Sudetští Němci předali nejvyšší cenu Liboru Roučkovi a Christianu Schmidtovi
Řezno (Německo) 27. května (zpravodaj ČTK) - Sudetští Němci dnes na svém sjezdu předali za přínos k porozumění mezi národy své nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV., českému sociálnímu demokratovi Liboru Roučkovi a německému diplomatovi Christianu Schmidtovi. Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt prohlásil, že Rouček se Schmidtem představují osobnosti, které Evropa k dialogu potřebuje. Rouček a Schmidt společně vedou Česko-německé diskusní fórum.
"Evropa funguje jen na trpělivých, důsledných a pevných principech dialogu. Tento dialog potřebuje lidi, kteří ho povedou," řekl Posselt s tím, že Schmidt i Rouček takovými představiteli jsou. Roučka pak označil za absolutního zastánce lidských práv.
Rouček, který v minulosti působil jako místopředseda Evropského parlamentu, je na sudetoněmeckých sjezdech pravidelným hostem. Schmidt je od roku 2021 vysokým představitelem mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu. Schmidtovi Posselt poděkoval, že je vždy ochoten se sudetským Němcům a česko-německým vztahům věnovat nehledě na své pracovní vytížení. "Nikdy jsi neřekl, že nemáš pro naši věc čas," řekl Posselt.
Evropská cena Karla IV. se uděluje každoročně od roku 1958, kdy ji dostal někdejší československý generál a exilový politik Lev Prchala. Cenu dostali v minulosti například vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn, narozený v Čechách, někdejší bavorští premiéři Edmund Stoiber a Horst Seehofer, německo-český politik Milan Horáček, český publicista Petr Uhl nebo pamětník holokaustu, novojičínský rodák Max Mannheimer.
V loňském roce sudetští Němci ocenili ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. O rok dříve cenu dostal bývalý český ministr kultury Daniel Herman.
Aleš Zápotocký spr - sdílejte článek
Následuje: Biskup Holub: Plzeňská diecéze za 30 let dospěla, je skromná a misijně zaměřená
Plzeň 27. května (ČTK) - Diecéze plzeňská, jež byla zřízena bulou papeže Jana Pavla II. 31. května 1993, za 30 let existence dospěla. Musela se naučit hospodařit a změnit strukturu farností. Stále pociťuje důsledky poválečného odsunu německy mluvícího obyvatelstva, kvůli němuž klesly počty věřících. Asi z 800.000 obyvatel diecéze, jež se rozkládá na většině území Plzeňského a Karlovarského kraje, chodí do kostela procento lidí, tedy kolem 8000. Před 15 lety biskupství uvádělo 10.500 lidí. Na obce, spolky či na církevní subjekty převedlo biskupství za 30 let kolem 175 nevyužívaných kostelů. V rozhovoru s ČTK to řekl biskup Tomáš Holub, jenž v roce 2016 vystřídal prvního biskupa diecéze Františka Radkovského. "Jsme skromnou a misijně orientovanou diecézí, to znamená, jsme diecézi, která po majetkové stránce skutečně patří ke skromným, ale nikoliv bědným. A co se týká věřících, tak jsme diecézí opravdu misijní, protože zde kvůli vyhnání německy mluvícího obyvatelstva je struktura obyvatel jiná, nežli tam, kde víru je možné spojovat s tradicí rodiny a kultury. A proto také máme charakter velmi otevřeného společenství. Myslím, že se nám snad i daří vycházet mnohem více ven pro setkávání s lidmi, protože těch, kteří přijdou do kostela, není zase tolik," řekl Holub. Zatímco v jeho diecézi chodí do kostela procento obyvatel, jinde je to k pěti či šesti procentům, dodal. Za svou existenci diecéze změnila strukturu - z původních 320 farností je jich 67. "To je to radikální změna, která odpovídá nejen úbytku věřících oproti době, kdy zde bylo německy mluvící obyvatelstvo, ale především změně struktury obyvatelstva, které se mnohem více například přesunulo do Plzně, kde i nové farnosti vznikly," řekl biskup. V Plzni vznikly farnosti na Severním Předměstí, ve Skvrňanech a u redemptoristů. Centra duchovního života, kam se sjíždějí lidé z okolí, vznikají i jinde. "Patří mezi ně Litice, komunita oblátů v Plasích, komunita v Holostřevech. Dalším centrem úplně jiného typu je klášter trapistů v Novém Dvoře, nová komunita vzniká v Boru u Tachova," uvedl Holub. (pokračování...)
Plzeň 27. května (ČTK) - Diecéze plzeňská, jež byla zřízena bulou papeže Jana Pavla II. 31. května 1993, za 30 let existence dospěla. Musela se naučit hospodařit a změnit strukturu farností. Stále pociťuje důsledky poválečného odsunu německy mluvícího obyvatelstva, kvůli němuž klesly počty věřících. Asi z 800.000 obyvatel diecéze, jež se rozkládá na většině území Plzeňského a Karlovarského kraje, chodí do kostela procento lidí, tedy kolem 8000. Před 15 lety biskupství uvádělo 10.500 lidí. Na obce, spolky či na církevní subjekty převedlo biskupství za 30 let kolem 175 nevyužívaných kostelů. V rozhovoru s ČTK to řekl biskup Tomáš Holub, jenž v roce 2016 vystřídal prvního biskupa diecéze Františka Radkovského. "Jsme skromnou a misijně orientovanou diecézí, to znamená, jsme diecézi, která po majetkové stránce skutečně patří ke skromným, ale nikoliv bědným. A co se týká věřících, tak jsme diecézí opravdu misijní, protože zde kvůli vyhnání německy mluvícího obyvatelstva je struktura obyvatel jiná, nežli tam, kde víru je možné spojovat s tradicí rodiny a kultury. A proto také máme charakter velmi otevřeného společenství. Myslím, že se nám snad i daří vycházet mnohem více ven pro setkávání s lidmi, protože těch, kteří přijdou do kostela, není zase tolik," řekl Holub. Zatímco v jeho diecézi chodí do kostela procento obyvatel, jinde je to k pěti či šesti procentům, dodal. Za svou existenci diecéze změnila strukturu - z původních 320 farností je jich 67. "To je to radikální změna, která odpovídá nejen úbytku věřících oproti době, kdy zde bylo německy mluvící obyvatelstvo, ale především změně struktury obyvatelstva, které se mnohem více například přesunulo do Plzně, kde i nové farnosti vznikly," řekl biskup. V Plzni vznikly farnosti na Severním Předměstí, ve Skvrňanech a u redemptoristů. Centra duchovního života, kam se sjíždějí lidé z okolí, vznikají i jinde. "Patří mezi ně Litice, komunita oblátů v Plasích, komunita v Holostřevech. Dalším centrem úplně jiného typu je klášter trapistů v Novém Dvoře, nová komunita vzniká v Boru u Tachova," uvedl Holub. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Sudetští Němci předali nejvyšší cenu Liboru Roučkovi a Christianu Schmidtovi' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2023052702384|506103. Vydána 27.05.2023 12:55:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Sudetští Němci předali nejvyšší cenu Liboru Roučkovi a Christianu Schmidtovi' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2023052702384|506103. Vydána 27.05.2023 12:55:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
