Heslo PVK

Putin

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Putin". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Putin je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Pokles kurzu rublu vůči dolaru není důvodem k panice, řekl Putin

Moskva 28. listopadu (ČTK) - Pokles kurzu rublu z posledních dnů není důvodem k panice. Občasné prudké výkyvy ruské měny souvisejí s rozpočtovými platbami a sezonními změnami, řekl podle agentury Reuters prezident Vladimir Putin. Rubl ve středu oslabil o více než sedm procent, prolomil hranici 110 rublů za dolar a dostal se až na 114 rublů. Dnes jeho kurz zpevnil. Zotavení kurzu rublu přišlo poté, co ruská centrální banka intervenovala na devizovém trhu, aby měnu podpořila. Banka oznámila, že do konce roku přestane nakupovat devizy, aby stabilizovala trhy. "Pokud jde o výkyvy kurzu rublu, souvisí to nejen s inflačními procesy, ale i s platbami do rozpočtu a s cenami ropy," řekl Putin po skončení bezpečnostního summitu v Kazachstánu. "Jde zde řada sezonních faktorů. Takže celkově je podle mého názoru situace pod kontrolou a není absolutně žádný důvod k panice," dodal. Putin a další ruští představitelé se od pádu rublu snaží šířit klid na ruských finančních trzích. Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov obvinil z poklesu rublu globální sílu dolaru. Analytici a ekonomové částečně přičítají pokles kurzu rublu rostoucímu geopolitickému napětí od chvíle, kdy západní země umožnily minulý týden Ukrajině vypálit rakety dlouhého doletu hlouběji do ruského území a Rusko odpovědělo vypálením nové rakety na Ukrajinu. Vliv podle nich měly i nové americké sankce uvalené minulý týden na ruský finanční ústav Gazprombank. Finanční ředitel banky VTB Dmitrij Pjanov uvedl, že sankce vůči Gazprombank vyvolaly panické nákupy na měnovém trhu a způsobily pokles rublu. Gazprombank je důležitým hráčem ve vývozu ruského zemního plynu. Obchodování s dolary a eury v Rusku se přesunulo na mimoburzovní trh, když západní státy zatížily ruskou burzu MOEX sankcemi. Banky obchodující s těmito měnami hlásí kotace centrální bance, která je používá ke stanovení oficiálního kurzu. Ten byl pro dnešek stanoven na 108,01 rublu za dolar. Rusko se potýká s vysokou inflací a centrální banka už zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 21 procent. To vyvolalo kritiku od firem, které se musejí vypořádat s obrovskými náklady na půjčky. "Existují nástroje, které umožňují bojovat s inflací," řekl Putin. "Ale konečné rozhodnutí by měli učinit odborníci z centrální banky," dodal. Ruský ministr financí Anton Siluanov už dříve řekl, že slabý rubl je výhodný pro exportéry. Ceny ruského vývozu energií se totiž většinou stanovují v dolarech. Slabý rubl také pomáhá ruské vládě zvyšovat příjmy státního rozpočtu z daní z vývozu energetických surovin a z vývozních cel. Ruské banky, na které byly uvaleny sankce, včetně největší banky Sberbank, nemohou obchodovat s dolary a eury, protože k tomu potřebují odpovídající účty u západních bank. Nejvíce obchodovanou zahraniční měnou v Rusku je tak nyní čínský jüan. Banky pod sankcemi nakupují dolary a eura v zahraničí a dovážejí hotovost letadlem ze zemí, které nezavedly omezení na obchod s Ruskem. irl spr

Gazeta Wyborcza: Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří. Jak na Putina?

