Bělorusko se chystá na volby jako na válku, říkají analytici
Minsk 23. února (ČTK) - Dobře naplánovanou vojenskou operaci připomínají analytikům nadcházející parlamentní a místní volby v Bělorusku. Alexandr Lukašenko, který bývalé sovětské republice vládne tvrdou rukou už bezmála tři desetiletí, chce vyloučit, aby z nedělního hlasováni vzešlo jakékoliv nepříjemné překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Volby, ke kterým jsou připuštěny jen strany podporující Lukašenkův režim, označuje opozice za frašku a vyzývá k jejich bojkotu. Sami opoziční předáci jsou buď uvězněni, anebo byli donuceni k emigraci po potlačení protestů z roku 2020.
"Válku nepotřebujeme, ale musíme být na ni připraveni mentálně i strategicky," prohlásil Lukašenko během úterní porady s náčelníky bezpečnostních složek. "Především lidé v uniformách jsou prostě povinní být připraveni odrazit jakékoliv ohrožení. Chyby se nepřipouštějí," dodal běloruský vůdce podle státních médií.
Obvinil Západ, že se snaží využít "nové spouštěče k destabilizaci společnosti" a podnítit protesty během voleb. Existují prý i západní plány převratu, který by svrhl jeho vládu násilím. Důkazy pro tato tvrzení nepředložil, nicméně běloruská policie ohlásila posílení hlídek po celé zemi. Lukašenko na poradě naléhal, aby tyto hlídky byly vyzbrojeny přinejmenším pistolemi.
Předtermínové hlasování začalo již v úterý, podle agentury AP pod přísnou kontrolou. O mandáty se smějí ucházet pouze ti, kteří podporují Lukašenkovu politiku. Většina kandidátů patří ke čtyřem oficiálně povoleným stranám, které všechny Lukašenka podporují.
"Vyzýváme k bojkotu této cynické frašky, protože tato imitace voleb nemá nic společného s demokracií," řekla AP opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská v litevském exilu. Bělorusové podle ní Lukašenkův režim nenávidí, ale kvůli represím nemohou svůj odpor otevřeně projevit.
Nedělní volby v Bělorusku jsou první od sporných prezidentských voleb v srpnu 2020, které Lukašenkovi zajistily jeho šesté funkční období a vyvolaly bezprecedentní vlnu masových demonstrací. Protesty proti zfalšování voleb - podle opozice vyhrála Cichanouská - trvaly měsíce a do ulic přivedly statisíce demonstrantů. Pořádkové síly zadržely více než 35.000 lidí, tisíce z nich byly zbity v policejních celách. Stovky nezávislých médií a nevládních organizací byly uzavřeny a postaveny mimo zákon. Lukašenkovi k udržení se u moci pomohla podpora Moskvy a ruské dotace. Na oplátku Lukašenko umožnil Kremlu využít běloruské území k invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Volby se konají uprostřed nelítostného potlačování jakéhokoliv odporu proti režimu. Za mřížemi se ocitlo 1421 politických vězňů, včetně vůdců opozičních stran a známého obhájce lidských práv a nositele Nobelovy ceny za mír za rok 2022 Alese Bjaljackého, uvádí nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna. Ta tento týden ohlásila, že po operaci ve vězení zemřel čtyřiašedesátiletý Ihar Lednik. Šlo o páté úmrtí politického vězně za mřížemi během posledních tří let.
Šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrelll jménem sedmadvacítky odsoudil "pokračující nesmyslné porušování lidských práv a bezprecedentní úroveň represí" před volbami v Bělorusku.
Bělorusko na rozdíl od dřívějších let odmítlo na volby pozvat pozorovatele z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jakkoli je členem organizace.
"Jde o pokračování konceptu voleb jako války, vojenské operace, ve které běloruský vůdce bojuje proti domácím a zahraničním nepřátelům. Běloruský režim pokládá jakékoli volby za hrozbu a záminku k utažení šroubů," usoudil nezávislý běloruský analytik Valer Karbalevič.
