Dostat zámek v Litomyšli na seznam UNESCO trvalo dva roky
Litomyšl (Svitavsko) 30. listopadu (ČTK) - Cesta od myšlenky zapsat renesanční zámek v Litomyšli na seznam UNESCO k rozhodnutí výboru pro světové dědictví v marockém Marrákeši 1. prosince 1999 trvala zhruba dva roky. Vyžadovala mnoho energie a velké nasazení týmu lidí, kteří připravovali všechny podklady. Už předtím do prestižní společnosti světových památek přibyla jiná česká a moravská města, řekl ČTK tehdejší starosta Litomyšle Miroslav Brýdl.
"Když jsem si řekl, že Telč a Český Krumlov se dostaly na seznam světového dědictví UNESCO a že Litomyšl tam může být taky, začal jsem se o to zajímat. Začal jsem se bavit s některými památkáři, někteří byli pro, aby tam Litomyšl byla, někdo ne," uvedl Brýdl.
Podařilo se mu přesvědčit vedení města a do věci angažovat několik odborníků z Národního památkového ústavu v Praze, kteří napsali potřebná vyjádření a doporučení. Původní záměr zapsat na seznam celé město zúžili na samotný zámek. Oficiální žádost v rozsahu čtyř obsáhlých publikací s množstvím grafických příloh a fotografií byla podána v červnu 1998. V lednu 1999 zámek navštívil první komisař posuzující oprávněnost žádosti. "Konkuroval nám ještě jeden renesanční zámek na Moravě, ale tam se o zápis ani nežádalo," řekl Brýdl.
Podle něj byla příprava vstupu do UNESCO náročná, ale byrokratické komplikace nepociťoval. V Česku byl dostatek zkušených odborníků a v 90. letech jim nescházelo nadšení pro věc.
Národní památkový ústav nyní zámek rozsáhle rekonstruuje. Litomyšlská radnice už před deseti lety díky evropským dotacím obnovila zámeckého návrší. Za 412 milionů korun stavbaři a restaurátoři opravili zámecký pivovar, jízdárnu, kočárovnu, stáj, konírnu, piaristickou kolej, piaristický kostel, park, první a horní nádvoří a předzámčí, rekonstrukce trvala tři roky. Šlo o největší projekt v novodobé historii Litomyšle, dokončen byl v roce 2014. Na projektu se podílely čtyři architektonické týmy.
dos kš - sdílejte článek
Následuje: AP: New York zavádí popelnice, ale zastaví to krysí hodování na odpadcích?
New York 30. listopadu (ČTK/AP) - Poslední půlstoletí obyvatelé New Yorku vynášeli odpadky tak, že házeli plastové pytle plné páchnoucího obsahu přímo na chodník. Pytle často skončily roztržené a odpadky rozeseté po ulici, což znamenalo hostinu pro krysy. Teď si Newyorčané pomalu zvykají na radikální novinku, alespoň pro největší americké město, napsala agentura AP. Odpadky totiž musejí dávat do popelnic. V první polovině listopadu se popelnice s víkem staly povinností pro všechny rezidenční budovy s méně než deseti bytovými jednotkami. To je většina rezidenčních domů ve městě. Všechny podniky v New Yorku musely začít popelnice používat už v březnu. "Vím, že to musí znít absurdně pro kohokoli, kdo to slyší a žije v podstatě ve kterémkoli jiném městě na světě," řekla Jessica Tischová, která byla donedávna zodpovědná za sanitační opatření, než se tento týden stala šéfkou newyorské policie. "Na poměry New Yorku je to ale revoluční, protože jsme 50 let veškeré odpadky dávali přímo na obrubník," řekla. "Vidíte otevřené plastové pytle s jídlem, které prostě hnije a smrdí a pak se to sype na chodník a do ulice," popsal dosavadní stav John Midgley, který vlastní řadový domek v Brooklynu, ale má srovnání s několika evropskými městy, kde dříve žil. "Ten smrad postupně sílí a je to týden co týden co týden," líčil. Domácnosti, podniky a úřady v New Yorku každý den produkují asi 20 milionů kilogramů odpadu. Zkraje 20. století město od obyvatel vyžadovalo používání kovových popelnic. Ovšem v éře před rozšířením plastových tašek lidé odpadky házeli přímo do kontejnerů, které tak byly umazané a špinavé. V roce 1968 pracovníci městských sanitačních služeb vyhlásili stávku. Popelnice více než týden přetékaly, na chodnících se vršily hromady odpadků jako v nějaké dystopii. Výrobci plastových tašek darovali tisíce pytlů ve snaze pomoci s úklidem a Newyorčané už se ke starým pořádkům nikdy nevrátili, řekl Steve Cohen, odborník na veřejnou sféru z Columbijské univerzity. "Souviselo to s pohodlím," vysvětloval. "Po stávce pracovníci upřednostňovali moderní výdobytek v podobě lehčích a zdánlivě čistších uzavřených plastových pytlů," řekl Cohen. Plast lépe zadržoval zápach a popeláři mohli pytle zvedat za jejich vršky a snadno je házet do vozů. (pokračování...)
