Prezident Pavel podepsal zákon umožňující vznik komunit pro sdílení energie
Praha 22. prosince 2023 (ČTK) - V Česku budou moci do budoucna vznikat energetické komunity, které budou moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím distribuční sítě. Bude také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. Příslušnou novelu energetického zákona, přezdívanou Lex OZE II, podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Novinka má mimo jiné omezit závislost na fosilních palivech.
Podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) posílí tato novinka energetickou nezávislost každého občana i celé společnosti, umožní snížit výdaje za energie a pomůže i životnímu prostředí.
Členové takové komunity si budou vyrábět energii z obnovitelných zdrojů a navzájem ji sdílet. Novela zákona zavádí energetická společenství jako nové účastníky trhu. Základem těchto společenství, které se stanou právnickou osobou, družstvem nebo spolkem a budou registrovány na Energetickém regulačním úřadu, bude společná výroba energie například solárními nebo větrnými elektrárnami a její následné sdílení mezi členy. Půjde třeba o domácnosti, obce, školy, úřady nebo podniky.
Hlasovací práva členů komunit budou omezena. Každý z nich bude mít maximálně desetinový podíl. Členy komunity budou moci být i takové obecní nebo krajské příspěvkové organizace, které jsou podnikem. Vláda v návrhu dočasně omezila rozsah a regionální působnost společenství na 1000 odběrných míst a maximálně tři sousedící obce s rozšířenou působností. Omezení má platit do 30. června 2026.
V této souvislosti má vzniknout také Elektroenergetické datové centrum, které bude sledovat výrobu a spotřebu elektřiny v soustavě. Naplno by mělo začít fungovat od poloviny roku 2026. Novela zavádí takzvané součtové měření pro fakturaci elektřiny místo dosavadního fázového měření.
Novela energetického zákona zavádí i institut takzvaného zranitelného zákazníka, který bude ve srovnání s jinými odběrateli více chráněný. Půjde o lidi, kteří ve svém bydlišti využívají zařízení vyžadující nepřetržitou dodávku elektřiny, jehož využívání je nezbytné pro zachování základních životních funkcí. Přesný výčet těchto pomůcek stanoví vláda nařízením. Zranitelný zákazník bude mít například právo na bezplatné upozornění, pokud nebude řádně platit. Má také právo na bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny kvůli plánovaným pracím, a to nejpozději 15 dní předem.
nlm rdo - sdílejte článek
Následuje: Zabití Prigožina objednal Putinův důvěrník Patrušev, napsal WSJ
Washington/Moskva 22. prosince (ČTK) - Srpnová smrt zakladatele žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenije Prigožina byla vraždou na objednávku ze strany tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa. Napsal to dnes list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje ze západních zpravodajských služeb a Ruska. Kreml to odmítl komentovat, jedná se podle něj o výmysl. WSJ píše, že letadlo s Prigožinem letos 23. srpna spadlo poté, co asi 30 minut po startu explodovalo výbušné zařízení pod jedním z křídel. Ruský prezident Vladimir Putin v říjnu uvedl, že se v tělech obětí letecké havárie našly střepiny ručních granátů, což podle listu není pravda. "Atentát na šéfa žoldnéřů se připravoval dva měsíce a schválil ho nejstarší z Putinových spojenců, prezidentův důvěrník a bývalý špion Nikolaj Patrušev," píše WSJ. Patrušev podle listu Putina před rostoucím Prigožinovým politickým i vojenským vlivem varoval už loni v létě. Putin nicméně varování odmítl, obzvlášť ve světle úspěšného nasazení wagnerovců na ukrajinské frontě. Podle bývalého ruského příslušníka ruských zpravodajských služeb se ale postoj ruského prezidenta změnil v říjnu 2022, kdy mu Prigožin zatelefonoval a "nevybíravě" si postěžoval na nedostatek munice. Patrušev u hovoru byl a použil ho jako argument, proč by se Putin měl distancovat od šéfa wagnerovců, který nerespektuje autoritu Kremlu. "(Loni) v prosinci bylo jasné, že Patrušev vyhrál. I když Prigožin veřejně brojil proti armádě a nedostatku dodávek, Putin ho ignoroval. Na telefonáty neodpovídal. Na začátku (letošního) června pak Kreml oznámil plány na ukončení působení Wagnerovy skupiny na Ukrajině a nařídil žoldnéřům, aby se hlásili u ruského ministerstva obrany," píše WSJ. (pokračování...)
Washington/Moskva 22. prosince (ČTK) - Srpnová smrt zakladatele žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenije Prigožina byla vraždou na objednávku ze strany tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa. Napsal to dnes list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje ze západních zpravodajských služeb a Ruska. Kreml to odmítl komentovat, jedná se podle něj o výmysl. WSJ píše, že letadlo s Prigožinem letos 23. srpna spadlo poté, co asi 30 minut po startu explodovalo výbušné zařízení pod jedním z křídel. Ruský prezident Vladimir Putin v říjnu uvedl, že se v tělech obětí letecké havárie našly střepiny ručních granátů, což podle listu není pravda. "Atentát na šéfa žoldnéřů se připravoval dva měsíce a schválil ho nejstarší z Putinových spojenců, prezidentův důvěrník a bývalý špion Nikolaj Patrušev," píše WSJ. Patrušev podle listu Putina před rostoucím Prigožinovým politickým i vojenským vlivem varoval už loni v létě. Putin nicméně varování odmítl, obzvlášť ve světle úspěšného nasazení wagnerovců na ukrajinské frontě. Podle bývalého ruského příslušníka ruských zpravodajských služeb se ale postoj ruského prezidenta změnil v říjnu 2022, kdy mu Prigožin zatelefonoval a "nevybíravě" si postěžoval na nedostatek munice. Patrušev u hovoru byl a použil ho jako argument, proč by se Putin měl distancovat od šéfa wagnerovců, který nerespektuje autoritu Kremlu. "(Loni) v prosinci bylo jasné, že Patrušev vyhrál. I když Prigožin veřejně brojil proti armádě a nedostatku dodávek, Putin ho ignoroval. Na telefonáty neodpovídal. Na začátku (letošního) června pak Kreml oznámil plány na ukončení působení Wagnerovy skupiny na Ukrajině a nařídil žoldnéřům, aby se hlásili u ruského ministerstva obrany," píše WSJ. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Prezident Pavel podepsal zákon umožňující vznik komunit pro sdílení energie' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Životní prostředí (ekl) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2023122004710|508281. Vydána 22.12.2023 13:17:18. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Prezident Pavel podepsal zákon umožňující vznik komunit pro sdílení energie' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Životní prostředí (ekl) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2023122004710|508281. Vydána 22.12.2023 13:17:18. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
