Brazílie kvůli územnímu sporu Venezuely s Guyanou posílí armádu u hranic
Caracas 6. prosince 2023 (ČTK) - Brazílie dnes oznámila, že posílí vojenské jednotky na hranicích s Guyanou a Venezuelou, mezi nimiž roste napětí kvůli guyanskému regionu Esequibo, bohatého na ropu. Toto území si Caracas dlouhodobě nárokuje a v neděli o něm uspořádal referendum. V úterý venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil státní ropné společnosti, aby začala s přípravou pro těžbu ropy a kovů v Esequibu, což guyanský prezident Irfaan Alí označil za "přímou hrozbu". Dnes spolu podle AFP hovořili ministři zahraničí obou zemí.
"V současné době je na brazilské straně aktivita armády na hranicích normální," uvedla brazilská armáda podle AFP. Zvýšení počtu vojáků v oblasti se podle ní očekává asi za tři týdny, než tam dojedou s obrněnými vozy z jihu a středu země.
Maduro v úterý nařídil státní ropné firmě PDVSA a železárnám CVG, aby vytvořily nové divize pro těžbu v Esequibu. Až vzniknou, vláda jim podle něho vydá licence, aby mohly začít těžit. Maduro chce také navrhnout zákon, který by vytvořil novou provincii Esequibo, a zákon, který by zakazoval uzavírat smlouvy s firmami, které už pracují v Esequibu na základě koncesí udělených Guyanou.
Guyana udělila v říjnu šesti ropným firmám, včetně americké společnosti Exxon a francouzské TotalEnergy povolení k průzkumu těžby u jejího pobřeží, což Venezuela kritizovala s tím, že námořní hranice "nejsou ještě stanoveny". V reakci na to také venezuelská vláda vyhlásila referendum, v němž se podle Madura v neděli vyslovili pro to, aby jejich země převzala správu nad Esequibem. Opozice ale výsledky i účast zpochybnila.
Venezuelané odpovídali na pět otázek, mimo jiné, zda odmítají výsledek arbitráže z roku 1899, která stanovila současnou hranici mezi Guyanou a Venezuelou. Odpovídali i na to, zda souhlasí s "vytvořením státu Guayana Esequiba", v němž by lidé dostali venezuelské občanství a starala by se o ně venezuelská vláda.
Esequibo (též Essequibo či Guayana Esequiba) je území o rozloze asi 160.000 kilometrů čtverečních, na němž žije na 125.000 lidí. Guyana má rozlohu 214.970 kilometrů čtverečních a celkem na 800.000 obyvatel.
Spor o Esequibo má kořeny v koloniálním období, kdy v oblasti operovalo Španělsko, Nizozemsko a Británie. V roce 1899 připadl region na základě arbitráže USA, Británie a Ruska britské kolonii Guyaně. Když v roce 1966 získala Guyana nezávislost, Venezuela si Esequibo začala nárokovat u mezinárodních soudů. Napětí vzrostlo poté, co byla u pobřeží tohoto regionu v roce 2015 nalezena větší ložiska ropy a plynu.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) minulý týden krátce před referendem Caracasu nařídil, aby nepodnikal žádné kroky, které by zbavily Guyanu kontroly nad Esequibem. Venezuela ujistila, že nehledá důvod k invazi do oblasti. Voliči však mimo jiné v referendu odmítli, aby ICJ rozhodoval tento územní spor.
Někteří analytici tvrdí, že Maduro nyní územní spor rozvířil proto, aby si vylepšil preference před prezidentskými volbami, které se budou konat příští rok.