Moskva 19. listopadu (ČTK/Gazeta Wyborcza) - Ruská ekonomika se podle článku zveřejněném v polském listu Gazeta Wyborcza na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. Ale myslet si, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrál, by byla chyba, píší v deníku ruští ekonomové Vladislav Inozemcev a Dmitrij Někrasov. Mezinárodní měnový fond a Světová banka od května 2022 jedenáctkrát změnily prognózy růstu ruského hrubého domácího produktu. Pokaždé jej zvýšily. V letech 2022 až 2024 ruský HDP podle prognóz vzroste o 5,4 procenta, reálné příjmy obyvatel o 17,5 procenta, hodnota vyváženého zboží se sníží jen o 13,2 procenta. A mezitím Kreml zvýšil výdaje na válku z 3,1 na 10,8 bilionu rublů (z asi 737 miliard na asi 2,567 bilionu Kč) ročně. Příští rok hodlá tuto sumu zvýšit o 24 procent, a to bez rozpočtového schodku. Samozřejmě ne vše se v ruské ekonomice daří. Roste hlavně zásluhou obranného průmyslu a sektoru služeb (do něj tečou peníze, které Rusové dříve utráceli v cizině). Vysoká je inflace a zvýšení klíčové úrokové sazby centrální bankou na 21 procent způsobilo, že úvěry pro podnikatele i spotřebitele se staly prakticky nedostupnými. Ekonomika se nemodernizuje, vykazuje "růst bez rozvoje", čili zvětšuje se výroba zboží za pomoci starých, často dokonce sovětských technologií. Ale i tak nelze počítat s tím, že by se v nejbližších dvou-třech letech Rusko střetlo s ekonomickou krizí, která by mohla změnit výsledek války proti Ukrajině. Proč se prognózy mýlily? Důvodů je několik. Předpovědi byly mizerné kvality, protože autoři pokládali svá přání za realitu. Západní odborníci ujišťovali, že ruská ekonomika byla znovu zestátněna, podřízena režimu a je stejně zkostnatělá jako za dob Sovětského svazu, a tedy je i stejně málo odolná jako sovětská ekonomika. Také ruští opozičníci tolik toužili udělat radost svým přívržencům perspektivou rychlého zhroucení režimu, že v sebemenším problému hned viděli začátek ekonomické katastrofy. Poradci a úředníci pracující pro západní vlády si mysleli, že jsou povinni ujišťovat své šéfy, že sankce nebyly zbytečné. Tímto způsobem vznikl sice nadějný, ale falešný obraz. Realita se ukázala mnohem barvitější. Ačkoliv nynější politický systém v Rusku hodně připomíná ten sovětský, ekonomika je velice odlišná. Není to plánované hospodářství, ve kterém lidé neměli soukromé majetky a nezajímali se o ekonomiku. Západ vyhrál studenou válku ve značné míře díky tomu, že tržní ekonomika byla efektivnější než ta plánovaná. Nyní tato převaha neexistuje. Zrušili ji sami západní liberálové, kteří pomohli Rusku s tržními reformami a vyškolili ruské ekonomy a finančníky. Soukromé vlastnictví, které je zvykem pokládat za záruku a pilíř svobody, se stalo nástrojem zotročení. Občané jsou ochotni přistoupit na podmínky režimu, aby nepřišli o to, čeho se domohli. Byznys dělá vše, aby přežil i v nejhorších podmínkách, a to je velice důležitým základem odolnosti ruské ekonomiky. Ruská ekonomika závisela a závisí na exportu surovin, které potřebují všichni a vždy. Když senátor John McCain přirovnával Rusko k benzince, nebral v potaz, jak často musí každý tankovat. Rusko je pokládané za zemi nejhojněji obdařenou přírodním bohatstvím a bylo by naivní předpokládat, že americké či evropské embargo zabrání Moskvě prodávat ropu Číně či Indie nebo že USA či EU budou s to kontrolovat transakce třetích zemí. Ponechat Putina bez peněz se nepovedlo. Zatímco Česko se těší z nákupů laciné suroviny v Rusku, Německo kupuje levnou ruskou ropu v Indii a dováží ji tankery. S tržní ekonomikou do Ruska dorazily i moderní kompetence. Kreml, který byl pokládán za schopný leda tak "utahovat šrouby", dokázal zásadně přebudovat ekonomiku. Jakou