New York 30. listopadu (ČTK/AP) - Poslední půlstoletí obyvatelé New Yorku vynášeli odpadky tak, že házeli plastové pytle plné páchnoucího obsahu přímo na chodník. Pytle často skončily roztržené a odpadky rozeseté po ulici, což znamenalo hostinu pro krysy. Teď si Newyorčané pomalu zvykají na radikální novinku, alespoň pro největší americké město, napsala agentura AP. Odpadky totiž musejí dávat do popelnic. V první polovině listopadu se popelnice s víkem staly povinností pro všechny rezidenční budovy s méně než deseti bytovými jednotkami. To je většina rezidenčních domů ve městě. Všechny podniky v New Yorku musely začít popelnice používat už v březnu. "Vím, že to musí znít absurdně pro kohokoli, kdo to slyší a žije v podstatě ve kterémkoli jiném městě na světě," řekla Jessica Tischová, která byla donedávna zodpovědná za sanitační opatření, než se tento týden stala šéfkou newyorské policie. "Na poměry New Yorku je to ale revoluční, protože jsme 50 let veškeré odpadky dávali přímo na obrubník," řekla. "Vidíte otevřené plastové pytle s jídlem, které prostě hnije a smrdí a pak se to sype na chodník a do ulice," popsal dosavadní stav John Midgley, který vlastní řadový domek v Brooklynu, ale má srovnání s několika evropskými městy, kde dříve žil. "Ten smrad postupně sílí a je to týden co týden co týden," líčil. Domácnosti, podniky a úřady v New Yorku každý den produkují asi 20 milionů kilogramů odpadu. Zkraje 20. století město od obyvatel vyžadovalo používání kovových popelnic. Ovšem v éře před rozšířením plastových tašek lidé odpadky házeli přímo do kontejnerů, které tak byly umazané a špinavé. V roce 1968 pracovníci městských sanitačních služeb vyhlásili stávku. Popelnice více než týden přetékaly, na chodnících se vršily hromady odpadků jako v nějaké dystopii. Výrobci plastových tašek darovali tisíce pytlů ve snaze pomoci s úklidem a Newyorčané už se ke starým pořádkům nikdy nevrátili, řekl Steve Cohen, odborník na veřejnou sféru z Columbijské univerzity. "Souviselo to s pohodlím," vysvětloval. "Po stávce pracovníci upřednostňovali moderní výdobytek v podobě lehčích a zdánlivě čistších uzavřených plastových pytlů," řekl Cohen. Plast lépe zadržoval zápach a popeláři mohli pytle zvedat za jejich vršky a snadno je házet do vozů. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Dostat zámek v Litomyšli na seznam UNESCO trvalo dva roky' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024112902657|512337. Vydána 30.11.2024 5:45:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Dostat zámek v Litomyšli na seznam UNESCO trvalo dva roky' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024112902657|512337. Vydána 30.11.2024 5:45:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.