla iniciativa v prohlášení zveřejněném v polovině prosince. Německo zahájilo odklon od jádra už před mnoha lety, poslední tři jaderné elektrárny odpojí od sítě v polovině dubna.
Čtyřmi škrty své propisky označuje starosta Wieslaw Gembka na mapě místo, kde má jaderná elektrárna stát. "Neznám na světě žádnou obec, která by byla nadšená z toho, že bude vše zničeno," řekl šéf správy obce Choczewo, která patří k Slajszewu. Mnoho lidí v pobřežním regionu žije z pronajímání rekreačních bytů a mají strach, že bude zničen základ jejich živobytí. "Ale jako státní zaměstnanec musím zastupovat zájmy odpůrců i zájmy stoupenců a zároveň brát v potaz situaci Polska, které potřebuje místo ke stavbě jaderné elektrárny," říká Gembka.
Nebyl by to první pokus Polska o vybudování jaderné elektrárny v blízkosti Baltského moře. Jen 23 kilometrů od Slajszewa leží Žarnowiec, kde měla v době komunismu vzniknout první jaderná elektrárna. Dnes ční do nebe obrovská rozestavěná ruina se zvětralými betonovými bloky a zrezivělými ocelovými mřížemi. Prestižní projekt započatý v 80. letech byl zastaven v roce 1990. Neboť po černobylské katastrofě vzrostl i v Polsku odpor proti jaderné energii. "To je má největší obava", říká starosta Gembka, "že to u nás dopadne stejně jako tehdy v Žarnowieci".
zdp jrm - sdílejte článek
Následuje: Soud zrušil oddlužení pořadatele protivládních demonstrací Vrabela
České Budějovice 13. ledna (ČTK) - Krajský soud v Českých Budějovicích zrušil oddlužení pořadatele protivládních demonstrací Ladislava Vrabela a prohlásil na jeho majetek konkurz. Soudce Zdeněk Strnad argumentoval tím, že Vrabel ve svém insolvenčním řízení nedělá maximum pro to, aby uspokojil věřitele. Stejný názor má i insolvenční správce Martin Koubek. Vrabel řekl, že soud považuje za politický proces. Podle insolvenčního správce dluží Vrabel 2,6 milionu korun, za rok a půl oddlužení zatím splatil 14.493 Kč, 0,5 procenta dluhu. Při oddlužení má splatit 30 procent dluhu. Vrabel si teď nemůže dalších pět let podat znovu insolvenční návrh, řekl ČTK Koubek. Při konkurzu může insolvenční správce získat veškerý majetek dlužníka, zatímco při oddlužení má nárok jen na srážky ze mzdy. Vrabel uvedl, že žádný majetek nemá, jen jeden bankovní účet v Srbsku, na němž je asi 100 eur (asi 2500 Kč). Z přehledu pohledávek vyplývá, že dluží přes 435.000 Kč Nadaci Karla Janečka nebo přes 336.000 Kč pivovarské skupině Heineken. K některým dluhům Vrabel řekl, že jde o podvody vůči němu. "Soud nedospěl k závěru, že by dlužník činil vše, co je v jeho silách, aby uspokojil věřitele. Ze 17 měsíců období, kdy jste měl posílat splátky, byly měsíce, kdy jste do oddlužení neposílal žádné prostředky," řekl Vrabelovi soudce. Peníze neposílal loni od března do září. Strnad připomněl, že při oddlužení zorganizoval Vrabel minimálně devět velkých demonstrací. Vrabel reagoval, že to dělá ve volném čase. Soudce zmínil, že 12. října, kdy měl být Vrabel u soudu, byl místo toho na demonstraci v Praze. "Podle mého názoru jste velmi schopný, svolat demonstraci na Václavské náměstí… mně kolikrát nepřijde na jednání ani dlužník. Mám pocit, že organizaci demonstrací věnujete mnohem víc času než hodinu denně, jak uvádíte," řekl soudce. Strnad při odůvodnění řekl, že po pečlivém dokazování zrušil oddlužení. Vrabel podle něj neplní povinnosti. "Soud má pocit, že postupem dlužníka je sledován nepoctivý záměr," řekl soudce. Odkázal na Vrabelova vyjádření na sociálních sítích, kdy Vrabelovi nevadí, že s výjimkou Karla Janečka dluhy nesplácí. U soudu se probíraly i peníze, které lidé posílali pořadatelům demonstrací. Vrabel uvedl, že nejdřív chodily peníze na účet jeho manželky, pak jiným lidem, teď opět míří na účet manželky. "Klient nikdy nepoužil pro sebe nic z peněz poslaných na protivládní demonstrace," řekl Vrabelův advokát Radek Suchý. "Demonstrace dělám jako občan nezištně,“ řekl Vrabel v reakci na to, že správce mu navrhnul, aby si moderování demonstrací zvolil jako povolání a platil z toho oddlužení. "Soudce je podle mého názoru naprosto jednostranný. Důkazy, které má, opírá jen o moje vyjádření ze sociální sítě facebook nebo youtube. (pokračování...)