Nynější volby lze pokládat i za test před prezidentskými volbami, které se mají konat v příštím roce.
msk mka - sdílejte článek
Následuje: RFE/RL: Ukrajina i bez námořnictva působí Rusku ztráty v Černém moři
Kyjev 23. února (ČTK) - Ukrajina za dva roky, kdy se brání ruské vojenské agresi, potopila nebo vážně poškodila přibližně dvě desítky ruských válečných lodí. Na svém webu to píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RF), které ruské námořní ztráty označuje jako mimořádné - jde podle něj o třetinu ruské Černomořské flotily. A působí je podle něj země, která v současné době nemá vlastní námořnictvo s flotilou lodí. Před ruskou invazí 24. února 2022 tvořily ukrajinské námořnictvo převážně hladinové lodě ze sovětské éry a část pevninské infrastruktury, uvádí RFE/RL. Rozpočtové problémy Ukrajiny spolu s korupcí při vojenských a civilních zakázkách podle stanice způsobily, že její flotila byla podfinancovaná a sotva se držela na hladině. Na počátku ruské invaze pak Ukrajina v Mykolajivu potopila svou vlajkovou loď - fregatu Hetman Sahajdačnyj, aby nepadla do rukou nepřítele. Další lodi byly poškozeny nebo se potopily v Černém moři. Ukrajina přesto podle dostupných zpráv dokáže působit ruské Černomořské flotile významné ztráty. V polovině letošního února ukrajinská vojenská rozvědka oznámila potopení ruské výsadkové lodi Cezar Kunikov po úderu námořních dronů. Moskva zprávy nekomentovala. Ruský investigativní portál The Insider později upozornil na informace proruských informačních kanálů na platformě Telegram ohledně odvolání velitele Černomořské flotily admirála Viktora Sokolova. Specializovaný nizozemský server Oryx, který na základě fotografií a záběrů vede statistiky zničených zbraní na ukrajinském bojišti, informuje o 20 zničených nebo poškozených ruských válečných lodích a ponorce. Ukrajinský generální štáb před potopením Cezara Kunikova uváděl vyšší bilanci: 24 ruských lodí a jednu ponorku. To odpovídá přibližně třetině celé Černomořské flotily, která čítá přibližně 74 plavidel, píše RFE/RL, podle níž statistika nezahrnuje menší a pomocné lodě. Mezi ruské ztráty patří mimo jiné vlajková loď Černomořské flotily - raketový křižník Moskva, která se potopila v dubnu 2022. Podle Kyjeva šla ke dnu po zásahu ukrajinskou protilodní střelou Neptun, podle Moskvy se potopila v rozbouřeném moři po explozi a požáru munice na palubě. Byla to největší ruská nebo sovětská válečná loď, která byla potopena od druhé světové války, píše RFE/RL a poznamenává, že podle některých odborníků potopení Moskvy ukázalo ukrajinskou vynalézavost a ochotu riskovat. "Něco zkusili a fungovalo to lépe, než doufali," domnívá se Dmitry Gorenburg z amerického Centra pro námořní analýzy (CNA). "Pak si řekli: 'Skvělé! Pojďme na tom stavět'. A pracují na tom poslední dva roky," míní analytik. "Mělo to také požadovaný účinek, Rusko stáhlo svou hladinovou flotilu zpět do centrální části Černého moře a pryč od Ukrajiny," řekl Mike Plunkett ze společnosti Janes zabývající se vojenským zpravodajstvím. Asi tři týdny před potopením křižníku Moskva ukrajinská armáda oznámila zničení ruské výsadkové lodi Saratov kotvící v Rusy okupovaném ukrajinském přístavu Berdjansk v Azovském moři. Ukrajinští představitelé uvedli, že na ni vojáci zaútočili balistickou raketou krátkého doletu Točka-U. Další dvě výsadkové lodi, které ve stejnou dobu kotvily poblíž - Cezar Kunikov a Novočerkassk - vyvázly s minimálním poškozením, píše RFE/RL. Zbraně dodané Západem pak podle ní podpořily kreativitu Ukrajiny. (pokračování...)
