Heslo PVK

Putin

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Putin". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Putin je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Rusko neusiluje o kapitulaci Ukrajiny, tvrdil Putin na petrohradském fóru

Petrohrad (Rusko)/Kyjev 20. června (ČTK) - Rusko neusiluje o kapitulaci Ukrajiny, ale chce, aby Kyjev uznal realitu na bojišti, prohlásil dnes podle agentur TASS a Reuters ruský prezident Vladimir Putin na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. Šéf Kremlu také řekl, že považuje Rusy a Ukrajince za jeden národ, a tím pádem Ukrajinu za vlastní. Současně tvrdil, že Moskva nikdy nezpochybňovala právo Ukrajiny na nezávislost, ale znovu hovořil o její neutralitě. Ukrajina se brání už čtvrtým rokem celoplošné ruské invazi. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil Putinovy výroky za pohrdání americkým mírovým úsilím. "Neusilujeme o kapitulaci Ukrajiny. Trváme na uznání reality, která se vyvinula na zemi," řekl Putin podle TASS. Rusko se po invazi do sousední země zmocnilo asi pětiny ukrajinského území a v posledních měsících pomalu, ale setrvale postupuje zejména na východě země. Už v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. V roce 2022 prohlásilo za své Luhanskou, Doněckou, Chersonskou a Záporožskou oblast. Boje se nyní znovu odehrávají také v severoukrajinské Sumské oblasti, kam ruská vojska vpadla už v roce 2022, ale Ukrajinci je vytlačili. Loni v létě pak ukrajinská armáda překvapivě pronikla do ruské Kurské oblasti, která s tou Sumskou sousedí, a na měsíce obsadila stovky kilometrů čtverečních ruského území. Putin na petrohradském fóru mluvil o vytvoření "nárazníkové zóny" podél této části hranice a nevyloučil, že by se Rusové mohli pokusit dobýt město Sumy. Prohlásil také, že považuje "ruský a ukrajinský národ za jeden národ". "V tom smyslu je celá Ukrajina - naše," řekl šéf Kremlu podle TASS. Podle agentury AFP tak reagoval na otázku, proč jím vyslaná armáda vstupuje do ukrajinských oblastí, které Moskva neoznačuje za své. "Existuje staré pravidlo: kam vkročí noha ruského vojáka, tam už je to naše," prohlásil Putin. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters. Putin dnes zároveň tvrdil, že Rusko nikdy nezpochybňovalo právo Ukrajiny na nezávislost a suverenitu. "Zároveň důvody, na jejichž základě se Ukrajina stala nezávislou a suverénní, byly stanoveny v deklaraci nezávislosti Ukrajiny z roku 1991, kde je černé na bílém napsáno, že Ukrajina je nezúčastněný, nejaderný a neutrální stát," uvedl ruský prezident. "Putinova cynická prohlášení svědčí o naprostém pohrdání mírovým úsilím Spojených států. Zatímco USA a zbytek světa vyzývají k okamžitému ukončení zabíjení, vrcholný ruský válečný zločinec diskutuje o plánech na zabrání dalšího ukrajinského území a zabití dalších Ukrajinců," reagoval šéf ukrajinské diplomacie Sybiha na síti X. "Ze všech Putinových dnešních vyšinutých výroků však vyčnívá ten o noze ruského vojáka. Ve skutečnosti kamkoli vkročí noha ruského vojáka, přináší s sebou jen smrt, zkázu a devastaci," dodal a šéfa Kremlu obvinil z toho, že mu nezáleží ani na vlastních vojácích. Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů. Dokument podle ruských tiskových agentur požaduje uznání Krymu a čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko okupuje, za ruská území. Moskva rovněž požaduje mimo jiné omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny nebo zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území. Rusko podobné požadavky vznášelo už dříve, Ukrajina je dlouhodobě odmítala. Sybiha tehdy v reakci uvedl, že ruská delegace v Istanbulu nereagovala na ukrajinské návrhy a předložila soubor starých ultimát. ipl mka jd

