Ve volbách na Slovensku se hraje o přežití mafiánského státu, míní polský list
Varšava/Bratislava 24. března (ČTK) - V prezidentských volbách na Slovensku se hraje o to, zda přetrvá mafiánský stát, napsal polský list Gazeta Wyborcza (GW). Vítězství Petera Pellegriniho, dávného stranického soudruha premiéra Roberta Fica, by vedlo k centralizaci moci podle maďarského vzoru, tvrdí list a dodává, že Pellegriniho vítězství by také nynější vládnoucí skupině zaručilo beztrestnost.
Pro pochopení, co vše je ve volbách v sázce, je podle deníku nezbytné vrátit se do roku 2018, kdy najatý vrah na objednávku mafie zastřelil novináře Jána Kuciaka, jenž odhaloval propojení vlády s organizovaným zločinem - až podle polského komentátora odhalil, že "jde o jedno a to samé".
Deník následně zrekapituloval vývoj od pouličních protestů, přes Ficovo odstoupení z čela vlády, kde jej nahradil právě Pellegrini, "tvářící se jako evropský demokrat". Jako premiér vydržel až do voleb 2020, které Ficův Směr-SD prohrál. Pellegrini v přesvědčení, že Ficův čas skončil a dny jeho strany jsou sečteny, si založil vlastní uskupení Hlas. Pro bývalé soudruhy se stal zrádcem, píše polský list.
Následující vlády v čele s populisty Igora Matoviče podle listu charakterizoval chaos a vnitřní spory, policii a prokuratuře však umožnily pracovat na politických kauzách. Začalo zatýkání vysoce postavených policistů a úředníků. Obvinění si vyslechl dokonce i Fico, a to z vytvoření organizované zločinecké skupiny, a jeho pravá ruka, exministr vnitra Robert Kaliňák.
Jeden z dopadených úředníků v roce 2021 přiznal, že se zapletl i Peter Pellegrini. V době, kdy byl šéfem vlády, se podle tohoto nařčení domáhal přes prostředníka 150.000 eur (3,8 milionu Kč) od jednoho podnikatele výměnou za výhodný zákon. Případ se dodnes neobjasnil.
Fico pod palbou od zatýkaných stranických soudruhů a úředníků přešel do ofenzivy. Tvrdil, že stát za vlády dřívější opozice na něj útočí, stejně jako média, kterým vyhlásil válku. Jeho strana se otočila doprava. Fico našel inspiraci v ideologickém poselství Viktora Orbána. Podobně začal chrlit obvinění na adresu evropské levice a také amerického miliardáře maďarského původu George Sorose, že se pokoušejí o ovládnutí Slovenska liberálními elitami.
Čtyřkoalice nevydržela až do konce, její obliba klesla až na dno. Slováci kritizovali vlády Matoviče a jeho nástupců za to, že si nedokázaly poradit ani s pandemií covidu-19, ani s jejími následky. Parlamentní volby loni na podzim vyhrál Směr-SD, Fico vytvořil koalici s proruskými nacionalisty a Pellegriniho Hlasem, píše polský list.
Nejdůležitější rozhodnutí nové vládnoucí skupiny se týkaly změn v justici, dodává Gazeta Wyborcza a připomíná protesty Slováků proti rušení speciální prokuratury a dalším změnám v zákonech, které obviněným oligarchům umožní vyváznout s podmínkou, místo aby šli do vězení.
Pellegriniho vítězství bude znamenat monopol jedné skupiny na politickou moc, míní komentátor polského listu. "Zmizí prezident, který brzdí choutky vládnoucích. Pellegrini je pro druhé kolo rozhodně favorit," píše Gazeta Wyborcza.
Pellegriniho soupeř, "otevřeně proevropský a proatlantický" bývalý diplomat Ivan Korčok, by k vítězství potřeboval rozšířit svou volební základnu, což nebude snadné, pokračuje autor komentáře. Pellegrinimu stačí, aby pro něj hlasovali voliči nacionalisty Stefana Harabina, dodává.