Kyjev 23. února (ČTK) - Ukrajina za dva roky, kdy se brání ruské vojenské agresi, potopila nebo vážně poškodila přibližně dvě desítky ruských válečných lodí. Na svém webu to píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RF), které ruské námořní ztráty označuje jako mimořádné - jde podle něj o třetinu ruské Černomořské flotily. A působí je podle něj země, která v současné době nemá vlastní námořnictvo s flotilou lodí. Před ruskou invazí 24. února 2022 tvořily ukrajinské námořnictvo převážně hladinové lodě ze sovětské éry a část pevninské infrastruktury, uvádí RFE/RL. Rozpočtové problémy Ukrajiny spolu s korupcí při vojenských a civilních zakázkách podle stanice způsobily, že její flotila byla podfinancovaná a sotva se držela na hladině. Na počátku ruské invaze pak Ukrajina v Mykolajivu potopila svou vlajkovou loď - fregatu Hetman Sahajdačnyj, aby nepadla do rukou nepřítele. Další lodi byly poškozeny nebo se potopily v Černém moři. Ukrajina přesto podle dostupných zpráv dokáže působit ruské Černomořské flotile významné ztráty. V polovině letošního února ukrajinská vojenská rozvědka oznámila potopení ruské výsadkové lodi Cezar Kunikov po úderu námořních dronů. Moskva zprávy nekomentovala. Ruský investigativní portál The Insider později upozornil na informace proruských informačních kanálů na platformě Telegram ohledně odvolání velitele Černomořské flotily admirála Viktora Sokolova. Specializovaný nizozemský server Oryx, který na základě fotografií a záběrů vede statistiky zničených zbraní na ukrajinském bojišti, informuje o 20 zničených nebo poškozených ruských válečných lodích a ponorce. Ukrajinský generální štáb před potopením Cezara Kunikova uváděl vyšší bilanci: 24 ruských lodí a jednu ponorku. To odpovídá přibližně třetině celé Černomořské flotily, která čítá přibližně 74 plavidel, píše RFE/RL, podle níž statistika nezahrnuje menší a pomocné lodě. Mezi ruské ztráty patří mimo jiné vlajková loď Černomořské flotily - raketový křižník Moskva, která se potopila v dubnu 2022. Podle Kyjeva šla ke dnu po zásahu ukrajinskou protilodní střelou Neptun, podle Moskvy se potopila v rozbouřeném moři po explozi a požáru munice na palubě. Byla to největší ruská nebo sovětská válečná loď, která byla potopena od druhé světové války, píše RFE/RL a poznamenává, že podle některých odborníků potopení Moskvy ukázalo ukrajinskou vynalézavost a ochotu riskovat. "Něco zkusili a fungovalo to lépe, než doufali," domnívá se Dmitry Gorenburg z amerického Centra pro námořní analýzy (CNA). "Pak si řekli: 'Skvělé! Pojďme na tom stavět'. A pracují na tom poslední dva roky," míní analytik. "Mělo to také požadovaný účinek, Rusko stáhlo svou hladinovou flotilu zpět do centrální části Černého moře a pryč od Ukrajiny," řekl Mike Plunkett ze společnosti Janes zabývající se vojenským zpravodajstvím. Asi tři týdny před potopením křižníku Moskva ukrajinská armáda oznámila zničení ruské výsadkové lodi Saratov kotvící v Rusy okupovaném ukrajinském přístavu Berdjansk v Azovském moři. Ukrajinští představitelé uvedli, že na ni vojáci zaútočili balistickou raketou krátkého doletu Točka-U. Další dvě výsadkové lodi, které ve stejnou dobu kotvily poblíž - Cezar Kunikov a Novočerkassk - vyvázly s minimálním poškozením, píše RFE/RL. Zbraně dodané Západem pak podle ní podpořily kreativitu Ukrajiny. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Bělorusko se chystá na volby jako na válku, říkají analytici' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2024022106483|509035. Vydána 23.02.2024 8:42:31. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Bělorusko se chystá na volby jako na válku, říkají analytici' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2024022106483|509035. Vydána 23.02.2024 8:42:31. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
