Afrika se podle expertů za poslední dekádu stala méně bezpečnou a demokratickou

Londýn 27. ledna 2023 (ČTK) - Afrika se za poslední dekádu stala méně bezpečnou a demokratickou, nejistota navíc na kontinentu brzdí ekonomické příležitosti a zpomaluje zlepšení zdravotnictví a vzdělání. Na základě zprávy Nadace Mo Ibrahima o tom informoval list The Guardian. Nejhorší úroveň ve srovnání s ostatními zeměmi kontinentu má podle zprávy v současnosti veřejná správa v Libyi kvůli několikaleté občanské válce. Zlepšení vládnutí naopak nadace zaznamenala v Gambii a na Seychelách. Ty v současnosti mají spravedlivější volby, větší svobodu shromažďování a prostor pro práci občanské společnosti. "Válka na Ukrajině je pro nás pohromou, ovlivňuje ceny potravin, benzínu... Je to velký problém. Postihla nás řada šoků za sebou. Covid-19 způsobil otřes nejen zdravotní, ale také ekonomický, a v mnoha afrických zemích pozorujeme rozvíjející se dluhovou krizi," uvedl Mo Ibrahim, který stojí v čele nadace, jež zprávu vydala. Klimatická krize je podle Ibrahima dalším důležitým faktorem, který má na kontinent vliv a povede podle něj k nárůstu konfliktů o zdroje, jak už je zjevné v několika částech Nigérie, Dárfúru a Sahelu Zveřejněná zpráva představila výsledky měření indexu Mo Ibrahima, který sestavil v roce 2007 stejnojmenný podnikatel původem ze Súdánu. Jedná se o index vládnutí, který srovnává vládní politiky a úroveň služeb a zohledňuje bezpečnost, zdravotnictví, občanská práva a demokratickou participaci. Ve více než 30 afrických zemích se podle něj zhoršila bezpečnost, fungování právního státu a dodržování lidských práv. Protestující se od roku 2016 v několika státech kontinentu setkávají s použitím nepřiměřené síly ze strany bezpečnostních složek. Zpráva poukázala na příklad vojenského převratu v Súdánu v roce 2021 a tvrdého zakročení proti demonstrujícím v Nigérii, kteří v roce 2020 protestovali proti brutalitě nigerijské speciální jednotky pro boj s loupežemi. Služby pro děti a těhotné ženy a kontrola nemocí, stejně jako vzdělávání, se ale od roku 2012 napříč kontinentem zlepšily. Patrný byl také nárůst zdrojů v oblasti školství a snahy zajistit, aby více dětí chodilo do školy a docházku dokončilo; tento pokrok nicméně zpomalila pandemie koronaviru. Lepší infrastruktura a stav internetové a telefonické konektivity rovněž přispěly k nárůstu ekonomických příležitostí na kontinentu. Nejlépe fungující vlády mají podle indexu Mo Ibrahima na Mauriciu, Seychelách a v Tunisku, naopak nejhůře na tom byly Jižní Súdán, Guinea-Bissau a Somálsko. Celá třetina populace Jižního Súdánu navíc čelí hladu. "Deset nejpokojnějších zemí Afriky má zároveň ty nejefektivnější vlády a nejmenší úroveň korupce," uvedl Murithi Mutiga, ředitel afrického programu v mezinárodní neziskové organizaci Crisis Group. kpa lcm - sdílejte článek