Na hranici mezi Peru a Chile uvázly stovky migrantů, nemají jídlo ani vodu

Santiago de Chile/Lima 30. dubna 2023 (ČTK) - Na hranici mezi Peru a Chile pobývá už více než týden několik stovek migrantů, kteří tam uvázli, když se snažili z Chile dostat do Peru. Tam je ale místní úřady nechtějí pustit, jelikož nemají doklady. Vrátit už se taky nemohou, nebo nechtějí, protože chilská vláda tento měsíc zpřísnila pravidla pro běžence bez dokumentů. Informovala o tom agentura EFE. Mezi běženci, z nichž většina jsou Venezuelané, jsou i ženy s dětmi. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) tam přebývají ve velmi špatných podmínkách, řada z nich nemá jídlo ani pití a chybí tam sanitární služby. Oblast je navíc v poušti Atacama, takže je tam velké vedro ve dne a zima v noci. Krizová situace vznikla kvůli tomu, že levicová vláda chilského prezidenta Gabriela Borice kvůli velkému přílivu běženců zpřísnila migrační politiku. Tento měsíc mimo jiné státní zástupce vyzval prokurátory, aby uvalovali vazbu na každého, kdo se dopustí trestného činu a neprokáže svou identitu. Parlament rovněž projednává zákony, podle nichž by migranti mohli dostat tresty vězení za to, že nelegálně vstoupí do Chile. Peruánská vláda kvůli krizové situaci na hranici tento týden vyhlásila v regionu výjimečný stav a poslala tam na čtyři sta policistů a dvě stovky vojáků. Na hranici už došlo k potyčkám mezi místními obyvateli a migranty, kteří blokovali silnici ve snaze vynutit si vstup do Peru. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) většina uvázlých migrantů na hranici chce přes Peru pokračovat do dalších zemí. Asi 70 procent se jich chce vrátit do Venezuely, někteří by rádi do Mexika či Spojených států. Vlády Peru a Chile se kvůli tomu dostaly do diplomatické roztržky a vzájemně si předvolaly velvyslance, aby jim tlumočily svou nespokojenost s chováním druhé strany. "Chceme jen, aby prezident Boric vyřešil vlastní problémy a nepřehazoval je na naši zemi," uvedl peruánský premiér Alberto Otárola. Z Venezuely uteklo v posledních několika letech podle OSN asi sedm z jejích 30 milionů obyvatel, vlast opustili kvůli hluboké ekonomické krizi i represím tamního autoritářského režimu vůči opozici. Většina emigrovala do sousední Kolumbie a mnozí utekli do dalších jihoamerických zemí. V souvislosti s pandemií covidu-19 a zhoršením ekonomické situace i v těchto zemích se ale už mnozí Venezuelané do své vlasti vrátili. "Ve Venezuele se nedalo nic koupit, nic tam nebylo, tak jsme v roce 2016 odešli," řekl serveru BBC jeden z nich. Nyní se ale rozhodl vrátit i proto, že ekonomická situace se podle něj ve Venezuele pomalu zlepšuje. "Nájem nám v Chile stoupl o 200 procent. Navíc máme syna autistu a ve státní škole jsme nesehnali místo. Na soukromou školu ale nemáme peníze," dodal. nob jd - sdílejte článek