nob kpc - sdílejte článek
Následuje: El País: I nezletilé Palestince trestají v Izraeli vojenské soudy
Ramalláh/Tel Aviv 6. prosince (ČTK) - Izrael během týdenního příměří s Hamásem propustil na 240 palestinských vězňů, z toho 171 ve věku 14 až 18 let. Tři čtvrtiny z nich nebyly za nic odsouzeny, napsal deník El País. Podle něj je Izrael jedinou zemí, kde se děti a mladiství dostávají před vojenské soudy. Jde o Palestince zatčené na okupovaném Západním břehu, zatímco trestné činy tamních židovských osadníků podle organizace Human Rights Watch (HRW) řeší soudy civilní. "Když začala válka, začali nás ponižovat. Každý nový vězeň vypadal, že ho zmlátili," popsal televizi CBS sedmnáctiletý Ahmad abú Najm. Mnoho jeho spoluvězňů bylo mladších než on, některým bylo jen 12 let. Ahmad byl ve vězení rok za házení kamenů při střetech s vojáky, což je nejčastější čin, za nějž se nezletilí Palestinci dostávají za mříže. Deník Financial Times (FT) napsal, že Izrael považuje za teroristu každého Palestince, ať už byl odsouzen za pokus o vraždu či za "narušení bezpečnosti", tedy i házení kamenů. Rodiny Palestinců často neví, z čeho jsou jejich děti obviněny, a to když jsou v "administrativní vazbě" a nedostanou se před soud. Izrael to zdůvodňuje tím, že obvinění jsou založena na tajných informacích, jež s ohledem na bezpečnost nelze zveřejnit. Tato vazba může být podle HRW neomezeně prodlužována. Nyní je v ní asi 2000 ze zhruba 8000 palestinských vězňů. "Dávali mi velmi málo jídla a vyhrožovali i tím, že zbourají dům rodičů, když se nepřiznám. Měl jsem podepsat dokumenty v hebrejštině, jimž jsem nerozuměl," uvedl sedmnáctiletý Visám Tamimi, zatčený letos v červnu při noční razii, kdy asi 50 vojáků vtrhlo do jejich domu. Dali mu při tom plastová pouta, zavázali oči a dovezli ho na vojenskou základnu, kde musel pět hodin klečet. (pokračování...)
Ramalláh/Tel Aviv 6. prosince (ČTK) - Izrael během týdenního příměří s Hamásem propustil na 240 palestinských vězňů, z toho 171 ve věku 14 až 18 let. Tři čtvrtiny z nich nebyly za nic odsouzeny, napsal deník El País. Podle něj je Izrael jedinou zemí, kde se děti a mladiství dostávají před vojenské soudy. Jde o Palestince zatčené na okupovaném Západním břehu, zatímco trestné činy tamních židovských osadníků podle organizace Human Rights Watch (HRW) řeší soudy civilní. "Když začala válka, začali nás ponižovat. Každý nový vězeň vypadal, že ho zmlátili," popsal televizi CBS sedmnáctiletý Ahmad abú Najm. Mnoho jeho spoluvězňů bylo mladších než on, některým bylo jen 12 let. Ahmad byl ve vězení rok za házení kamenů při střetech s vojáky, což je nejčastější čin, za nějž se nezletilí Palestinci dostávají za mříže. Deník Financial Times (FT) napsal, že Izrael považuje za teroristu každého Palestince, ať už byl odsouzen za pokus o vraždu či za "narušení bezpečnosti", tedy i házení kamenů. Rodiny Palestinců často neví, z čeho jsou jejich děti obviněny, a to když jsou v "administrativní vazbě" a nedostanou se před soud. Izrael to zdůvodňuje tím, že obvinění jsou založena na tajných informacích, jež s ohledem na bezpečnost nelze zveřejnit. Tato vazba může být podle HRW neomezeně prodlužována. Nyní je v ní asi 2000 ze zhruba 8000 palestinských vězňů. "Dávali mi velmi málo jídla a vyhrožovali i tím, že zbourají dům rodičů, když se nepřiznám. Měl jsem podepsat dokumenty v hebrejštině, jimž jsem nerozuměl," uvedl sedmnáctiletý Visám Tamimi, zatčený letos v červnu při noční razii, kdy asi 50 vojáků vtrhlo do jejich domu. Dali mu při tom plastová pouta, zavázali oči a dovezli ho na vojenskou základnu, kde musel pět hodin klečet. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Brazílie kvůli územnímu sporu Venezuely s Guyanou posílí armádu u hranic' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk). ID zprávy: T2023120608605|508101. Vydána 06.12.2023 22:53:35. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Brazílie kvůli územnímu sporu Venezuely s Guyanou posílí armádu u hranic' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk). ID zprávy: T2023120608605|508101. Vydána 06.12.2023 22:53:35. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.