UNESCO: Ukrajina potřebuje téměř 9 miliard USD k obnově turistického průmyslu
Kyjev 13. února (ČTK) - Ukrajina bude během příštího desetiletí potřebovat téměř devět miliard dolarů (zhruba 213 miliard Kč) k obnově svých kulturních památek a turistického průmyslu. Podle agentury AP to dnes uvedla Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO).
UNESCO odhaduje, že ruská vojenská invaze, která začala před zhruba dvěma roky, připravila Ukrajinu o více než 19 miliard dolarů kvůli ušlým příjmům v oblasti kulturních památek a turistiky. Uvádí rovněž, že boje způsobily u 341 kulturních památek po celé Ukrajině škody v hodnotě 3,5 miliardy dolarů.
"Jedním z příkladů těžce poškozených památek je chrám v Oděse," uvedla šéfka ukrajinské kanceláře UNESCO Chiara Dezziová Bardeschiová. "Je to symbol celé komunity s hlubokým duchovním a historickým významem," dodala.
UNESCO v červenci ostře odsoudilo "nestydatý útok ruských sil" na historické budovy v centru Oděsy, které loni zařadilo na seznam světového dědictví v ohrožení. Tento útok si vyžádal nejméně dva lidské životy a poškodil několik památek, včetně Chrámu Proměnění Páně, který je hlavním pravoslavným kostelem v Oděse, připomněla agentura AP.
UNESCO upozorňuje, že záměrné ničení kulturního dědictví, například náboženských budov a artefaktů, může být považováno za válečný zločin. Mezinárodní trestní soud (ICC) poprvé vznesl obvinění z válečných zločinů zahrnující úmyslné útoky na náboženské památky a budovy v roce 2015 v kauze týkající se africké země Mali.
pmh mka - sdílejte článek
Následuje: Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kallasovou a další činitele
Moskva/Tallin/Praha 13. února (ČTK) - Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kaju Kallasovou a další pobaltské činitele. Podle agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj jsou důvodem zařazení na seznam hledaných osob jejich "nepřátelské kroky vůči historické paměti" i Rusku jako takovému. Portál Nastojaščeje vremja dává věc do souvislosti s odstraňováním sovětských památníků v Pobaltí po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Kallasová uvedla, že se nenechá umlčet a bude dále podporovat Ukrajinu. Česká diplomacie kroky Ruska odsoudila. "Kaja Kallasová. Hledaná podle článku trestního zákoníku," uvádí se podle agentury TASS v ruské databázi hledaných osob. Na základě jakého článku byl zatykač vydán, databáze nesděluje. Server Nastojaščeje vremja připomněl, že v listopadu 2022 doporučila pracovní skupina při estonské vládě odstranění nebo nahrazení 244 z 322 sovětských památníků v zemi. Ve stejné době šéf ruské kriminální ústředny Alexandr Bastrykin zadal vypracování zprávy o estonských plánech na demolici těchto památníků. Vyšetřovatelé měli především posoudit činnost osob zapojených do této iniciativy z hlediska ruského práva. Kromě Kallasové se v databázi hledaných osob ruského ministerstva vnitra ocitly desítky dalších politiků a činitelů z pobaltských zemí, včetně desítek poslanců lotyšského parlamentu, kteří schválili odstoupení od dohody s Ruskem o ochraně památníků, uvedl sever Mediazona. Podle TASS byl zatykač vydán na šéfa úřadu estonské vlády Taimara Peterkopa či litevského ministra kultury Simonase Kairyse. Podle serveru Delfi bylo na ruský seznam hledaných osob v souvislosti s odstraňováním sovětských památníků zařazeno celkově přes 100 politiků a úředníků z východní Evropy, kromě pobaltských zemí též z Ukrajiny a Polska. Polská média zmiňují čtveřici Poláků, mezi nimi šéfa Mezinárodního trestního soudu (ICC) Piotra Hofmańského. "Tito lidé jsou zodpovědní za rozhodnutí, která jsou v podstatě znevážením historie, jsou to lidé, kteří provádějí nepřátelské akce proti historické paměti, proti naší zemi," citovala agentura AFP z Peskovova prohlášení. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové je vydání zatykačů na pobaltské představitele "teprve začátek". "Za zločiny před památkou osvoboditelů světa od nacismu a fašismu se musí odpovídat!" uvedla na Telegramu. Kallasová v reakci na ruský zatykač uvedla, že se jím nenechá umlčet a že jde o důkaz, že dělá správnou věc. (pokračování...)
