Španělé za horkého dne volí parlament, k urnám může kolem 37 milionů lidí
Madrid 23. července 2023 (ČTK) - Španělé dnes hlasují v parlamentních volbách, které mohou po pěti letech ukončit úřadování socialistického premiéra Pedra Sáncheze a jeho levicových vlád. Favoritem je podle průzkumů konzervativní Lidová strana (PP) vedená Albertem Núňezem Feijóoem, který však v případě svého vítězství zřejmě bude potřebovat koaličního partnera. Hlasovat může podle deníku El País na 37,4 milionu občanů.
Přes 22.000 volebních místností se otevřelo v 09:00 SELČ, hlasování končí ve 20:00 SELČ a ještě před půlnocí by mohly být známé téměř kompletní výsledky. Parlamentní volby se podle zpravodajské společnosti BBC poprvé v moderních dějinách Španělska konají uprostřed léta, kdy jsou mnozí Španělé na dovolené. I proto španělská pošta registrovala rekordních skoro 2,5 milionu korespondenčních hlasů.
Účast může ovlivnit také pokračování vlny veder. Na mnoha místech Španělska teploty po poledni šplhaly nad 30 stupňů Celsia a někde se očekávala maxima až kolem 40 stupňů. Hodinu a půl po zahájení hlasování vláda uvedla, že všechny volební místnosti fungují normálně, píše agentura Reuters.
Ministerstvo vnitra podle Reuters oznámilo, že k dnešním 14:00 SELČ se účast voličů pohybovala kolem 40,5 procenta; ve stejné době při předchozích volbách v listopadu 2019 to bylo 37,9 procenta.
Hned ráno šel svůj hlasovací lístek vhodit do urny premiér Sánchez, na kterého před školou na severu Madridu dvě skupinky lidí pokřikovaly "lháři" a "pane premiére". Novinářům pak řekl, že ohledně volebního výsledku cítí "dobré vibrace".
Jeho hlavní rival Feijóo rovněž v Madridu hlasoval kolem poledne, přičemž vyjádřil naději, že Španělsko dnes v noci "zahájí novou éru". "Očekávám a doufám, že se Španělé rozhodnou svobodně, navzdory klimatickým podmínkám a všem nepřízním," uvedl.
Volby se původně měly uskutečnit koncem roku, nejspíš v prosinci, ale Sánchez je překvapivě uspíšil po květnové porážce své strany v regionálních a místních volbách, v nichž bodovali právě lidovci. Nyní se spekuluje, zda se Španělsko po Itálii či Finsku stane další zemí Evropské unie, která přejde k pravicové vládě.
Sánchez doufá, že jeho sociální reformy a kroky jeho vlády za krizí spojených s covidem-19 a válkou na Ukrajině přesvědčí voliče, aby mu poskytli další mandát, předvolební průzkumy ale tomuto scénáři nenasvědčovaly. Podle většiny z nich socialistům oplatí porážku z minulých voleb lidovci a premiérem by se mohl stát Feijóo, který PP vede od loňského dubna a který byl předtím 13 let předsedou regionální vlády v Galicii.
Lidovci však zřejmě nebudou moci vládnout bez podpory další strany, přičemž tuto roli by mohla plnit krajně pravicová strana Vox, která má šanci zopakovat třetí místo. Taková koalice by znamenala, že krajní pravice by se v zemi dostala do vlády poprvé od 70. let, kdy po skoro čtyřicetiletém úřadování zemřel diktátor Francisco Franco a Španělsko přešlo k demokracii.
Feijóo v kampani tvrdil, že nesestaví koalici se stranou Vox, jakkoli s ní lidovci už vládnou v některých autonomních regionech. "Nečeká se, že by kterákoli ze stran získala absolutní většinu, volba je tak v podstatě mezi další levicovou koalicí a partnerstvím pravice a krajní pravice," shrnuje nicméně španělské volby agentura AP.