hodnotu asi má "paralelní import", který dovoluje dovézt z ciziny vše, co Západ zakázal Rusku? Úředníci centrální banky a ministerstva financí dokázali (alespoň načas) natolik změnit stav věcí, že pět měsíců po rozpoutání války byl rubl o 30 procent dražší než před útokem na Ukrajinu. Proto v Rusku během prvního roku války nezkrachovala jediná banka ani jediná velká průmyslová firma. Lze tvrdit, že kapitáni ruské ekonomiky jsou reinkarnací nacistických ministrů Hjalmara Schachta a Alberta Speera, ale nelze popřít, že jsou kompetentní. Překvapujícím fenoménem se ukázala také připravenost Rusů bojovat ve válce jako žoldnéři, což v Rusku nebylo zvykem od 17. století. Kreml, aby se vyhnul sociální nespokojenosti, začal štědře platit své válečné dobrovolníky. Třicátník z průměrně rozvinuté oblasti Ruska, zabitý ve válce během prvního roku svého nasazení, přinese vdově či svým rodičům mnohem více peněz, než kolik by dokázal vydělat za více než 30 let práce. A jeho děti mají zaručenou spoustu výhod, včetně bezplatných studií. Veteráni a jejich příbuzní se stávají, jak tvrdí oficiální ekonomové, "novými zbohatlíky" a odměna jen za podpis kontraktu s armádou vzrostla dvacetkrát rychleji než ceny. A tři biliony rublů vynakládaných ročně na platy vojáků představují jen dvě procenta HDP. Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům, z finančního hlediska uzavřeným, ale orientovaným na nová odbytiště. Žádné sankce, s výjimkou těch, které by bolestně postihly Západ (například skokovým zvýšením cen v případě úplného ukončení dovozu ruské ropy), anebo způsobily chaos ve světě (například uzavřením mořských úžin pro ruské lodě) nezastaví válku Ruska proti Ukrajině. Znamená to, že Putin vyhrál, jak se po Trumpově zvolení říká? Byla by chyba si to myslet. Dál se musí bojovat, ale je záhodno vyvodit závěry z uplynulých tří let. Co se dá udělat? Nejsilnější ránu Putinovi a jeho režimu by představovalo zbavit jej lidí, kteří jsou pro ekonomiku a válku nezbytní. Elvira Nabiullinová, která řídí ruskou centrální banku, správně říká, že největším problémem Ruska je nedostatek pracovních sil. Západ by mohl otevřít hranice Rusům schopným žít nikoliv ze sociálních dávek, ale z úspor či z výdělků. Každý, kdo by odjel z Ruska a podepsal prohlášení odsuzující agresi, by měl získat právo pracovat v EU a uložit si v evropské bance až milion eur (tolik peněz by mnoho podnikavých Rusů mohlo získat prodejem svém majetku v Rusku, třeba bytu v Moskvě). Přijetím několika stovek tisíc Rusů by země EU zbavily Putina aktiv v hodnotě stovek miliard dolarů a nejcennějších pracovních sil, přičemž tento krok by jim přinesl zisky, a ne ztráty jako embargo na ropu či uhlí. Záhodno je vyvolat zmatek v ruských elitách. Záhodno by bylo několika oligarchům žijícím mimo Rusko zrušit omezení na disponování jejich majetky (třeba v rámci naplnění soudních rozsudků) a také zrušit sankce na část úředníků či podnikatelů v Rusku. Vyvolalo by to podezření, nedůvěru vůči "omilostněným" a konflikty v okolí Putina, které je nyní semknuté tváří tvář sankcím. Cílem by bylo vytvořit širokou vrstvu lidí, kteří "přešli na druhou stranu". To by se v Rusku pokládalo za známku slabosti a nepopulárnosti režimu. Sankce by měly být univerzálnější. Pokud mají postihovat "vlivné ruské podnikatele", měla by platit objektivní norma, třeba velikost obratu firmy či suma odváděná do státního rozpočtu, zaručující zapsání na "černou listinu". Sektorové sankce by se měly týkat celých odvětví bez výjimky, a ne vybraných firem, jak se děje v bankovnictví, kde z více než 300 bank je dotčena sankcemi jen padesátka. Tvrdé sankce by měly postihnout státy obcházející omezení proti Rusku, jako je Arménie či Kyrgyzstán. msk mka

