Předvyplněné daňové přiznání bude v ČR možné využít nejdříve v roce 2026
Praha 14. dubna (ČTK) - Předvyplněné daňové přiznání v České republice bude možné využívat nejdříve v roce 2026, a to nejprve pro přiznaní daní z nemovitostí. Daňové přiznání fyzických osob by mělo být v ČR dostupné ještě později. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekla generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová. ČR by podle ní také mohlo zkusit zavést systém předběžných neformálních upozorňování na nesrovnalosti v daňových přiznání za pomocí SMS, jako mají na Slovensku.
"Na předvyplněném daňovém přiznání intenzivně pracujeme, ale bohužel jsme zjistili, že technologicky Finanční správa není v ideální kondici. První výstupy by měly být v roce 2026, protože se jedná o gigantický projekt. Začneme daní z nemovitostí," uvedla Hornochová. Celý digitální systém by měl být dodáván po částech, předvyplněné daňové přiznání fyzických osob by mělo být podle Hornochové možné až v další fázi.
Výběrové řízení na vypracování informačního systému končí koncem dubna. Zatím je projekt v přípravné fázi a vedou se dialogy o jeho celkové podobě. Řeší se například, na jaké platformě bude systém stát tak, aby byl nadčasový a flexibilní a zároveň aby nebyl komplikovaný a předražený.
Od loňského roku platí povinnost elektronického podání pro všechny živnostníky, protože jim byla ze zákona zřízena datová schránka. Kdo z nich místo elektronického přiznání podá papírové, vystavuje se hrozbě pokuty 1000 korun. Hornochová již dříve oznámila, že úředníci nebudou pokutovat živnostníky starší 70 let, kteří nikdy s Finanční správou elektronicky nekomunikovali, pokud přiznání podají v papírové podobě v zákonném termínu. Podle ní to je pár tisíc lidí.
Poslední den pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě byl 2. dubna. Přiznání k dani z příjmu v termínu pro jeho papírovou verzi prodlouženém o dobu, kdy ještě poplatníci nemusí platit pokutu, Finanční správa přijala podle posledních dostupných informací víc než 1,8 milionu. Jde téměř o dvě třetiny z celkového odhadovaného počtu, vyplývá z dřívějších informací úřadu. Lhůta pro daňové přiznání v elektronické podobě je 2. května a prostřednictvím finančního poradce 1. července.
V lednu Finanční správa rozposílala fyzickým osobám a podnikatelům přes 30.000 zpráv a e-mailů, že si stále neaktivovali své datové schránky. Kolik z nich na zprávu reagovalo a datovou schránku si aktivovalo, zatím Hornochová nemohla přesně říct, zpětná reakce na zprávy ale byly podle ní výrazné a pozitivní.
Podle Hornochové by Česká republika také mohla zkusit zavést formu předběžné výzvy na překontrolování správného vypracování daňového přiznání. Pokud by úřad na základě interní analytiky zjistil v přiznání nesrovnalost, nejdříve by jednotlivým subjektům zaslal SMS s výzvou pro překontrolování. Šlo by spíše o upozornění bez hrozby pokuty. Inspiraci by ČR mohlo najít na Slovensku, kde obdobný systém funguje a podle Hornochové je efektivní.
