Putin přijal na konci června v Kremlu wagnerovce, několik dní po jejich vzpouře
Moskva 10. července 2023 (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin přijal pět dní po vzpouře žoldnéřů z Wagnerovy soukromé společnosti jejich šéfa Jevgenije Prigožina v Kremlu. Spolu s ním se setkal i s více než 30 dalšími lidmi z vedení skupiny. Podle agentury Interfax to dnes řekl prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Wagnerovci podle něj na schůzce zdůraznili, že Putina jako hlavu státu a vrchního velitele ozbrojených sil uznávají.
Schůzka se zástupci wagnerovců v Kremlu se odehrála 29. června, trvala asi tři hodiny a Putin na ni pozval 35 lidí včetně Prigožina, uvedl Peskov. Putin podle svého mluvčího shrnul působení wagnerovců na Ukrajině a zhodnotil také "události 24. června", kdy žoldnéři na protest proti ruskému armádnímu vedení podnikli tažení na Moskvu. Šéf Kremlu pak zástupcům žoldnéřské společnosti navrhl možnosti "dalšího pracovního a bojového uplatnění".
Agentura AP nebo portál Meduza upozorňují, že 29. června Peskov na otázku, kde se Prigožin nachází, odpověděl, že to v Kremlu nevědí.
AP píše, že potvrzení ze strany Kremlu, že se Putin setkal tváří v tváří s Prigožinem, je mimořádné. Během ozbrojené vzpoury Putin označil Prigožina za zrádce a hovořil o tvrdém trestu, později ale bylo trestní stíhání šéfa wagnerovců zastaveno. Prigožinův další osud zůstává nejasný, zejména po dnešních informacích o schůzce, které ukázaly, jak moc se v ruském vedení jedná za zavřenými dveřmi. Toto oznámení i skutečnost, že ministerstvo obrany dnes poprvé od vzpoury wagnerovců zveřejnilo video s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, podle AP ukazují, že se Kreml snaží dát najevo, že v současné turbulentní době má věci pod kontrolou.
Putin dva dny po schůzce v Kremlu pronesl projev, v němž řekl, že většina wagnerovců jsou vlastenci a že mohou přesídlit do Běloruska nebo vstoupit do ruské pravidelné armády. O přesunu žoldnéřů do Běloruska nebo jejich začlenění do armády ale od té doby žádná oficiální prohlášení nebyla. Běloruský lídr Alexandr Lukašenko sice původně řekl, že Prigožin dorazil do Běloruska, o několik dní později ale tvrdil, že šéf wagnerovců je na území Ruska a podle ruských válečných blogerů se na tom nic nezměnilo.
Agentura DPA píše, že wagnerovci, kteří působí v některých zemích v Africe a na Blízkém východě, jsou pro Kreml důležitý nástroj vlivu v zahraničí. Především ale byly jejich jednotky těmi nejefektivnějšími v bojích na Ukrajině. Vzhledem k současné ukrajinské protiofenzivě a k prvním úspěchům ukrajinské armády může být Putin na Prigožinovy služby ještě více odkázaný než kdykoliv dříve, uvádí DPA. Analytici se podle ní shodují, že šéf Kremlu nemá zájem, aby si Prigožina, který toho o něm hodně ví, znepřátelil.