Bloomberg: Putin je před jednáním s Trumpem přesvědčený o své síle

Moskva 19. května (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin je před dnešním telefonátem se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem přesvědčený o své síle a věří, že ruské armádě se do konce roku podaří prolomit ukrajinskou obranu a ovládnout všechny čtyři ukrajinské oblasti, na které si Moskva dělá nárok. Dnes to napsala agentura Bloomberg s odvoláním na člověka, který má vhled do Putinova uvažování. Tento přístup znamená, že není pravděpodobné, že by šéf Kremlu byl ochotný Trumpovi během jejich jednání nabídnout nějaké významnější ústupky. Bloomberg připomíná, že Trump tlačí na to, aby více než tři roky trvající válka na Ukrajině rychle skončila a dává najevo, že bez přímých rozhovorů mezi ním a Putinem se tak nestane. Putin ale doposud nevyslal žádný signál, že by byl připraven boje zastavit a jeho armáda na frontě pomalu postupuje, což v Kyjevě i v mnoha evropských zemích vzbuzuje obavy z toho, že Ukrajina by mohla být přinucena vzdát se větší části svého území. "Trump chce, aby Putin souhlasil s příměřím, ale on to rozhodně nechce," řekl bývalý poradce Kremlu Sergej Markov. Putin však podle něho nemá zájem na tom, aby jednání zkrachovala. "Snaží se manévrovat tak, aby rozhovory pokračovaly souběžně s vojenskou ofenzivou," dodal. Podle jednoho z vysokých evropských představitelů se v pátečním telefonátu německý kancléř Friedrich Merz, francouzský Emmanuel Macron a britský Keir Starmer snažili Trumpovi vysvětlit, že ho Putin vodí za nos. Podle analytiků ruského prezidenta povzbudilo to, že může přicházet s maximalistickými požadavky ohledně Ukrajiny, aniž by se to setkalo se závažnými důsledky ze strany Trumpovy administrativy. Rusko si dělá nárok na čtyři ukrajinské regiony. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, které jsou z velké části nebo částečně pod kontrolou ruských sil, ale ukrajinská armáda bojuje o udržení jejich zbývajících částí. Už v roce 2014 Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Bloomberg píše, že západní analýzy jsou v rozporu s Putinovým optimismem ohledně postupu na Ukrajině. Ruské armádě podle nich chybí kapacita pro to, aby naplnila Putinovy cíle. "Pravděpodobnost, že Rusko do konce roku dobude tyto čtyři oblasti, je velmi nízká," řekl Ben Barry z Mezinárodního institutu strategických studií. "Pokud by se ukrajinská obrana zhroutila, pak by bylo možné takto postoupit, ale v současnosti takový scénář vypadá velmi nepravděpodobně," dodal. Podle nejmenovaného zdroje blízkého ruskému ministerstvu obrany takovou skepsi sdílí také mnoho ruských vojáků sloužících na Ukrajině. Zejména ukrajinské dronové síly způsobily, že podnikat rozsáhlé ofenzivní operace je pro ruské síly nákladné a neefektivní, Ruská armáda v neděli podnikla proti Ukrajině doposud nejrozsáhlejší dronový útok od začátku invaze, když nad území sousední země vyslala 273 bezpilotních letounů. V noci na dnešek proti ní zaútočila s nasazením 112 dronů, z nichž 41 zničila ukrajinská protivzdušná obrana a dalších 35 zmizelo z radarů, aniž by způsobilo škody, nebo je zneškodnily prostředky elektronického boje. Informovala o tom ukrajinské letectvo. Dnešní útoky zasáhly Sumskou, Charkovskou, Doněckou, Čerkaskou a Kirovohradskou oblast. Bližší podrobnosti o případných škodách letectvo nezveřejnilo. hab nob

GW: Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří. Jak a čím zasáhnout Putina?

