Německé postkomunistické Levici kvůli sporům hrozí rozštěpení
Berlín 18. srpna (zpravodaj ČTK) - Německá postkomunistická Levice se rozpadá, Dietmar Bartsch to vzdal či další rána pro Levici: Tak německá média v posledních dnech komentují vnitřní spory, které ohrožují budoucnost levicové strany. Zatím poslední ránou se tento týden stalo rozhodnutí spolupředsedy stranické frakce ve Spolkovém sněmu Bartsche tento vrcholný post opustit. Ke stejnému kroku se na počátku srpna odhodlala i Bartschova spolupředsedkyně Amira Aliová.
Pnutí ve straně nahrává představitelce levicového křídla Sahře Wagenknechtové, od které se nynější vedení Levice distancovalo. Wagenknechtová zvažuje, že založí vlastní stranu. To by podle politologů vyústilo v rozštěpení Levice, která by ve Spolkovém sněmu mohla přijít o právo vytvořit vlastní poslaneckou frakci. Levice by tak přišla o peníze, funkce, vliv a prestiž.
Wagenknechtová, která je spojována s komunistickými myšlenkami, otevřeně kritizuje politiku stávajícího vedení Levice, které tvoří dvojice spolupředsedů Janine Wisslerová a Martin Schirdewan. Vedení Levice už dalo jasně najevo, že budoucnost strany je bez Wagenknechtové. Chtělo také, aby se Wagenknechtová vzdala svého mandátu a ukončila plány na založení konkurenčního politického uskupení. Ta však takové výzvy odmítla a i přes nelibost vedení zůstává osobností, kolem které se dění Levice stále točí.
Odchod Aliové, která se v září už nebude ucházet o vedení poslanecké frakce, je přímo spojován se současnou vnitrostranickou krizí. Levice podle Aliové udělala chybu, když se chce odstřihnout od Wagenknechtové. Tvrdí také, že současné vedení strany nedokáže získat zpět voliče, kteří Levici opustili a kteří se připojili k populistické až krajně pravicové Alternativě pro Německo (AfD). Stejně tak podle Aliové není Levice schopná oslovit zklamané příznivce vládních Zelených.
Aliová rovněž kritizovala, že Levice jasně nepodpořila manifestaci za mír, kterou letos v únoru k výročí ruské invaze na Ukrajinu Wagenknechtová spolu s aktivistkou za práva žen Alicí Schwarzerovou svolala. Obě ženy sepsaly Manifest za mír, kterým vyzvaly spolkovou vládu, aby se místo dalšího posílání zbraní Ukrajině zaměřila na mírová jednání. Dokument, který mezitím podepsaly statisíce lidí, je i v řadách Levice vnímán kontroverzně.
Po Aliové oznámil konec ve vedení poslanecké frakce také Bartsch. Ten však prohlásil, že jeho odchod nesouvisí se současnou vnitrostranickou krizí, protože byl dlouhodobě plánován. Poznamenal, že k rozhodnutí po osmi letech funkci opustit dospěl již před parlamentními volbami v roce 2021. Analytici se shodují, že vedení Levice nyní musí najít silné osobnosti, které se řízení frakce ujmou.
Levicový poslanec Alexander Ulrich, který podporuje Wagenknechtovou, ale současné dění považuje za důkaz toho, že strana se potápí. Zkázou by pak mohlo být založení nové levicové strany, o kterém Wagenknechtová uvažuje. Rozhodnout se chce do konce roku.
Levice u německých voličů zůstává na okraji zájmu, podle aktuálních průzkumů by získala okolo čtyř procent hlasů. Výrazný propad zaznamenala v Durynsku, které je její baštou a kde strana vede zemskou vládu. V Durynsku má Levice podporu 21 procent voličů, což je o deset procentních bodů méně než při posledních volbách. V této spolkové zemi, kde se v příštím roce budou konat regionální volby, preference jasně vede AfD s 33 procenty.
