Heslo PVK

Putin

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Putin". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Putin je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Peskov: Putin s Ficem mluvil o svém pohledu na konflikt na Ukrajině

Moskva 23. prosince (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin během nedělní schůzky se slovenským premiérem Robertem Ficem mluvil o svém pohledu na dění na Ukrajině a o situaci na bojišti. Dnes to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Putin s Ficem podle něho jednali také o vzájemných vztazích a energetice. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova se oba vyslovili pro obnovení vztahů mezi svými zeměmi. Při setkání se "podařilo vyměnit si názory i na ukrajinské záležitosti"; Putin Fica "seznámil se svým pohledem na současnou situaci na bojišti", citovala agentura TASS Peskova. Rusko vede dva roky a deset měsíců proti Ukrajině útočnou válku, ve které každý den v napadené zemi umírají lidé a vznikají obrovské materiální škody. V posledních týdnech nabral na tempu ruský postup v ukrajinské Doněcké oblasti, jejíž části Rusko okupuje a kterou chce ovládnout celou. Fico v neděli po schůzce s Putinem uvedl, že spolu jednali o dodávkách plynu na Slovensko. Jejich pokračování je podle něho po 1. lednu prakticky nemožné kvůli přístupu Kyjeva, který odmítá prodloužit smlouvu o tranzitu suroviny dál do zemí EU. Putinův poradce Ušakov k dvouhodinové schůzce uvedl, že oba její aktéři se vyslovili pro obnovení vztahů mezi Ruskem a Slovenskem. "Na obou stranách zazněla myšlenka o důležitosti či dokonce nutnosti obnovit tradiční vzájemně výhodné vazby mezi oběma zeměmi, především v obchodní a ekonomické oblasti," citovala Ušakova agentura TASS. To, že chce vztahy své země s Ruskem "standardizovat", již v neděli uvedl také Fico. Ohledně Ukrajiny byly podle Ušakova předmětem jednání také různé "mírové iniciativy". Agentura Reuters píše, že není jasné, o jakém možném řešení situace šéf Kremlu s Ficem mluvil. Prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden řekl, že by o prodloužení tranzitu plynu Kyjev mohl uvažovat jedině za podmínky, kdyby za něj Rusko dostalo zaplaceno až po válce. "Slyšeli jste prohlášení ukrajinské strany a znáte stanoviska těch evropských zemí, které dále kupují ruský plyn a které to považují za nutné pro normální chod své ekonomiky," řekl dnes Peskov. "Proto tu je teď komplikovaná situace, která vyžaduje zvýšenou pozornost," dodal. Ficovu cestu do Moskvy kritizovala slovenská opozice, která v souvislosti s ní mluvila o hanbě, zradě národních zájmů či o nebezpečí mezinárodní izolace Slovenska. Kritika na jeho adresu zazněla i z České republiky, například od premiéra Petra Fialy či od ministra zahraničních věcí Jana Lipavského. Prezident Petr Pavel dnes prohlásil, že "pokud kdokoli z evropských politiků zahájí cestu vlastního přístupu k Rusku, tak tím jednotný přístup narušuje, a to nám rozhodně neprospěje jako celku". Kromě Slovenska udržuje kontakty s ruským vedením ze zemí EU jen Maďarsko. Slovenský premiér se do Moskvy chystá také příští rok v květnu na oslavy vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. "Prezident Putin samozřejmě rád uvidí pana Fica i všechny další, kteří chtějí s námi chtějí sdílet vzpomínky na Den vítězství a jeho význam pro celý svět," řekl Peskov. abl hab ank