lex ank lcm - sdílejte článek
Následuje: Jít k psychologovi je teď na Ukrajině normální, říká pracovnice UNHCR
Dnipro (Ukrajina)/Praha 23. července (zvláštní zpravodajka ČTK Iveta Polochová) - Domovy musely kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině opustit miliony lidí, někteří zamířili do zahraničí, mnozí ale zůstávají ve vlasti. Řada z nich našla azyl v Dnipru na východě země a někteří tam podstupují psychoterapii. Přístup řady lidí k této pomoci se podle Viktorije Tjutjunnykové z úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) po invazi změnil. "Jít k psychologovi je teď normální," řekla ČTK. Na terapii chodí třeba dvaačtyřicetiletá Tatjana ze Svatove, která v Dnipru žije v jednom ze středisek pro vysídlené. "Nepovedlo se nám odjet hned. Evakuace byly děsivé, protože začali střílet na auta, kterými se lidé chtěli evakuovat," popisuje Tatjana, jejíž město Rusové obsadili zkraje loňského března a teď se nachází blízko fronty. "První dny okupace jsme se snažili pracovat, situace byla napjatá," vzpomíná žena, která se rozhodla Svatove opustit se synem loni na konci srpna. "Rusové nutili děti, aby chodily do ruských škol. Nechtěla jsem, aby se syn učil v takové škole," vysvětluje a líčí, jak se vydali přes Charkovskou oblast, kde se nakrátko na jednom místě naskytla možnost přejít frontu. "Před čtyřmi měsíci jsem se vdala. Muž je voják, pochází z Volnovachy v Doněcké oblasti, kde jsem se narodila. Znali jsme se už dříve. Ale našel mě znovu v Dnipru," usmívá se. Vzápětí se jí ale hlas zadrhává, když hovoří o svých rodičích. "Zůstali tam a jsou velmi nemocní...," přemohly ji slzy. Aby se dokázala se vším vyrovnat, využívá možnosti hovořit s psychology. "Chodím na skupinová i individuální sezení," svěřuje se ve svém současném domově. Ve vedlejší místnosti se tou dobou odehrává psychoterapeutické setkání deseti žen. "Je to trénink využití zdrojů v našem životě," přibližuje psycholožka Žanna z ukrajinské nevládní organizace Proliska, jež poskytuje lidem v zemi humanitární pomoc, včetně psychologické podpory. Její svěřenkyně kupříkladu na kartičky napsaly, co považují za vnitřní nebo vnější zdroje. Některé zmiňovaly rodinu, blízké, přírodu, cestování nebo hudbu. "Mohou se prolínat, záleží na člověku," podotýká Žanna s tím, že při terapii využívá metodu Yucel, jež se zaměřuje na využití vlastních zdrojů a silných stránek člověka při překonávání náročných životních situací. "Typ psychologické pomoci se liší podle toho v jakém stadiu stresu se lidé nacházejí, třeba jestli přišli z území bojů, nebo z okupovaných míst," přibližuje další psycholožka Diana Vladykinová, která pochází z dnes okupovaného Lysyčansku. "Lidem, kteří přicházejí z Doněcké oblasti, poskytujeme první psychologickou pomoc - krizovou pomoc, protože se nacházejí na samém počátku adaptace," říká. Terapeuti podle ní využívají třeba dýchání nebo techniky pro uvolnění svalů, aby se lidé co nejvíce stabilizovali. Poté následuje adaptační terapie. Jinou terapií procházejí ti, kteří jsou na bezpečnějším místě už déle a trpí posttraumatickým stresovým syndromem. Obyvatelé střediska podle Vladykinové trápí mimo jiné ztráta smyslu života nebo domova, sužují je deprese, úzkosti. "V poslední době se kvůli (ruským) vzdušným útokům situace v Dnipru zhoršila a u řady lidí se objevují flashbacky (záblesky minulosti) nebo panické ataky," popisuje psycholožka. Důležité je podle ní také naučit se požádat o pomoc a přijímat ji. "Podpora a pozornost - i ze strany jiných států - pomáhá vytvořit bezpečnější prostředí a pocit, že v tom všem není člověk sám," dodává. Viktorija Tjutjunnyková z UNHCR, který organizaci Proliska jako jednu z řady dalších na Ukrajině podporuje a poskytuje lidem další pomoc, upozornila na určitou změnu v tom, jak Ukrajinci začali po ruské invazi psychologickou pomoc vnímat. (pokračování...)