Moskva 19. listopadu (ČTK/Gazeta Wyborcza) - Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. Ale myslet si, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrál, by byla chyba, píší v polském listu Gazeta Wyborcza ruští ekonomové Vladislav Inozemcev a Dmitrij Někrasov. Mezinárodní měnový fond a Světová banka od května 2022 jedenáctkrát změnily prognózy růstu ruského hrubého domácího produktu. Pokaždé jej zvýšily. V letech 2022 až 2024 ruský HDP podle prognóz vzroste o 5,4 procenta, reálné příjmy obyvatel o 17,5 procenta, hodnota vyváženého zboží se sníží jen o 13,2 procenta. A mezitím Kreml zvýšil výdaje na válku z 3,1 na 10,8 bilionu rublů (z asi 737 miliard na asi 2,567 bilionu Kč) ročně. Příští rok hodlá tuto sumu zvýšit o 24 procent, a to bez rozpočtového schodku. Samozřejmě ne vše se v ruské ekonomice daří. Roste hlavně zásluhou obranného průmyslu a sektoru služeb (do něj tečou peníze, které Rusové dříve utráceli v cizině). Vysoká je inflace a zvýšení klíčové úrokové sazby centrální bankou na 21 procent způsobilo, že úvěry pro podnikatele i spotřebitele se staly prakticky nedostupnými. Ekonomika se nemodernizuje, vykazuje "růst bez rozvoje", čili zvětšuje se výroba zboží za pomoci starých, často dokonce sovětských technologií. Ale i tak nelze počítat s tím, že by se v nejbližších dvou-třech letech Rusko střetlo s ekonomickou krizí, která by mohla změnit výsledek války proti Ukrajině. Proč se prognózy mýlily? Důvodů je několik. Předpovědi byly mizerné kvality, protože autoři pokládali svá přání za realitu. Západní odborníci ujišťovali, že ruská ekonomika byla znovu zestátněna, podřízena režimu a je stejně zkostnatělá jako za dob Sovětského svazu, a tedy je i stejně málo odolná jako sovětská ekonomika. Také ruští opozičníci tolik toužili udělat radost svým přívržencům perspektivou rychlého zhroucení režimu, že v sebemenším problému hned viděli začátek ekonomické katastrofy. Poradci a úředníci pracující pro západní vlády si mysleli, že jsou povinni ujišťovat své šéfy, že sankce nebyly zbytečné. Tímto způsobem vznikl sice nadějný, ale falešný obraz. Realita se ukázala mnohem barvitější. Ačkoliv nynější politický systém v Rusku hodně připomíná ten sovětský, ekonomika je velice odlišná. Není to plánované hospodářství, ve kterém lidé neměli soukromé majetky a nezajímali se o ekonomiku. Západ vyhrál studenou válku ve značné míře díky tomu, že tržní ekonomika byla efektivnější než ta plánovaná. Nyní tato převaha neexistuje. Zrušili ji sami západní liberálové, kteří pomohli Rusku s tržními reformami a vyškolili ruské ekonomy a finančníky. Soukromé vlastnictví, které je zvykem pokládat za záruku a pilíř svobody, se stalo nástrojem zotročení. Občané jsou ochotni přistoupit na podmínky režimu, aby nepřišli o to, čeho se domohli. Byznys dělá vše, aby přežil i v nejhorších podmínkách, a to je velice důležitým základem odolnosti ruské ekonomiky. Ruská ekonomika závisela a závisí na exportu surovin, které potřebují všichni a vždy. Když senátor John McCain přirovnával Rusko k benzince, nebral v potaz, jak často musí každý tankovat. Rusko je pokládané za zemi nejhojněji obdařenou přírodním bohatstvím a bylo by naivní předpokládat, že americké či evropské embargo zabrání Moskvě prodávat ropu Číně či Indie nebo že USA či EU budou s to kontrolovat transakce třetích zemí. Ponechat Putina bez peněz se nepovedlo. Zatímco Česko se těší z nákupů laciné suroviny v Rusku, Německo kupuje levnou ruskou ropu v Indii a dováží ji tankery. S tržní ekonomikou do Ruska dorazily i moderní kompetence. Kreml, který byl pokládán za schopný leda tak "utahovat šrouby", dokázal zásadně přebudovat ekonomiku. Jakou hodnotu asi má "paralelní import", který dovoluje dovézt z ciziny vše, co Západ zakázal Rusku? Úředníci centrální banky a ministerstva financí dokázali (alespoň načas) natolik změnit stav věcí, že pět měsíců po rozpoutání války byl rubl o 30 procent dražší než před útokem na Ukrajinu. Proto v Rusku během prvního roku války nezkrachovala jediná banka ani jediná velká průmyslová firma. Lze tvrdit, že kapitáni ruské ekonomiky jsou reinkarnací nacistických ministrů Hjalmara Schachta a Alberta Speera, ale nelze popřít, že jsou kompetentní. Překvapujícím fenoménem se ukázala také připravenost Rusů bojovat ve válce jako žoldnéři, což v Rusku nebylo zvykem od 17. století. Kreml, aby se vyhnul sociální nespokojenosti, začal štědře platit své válečné dobrovolníky. Třicátník z průměrně rozvinuté oblasti Ruska, zabitý ve válce během prvního roku svého nasazení, přinese vdově či svým rodičům mnohem více peněz, než kolik by dokázal vydělat za více než 30 let práce. A jeho děti mají zaručenou spoustu výhod, včetně bezplatných studií. Veteráni a jejich příbuzní se stávají, jak tvrdí oficiální ekonomové, "novými zbohatlíky" a odměna jen za podpis kontraktu s armádou vzrostla dvacetkrát rychleji než ceny. A tři biliony rublů vynakládaných ročně na platy vojáků představují jen dvě procenta HDP. Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům, z finančního hlediska uzavřeným, ale orientovaným na nová odbytiště. Žádné sankce, s výjimkou těch, které by bolestně postihly Západ (například skokovým zvýšením cen v případě úplného ukončení dovozu ruské ropy), anebo způsobily chaos ve světě (například uzavřením mořských úžin pro ruské lodě) nezastaví válku Ruska proti Ukrajině. Znamená to, že Putin vyhrál, jak se po Trumpově zvolení říká? Byla by chyba si to myslet. Dál se musí bojovat, ale je záhodno vyvodit závěry z uplynulých tří let. Co se dá udělat? Nejsilnější ránu Putinovi a jeho režimu by představovalo zbavit jej lidí, kteří jsou pro ekonomiku a válku nezbytní. Elvira Nabiullinová, která řídí ruskou centrální banku, správně říká, že největším problémem Ruska je nedostatek pracovních sil. Západ by mohl otevřít hranice Rusům schopným žít nikoliv ze sociálních dávek, ale z úspor či z výdělků. Každý, kdo by odjel z Ruska a podepsal prohlášení odsuzující agresi, by měl získat právo pracovat v EU a uložit si v evropské bance až milion eur (tolik peněz by mnoho podnikavých Rusů mohlo získat prodejem svém majetku v Rusku, třeba bytu v Moskvě). Přijetím několika stovek tisíc Rusů by země EU zbavily Putina aktiv v hodnotě stovek miliard dolarů a nejcennějších pracovních sil, přičemž tento krok by jim přinesl zisky, a ne ztráty jako embargo na ropu či uhlí. Záhodno je vyvolat zmatek v ruských elitách. Záhodno by bylo několika oligarchům žijícím mimo Rusko zrušit omezení na disponování jejich majetky (třeba v rámci naplnění soudních rozsudků) a také zrušit sankce na část úředníků či podnikatelů v Rusku. Vyvolalo by to podezření, nedůvěru vůči "omilostněným" a konflikty v okolí Putina, které je nyní semknuté tváří tvář sankcím. Cílem by bylo vytvořit širokou vrstvu lidí, kteří "přešli na druhou stranu". To by se v Rusku pokládalo za známku slabosti a nepopulárnosti režimu. Sankce by měly být univerzálnější. Pokud mají postihovat "vlivné ruské podnikatele", měla by platit objektivní norma, třeba velikost obratu firmy či suma odváděná do státního rozpočtu, zaručující zapsání na "černou listinu". Sektorové sankce by se měly týkat celých odvětví bez výjimky, a ne vybraných firem, jak se děje v bankovnictví, kde z více než 300 bank je dotčena sankcemi jen padesátka. Tvrdé sankce by měly postihnout státy obcházející omezení proti Rusku, jako je Arménie či Kyrgyzstán. msk mka