Situace ve válce proti Ukrajině se mění, ruská ekonomika je stabilní, řekl Putin

Moskva 19. prosince (ČTK) - Situace ve válce proti Ukrajině se zásadně mění, ruské jednotky denně postupují po celé linii fronty, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. Šéf Kremlu tvrdil, že prakticky všechny státy NATO bojují proti Rusku, zároveň je podle svých slov připraven jednat s příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rusy ujišťoval, že ekonomika jejich země zůstává stabilní. Rusko vede rozsáhlou válku proti Ukrajině už třetím rokem. "Nevím, kdy se setkáme, protože o tom (Trump) vůbec nic neříká. Nemluvil jsem s ním více než čtyři roky. Samozřejmě jsem na to kdykoli připraven," uvedl Putin podle agentury Reuters. Jedním z hlavních témat jednání by podle všeho byla ruská válka na Ukrajině. Šéf Kremlu přitom tvrdil, že Moskva je připravena k jednání a kompromisům. Trump slíbil konflikt rychle ukončit, plán jeho budoucího zmocněnce pro tuto otázku Keitha Kellogga, počítá s vyvinutím tlaku jak na Kyjev, tak na Moskvu. Ruský prezident dnes zároveň prohlásil, že jeho armáda na Ukrajině bojuje "prakticky proti všem zemím Severoatlantické aliance." S podobnými tvrzeními Moskva přišla už v minulosti navzdory tomu, že žádné jednotky ze států NATO na Ukrajině nebojují. Napadenou zemi alianční země podporují finančně a dodávkami zbraní. Ruské jednotky se podle šéfa Kremlu blíží splnění cílů operace, kterou z Putinova rozkazu ruská armáda zahájila v únoru 2022 vpádem do sousední země. Ukrajina z části svých území invazní vojska vytlačila, ale v posledních měsících její jednotky na východě země pod setrvalým ruským tlakem ustupují. Putin zároveň nedokázal jednoznačně říci, kdy naopak ruské síly vytlačí ukrajinské jednotky z části ruské Kurské oblasti, kam ukrajinská armáda podnikla vpád letos v srpnu. Prezident, který je odchovancem sovětské tajné služby KGB a byl krátce ředitelem ruské tajné služby FSB, připustil selhání a chyby ruských tajných služeb v případu nedávného zabití náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova v Moskvě. FSB zadržela Uzbeka, kterého viní z jeho smrti, a tvrdí, že se doznal k práci pro ukrajinskou tajnou službu. Tajná služba Ukrajiny SBU se mezitím k činu přihlásila. Ukrajina podezřívala Kirillova z toho, že nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. Kyjev ho proto považoval za "zcela legitimní cíl". Putin dnes kritizoval Ukrajinu za to, že od nového roku neprodlouží smlouvu s ruskou plynárenskou společností Gazprom a nepovolí distribuci ruského plynu do západní Evropy přes své území. "Tato smlouva už neexistuje, to je jasné, ale my ji přežijeme, Gazprom ji přežije," pronesl Putin. Prezident se vyjádřil také k hospodářské situaci své země, která kvůli invazi na Ukrajinu čelí rozsáhlým sankcím. Ruská ekonomika podle něj zůstává stabilní bez ohledu na vnější tlaky a hospodářský růst může letos dosáhnout 3,9 až čtyř procent, za dva roky pak osmi procent HDP. Šéf Kremlu zároveň připustil vysokou inflaci, která je podle něj kolem 9,3 procenta. Reálné platy však vzrostly ještě více, tvrdil prezident. Ruská ekonomika podle expertů roste hlavně na účet rozvoje zbrojní výroby. Ohledně konfliktu v Sýrii Putin tvrdil, že Rusko neprohrálo. Ruská vojenská intervence během tamní občanské války svého času pomohla syrskému prezidentovi Bašárovi Asadovi, jehož režim ale nedávno svrhla blesková ofenzíva několika povstaleckých uskupení. Rusko v Sýrii neprohrálo, protože už tam nemělo pozemní vojska, ale jen leteckou a námořní základnu, a tak už v Sýrii neválčilo, řekl Putin. Moskva podle něj navrhla novým vládcům Sýrie zachovat ruské vojenské základny v blízkovýchodní zemi. Ruský prezident se vyjádřil také k nedávnému úniku tisíců tun mazutu ze dvou ruských tankerů, poškozených během bouře v Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem. Označil ho za velkou ekologickou katastrofu. Stejně jako loni i dnes Kreml spojil do jedné jinak dvě Putinovy tradiční mediální akce: výroční tiskovou konferenci a debatu s ruskými občany. Prezident nyní během zhruba čtyř a půl hodin odpovídal na desítky otázek moderátorů, novinářů či spoluobčanů. Francouzská agentura AFP jeho vystoupení zhodnotila jako "pečlivě zrežírované představení". ipl nim

