Brazílie kvůli územnímu sporu Venezuely s Guyanou posílí armádu u hranic

Caracas 6. prosince 2023 (ČTK) - Brazílie dnes oznámila, že posílí vojenské jednotky na hranicích s Guyanou a Venezuelou, mezi nimiž roste napětí kvůli guyanskému regionu Esequibo, bohatého na ropu. Toto území si Caracas dlouhodobě nárokuje a v neděli o něm uspořádal referendum. V úterý venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil státní ropné společnosti, aby začala s přípravou pro těžbu ropy a kovů v Esequibu, což guyanský prezident Irfaan Alí označil za "přímou hrozbu". Dnes spolu podle AFP hovořili ministři zahraničí obou zemí. "V současné době je na brazilské straně aktivita armády na hranicích normální," uvedla brazilská armáda podle AFP. Zvýšení počtu vojáků v oblasti se podle ní očekává asi za tři týdny, než tam dojedou s obrněnými vozy z jihu a středu země. Maduro v úterý nařídil státní ropné firmě PDVSA a železárnám CVG, aby vytvořily nové divize pro těžbu v Esequibu. Až vzniknou, vláda jim podle něho vydá licence, aby mohly začít těžit. Maduro chce také navrhnout zákon, který by vytvořil novou provincii Esequibo, a zákon, který by zakazoval uzavírat smlouvy s firmami, které už pracují v Esequibu na základě koncesí udělených Guyanou. Guyana udělila v říjnu šesti ropným firmám, včetně americké společnosti Exxon a francouzské TotalEnergy povolení k průzkumu těžby u jejího pobřeží, což Venezuela kritizovala s tím, že námořní hranice "nejsou ještě stanoveny". V reakci na to také venezuelská vláda vyhlásila referendum, v němž se podle Madura v neděli vyslovili pro to, aby jejich země převzala správu nad Esequibem. Opozice ale výsledky i účast zpochybnila. Venezuelané odpovídali na pět otázek, mimo jiné, zda odmítají výsledek arbitráže z roku 1899, která stanovila současnou hranici mezi Guyanou a Venezuelou. Odpovídali i na to, zda souhlasí s "vytvořením státu Guayana Esequiba", v němž by lidé dostali venezuelské občanství a starala by se o ně venezuelská vláda. Esequibo (též Essequibo či Guayana Esequiba) je území o rozloze asi 160.000 kilometrů čtverečních, na němž žije na 125.000 lidí. Guyana má rozlohu 214.970 kilometrů čtverečních a celkem na 800.000 obyvatel. Spor o Esequibo má kořeny v koloniálním období, kdy v oblasti operovalo Španělsko, Nizozemsko a Británie. V roce 1899 připadl region na základě arbitráže USA, Británie a Ruska britské kolonii Guyaně. Když v roce 1966 získala Guyana nezávislost, Venezuela si Esequibo začala nárokovat u mezinárodních soudů. Napětí vzrostlo poté, co byla u pobřeží tohoto regionu v roce 2015 nalezena větší ložiska ropy a plynu. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) minulý týden krátce před referendem Caracasu nařídil, aby nepodnikal žádné kroky, které by zbavily Guyanu kontroly nad Esequibem. Venezuela ujistila, že nehledá důvod k invazi do oblasti. Voliči však mimo jiné v referendu odmítli, aby ICJ rozhodoval tento územní spor. Někteří analytici tvrdí, že Maduro nyní územní spor rozvířil proto, aby si vylepšil preference před prezidentskými volbami, které se budou konat příští rok. nob kpc - sdílejte článek