Putin chce nastartovat herní průmysl, vláda má zvážit výrobu herních konzolí

Moskva 27. března (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin dnes pověřil vládu, aby prověřila otázku domácí výroby herních konzolí a dalších systémů souvisejících s videohrami. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova má tato iniciativa za cíl nastartovat ruský herní průmysl, napsala agentura TASS. Ze země, která je největším evropským herním trhem, po vpádu na Ukrajinu z února 2024 odešla valná většina velkých západních herních firem. Vládě ruský prezident uložil, aby 'zvážila otázku organizace výroby stacionárních a přenosných herních konzolí, stejně jako vytvoření operačního a cloudového systému pro poskytování her a programů uživatelům'. Pověření vydal letos v lednu po setkání ohledně rozvoje Kaliningradské oblasti, Kreml ho zveřejnil tento týden. Ruská vláda se má úkolu zhostit do 15. června letošního roku. Putin se podle TASS letos v únoru na herním turnaji v Kazani seznámil s myšlenkou vytvořit ruskou alternativu fotbalové herní série FIFA, kterou vydává americká firma Electronic Arts (EA). 'Netýká se to ale pouze fotbalového simulátoru,' uvedl dnes Peskov, podle kterého je cílem vytvořit plnohodnotný a nezávislý ruský herní průmysl. 'Opakovaně se o tom na schůzkách za přítomnosti prezidenta hovoří,' uvedl mluvčí. Americký technologický gigant Microsoft v březnu 2022, krátce po ruské invazi na Ukrajinu, oznámil, že pozastavuje svou činnost v Rusku. Mezi produkty společnosti patří mimo jiné herní konzole Xbox. Ve stejnou dobu zastavila japonská firma Sony prodej softwaru, hardwaru i konzolí PlayStation a také pro ruské uživatele znepřístupnila obchod PlayStation Store, píše server RBK. Dodávky konzolí Nintendo Switch a softwaru do Ruska pozastavila i další japonská společnost, Nintendo. Ruský trh s konzolemi se loni zdvojnásobil na 23 miliard rublů (5,8 miliardy korun), napsal list Kommersant. Jejich prodej dosáhl 1,3 milionu kusů, přičemž největší podíl - zhruba poloviční, měl starší model PlayStation 4, na druhém místě skončil zatím poslední model Sony PlayStation 5 z roku 2020. Rusko je podle počtu obyvatel největším evropským trhem s hrami a před válkou byla ruština třetím nejčastěji používaným jazykem na platformě Steam, napsala loni konzultační firma Naavik specializovaná na videohry. V roce 2021 měl podle ní ruský trh hodnotu 3,4 miliardy dolarů (80 miliard korun), což z něj činilo 15. největší na světě. Nákupy a stahování her od té doby pozastavil kromě Steamu i Google Play. Z trhu se stáhli i západní vydavatelé jako EA a nyní mu dominují především původně ruské firmy, které se skrze sídla v zahraničí profilují jako mezinárodní. 'Všichni herní vývojáři se z Ruska stáhli a ten úžasný průmysl, který tam existoval před 24. únorem, už neexistuje,' řekla v říjnu 2022 listu The Washington Post Jevgenija Kornějevová, umělecká ředitelka původně ruského herního vydavatele Nexters, který má nyní sídlo na Kypru. nim mka

