rozpočet

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "rozpočet". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo rozpočet je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Schodek rozpočtu v dubnu vzrostl na 126,1 mld. Kč, loni byl 153,1 mld. Kč

Praha 2. května (ČTK) - Schodek státního rozpočtu v dubnu vzrostl na 126,1 miliardy korun z březnových 91,2 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit ke konci dubna je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 153,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly dopady konsolidačního balíčku a hospodářský růst. Příjmy státního rozpočtu ke konci dubna dosáhly 622,7 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 5,2 procenta. K jejich nárůstu přispělo zejména vyšší inkaso daní, naopak příjmy z Evropské unie se meziročně snížily o 7,1 miliardy korun na 39,4 miliardy korun. Rozpočtové výdaje se proti prvním čtyřem měsícům loňského roku zvýšily o 0,5 procenta na 748,8 miliardy korun. "Na příjmové straně se pozitivně projevují změny nastartované loni vládním ozdravným balíčkem v kombinaci s růstem ekonomiky, výdajová strana rozpočtu zůstává umírněná," řekl Stanjura. Upozornil, že ve srovnání s rokem 2023, kdy ještě konsolidační balíček neplatil, se dubnové saldo rozpočtu zlepšilo o 74 miliard korun. "I přesto, že se plnění státního rozpočtu vyvíjí o poznání lépe než v minulém roce, je potřeba nadále pokračovat v konsolidaci veřejných financí, která se sice začíná projevovat zvýšeným daňovým inkasem, nicméně nastavení konsolidace jako takové není dostatečné," uvedla analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Zatím je podle ní obtížné předvídat, zda se podaří splnit plánovaný celoroční schodek 241 miliard korun. Stanjura rovněž uvedl, že dubnové prohloubení schodku proti březnu je obvyklé. "Duben je měsíc, do kterého se mimo jiné promítá i vracení části záloh na daně poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání v březnu," řekl. To potvrdil i analytik Komerční banky Jaromír Gec. "Z hlediska sezonnosti patří duben tradičně spíše mezi slabší měsíce. Letošní dubnové meziměsíční prohloubení schodku o 34,9 miliardy korun je ovšem méně výrazné než loni a zhruba na úrovni roku 2023," uvedl. Z daňových příjmů nejdynamičtěji rostl výběr daně z příjmů fyzických osob, který se zvýšil o 15,3 procenta na 53,1 miliardy korun. K jeho zvýšení přispěl podle ministerstva financí růst mezd a platů, ale také zrušení některých slev na dani nebo snížení hranice pro vyšší sazbu daně z příjmu. Růst mezd přispěl i k vyšším odvodům povinného pojistného, které se meziročně zvýšily o 7,2 procenta na 260,4 miliardy korun. Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) se proti loňsku zvýšilo o 8,5 procenta na 131,1 miliardy korun. Podle ministerstva financí růst souvisí se zvyšováním spotřeby domácností. Na spotřebních daních se vybralo 50,7 miliardy korun, meziročně o 5,4 procenta víc. K růstu přispělo zvýšení sazby daní z tabákových výrobků a z lihu. Inkaso daně z příjmu právnických osob přineslo do rozpočtu 46,6 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 5,8 procenta. Hlavní výdajovou položkou byly tradičně sociální dávky, na kterých stát vyplatil 312,9 miliardy korun, meziročně o 2,9 procenta víc. Z této částky tvořily 242,9 miliardy korun výplaty důchodů, jejich objem se meziročně zvýšil o 1,4 procenta. Na obsluhu státního dluhu šlo 28 miliard korun, o 23,3 procenta víc než loni. Kapitálové výdaje do konce dubna dosáhly 43,6 miliardy korun, proti loňsku se snížily o 20,8 procenta. Za poklesem podle ministerstva stojí zejména nižší financování společných programů Česka a Evropské unie, které kleslo o 9,2 miliardy korun. O 7,7 miliardy korun se meziročně snížily investiční nákupy ministerstva obrany, což je dáno nepravidelným financováním armády. V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka. Hospodaření státního rozpočtu (v milionech korun): leden - duben saldo 2011 -67.503 2012 -44.748 2013 -16.540 2014 26.558 2015 -375 2016 30.520 2017 6273 2018 775 2019 -29.684 2020 -93.751 2021 -191.989 2022 -100.101 2023 -200.020 2024 -153.127 2025 -126.087 Zdroj: Ministerstvo financí str rot mha

