Analýza: Mezi lety 2014 až 2023 ČR získala od EU více než 1,2 bilionu korun
Praha 24. března (ČTK) - Mezi lety 2014 až 2023 Česká republika obdržela od Evropské unie 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací ČR získala také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, dále dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře a rovněž dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, kterou má ČTK k dispozici a jež čerpala data z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu získaly obchodní společnosti.
Největší objem podpory z EU Česko dostalo v roce 2017, a to téměř pětinu částky za celé období. Druhý v pořadí byl rok 2016 s 16procentním podílem, rok 2018 se na celkové částce podílel 15 procenty. Nejméně peněz z operačních programů připlynulo v roce 2023 a 2014. Tyto dva roky se na celkové částce podílely každý méně než procentem.
Podle analýzy Praha získala 16 procent dotací, tedy nejvíce ze všech regionů. V Jihomoravském kraji to bylo 13 procent a po 11 procentech bylo rozděleno mezi Středočeský a Moravskoslezský kraj. Na tyto čtyři kraje připadla více než polovina dotací z programů EU. Karlovarský kraj se podílel dvěma procenty a Liberecký kraj čtyřmi procenty. Na poslední čtyři kraje v pořadí připadl dohromady stejný podíl jako na Prahu.
CRIF pro přehlednější srovnání rozdělení dotací z programů EU mezi kraje vyloučil dotace pro ministerstva a další orgány ústřední státní správy a jejich příspěvkové organizace, protože mají sídlo převážně v Praze a její postavení v rámci krajů tak zkreslují. Společnost mezi ně dále řadila také Správu železnic a státní fondy.
Téměř 30 procent celkového objemu dotací z programů EU vyčerpaly obce, kraje a přidružené celky. Akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a další obchodní celky získaly více než 22 procent z objemu. Organizace zřizované ústředními orgány státní správy dostaly 15 procent, organizační složky státu deset procent, Správa železnic osm procent a státní a veřejné vysoké školy šest procent.
Obchodní společností získaly v období let 2014 až 2023 dotace z programů EU v celkové výši 275,6 miliardy korun. Více než polovina z nich připadla na akciové společnosti, necelá polovina na společnosti s ručením omezeným. Družstva, evropské společnosti a veřejné obchodní společnosti se podílely dvěma procenty.
Více než pětinu dotací obchodním společnostem z programů EU získaly firmy se sídlem v Praze, konkrétně 57,3 miliardy korun. Po 12 procentech připadlo na společnosti se sídlem v Jihomoravském a v Moravskoslezském kraji. Bylo to 32,5 miliardy korun. Společnosti se sídlem v Karlovarském kraji se na celkovém objemu dotací podílely dvěma procenty, tedy necelými pěti miliardami Kč, a o zhruba 2,5 miliardy více získaly společnosti na Vysočině. Společnosti se sídlem v prvních čtyřech krajích v pořadí získaly 54 procent dotací a na poslední čtyři kraje pak zbylo 12 procent.
jbr rot - sdílejte článek
Následuje: Česko se letos po 170 letech rozloučí s užíváním kolkových známek
Praha 24. března (ČTK) - Česko se letos po 170 letech rozloučí s užíváním kolkových známek, které sloužily k placení soudních či správních poplatků. Na českém území byly zavedeny za Rakouského císařství 28. března 1854, jejich využívání ke konci letošního roku ruší vládní konsolidační balíček. Nakoupené a nevyužité kolky mohou lidé do konce roku vrátit na pobočkách České pošty, která si za zpětné odkoupení kolků účtuje pět procent jejich nominální hodnoty. Kolky se vydávají ve stejných nominálních hodnotách jako české mince a bankovky, a to v rozmezí od jedné koruny do 1000 korun. Liší se mezi sebou barevným provedením, každá známka je dvoudílná. Soudní nebo správní poplatky je jimi možné platit do výše 5000 korun. Výhradním distributorem kolkových známek je Česká pošta. Na pobočkách pošty je také možné kolkové známky až do konce roku vracet. Nepoškozené kolky pošta vykupuje se stržením pěti procent jejich nominální hodnoty. Poškozené vyměňuje za nepoškozené za poplatek ve výši deset procent nominální hodnoty kolku. Lidé, kteří kolky vracejí, se vždy musí prokázat dokladem totožnosti. Na dotaz ČTK, jak velký je zájem o vracení kolků, Česká pošta neodpověděla. Ke zrušení kolkových známek vláda přistoupila s ohledem na to, že jejich využívání nahrazovaly v rostoucí míře jiné platební metody. Od roku 2014 do roku 2021 se objem prodaných kolků snížil o 27 procent na jednu miliardu korun, zatímco celkové inkaso správních poplatků vzrostlo, uvedlo ministerstvo financí v analýze, na základě které vláda o zrušení kolků rozhodla. (pokračování...)
Praha 24. března (ČTK) - Česko se letos po 170 letech rozloučí s užíváním kolkových známek, které sloužily k placení soudních či správních poplatků. Na českém území byly zavedeny za Rakouského císařství 28. března 1854, jejich využívání ke konci letošního roku ruší vládní konsolidační balíček. Nakoupené a nevyužité kolky mohou lidé do konce roku vrátit na pobočkách České pošty, která si za zpětné odkoupení kolků účtuje pět procent jejich nominální hodnoty. Kolky se vydávají ve stejných nominálních hodnotách jako české mince a bankovky, a to v rozmezí od jedné koruny do 1000 korun. Liší se mezi sebou barevným provedením, každá známka je dvoudílná. Soudní nebo správní poplatky je jimi možné platit do výše 5000 korun. Výhradním distributorem kolkových známek je Česká pošta. Na pobočkách pošty je také možné kolkové známky až do konce roku vracet. Nepoškozené kolky pošta vykupuje se stržením pěti procent jejich nominální hodnoty. Poškozené vyměňuje za nepoškozené za poplatek ve výši deset procent nominální hodnoty kolku. Lidé, kteří kolky vracejí, se vždy musí prokázat dokladem totožnosti. Na dotaz ČTK, jak velký je zájem o vracení kolků, Česká pošta neodpověděla. Ke zrušení kolkových známek vláda přistoupila s ohledem na to, že jejich využívání nahrazovaly v rostoucí míře jiné platební metody. Od roku 2014 do roku 2021 se objem prodaných kolků snížil o 27 procent na jednu miliardu korun, zatímco celkové inkaso správních poplatků vzrostlo, uvedlo ministerstvo financí v analýze, na základě které vláda o zrušení kolků rozhodla. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analýza: Mezi lety 2014 až 2023 ČR získala od EU více než 1,2 bilionu korun' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Makroekonomika (mak) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024032402748|509404. Vydána 24.03.2024 11:24:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analýza: Mezi lety 2014 až 2023 ČR získala od EU více než 1,2 bilionu korun' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Makroekonomika (mak) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024032402748|509404. Vydána 24.03.2024 11:24:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