Výměna v čele ruského resortu obrany podle ISW dokládá přípravy na dlouhou válku

Washington 13. května (ČTK) - Navržení dosavadního prvního místopředsedy ruské vlády, ekonoma Andreje Belousova na post ministra obrany nasvědčuje tomu, že prezident Vladimir Putin podniká kroky k mobilizaci ruské ekonomiky a zbrojního průmyslu pro vleklou válku na Ukrajině a budoucí konfrontaci s NATO. Ve své poslední analýze k vývoji ruské invaze na Ukrajinu to napsal americký Institut pro výzkum války (ISW). Belousov v čele resortu obrany nahradí Sergeje Šojgua, jenž se stane šéfem prezidentovy bezpečnostní rady. Kreml má v úmyslu pověřit Belousova integrací obranného průmyslu a odvětví napojených na ruský bezpečnostní aparát s širší domácí ekonomikou, uvádí ISW. Tak to vidí i několik různých zdrojů obeznámených s děním na špičce ruské moci. Putin si podle nich dělá velké starosti kvůli korupci a zpronevěře peněz v ruské armádě, konfliktům mezi armádou a zástupci zbrojního průmyslu a neefektivitě ministerstva obrany jako celku. Nejmenovaný vládní činitel opozičnímu ruskému serveru Važnyje istorii řekl, že Belousov v nové funkci bude pracovat na tom, aby ekonomiku orientoval na 'speciální vojenskou operaci', jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, a vytěžil technologické maximum z obranného průmyslu. Podle ISW Belousovovy zkušenosti z různých ekonomických postů i jeho podíl na různých projektech pro inovace a vývoj dronů v rámci zbrojního průmyslu znamenají pro vedení aparátu ministerstva obrany dobrou zprávu. Resort pod Šojguovým vedením čelil obviněním z korupce na vysokých místech a byrokratické těžkopádnosti a byl neustále pod palbou kritiky ruských vojenských komentátorů. Belousov má pověst efektivního technokrata a podle dobře informovaných zdrojů má pozitivní vztahy s Putinem. Jeho důraz na technologické inovace a navýšení produkce ruských zbrojních firem, a to zejména dronů, bude pro ruské válečné úsilí mimořádně přínosný, protože Kreml v poslední době musel počítat s mezerami mezi výrobou dronů a skutečnou situací na bojišti, píše ISW. Loni v lednu Belousov oznámil, že Rusko dokončilo projekt pro bezpilotní systémy, v rámci kterého bylo vyčleněno 696 miliard rublů (174,7 miliardy korun) s cílem vyrobit jich do roku 2030 každý rok 32.000. 'Putin má zřejmě v úmyslu využít Belousovovy zkušenosti z vlády, aby propojil federální ekonomickou politiku s agendou ministerstva obrany, a plně tak mobilizoval ruský obranný průmysl ve větším měřítku a na delší dobu a integroval ho s domácí hospodářskou politikou. Takto vzniknou podmínky pro komplexnější hospodářskou mobilizaci, což svědčí o tom, že Kreml pokračuje v přípravách na zdlouhavou válku na Ukrajině,' píše ISW. Také ruskojazyčná služba stanice BBC ve svém komentáři předpokládá, že změny znamenají Putinovu přípravu na dlouhý boj a šéf Kremlu mírovou budoucnost neplánuje. 'Když se ekonomika země přesouvá na vojenské koleje, kdy se obranný průmysl stává hlavním faktorem... může být volba Andreje Belousova za nového ministra obrany logickým krokem. To nám říká, že válka bude trvat dlouho,' míní BBC. Agentura Reuters označuje návrh civilního ekonoma na post ministra obrany za snahu připravit Rusko na ekonomickou válku lepším využitím obranného rozpočtu a s pomocí inovací dosáhnout vítězství v tažení na Ukrajině. Tato změna bude pravděpodobně vnímána jako Putinův pokus podrobit výdaje na obranu větší kontrole a zajistit efektivní vynakládání peněz poté, co úřady obvinily Šojguova spojence a náměstka Timura Ivanova z přijímání úplatků, píše Reuters. K přeložení Šojgua do čela bezpečnostní rady, nejvyššího prezidentova poradního orgánu, analytici z ISW uvádějí, že odpovídá Putinově zvyklosti přesouvat klíčové činitele do okrajových rolí v rámci bezpečnostního aparátu místo toho, aby je jednoduše odvolal. Taková změna bude pro Šojgua méně ponižující, podotýká ISW. Analytik a profesor na Chicagské univerzitě Konstantin Sonin na síti X poznamenal, že změny ilustrují myšlení Kremlu. 'Věci nejdou podle Putinova plánu, ale bude donekonečna střídat tutéž malou skupinu loajálních. Putin se vždy bál přivést nové lidi na vysoké pozice,' míní Sonin. Ruský vůdce oznámil plánované změny v čele resortu obrany a bezpečnostní rady, ostatní ministři nebo šéfové tajných služeb zůstávají. Co bude dále dělat dosavadní šéf bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, jenž je označován za mocného Putinova spojence a zastánce tvrdé linie, zatím není jasné. Někteří analytici se domnívají, že pro něho Kreml vytvoří něco nového. Mohl by být jmenován šéfem prezidentské administrativy nebo by pro něj mohl být vytvořen zcela nový post - šéf konglomerátu zpravodajských služeb nebo něco podobného, řekl listu Novaja gazeta politolog Fjodor Krašeninnikov. ipl hab jrm