NKÚ: Růst státního dluhu je hrozbou pro stabilitu veřejných financí

Praha 31. března (ČTK) - Ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek 271 miliard korun zůstal vysoký. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend nadále představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí. Ve výroční zprávě za loňský rok to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva financí se veřejné finance daří postupně ozdravovat a Česko bylo loni v první desítce nejméně zadlužených zemí Evropské unie. Státní dluh ČR loni vzrostl o 254 miliard korun. Schodek státního rozpočtu byl ale za loňský rok nižší než za rok 2023, kdy představoval 288,5 miliardy korun. NKÚ uvádí, že i když bylo Česko loni devátou nejméně zadluženou zemí, státní dluh v posledních letech výrazně vzrostl. Tempo jeho růstu se však postupně zpomalilo. Ke konci loňského roku vzrostl státní dluh na 3,365 bilionu Kč. Meziroční nárůst byl o 38 miliard korun vyšší než v předchozím roce. Vláda loni musela proti plánu zvýšit výdaje státního rozpočtu kvůli zářijovým povodním o 30 miliard Kč. Ministerstvo financí v reakci na zprávu kontrolního úřadu uvedlo, že se veřejné finance daří postupně ozdravovat, jak si to vláda stanovila ve svém programovém prohlášení. "Jak potvrzuje zpráva NKÚ, byla ČR v roce 2024 v první desítce nejméně zadlužených zemí EU a tempo růstu jejího státního dluhu se v roce 2024 zpomalilo," uvedl na dotaz ČTK Ondřej Macura z odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva. Poukázal také na to, že tuzemské veřejné finance plní Maastrichtská kritéria a Česko je jedinou zemí Visegrádské skupiny (V4), se kterou Evropská komise nevede řízení pro nadměrný schodek. NKÚ dále uvádí, že kombinace zpomalující inflace a růstu nominálních mezd vedla loni k obnovení růstu reálných příjmů, což posílilo kupní sílu obyvatelstva. Reálné ale mzdy nedosáhly úrovně z období před vysokou inflací. Za možný problém považuje NKÚ nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, která je podle něj brzdou efektivity ekonomiky. NKÚ také opakovaně varuje před povinnými, tedy mandatorními a kvazimandatorními výdaji státního rozpočtu. Jejich vysoký podíl omezuje možnosti státu při snižování schodku nebo financování investic do klíčových oblastí, upozorňuje zpráva. Loni podíl povinných výdajů na celkových příjmech rozpočtu opět vzrostl, a to o 3,5 procentního bodu na 88,2 procenta. Celkem šlo o 1734,2 miliardy korun. Úřad ve zprávě upozorňuje, že jen zbývajících 11,8 procenta může vláda využít na své rozpočtové priority. Vysoký státní dluh také znamená vysoké náklady na jeho obsluhu. Loni vzrostly o 20,2 miliardy korun na 88,5 miliardy Kč. "Očekává se, že tyto výdaje budou v dalších letech dále narůstat," upozorňuje úřad a poukazuje na to, že loni představovaly téměř třetinu deficitu státního rozpočtu. Na tento nárůst upozornil prezident NKÚ Miloslav Kala již loni v létě ve stanovisku k hospodaření státu za rok 2023. Úřad upozorňuje, že do budoucna budou nezbytné úpravy, a to jak na straně příjmů rozpočtu, tak na straně jeho výdajů. To umožní dál snižovat schodek a zároveň zajistit dostatek peněz na investice a zvládání mimořádných situací. Již ve svém stanovisku k hospodaření státu za rok 2023 doporučil NKÚ rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. nlm dto rdo