Putin označil za ruskou prioritu instalovat ve vesmíru jaderné zařízení
Moskva 14. března (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin dnes mezi ruskými prioritami jmenoval instalování jaderného zařízení ve vesmíru, které by zajistilo provoz transportních modulů. O vesmírném jaderném zařízení podle agentury Interfax Putin hovořil na poradě se členy kabinetu jako o příkladu projektu, pro který je zapotřebí včas nalézt finance. Rusko je podle Putina z vojenského hlediska připravené na jadernou válku
Moskva 13. března (ČTK) - Rusko je podle prezidenta Vladimira Putina z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku. Když bude ohrožena jeho existence, je také připraveno jaderné zbraně použít. Navalná žádá, aby úřady vydaly mužovo tělo, obvinila Putina z mučení mrtvého
Moskva 24. února (ČTK) - Julija Navalná, vdova po ruském opozičním politikovi Alexeji Navalném, který za neobjasněných okolností zahynul ve vězení, dnes vyzvala ruské úřady, aby vydaly tělo jejího manžela k pohřbu. Kim Čong-un dostal od Putina darem luxusní automobil k osobnímu použití
Pchjongjang 20. února (ČTK) - Severokorejský vůdce Kim Čong-un dostal od ruského prezidenta Vladimira Putina darem automobil "k osobnímu použití". S odvoláním na severokorejská státní média o tom informovala agentura Reuters, podle níž by však mohlo jít o porušení sankcí Rady bezpečnosti OSN, k nimž se Moskva zavázala. Putin podepsal dekret umožňující HSBC prodat její ruskou divizi
Moskva 19. února (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin povolil britské bance HSBC, aby prodala svoji ruskou divizi soukromé bance Expobank. HSBC se tak po měsících jednání otevřela cesta k opuštění ruského trhu, uvedla agentura Reuters. Reuters: USA odmítly Putinův návrh na příměří na Ukrajině, tvrdí ruské zdroje
Moskva/Washington 13. února (ČTK) - Spojené státy odmítly návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na příměří v jeho válce na Ukrajině, řekly tři nejmenované ruské zdroje agentuře Reuters. Stalo se tak podle nich po kontaktech mezi zprostředkovateli. Média: Putin chce asi Gershkoviche vyměnit za Rusa vězněného v Německu za vraždu
Washington/Moskva/Berlín 9. února (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem nevyloučil možnost výměny amerického novináře Evana Gershkoviche zadržovaného v Rusku za některého z Rusů vězněných na Západě. Putin: Je nemožné, aby Rusko na Ukrajině prohrálo Polsko nenapadneme
Moskva 9. února (ČTK) - Je nemožné, aby Rusko bylo na Ukrajině poraženo, je přesvědčen ruský prezident Vladimir Putin. Za své zájmy podle něj bude země bojovat až do konce. Ve zhruba dvouhodinovém rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem také odmítl, že by Rusko mohlo napadnout i další země východní Evropy, jako jsou Polsko či Lotyšsko. Putin se oficiálně stal kandidátem na ruského prezidenta
Moskva 29. ledna (ČTK) - Ústřední volební komise v Rusku dnes oficiálně zaregistrovala stávajícího šéfa státu Vladimira Putina jako kandidáta do březnových prezidentských voleb, oznámila dnes ruská média.

SLOVNÍK NAJÍT