Přední německý novinář podle investigativního týmu dostal peníze od Ruska

Berlín/Nikósie 15. listopadu (ČTK) - Přední německý publicista a novinář Hubert Seipel podle Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) dostával od oligarchy blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi peníze za práci na dvou knihách, které podle mnohých vyznívají ve prospěch šéfa Kremlu. Informuje o tom mimo jiné britský list The Guardian. Seipel prostřednictvím utajovaných plateb z daňových rájů od firem napojených na miliardáře Alexeje Mordašova po částech získal nejméně 600.000 eur (14,7 milionu korun). Podle dokumentů, které novináři z ICIJ získali, bylo cílem ho podpořit v práci na dvou knihách o Putinovi. Podle listu The Washington Post Rusko využilo tradiční taktiky, kdy si vydržuje vlivné lidi, kteří mají vliv na veřejné mínění a kteří o něm mohou ve světě šířit pozitivní obraz. The Guardian píše, že jde o jeden z prvních případů, kdy je s touto taktikou spojován významný západní novinář. Seipel, autor mnoha filmových dokumentů vyrobených pro německé veřejnoprávní televize, je jedním z mála novinářů, kteří bývali přímo a pravidelně v kontaktu s Putinem. Přiznává, že dostával peníze z účtů spojovaných s Mordašovem, většinovým vlastníkem hutní společnosti Severstal, který je kvůli blízkým vazbám na Kreml na západním sankčním seznamu. Neuvedl ovšem, jak vysokou částku získal. Řekl, že platby od Mordašova se týkaly "výhradně knih", a zdůraznil, že zůstal nestranný. Podle všeho jde o biografii z roku 2015 nazvanou Putin. V zákulisí moci a knihu z roku 2021 Putinova moc. Proč Evropa potřebuje Rusko. Seipel odmítá nařčení, že působil jako "novinářský tajný agent" s prokremelskými a protiamerickými postoji. Zdůrazňuje, že během své dlouhé kariéry na něj nikdy nepadlo podezření, že by jeho díla, za která získal řadu novinářských cen, byla neobjektivní. The Guardian připomíná, že už v minulosti se na jeho adresu objevovaly výtky, že je proruský. V roce 2021 v jednom rozhlasovém rozhovoru popřel, že by dostával peníze z Ruska výměnou za pozitivní zpravodajství o této zemi. Prestižní hamburské nakladatelství Hoffmann und Campe, kde obě knihy o Putinovi vyšly, uvedlo, že o platbách Seipelovi od ruského oligarchy nevědělo. Mezi dokumenty, na které poukázala média, je například sponzorská smlouva podepsaná v roce 2018 Seipelem a ředitelem společnosti De Vere Worldwide Corp registrované na Britských Panenských ostrovech. Skutečným vlastníkem této firmy byl tehdy vysoce postavený manažer Mordašovovy skupiny Severstal. Kromě platby měl Seipel podle smlouvy získat logistickou a organizační podporu během výzkumu v Rusku a smlouva mu také zaručovala, že může pracovat nezávisle. Média a ICIJ zveřejnila informace v rámci investigativního seriálu Cyprus Confidential, který mapuje jak se tento ostrov Středozemním moři se stal vstupní bránou kapitálů pochybného původu do EU, píše deník Le Monde. Investigativní média získala zhruba 3,6 milionu dokumentů, jež patřily šesti významným poradenským firmám působícím na Kypru. Investigativní činnost mimo jiné ukázala, že na ostrově podnikala stovka ruských občanů, na které západní země uvalily sankce od roku 2014. Dokumenty pokrývají období od poloviny 90. let minulého století do dubna loňského roku. Klíčovou roli měla podle ICIJ v asistenci ruským klientům na Kypru místní pobočka globální poradenské firmy PricewaterhouseCoopers (PwC). Podle deníku The Guardian dokumenty ukázaly, že zaměstnanci kyperské dceřiné společnosti PwC pomohli Mordašovovi uskutečnit na konci února roku 2022 převod akcií německé společnost Tui za zhruba jednu miliardu dolarů (22,5 miliardy korun) na firmu kontrolovanou Mordašovovou manželkou. Tím se ruský miliardář chtěl vyhnout dopadu čerstvě uvalených sankcích EU v souvislosti s ruskou invazí Ukrajiny. PwC uvedla, že jakékoliv poznatky o možné kriminální činnosti prověřuje a bere vážně. Média také slibují zveřejnit v příštích dnech informace o platbách přes daňové ráje fotbalistům, jejich agentům a fotbalovým funkcionářům ze strany ruského oligarchy Romana Abramoviče v době, kdy vlastnil britský fotbalový klub Chelsea. jkh hab lex