NKÚ: Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům, neklade důraz na výsledky
Praha 31. března (ČTK) - Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům, neklade důraz na výsledky. Stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos. Rozpočtová rada v analýze upozorňuje na hromadění úspor obcí a krajů
Praha 30. března (ČTK) - Obce a kraje dlouhodobě hromadí peníze na bankovních účtech a nevyužívají je k investicím. Úspory přitom kvůli nízkému úročení ztrácejí svou reálnou hodnotu, uvedla v analýze hospodaření samospráv Národní rozpočtová rada (NRR). Česká republika loni dostala z EU o 83,2 miliardy Kč víc, než zaplatila
Praha 11. února (ČTK) - Česká republika loni dostala z rozpočtu a fondů EU o 83,2 miliardy Kč víc, než do nich odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice země vůči EU tvoří 74,2 miliardy korun peníze z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU), další peníze šly přímo z rozpočtu EU. Experti: Veřejné finance málo vyhodnocují naplňování cílů státu
Praha 23. ledna (ČTK) - České veřejné finance jsou příliš svázané účetním pohledem, málo se hodnotí naplňování cílů státu a efektivity veřejných výdajů. Dnes to na tiskové konferenci uvedli zástupci Centra veřejných financí při Univerzitě Karlově. Resort obrany vydal v prosinci peníze na letouny F-35 či vozidla pěchoty CV90
Praha 11. ledna (ČTK) - Ministerstvo obrany vydalo v prosinci peníze například na pořízení letounů F-35, na tanky Leopard 2A4 či na pásová bojová vozidla pěchoty CV90. Úřad to uvedl na dotaz ČTK. Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nepovažuje prosincové výdaje resortu, které podle něj dosáhly 49 miliard korun, za transparentní. Rozpočet skončil v deficitu 271,4 mld. Kč, byl pátý nejhlubší od vzniku ČR
Praha 6. ledna (ČTK) - Hospodaření státu loni skončilo schodkem 271,4 miliardy korun. Výsledek státního rozpočtu dnes představili premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS). Rozpočtový deficit je nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Analytici vítají snížení schodku, bez povodní by ale nebyl dodržen
Praha 6. ledna (ČTK) - Snížení schodku státního rozpočtu v loňském roce na 271,4 miliardy korun z předloňských 288,5 miliardy korun je pozitivní, shodují se analytici, které ČTK oslovila. Kladně hodnotí i zachování investiční aktivity státu na úrovni roku 2023. Rozpočtový schodek Slovenska loni podle ministerstva klesl na 6,3 miliardy eur
Bratislava 3. ledna (zpravodaj ČTK) - Schodek státního rozpočtu Slovenska loni klesl meziročně o 17 procent na téměř 6,37 miliardy eur (160 miliard Kč). Byl také nižší než plánovaných zhruba 7,62 miliardy eur (192 miliard Kč). Japonská vláda schválila rekordní rozpočet, v parlamentu může narazit
Tokio 27. prosince (ČTK) - Japonská vláda schválila na příští fiskální rok rekordní rozpočet 115,5 bilionu jenů (17,7 bilionu Kč). Kvůli stárnutí populace vyčlenila více prostředků na sociální zabezpečení a zvýšila vojenské výdaje na ochranu před regionálními hrozbami. Bývalí prezidenti Zeman a Klaus kritizovali státní rozpočet na příští rok
Praha 22. prosince (ČTK) - Bývalí prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus dnes kritizovali v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News schodkový státní rozpočet na příští rok. Klaus ho označil za špatný a šílený a uvedl, že naplánovanému schodku 241 miliard korun nemůže tleskat. Americký Kongres schválil návrh na krátkodobé financování vlády
Washington 21. prosince (ČTK) - Americký Kongres schválil návrh na krátkodobé financování vlády, který odvrací omezení chodu federálních úřadů. Nyní jej dostane na stůl prezident Joe Biden. Předpokládá se, že návrh podepíše, uvedly agentury Reuters a AP. Republikáni v USA těsně před výpadkem financí státu navrhují nový výdajový balík
Washington 20. prosince (ČTK) - Vedení Republikánské strany v americké Sněmovně reprezentantů předkládá upravený návrh pokrývající výdaje federální vlády, které bez přijetí rozpočtového opatření již za několik hodin hrozí výpadek financí. Prezident Pavel podepsal rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard Kč
Praha 17. prosince (ČTK) - Prezident Petr Pavel přes výhrady podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Oznámil to dnes odpoledne ve videu na sociálních sítích, v němž také poznamenal, že dlouho podpis zvažoval a rozhodnutí nebylo lehké. Horská: Jen oživení ekonomiky mezery v rozpočtech nezaplní, nutné jsou i reformy
Praha 1. prosince (ČTK) - Pouze oživení růstu české ekonomiky mezery ve veřejných rozpočtech nezaplní, nutné jsou také radikální strukturální reformy. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekla členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. Britská vláda zvýší daně o 40 miliard liber, uvedla britská ministryně financí
Londýn 30. října (ČTK) - Britská vláda zvýší daně o 40 miliard liber (1,2 bilionu Kč), což bude nejvyšší zvýšení daní v zemi za posledních 30 let. Plánuje také velké investice do škol, nemocnic a silnic. Írán plánuje zvýšit vojenský rozpočet asi o 200 procent
Teherán 29. října (ČTK) - Íránská vláda plánuje zvýšit vojenský rozpočet přibližně o 200 procent. Podle agentury Reuters to dnes řekla mluvčí vlády Fáteme Mohádžeráníová. Návrh přichází v době zostřeného konfliktu mezi Izraelem a Íránem, respektive ozbrojenými proíránskými skupinami. NKÚ: Přínos peněz na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných nelze vyhodnotit
Praha 21. října (ČTK) - Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo v letech 2016 až 2022 celkem 1,2 miliardy korun na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných lidí. Šlo například o lidi s nízkou kvalifikací, se zdravotním postižením nebo dlouhodobě nezaměstnané. Francouzská vláda v návrhu rozpočtu hledá prostředky u bohatých firem i lidí
Paříž 10. října (ČTK) - Francouzský premiér Michel Barnier chce deficit státního rozpočtu zacelit hlavně úsporami, příjmy chce získat zejména u největších firem a bohatých občanů. Zhruba 400 firem by mělo ze svých zisků dva roky platit "výjimečné odvody", uvedl dnes Barnier při prezentaci návrhu rozpočtu pro rok 2025 v dolní komoře parlamentu, Národním shromáždění.