České Budějovice 13. ledna (ČTK) - Krajský soud v Českých Budějovicích zrušil oddlužení pořadatele protivládních demonstrací Ladislava Vrabela a prohlásil na jeho majetek konkurz. Soudce Zdeněk Strnad argumentoval tím, že Vrabel ve svém insolvenčním řízení nedělá maximum pro to, aby uspokojil věřitele. Stejný názor má i insolvenční správce Martin Koubek. Vrabel řekl, že soud považuje za politický proces. Podle insolvenčního správce dluží Vrabel 2,6 milionu korun, za rok a půl oddlužení zatím splatil 14.493 Kč, 0,5 procenta dluhu. Při oddlužení má splatit 30 procent dluhu. Vrabel si teď nemůže dalších pět let podat znovu insolvenční návrh, řekl ČTK Koubek. Při konkurzu může insolvenční správce získat veškerý majetek dlužníka, zatímco při oddlužení má nárok jen na srážky ze mzdy. Vrabel uvedl, že žádný majetek nemá, jen jeden bankovní účet v Srbsku, na němž je asi 100 eur (asi 2500 Kč). Z přehledu pohledávek vyplývá, že dluží přes 435.000 Kč Nadaci Karla Janečka nebo přes 336.000 Kč pivovarské skupině Heineken. K některým dluhům Vrabel řekl, že jde o podvody vůči němu. "Soud nedospěl k závěru, že by dlužník činil vše, co je v jeho silách, aby uspokojil věřitele. Ze 17 měsíců období, kdy jste měl posílat splátky, byly měsíce, kdy jste do oddlužení neposílal žádné prostředky," řekl Vrabelovi soudce. Peníze neposílal loni od března do září. Strnad připomněl, že při oddlužení zorganizoval Vrabel minimálně devět velkých demonstrací. Vrabel reagoval, že to dělá ve volném čase. Soudce zmínil, že 12. října, kdy měl být Vrabel u soudu, byl místo toho na demonstraci v Praze. "Podle mého názoru jste velmi schopný, svolat demonstraci na Václavské náměstí… mně kolikrát nepřijde na jednání ani dlužník. Mám pocit, že organizaci demonstrací věnujete mnohem víc času než hodinu denně, jak uvádíte," řekl soudce. Strnad při odůvodnění řekl, že po pečlivém dokazování zrušil oddlužení. Vrabel podle něj neplní povinnosti. "Soud má pocit, že postupem dlužníka je sledován nepoctivý záměr," řekl soudce. Odkázal na Vrabelova vyjádření na sociálních sítích, kdy Vrabelovi nevadí, že s výjimkou Karla Janečka dluhy nesplácí. U soudu se probíraly i peníze, které lidé posílali pořadatelům demonstrací. Vrabel uvedl, že nejdřív chodily peníze na účet jeho manželky, pak jiným lidem, teď opět míří na účet manželky. "Klient nikdy nepoužil pro sebe nic z peněz poslaných na protivládní demonstrace," řekl Vrabelův advokát Radek Suchý. "Demonstrace dělám jako občan nezištně,“ řekl Vrabel v reakci na to, že správce mu navrhnul, aby si moderování demonstrací zvolil jako povolání a platil z toho oddlužení. "Soudce je podle mého názoru naprosto jednostranný. Důkazy, které má, opírá jen o moje vyjádření ze sociální sítě facebook nebo youtube. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'DPA: Polsko chce postavit jadernou elektrárnu u Baltského moře, mnozí protestují' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Životní prostředí (ekl) - Politika (pol) - Energie (ene). ID zprávy: T2023011203929|504795. Vydána 14.01.2023 5:30:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'DPA: Polsko chce postavit jadernou elektrárnu u Baltského moře, mnozí protestují' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Životní prostředí (ekl) - Politika (pol) - Energie (ene). ID zprávy: T2023011203929|504795. Vydána 14.01.2023 5:30:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