"Vše naznačuje, že se to může stát," míní Gazeta Wyborcza. Pellegrini se podle listu vyhýbá otevřenému nacionalismu, aby si neodradil umírněné voliče, ale za něj tak činí Fico, který jej v kampani silně podporuje. Oba však odlišuje pouze styl, tvrdí autor komentáře v polském listě.
msk spr - sdílejte článek
Následuje: Analýza: Mezi lety 2014 až 2023 ČR získala od EU více než 1,2 bilionu korun
Praha 24. března (ČTK) - Mezi lety 2014 až 2023 Česká republika obdržela od Evropské unie 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací ČR získala také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, dále dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře a rovněž dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, kterou má ČTK k dispozici a jež čerpala data z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu získaly obchodní společnosti. Největší objem podpory z EU Česko dostalo v roce 2017, a to téměř pětinu částky za celé období. Druhý v pořadí byl rok 2016 s 16procentním podílem, rok 2018 se na celkové částce podílel 15 procenty. Nejméně peněz z operačních programů připlynulo v roce 2023 a 2014. Tyto dva roky se na celkové částce podílely každý méně než procentem. Podle analýzy Praha získala 16 procent dotací, tedy nejvíce ze všech regionů. V Jihomoravském kraji to bylo 13 procent a po 11 procentech bylo rozděleno mezi Středočeský a Moravskoslezský kraj. Na tyto čtyři kraje připadla více než polovina dotací z programů EU. Karlovarský kraj se podílel dvěma procenty a Liberecký kraj čtyřmi procenty. Na poslední čtyři kraje v pořadí připadl dohromady stejný podíl jako na Prahu. CRIF pro přehlednější srovnání rozdělení dotací z programů EU mezi kraje vyloučil dotace pro ministerstva a další orgány ústřední státní správy a jejich příspěvkové organizace, protože mají sídlo převážně v Praze a její postavení v rámci krajů tak zkreslují. (pokračování...)
Praha 24. března (ČTK) - Mezi lety 2014 až 2023 Česká republika obdržela od Evropské unie 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací ČR získala také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, dále dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře a rovněž dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, kterou má ČTK k dispozici a jež čerpala data z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu získaly obchodní společnosti. Největší objem podpory z EU Česko dostalo v roce 2017, a to téměř pětinu částky za celé období. Druhý v pořadí byl rok 2016 s 16procentním podílem, rok 2018 se na celkové částce podílel 15 procenty. Nejméně peněz z operačních programů připlynulo v roce 2023 a 2014. Tyto dva roky se na celkové částce podílely každý méně než procentem. Podle analýzy Praha získala 16 procent dotací, tedy nejvíce ze všech regionů. V Jihomoravském kraji to bylo 13 procent a po 11 procentech bylo rozděleno mezi Středočeský a Moravskoslezský kraj. Na tyto čtyři kraje připadla více než polovina dotací z programů EU. Karlovarský kraj se podílel dvěma procenty a Liberecký kraj čtyřmi procenty. Na poslední čtyři kraje v pořadí připadl dohromady stejný podíl jako na Prahu. CRIF pro přehlednější srovnání rozdělení dotací z programů EU mezi kraje vyloučil dotace pro ministerstva a další orgány ústřední státní správy a jejich příspěvkové organizace, protože mají sídlo převážně v Praze a její postavení v rámci krajů tak zkreslují. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ve volbách na Slovensku se hraje o přežití mafiánského státu, míní polský list' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for) - Slovenika (slo). ID zprávy: T2024032402580|509405. Vydána 24.03.2024 11:40:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ve volbách na Slovensku se hraje o přežití mafiánského státu, míní polský list' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for) - Slovenika (slo). ID zprávy: T2024032402580|509405. Vydána 24.03.2024 11:40:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.