Telička: Pokud chce být ČR u diskusí o dalším vývoji v EU, měla by přijmout euro

Praha 25. února (ČTK) - Pokud Česká republika chce být v Evropské unii u všech důležitých diskusí o dalším vývoji v EU a mít při tom význam, měla by přijmout euro. V rozhovoru s ČTK to řekl bývalý eurokomisař Pavel Telička. Zásadní ekonomické argumenty proti přijetí eura podle něj neexistují. Mnozí zástupci současných vládních stran dobře chápou nutnost zavedení eura, chybí jim ale rozhodnost a projevují slabost, uvedl. "Pokud si někdo myslí, že bez zapojení do eurozóny jsme u všeho zásadního, tak se hluboce mýlí," míní Telička, který byl českým eurokomisařem od května do listopadu 2004. Česko podle něj bez eura nemá zdaleka takovou váhu a není tak pevně ukotveno, jak by si v současné nejisté době mohlo přát. "Neexistují zásadní ekonomické argumenty proti přijetí eura," řekl. Pokud v dalších volbách uspěje opozice, zavedení eura se podle něj oddálí a Česko bude zranitelnější. Česko letos slaví 20 let od vstupu do Evropské unie. Předvstupní období a vstup podle Teličky výrazně přispěly k urychlení a lepšímu cílení transformace a reforem v ČR. Harmonizace práva přinesla zásadní pozitivní změny v českém právním řádu, urychlil se přechod na tržní ekonomiku, zavedla se férová soutěž, uvedl bývalý eurokomisař. Do ČR jako nového členského státu šly podle něj také obrovské zahraniční investice, vstup přispěl i ke zkvalitnění životního prostředí nebo rychlejšímu rozvoji infrastruktury. "Ze všeho nejpodstatnější je snad již nezvratné ukotvení v prostoru bezpečí a příležitostí, růst geopolitické váhy ČR a možnost být u rozhodování o věcech, které na nás mají dopad a měly by i na ČR coby nečlenský stát," soudí. Naopak nevýhodu spatřuje v některých otázkách a oblastech rozhodování jednomyslností, což podle něj mnohdy vede ke špatným kompromisům a zbytečné zátěži. "Dnešní EU je také méně odvážná, než před 20 či 30 lety. Některé politiky by měly být 'protržnější'. To však není ani tak nevýhodou členství, ale stavem politických elit," řekl. Pokud jde o reformy Evropské unie, otázka je podle něj přítomná desetiletí a často se pojí s rozšířením. "Jsem reformně laděný a rozhodně stavěný člověk, ale v dnešní situaci si sice reformu přeji, ale současně se jí bojím. V posledních letech posílily populistické a extremistické politické síly, společnost je často polarizovaná, my lidé jsme náladoví a vrtkaví. A právě tyto síly by mohly spolurozhodovat o zásadních reformách EU. Šlo by o reformy nebo dezintegraci? Dezintegrace není v našem zájmu, reformy ano," řekl. Bývalý eurokomisař se obává, že by mnozí rádi navázali rozšíření EU na reformu. "Pak je snadné pro odpůrce rozšíření na absenci reforem rozšíření pohřbít nebo oddálit. Z mého pohledu je reálná pouze omezená reforma, toho nejnutnějšího, s užším záběrem, dobře připravená týmem důvěryhodných a respektovaných osobností, s pojistkami, jak neotevřít Pandořinu skřínku," dodal. sou ptd - sdílejte článek