jbr dr - sdílejte článek
Následuje: Jourová: Brusel mi nejdřív připadal jako nepřátelské město, teď mi bude chybět
Brusel 14. dubna (zpravodajka ČTK) - Začátky v Bruselu pro ni byly pracovně i emočně velmi těžké, belgická metropole na ni působila skoro jako nepřátelské město, teď jí ale bude chybět. Chybět jí bude i její práce a tým, kterým se obklopila. V rozhovoru s ČTK to řekla česká eurokomisařka a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, které letos na podzim skončí její druhý mandát. V Evropské komisi strávila deset let a nyní přiznává, že neví, jestli jí politika nebude chybět. Podle svých slov pomýšlí na kariéru v akademické sféře. Poprvé dorazila Jourová do Bruselu poté, co získala nominaci, před takzvaným grilováním v Evropském parlamentu, které se uskutečnilo v říjnu 2014. 'Na to mám vzpomínky, jak jsem se učila asi 2000 stran textu a vlastně jsem byla ráda, že jsem. Vůbec jsem nevnímala město, prostor, lidi jen tak zčásti,' uvedla Jourová, která byla předtím českou ministryní pro místní rozvoj. 'Začátek byl pro mě pracovně i emočně strašně těžký, protože jsem měla dohodu s dcerou, že půjde žít do Bruselu se mnou, to byla součást mého rozhodnutí. Ona se ale zamilovala a zůstala doma,' popsala eurokomisařka. Dodala, že nakonec se z té zamilovanosti narodila její vnučka, což bylo úžasné, pro začátek v cizím městě to ale nebylo jednoduché. 'Strašně náročná práce, velká míra nejistoty, která spočívá i v určité jazykové bariéře. To, že umíte anglicky, neznamená, že umíte tu speciální slovní zásobu pro jednotlivé obory. Takže tam byla velká míra nejistoty pro někoho, kdo nepřetéká sebevědomím,' vzpomíná Jourová. Poznávání samotného Bruselu proto začalo až později. Nejdříve znala jen unijní instituce. 'Každý, kdo tady nějakou dobu žil, říká, že Bruselu se musí přijít na chuť. Jsou tady úžasná místa a nemusí to být zrovna střed města. Krásná architektura, úžasná atmosféra, hospůdky, to je taky Brusel. A když přišel covid, tak jsem pochopila, že jsou tu i nádherné parky a květiny,' dodává eurokomisařka. Oblíbila si zejména park v bruselské čtvrti Woluwe, kam se po náročných dnech chodila procházet. 'Parky a celkově příroda tady jsou velmi dobrým záchytným bodem pro lidi, kteří tvrdě pracují a potřebují si vyčistit hlavu,' říká s tím, že svůj první mandát i proběhala, tedy hlavně bruselské ulice, protože před pandemií covidu parky v belgické metropoli ještě tolik neznala. 'Neproběhala jsem ale jen Brusel a Prahu, ale měla jsem ve zvyku večer po jednáních běhat i jinde. Mám skrz na skrz proběhaný i Berlín, centrum New Yorku, Washington i Soul,' vypočítává. 'V určitém momentu mi ale má kolena připomněla můj věk, takže už to nejde, mrzí mě to hodně, ale snažím se alespoň chodit,' dodává. I když už v Evropské komisi působí deset let a spousta věcí se změnila, stále musí množství času věnovat i přípravě na samotná jednání. 'Když ráno jedu do práce, musím mít nastudováno, s každou návštěvou, s každým jednáním musíte znát nové detaily. Dá se říct, že když je ta příprava zodpovědná a jde o složité věci, tak na hodinu jednání potřebuju třeba tři hodiny přípravy,' přibližuje Jourová svůj pracovní den. V začátcích to bylo často i více. Vždy večer, když přišla domů, podívala se v televizi pro odreagování například na nějakou českou detektivku, a pak si šla zase 'načítat na další den, třeba tři hodiny, od desíti do jedné ráno'. Jedním z prvních témat, kterému se musela ve své pozici věnovat, bylo dojednávání dohody o ochraně osobních dat se Spojenými státy. 'Tam jsem okamžitě skočila do rozjetého vlaku a ta jednání byla strašně složitá, záleželo na každém slovíčku,' vzpomíná. Jednání s USA ale nebylo jediné. 'S každým vyjednáváním legislativy musíte být velice ostražitá, abyste se vyjadřovala přesně a taky abyste zachytila jemné nuance v jazyku a zaznamenala, kam který z těch vyjednavačů tu věc tlačí,' dodává. Šlo ale zároveň o výbornou školu. 'Nechtělo se mi učit, byla to dřina, nervák každý den, ale zpětně to hodnotím tak, že mně to dalo úžasný přehled o věcech, do kterých jsem si nikdy nemyslela, že se dostanu,' říká. Pro tvrdá vyjednávání bylo podle ní nejdůležitější právě být dobře připravená a znát detaily. (pokračování...)