Dnipro (Ukrajina)/Praha 23. července (zvláštní zpravodajka ČTK Iveta Polochová) - Domovy musely kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině opustit miliony lidí, někteří zamířili do zahraničí, mnozí ale zůstávají ve vlasti. Řada z nich našla azyl v Dnipru na východě země a někteří tam podstupují psychoterapii. Přístup řady lidí k této pomoci se podle Viktorije Tjutjunnykové z úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) po invazi změnil. "Jít k psychologovi je teď normální," řekla ČTK. Na terapii chodí třeba dvaačtyřicetiletá Tatjana ze Svatove, která v Dnipru žije v jednom ze středisek pro vysídlené. "Nepovedlo se nám odjet hned. Evakuace byly děsivé, protože začali střílet na auta, kterými se lidé chtěli evakuovat," popisuje Tatjana, jejíž město Rusové obsadili zkraje loňského března a teď se nachází blízko fronty. "První dny okupace jsme se snažili pracovat, situace byla napjatá," vzpomíná žena, která se rozhodla Svatove opustit se synem loni na konci srpna. "Rusové nutili děti, aby chodily do ruských škol. Nechtěla jsem, aby se syn učil v takové škole," vysvětluje a líčí, jak se vydali přes Charkovskou oblast, kde se nakrátko na jednom místě naskytla možnost přejít frontu. "Před čtyřmi měsíci jsem se vdala. Muž je voják, pochází z Volnovachy v Doněcké oblasti, kde jsem se narodila. Znali jsme se už dříve. Ale našel mě znovu v Dnipru," usmívá se. Vzápětí se jí ale hlas zadrhává, když hovoří o svých rodičích. "Zůstali tam a jsou velmi nemocní...," přemohly ji slzy. Aby se dokázala se vším vyrovnat, využívá možnosti hovořit s psychology. "Chodím na skupinová i individuální sezení," svěřuje se ve svém současném domově. Ve vedlejší místnosti se tou dobou odehrává psychoterapeutické setkání deseti žen. "Je to trénink využití zdrojů v našem životě," přibližuje psycholožka Žanna z ukrajinské nevládní organizace Proliska, jež poskytuje lidem v zemi humanitární pomoc, včetně psychologické podpory. Její svěřenkyně kupříkladu na kartičky napsaly, co považují za vnitřní nebo vnější zdroje. Některé zmiňovaly rodinu, blízké, přírodu, cestování nebo hudbu. "Mohou se prolínat, záleží na člověku," podotýká Žanna s tím, že při terapii využívá metodu Yucel, jež se zaměřuje na využití vlastních zdrojů a silných stránek člověka při překonávání náročných životních situací. "Typ psychologické pomoci se liší podle toho v jakém stadiu stresu se lidé nacházejí, třeba jestli přišli z území bojů, nebo z okupovaných míst," přibližuje další psycholožka Diana Vladykinová, která pochází z dnes okupovaného Lysyčansku. "Lidem, kteří přicházejí z Doněcké oblasti, poskytujeme první psychologickou pomoc - krizovou pomoc, protože se nacházejí na samém počátku adaptace," říká. Terapeuti podle ní využívají třeba dýchání nebo techniky pro uvolnění svalů, aby se lidé co nejvíce stabilizovali. Poté následuje adaptační terapie. Jinou terapií procházejí ti, kteří jsou na bezpečnějším místě už déle a trpí posttraumatickým stresovým syndromem. Obyvatelé střediska podle Vladykinové trápí mimo jiné ztráta smyslu života nebo domova, sužují je deprese, úzkosti. "V poslední době se kvůli (ruským) vzdušným útokům situace v Dnipru zhoršila a u řady lidí se objevují flashbacky (záblesky minulosti) nebo panické ataky," popisuje psycholožka. Důležité je podle ní také naučit se požádat o pomoc a přijímat ji. "Podpora a pozornost - i ze strany jiných států - pomáhá vytvořit bezpečnější prostředí a pocit, že v tom všem není člověk sám," dodává. Viktorija Tjutjunnyková z UNHCR, který organizaci Proliska jako jednu z řady dalších na Ukrajině podporuje a poskytuje lidem další pomoc, upozornila na určitou změnu v tom, jak Ukrajinci začali po ruské invazi psychologickou pomoc vnímat. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Španělé za horkého dne volí parlament, k urnám může kolem 37 milionů lidí' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023072303297|506459. Vydána 23.07.2023 14:36:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Španělé za horkého dne volí parlament, k urnám může kolem 37 milionů lidí' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023072303297|506459. Vydána 23.07.2023 14:36:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