Zelenskyj na pravoslavné Velikonoce řekl, že Ukrajinci klekají jen k modlitbě

Kyjev/Moskva 5. května (ČTK) - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes, kdy pravoslavní křesťané slaví Velikonoce, řekl, že Ukrajinci klekají jen k modlitbě. Ukrajina už více než dva roky vzdoruje ruské agresi a nynější Velikonoce jsou třetí, které zažívá ve válečném stavu. V projevu prezident vyzval, aby se lidé modlili za sebe navzájem a za vojáky na frontě. Lidé se podle něho mají pomodlit za vojáky na frontě, aby se vrátili domů živí, a za Ukrajinu a její obyvatele, kteří se 'nedají zlomit'. 'Ukrajinci poklekají jen k modlitbě a nikdy ne před vetřelci a okupanty,' vzkázal Zelenskyj, který měl na sobě vyšyvanku, tradiční ukrajinskou vyšívanou košili. Projev pronesl před katedrálou Svaté Sofie postavené v 11. století. Rusko podle Zelenského porušilo všechna boží přikázání a přišlo Ukrajince zabíjet. 'Svět to vidí. Bůh to ví. A my věříme: Bůh nosí nárameník s ukrajinskou vlajkou. S takovým spojencem život jistě zvítězí nad smrtí,' řekl ukrajinský prezident, který je žid. Zatímco západní křesťané slavili Velikonoce 31. března, ortodoxní křesťané na základě juliánského kalendáře mají tento svátek teprve dnes. Jiné církevní svátky na Ukrajině se po začátku ruské invaze přizpůsobily kalendáři západních křesťanských církví, Vánoce tak připadají na 25. prosince. V Moskvě se ruský prezident Vladimir Putin zúčastnil velikonoční mše, kterou sloužil patriarcha Kirill, který je velkým spojencem šéfa Kremlu a zásadně podporuje invazi na Ukrajinu. Putin podle agentury TASS vyjádřil patriarchovi 'vděk za plodnou spolupráci v současném složitém období, kdy ... je tak důležité spojit úsilí v zájmu rozvoje a posílení vlasti'. hab ank

Putin před cestou do Číny znovu ocenil čínský mírový plán pro Ukrajinu

Peking/Moskva 16. října (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin nadále vnímá čínské návrhy na mírová jednání jako možnou cestu k ukončení války na Ukrajině. Putin, který loni v únoru válku zahájil invazí na Ukrajinu, se tak vyjádřil v rozhovoru s čínskou státní televizí CGTN před svou chystanou návštěvou Číny, kde se má v úterý a ve středu zúčastnit summitu k projektu nové Hedvábné stezky. V poslední době se šéf Kremlu nezúčastnil několika zahraničních summitů kvůli zatykači Mezinárodního trestního soudu (ICC) v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí do Ruska, 12. října se ale vypravil do Kyrgyzstánu na svou první zahraniční cestu od vydání zatykače, připomněla agentura AFP. Čína není signatářem Římského statutu, na jehož základě Mezinárodní trestní soud vznikl, takže nemá povinnost Putina zatknout. Peking kritizuje západní sankce proti Rusku, odmítá odsoudit ruskou agresi vůči Ukrajině a tvrdí, že zastává neutrální postoj. Na jaře čínská vláda představila svůj mírový plán pro Ukrajinu, k němuž je ale řada západních zemí skeptická vzhledem k těsným vztahům Číny a Ruska. "Doporučení Pekingu by mohla být realistickým základem mírových jednání," prohlásil Putin v rozhovoru s čínskou televizí, o němž dnes informoval Kreml. Ruský vůdce zároveň obvinil Ukrajinu, že mírovým rozhovorům brání. "Jak můžeme uspořádat jednání, když oni jednat nechtějí, a dokonce vydali dokument, který taková jednání zakazuje?" uvedl Putin na adresu Kyjeva, který opakovaně zdůraznil, že podmínkou pro zahájení jednání je stažení ruských sil z Ukrajiny. V interview s čínskou televizí Putin rovněž vyzdvihl čínský projekt nové Hedvábné stezky, který by podle Pekingu měl zlepšit obchodní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou. Ve světě čínská iniciativa vyvolává kontroverzní reakce. Západní země poukazují na nedostatečnou transparentnost projektu a podezírají Peking, že chce prostřednictvím nové Hedvábné stezky především rozšiřovat svou moc. Ekonomové také varují před přílišným zadlužováním chudších států zapojených do projektu. "Někteří lidé tento projekt vnímají jako snahu Číny ostatní ovládat, ale my to vidíme jako snahu o spolupráci," řekl Putin. Čína uvedla, že na mezinárodní fórum pořádané u příležitosti desátého výročí představení iniciativy nové Hedvábné stezky čínským prezidentem Si Ťin-pchingem přijedou zástupci asi 130 zemí. Ruský prezident se zúčastnil i předchozích dvou fór v letech 2017 a 2019. Dnes do Pekingu přicestoval například maďarský premiér Viktor Orbán, srbský prezident Aleksandar Vučić či keňský prezident William Ruto. Ten dnes uvedl, že požádal Čínu o další půjčku ve výši jedné miliardy dolarů, navzdory stoupajícímu státnímu dluhu. Peking půjčkami pomáhá financovat výstavbu přístavů, železnic či letišť, které by měly přispět k lepšímu obchodnímu a hospodářskému propojení Asie, Evropy a Afriky. Alexandr Gabujev z moskevského centra Carnegie agentuře AP řekl, že z čínského pohledu je "Rusko bezpečným sousedem, který je přátelský, je zdrojem levných surovin, podporuje čínské iniciativy na světové scéně a také disponuje vojenskými technologiemi, z nichž některé Čína nemá". "Pro Rusko je Čína záchranným lanem v době ruského brutálního útlaku Ukrajiny. Je to hlavní trh pro ruské zboží a je také hlavním zdrojem sofistikovaných technologií, včetně zboží dvojího použití, které míří do ruské vojenské mašinérie," prohlásil Gabujev. "Neočekávám, že by Rusko a Čína vytvořily vojenskou alianci. Obě země jsou z hlediska bezpečnosti soběstačné, těží z partnerství, ale nepotřebují jedna od druhé bezpečnostní záruky," podotkl Gabujev. "Nevznikne žádná vojenská aliance, ale obě země budou blíže vojenský spolupracovat," dodal. lcm jrm