hab agl ank - sdílejte článek
Následuje: EU věří nejméně lidí v Česku od roku 2016, klesla i důvěra v NATO a OSN
Praha 10. července (ČTK) - Evropské unii důvěřuje nejméně lidí v Česku od roku 2016, důvěra k ní klesla na 46 procent z loňských 58 procent. Proti loňsku se výrazně snížila také důvěra v Severoatlantickou alianci (NATO) na 56 procent a v Organizaci spojených národů (OSN) na 52 procent. Výsledky průzkumu, který provedlo letos od konce března do konce května, dnes ČTK poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Předchozí průzkum se uskutečnil loni v červenci. Důvěra české veřejnosti k OSN, NATO a EU je navzájem poměrně silně provázaná, pokud lidé důvěřují jedné z těchto organizací, tak výrazně častěji důvěřují i dvěma ostatním. uvedli autoři průzkumu. "O něco silněji je přitom provázána důvěra mezi NATO a Evropskou unií, o málo slabší, i když stále silný, je pak vztah mezi důvěrou Evropské unii a OSN," dodali. V letošním průzkumu nad důvěrou v EU převládla nedůvěra, k té se přihlásila polovina lidí v Česku. Zbylá čtyři procenta dotázaných odpověděla, že neví. V případě NATO i OSN je stále větší podíl lidí, kteří těmto organizacím věří. Důvěru k NATO nemá 36 a k OSN pak 37 procent. Podíl důvěřujících u NATO i OSN klesl proti loňsku shodně o 11 procentních bodů. Před rokem v červenci Severoatlantické alianci věřilo 67 procent a OSN 63 procent Čechů. "U Organizace spojených národů a Severoatlantické aliance jde o návrat k hodnotám dosaženým v roce 2020 a 2021," uvedlo CVVM. Důvěra českých občanů k Evropské unii se od roku 2003 až do roku 2011 pohybovala kolem úrovně 55 procent s výjimkou roku 2004, kdy dosáhla svého dosavadního maxima 64 procent, a roku 2007, kdy naopak klesla na polovinu. Nejvýznamnější propady důvěra k EU zažila v letech 2012 na 40 procent a 2016 na 37 procent, což podle autorů průzkumu souviselo s ekonomickou a migrační krizí. (pokračování...)
Praha 10. července (ČTK) - Evropské unii důvěřuje nejméně lidí v Česku od roku 2016, důvěra k ní klesla na 46 procent z loňských 58 procent. Proti loňsku se výrazně snížila také důvěra v Severoatlantickou alianci (NATO) na 56 procent a v Organizaci spojených národů (OSN) na 52 procent. Výsledky průzkumu, který provedlo letos od konce března do konce května, dnes ČTK poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Předchozí průzkum se uskutečnil loni v červenci. Důvěra české veřejnosti k OSN, NATO a EU je navzájem poměrně silně provázaná, pokud lidé důvěřují jedné z těchto organizací, tak výrazně častěji důvěřují i dvěma ostatním. uvedli autoři průzkumu. "O něco silněji je přitom provázána důvěra mezi NATO a Evropskou unií, o málo slabší, i když stále silný, je pak vztah mezi důvěrou Evropské unii a OSN," dodali. V letošním průzkumu nad důvěrou v EU převládla nedůvěra, k té se přihlásila polovina lidí v Česku. Zbylá čtyři procenta dotázaných odpověděla, že neví. V případě NATO i OSN je stále větší podíl lidí, kteří těmto organizacím věří. Důvěru k NATO nemá 36 a k OSN pak 37 procent. Podíl důvěřujících u NATO i OSN klesl proti loňsku shodně o 11 procentních bodů. Před rokem v červenci Severoatlantické alianci věřilo 67 procent a OSN 63 procent Čechů. "U Organizace spojených národů a Severoatlantické aliance jde o návrat k hodnotám dosaženým v roce 2020 a 2021," uvedlo CVVM. Důvěra českých občanů k Evropské unii se od roku 2003 až do roku 2011 pohybovala kolem úrovně 55 procent s výjimkou roku 2004, kdy dosáhla svého dosavadního maxima 64 procent, a roku 2007, kdy naopak klesla na polovinu. Nejvýznamnější propady důvěra k EU zažila v letech 2012 na 40 procent a 2016 na 37 procent, což podle autorů průzkumu souviselo s ekonomickou a migrační krizí. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Putin přijal na konci června v Kremlu wagnerovce, několik dní po jejich vzpouře' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2023071005754|506314. Vydána 10.07.2023 17:31:44. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Putin přijal na konci června v Kremlu wagnerovce, několik dní po jejich vzpouře' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2023071005754|506314. Vydána 10.07.2023 17:31:44. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.