Putin navštívil v Rostovu velitelství řídící válku proti Ukrajině
Rostov (Rusko) 10. listopadu (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin v doprovodu ministra obrany a náčelníka generálního štábu navštívil v noci na dnešek v Rostovu na Donu štáb Jižního vojenského okruhu, který řídí ruské vojenské tažení proti Ukrajině. Rusko uspořádalo cvičení jaderných sil, odpálilo dvě mezikontinentální rakety
Moskva 25. října (ČTK) - Rusko uspořádalo cvičení jaderných sil, přičemž odpálilo nejméně dvě mezikontinentální balistické rakety, uvedla ruská státní agentura TASS. Cvičení prostřednictvím videopřenosu sledoval prezident Vladimir Putin, kterému podal hlášení o manévrech ministr obrany Sergej Šojgu. Putin před cestou do Číny znovu ocenil čínský mírový plán pro Ukrajinu
Peking/Moskva 16. října (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin nadále vnímá čínské návrhy na mírová jednání jako možnou cestu k ukončení války na Ukrajině. Putin, který loni v únoru válku zahájil invazí na Ukrajinu, se tak vyjádřil v rozhovoru s čínskou státní televizí CGTN před svou chystanou návštěvou Číny, kde se má v úterý a ve středu zúčastnit summitu k projektu nové Hedvábné stezky. Bloomberg: Pád Gazpromu otupuje klíčový nástroj Putinovy moci
Moskva/Brusel/Peking 13. října (ČTK/Bloomberg) - Ruský prezident Vladimir Putin přecenil své možnosti, když se pokusil využít ruský státní plynárenský gigant Gazprom k tomu, aby dostal Evropu na kolena. Putin přijel do Kyrgyzstánu, na první známou zahraniční cestu od zatykače ICC
Biškek 12. října (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do Kyrgyzstánu, kde se setkal se svým tamním protějškem Sadyrem Žaparovem a v pátek by se měl zúčastnit summitu Společenství nezávislých států (SNS). Putin nevylučuje jednání s Ukrajinou, příměří ale nevidí jako reálné
Petrohrad (Rusko) 29. července (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin nevylučuje jednání o Ukrajině, základem pro ně by podle něj měly být návrhy Číny a lídrů afrických zemí. Zároveň ale na tiskové konferenci po schůzce s představiteli afrických států řekl, že vyhlásit příměří by bylo těžké, když ukrajinská armáda vede ofenzivu proti ruským jednotkám. Putin může být do roka odstaven od moci, myslí si bývalý britský špion
Londýn 29. července (ČTK) - Bývalý agent britské rozvědky MI6 Christopher Steele se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin bude do roka odstaven od moci. Steele, který v roce 2016 dodal americké Demokratické straně informace o údajných vazbách kampaně tehdejšího republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa na Rusko, to uvedl v rozhovoru s britskou televizní stanicí Sky News. NYT: Začíná hlavní úder ukrajinské protiofenzivy, Ukrajinci se zaměří na jih
Kyjev/Moskva 27. července (ČTK) - Na Ukrajině začal hlavní úder ukrajinské protiofenzivy, při němž se Ukrajinci pokusí prolomit pomyslný pozemní most spojující poloostrov Krym s dalšími Ruskem okupovanými územími na jihu Ukrajiny. Rusko bude bránit Bělorusko všemi prostředky, prohlásil Putin
Moskva/Varšava 21. července (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval, že případné napadení Běloruska bude Rusko pokládat za útok proti sobě a na agresi odpoví všemi prostředky. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury.

SLOVNÍK NAJÍT