Bloomberg: Pád Gazpromu otupuje klíčový nástroj Putinovy moci
Moskva/Brusel/Peking 13. října (ČTK/Bloomberg) - Ruský prezident Vladimir Putin přecenil své možnosti, když se pokusil využít ruský státní plynárenský gigant Gazprom k tomu, aby dostal Evropu na kolena. Putin přijel do Kyrgyzstánu, na první známou zahraniční cestu od zatykače ICC
Biškek 12. října (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do Kyrgyzstánu, kde se setkal se svým tamním protějškem Sadyrem Žaparovem a v pátek by se měl zúčastnit summitu Společenství nezávislých států (SNS). Putin nevylučuje jednání s Ukrajinou, příměří ale nevidí jako reálné
Petrohrad (Rusko) 29. července (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin nevylučuje jednání o Ukrajině, základem pro ně by podle něj měly být návrhy Číny a lídrů afrických zemí. Zároveň ale na tiskové konferenci po schůzce s představiteli afrických států řekl, že vyhlásit příměří by bylo těžké, když ukrajinská armáda vede ofenzivu proti ruským jednotkám. Putin může být do roka odstaven od moci, myslí si bývalý britský špion
Londýn 29. července (ČTK) - Bývalý agent britské rozvědky MI6 Christopher Steele se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin bude do roka odstaven od moci. Steele, který v roce 2016 dodal americké Demokratické straně informace o údajných vazbách kampaně tehdejšího republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa na Rusko, to uvedl v rozhovoru s britskou televizní stanicí Sky News. NYT: Začíná hlavní úder ukrajinské protiofenzivy, Ukrajinci se zaměří na jih
Kyjev/Moskva 27. července (ČTK) - Na Ukrajině začal hlavní úder ukrajinské protiofenzivy, při němž se Ukrajinci pokusí prolomit pomyslný pozemní most spojující poloostrov Krym s dalšími Ruskem okupovanými územími na jihu Ukrajiny. Rusko bude bránit Bělorusko všemi prostředky, prohlásil Putin
Moskva/Varšava 21. července (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval, že případné napadení Běloruska bude Rusko pokládat za útok proti sobě a na agresi odpoví všemi prostředky. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Putin do Afriky nepojede, na summitu jej zastoupí Lavrov, uvedla Pretoria
Pretoria/Moskva 19. července (ČTK) - Rusko na srpnovém summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS nebude zastupovat prezident Vladimir Putin, ale ministr zahraničí Sergej Lavrov, uvedla dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na kancelář jihoafrického prezidenta. Putin přijal na konci června v Kremlu wagnerovce, několik dní po jejich vzpouře
Moskva 10. července (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin přijal pět dní po vzpouře žoldnéřů z Wagnerovy soukromé společnosti jejich šéfa Jevgenije Prigožina v Kremlu. Spolu s ním se setkal i s více než 30 dalšími lidmi z vedení skupiny. Bloomberg: Putinovo ekonomické fórum ukazuje prohlubující se izolaci Ruska
Petrohrad (Rusko) 13. června (ČTK) - Letošní Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum, které bývalo do invaze na Ukrajinu magnetem pro světové politiky a investory a které organizuje ruský prezident Vladimir Putin, ukazuje prohlubující se izolaci Ruska.

SLOVNÍK NAJÍT