Brusel 14. dubna (zpravodajka ČTK) - Začátky v Bruselu pro ni byly pracovně i emočně velmi těžké, belgická metropole na ni působila skoro jako nepřátelské město, teď jí ale bude chybět. Chybět jí bude i její práce a tým, kterým se obklopila. V rozhovoru s ČTK to řekla česká eurokomisařka a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, které letos na podzim skončí její druhý mandát. V Evropské komisi strávila deset let a nyní přiznává, že neví, jestli jí politika nebude chybět. Podle svých slov pomýšlí na kariéru v akademické sféře. Poprvé dorazila Jourová do Bruselu poté, co získala nominaci, před takzvaným grilováním v Evropském parlamentu, které se uskutečnilo v říjnu 2014. 'Na to mám vzpomínky, jak jsem se učila asi 2000 stran textu a vlastně jsem byla ráda, že jsem. Vůbec jsem nevnímala město, prostor, lidi jen tak zčásti,' uvedla Jourová, která byla předtím českou ministryní pro místní rozvoj. 'Začátek byl pro mě pracovně i emočně strašně těžký, protože jsem měla dohodu s dcerou, že půjde žít do Bruselu se mnou, to byla součást mého rozhodnutí. Ona se ale zamilovala a zůstala doma,' popsala eurokomisařka. Dodala, že nakonec se z té zamilovanosti narodila její vnučka, což bylo úžasné, pro začátek v cizím městě to ale nebylo jednoduché. 'Strašně náročná práce, velká míra nejistoty, která spočívá i v určité jazykové bariéře. To, že umíte anglicky, neznamená, že umíte tu speciální slovní zásobu pro jednotlivé obory. Takže tam byla velká míra nejistoty pro někoho, kdo nepřetéká sebevědomím,' vzpomíná Jourová. Poznávání samotného Bruselu proto začalo až později. Nejdříve znala jen unijní instituce. 'Každý, kdo tady nějakou dobu žil, říká, že Bruselu se musí přijít na chuť. Jsou tady úžasná místa a nemusí to být zrovna střed města. Krásná architektura, úžasná atmosféra, hospůdky, to je taky Brusel. A když přišel covid, tak jsem pochopila, že jsou tu i nádherné parky a květiny,' dodává eurokomisařka. Oblíbila si zejména park v bruselské čtvrti Woluwe, kam se po náročných dnech chodila procházet. 'Parky a celkově příroda tady jsou velmi dobrým záchytným bodem pro lidi, kteří tvrdě pracují a potřebují si vyčistit hlavu,' říká s tím, že svůj první mandát i proběhala, tedy hlavně bruselské ulice, protože před pandemií covidu parky v belgické metropoli ještě tolik neznala. 'Neproběhala jsem ale jen Brusel a Prahu, ale měla jsem ve zvyku večer po jednáních běhat i jinde. Mám skrz na skrz proběhaný i Berlín, centrum New Yorku, Washington i Soul,' vypočítává. 'V určitém momentu mi ale má kolena připomněla můj věk, takže už to nejde, mrzí mě to hodně, ale snažím se alespoň chodit,' dodává. I když už v Evropské komisi působí deset let a spousta věcí se změnila, stále musí množství času věnovat i přípravě na samotná jednání. 'Když ráno jedu do práce, musím mít nastudováno, s každou návštěvou, s každým jednáním musíte znát nové detaily. Dá se říct, že když je ta příprava zodpovědná a jde o složité věci, tak na hodinu jednání potřebuju třeba tři hodiny přípravy,' přibližuje Jourová svůj pracovní den. V začátcích to bylo často i více. Vždy večer, když přišla domů, podívala se v televizi pro odreagování například na nějakou českou detektivku, a pak si šla zase 'načítat na další den, třeba tři hodiny, od desíti do jedné ráno'. Jedním z prvních témat, kterému se musela ve své pozici věnovat, bylo dojednávání dohody o ochraně osobních dat se Spojenými státy. 'Tam jsem okamžitě skočila do rozjetého vlaku a ta jednání byla strašně složitá, záleželo na každém slovíčku,' vzpomíná. Jednání s USA ale nebylo jediné. 'S každým vyjednáváním legislativy musíte být velice ostražitá, abyste se vyjadřovala přesně a taky abyste zachytila jemné nuance v jazyku a zaznamenala, kam který z těch vyjednavačů tu věc tlačí,' dodává. Šlo ale zároveň o výbornou školu. 'Nechtělo se mi učit, byla to dřina, nervák každý den, ale zpětně to hodnotím tak, že mně to dalo úžasný přehled o věcech, do kterých jsem si nikdy nemyslela, že se dostanu,' říká. Pro tvrdá vyjednávání bylo podle ní nejdůležitější právě být dobře připravená a znát detaily. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Předvyplněné daňové přiznání bude v ČR možné využít nejdříve v roce 2026' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2024041403649|509622. Vydána 14.04.2024 15:14:17. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Předvyplněné daňové přiznání bude v ČR možné využít nejdříve v roce 2026' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2024041403649|509622. Vydána 14.04.2024 15:14:17. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.