Aleš Zápotocký jrm - sdílejte článek
Následuje: Účast na demonstraci mániček nemohla být trestným činem, napsal ministr Blažek
Praha 18. srpna (ČTK) - Počínání mladíků, kteří se v roce 1966 zúčastnili demonstrace „mániček“, nebylo natolik společensky nebezpečné, aby mohlo být trestným činem. Na tomto argumentu stojí stížnosti pro porušení zákona, které ve prospěch odsouzených Martina Maryšky a Miloše Turka nedávno podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Maryška dostal v procesu s „vlasatci“ osmiměsíční trest vězení, mladistvý Turek pětiměsíční podmínku. Vyplývá to z textu stížností, který ČTK poskytlo ministerstvo. Blažek odkázal na judikaturu Ústavního soudu, podle níž je v rehabilitačních případech podstatné posoudit to, za jaké jednání byl člověk skutečně postihován - nikoliv právní kvalifikaci, kterou tomuto počínání přisoudil totalitní režim. „V tehdejším režimu bylo zcela běžné, že jednání, které bylo realizací svobody projevu, bylo postihováno jako běžný kriminální čin, přičemž cílem bylo jednak zakrýt určitou kontroverznost takového postihu, jednak snížit vážnost účastníků protestů ve společnosti,“ konstatoval. Maryška byl podle napadeného rozsudku jedním z organizátorů demonstrace, která se uskutečnila 20. září 1966 v hlavním městě. Policie řadu demonstrantů zadržela a 16 lidí následně justice v říjnu téhož roku odsoudila buď za přípravu akce, nebo za účast na ní. V rozsudku událost nazvala „hromadnou výtržností tzv. vlasatců“. Průvod prošel ze Staroměstského na Václavské náměstí a zpět a dále pokračoval na Letnou. „Cestou hulákali, pískali a tleskali, došlo k omezení a bránění plynulosti pouliční dopravy, v průběhu pochodu Prahou provolávali hesla Vraťte nám vlasy a hrubé výroky proti straně a socialistickému zřízení a jiná hesla, čímž značnou měrou narušili klid a pořádek,“ popsal soud. Protest byl ovšem reakcí na předchozí zátah Veřejné bezpečnosti, jejíž příslušníci zatýkali od 19. do 21. srpna 1966 při „celoměstské prověrce“ v Praze mladíky s dlouhými vlasy. Po výslechu je ostříhali, a to údajně na pokyn hygienika ministerstva vnitra podle zákona o péči o zdraví lidu. Mezi zadrženými a ostříhanými byl i Maryška. Jeho právní zástupce Lubomír Müller upozornil, že dané ustanovení zákona upravuje činnost pouze okresních a krajských hygieniků, zatímco o hygienikovi vnitra vůbec nehovoří. (pokračování...)
Praha 18. srpna (ČTK) - Počínání mladíků, kteří se v roce 1966 zúčastnili demonstrace „mániček“, nebylo natolik společensky nebezpečné, aby mohlo být trestným činem. Na tomto argumentu stojí stížnosti pro porušení zákona, které ve prospěch odsouzených Martina Maryšky a Miloše Turka nedávno podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Maryška dostal v procesu s „vlasatci“ osmiměsíční trest vězení, mladistvý Turek pětiměsíční podmínku. Vyplývá to z textu stížností, který ČTK poskytlo ministerstvo. Blažek odkázal na judikaturu Ústavního soudu, podle níž je v rehabilitačních případech podstatné posoudit to, za jaké jednání byl člověk skutečně postihován - nikoliv právní kvalifikaci, kterou tomuto počínání přisoudil totalitní režim. „V tehdejším režimu bylo zcela běžné, že jednání, které bylo realizací svobody projevu, bylo postihováno jako běžný kriminální čin, přičemž cílem bylo jednak zakrýt určitou kontroverznost takového postihu, jednak snížit vážnost účastníků protestů ve společnosti,“ konstatoval. Maryška byl podle napadeného rozsudku jedním z organizátorů demonstrace, která se uskutečnila 20. září 1966 v hlavním městě. Policie řadu demonstrantů zadržela a 16 lidí následně justice v říjnu téhož roku odsoudila buď za přípravu akce, nebo za účast na ní. V rozsudku událost nazvala „hromadnou výtržností tzv. vlasatců“. Průvod prošel ze Staroměstského na Václavské náměstí a zpět a dále pokračoval na Letnou. „Cestou hulákali, pískali a tleskali, došlo k omezení a bránění plynulosti pouliční dopravy, v průběhu pochodu Prahou provolávali hesla Vraťte nám vlasy a hrubé výroky proti straně a socialistickému zřízení a jiná hesla, čímž značnou měrou narušili klid a pořádek,“ popsal soud. Protest byl ovšem reakcí na předchozí zátah Veřejné bezpečnosti, jejíž příslušníci zatýkali od 19. do 21. srpna 1966 při „celoměstské prověrce“ v Praze mladíky s dlouhými vlasy. Po výslechu je ostříhali, a to údajně na pokyn hygienika ministerstva vnitra podle zákona o péči o zdraví lidu. Mezi zadrženými a ostříhanými byl i Maryška. Jeho právní zástupce Lubomír Müller upozornil, že dané ustanovení zákona upravuje činnost pouze okresních a krajských hygieniků, zatímco o hygienikovi vnitra vůbec nehovoří. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Německé postkomunistické Levici kvůli sporům hrozí rozštěpení' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023081802165|506847. Vydána 18.08.2023 11:54:33. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Německé postkomunistické Levici kvůli sporům hrozí rozštěpení' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023081802165|506847. Vydána 18.08.2023 11:54:33. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.