Moskva/Tallin/Praha 13. února (ČTK) - Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kaju Kallasovou a další pobaltské činitele. Podle agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj jsou důvodem zařazení na seznam hledaných osob jejich "nepřátelské kroky vůči historické paměti" i Rusku jako takovému. Portál Nastojaščeje vremja dává věc do souvislosti s odstraňováním sovětských památníků v Pobaltí po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Kallasová uvedla, že se nenechá umlčet a bude dále podporovat Ukrajinu. Česká diplomacie kroky Ruska odsoudila. "Kaja Kallasová. Hledaná podle článku trestního zákoníku," uvádí se podle agentury TASS v ruské databázi hledaných osob. Na základě jakého článku byl zatykač vydán, databáze nesděluje. Server Nastojaščeje vremja připomněl, že v listopadu 2022 doporučila pracovní skupina při estonské vládě odstranění nebo nahrazení 244 z 322 sovětských památníků v zemi. Ve stejné době šéf ruské kriminální ústředny Alexandr Bastrykin zadal vypracování zprávy o estonských plánech na demolici těchto památníků. Vyšetřovatelé měli především posoudit činnost osob zapojených do této iniciativy z hlediska ruského práva. Kromě Kallasové se v databázi hledaných osob ruského ministerstva vnitra ocitly desítky dalších politiků a činitelů z pobaltských zemí, včetně desítek poslanců lotyšského parlamentu, kteří schválili odstoupení od dohody s Ruskem o ochraně památníků, uvedl sever Mediazona. Podle TASS byl zatykač vydán na šéfa úřadu estonské vlády Taimara Peterkopa či litevského ministra kultury Simonase Kairyse. Podle serveru Delfi bylo na ruský seznam hledaných osob v souvislosti s odstraňováním sovětských památníků zařazeno celkově přes 100 politiků a úředníků z východní Evropy, kromě pobaltských zemí též z Ukrajiny a Polska. Polská média zmiňují čtveřici Poláků, mezi nimi šéfa Mezinárodního trestního soudu (ICC) Piotra Hofmańského. "Tito lidé jsou zodpovědní za rozhodnutí, která jsou v podstatě znevážením historie, jsou to lidé, kteří provádějí nepřátelské akce proti historické paměti, proti naší zemi," citovala agentura AFP z Peskovova prohlášení. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové je vydání zatykačů na pobaltské představitele "teprve začátek". "Za zločiny před památkou osvoboditelů světa od nacismu a fašismu se musí odpovídat!" uvedla na Telegramu. Kallasová v reakci na ruský zatykač uvedla, že se jím nenechá umlčet a že jde o důkaz, že dělá správnou věc. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'UNESCO: Ukrajina potřebuje téměř 9 miliard USD k obnově turistického průmyslu' je zařazena do kategorií Cestovní ruch (tur) - Služby (slz) - Politika (pol) - Finance (fin). ID zprávy: T2024021305657|508915. Vydána 13.02.2024 17:30:54. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'UNESCO: Ukrajina potřebuje téměř 9 miliard USD k obnově turistického průmyslu' je zařazena do kategorií Cestovní ruch (tur) - Služby (slz) - Politika (pol) - Finance (fin). ID zprávy: T2024021305657|508915. Vydána 13.02.2024 17:30:54. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