Auditoři EU: Chyby v rozpočtu dosáhly 5,6 procenta, podvody přetrvávají

Lucemburk/Brusel 10. října (zpravodajka ČTK) - Chyby ve výdajích z rozpočtu Evropské unie se v roce 2023 opět výrazně zvýšily. Míra chybovosti byla 5,6 procenta, v roce 2022 to přitom bylo 4,2 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy Evropského účetního dvora (EÚD), která byla dnes zveřejněna. Jak řekl ČTK člen dvora za Českou republiku Jan Gregor, dvůr během auditu za loňský rok odhalil rovněž dvacet případů podezření z podvodu. Zda se některý týká České republiky, bude zveřejněno až později. Auditoři ve zprávě dále upozorňují na rostoucí finanční rizika, jimž čelí rozpočet EU v důsledku rekordní výše dluhu, útočné války Ruska proti Ukrajině a vysoké inflace. "Každoročně v rámci auditu narazíme na pár projektů a transakcí, které vykazují znaky podvodného jednání, v roce 2023 jsme jich odhalili dvacet, nahlásili jsme je Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a paralelně Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Ten zahájil čtyři vyšetřování, úřad EPPO jich zahájil devět," uvedl Gregor. Podvody se často týkají veřejných zakázek, kdy mají auditoři podezření, že byly záměrně zmanipulované či může jít o střet zájmů. "Auditoři jsou znepokojeni nárůstem míry chyb. Ta se ze tří procent v roce 2021 a 4,2 procent v roce 2022 opět v roce 2023 zvýšila, a to na 5,6 procenta z celkových výdajů rozpočtu EU ve výši 191,2 miliard eur," uvedl účetní dvůr ve své tiskové zprávě. Nesrovnalosti se navíc týkají 48 miliard eur vynaložených v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, což je hlavní pilíř balíčku NextGenerationEU na podporu oživení po pandemii covidu-19. Auditoři zjistili, že byly provedeny platby, aniž by členské státy splnily všechny podmínky, a odhalili také nedostatky v kontrolních systémech členských států. "Podobně jako v posledních čtyřech letech dospěli i letos auditoři k závěru, že odhadovaná míra chyb za rok 2023 je významná a má rozsáhlý dopad. Jejich výrok o výdajích EU je proto záporný," dodává tisková zpráva. Auditoři zdůraznili, že značný nárůst odhadované míry chyb je z velké části způsobem chybami zjištěnými ve výdajích na soudržnost, tedy kohezní politiku, kde míra chyb narostla ze 6,4 procent v roce 2022 na 9,3 procenta v roce 2023. Auditoři rovněž poukázali na to, že rozpočet EU nadále ovlivňuje vysoká inflace. Na základě inflační prognózy vypracované Evropskou komisí odhadují, že rozpočet Evropské unie by do konce roku 2025 mohl ztratit téměř 13 procent své kupní síly. "Finanční pomoc EU Ukrajině se v roce 2023 oproti roku 2022 zvýšila více než dvojnásobně, z 16 miliard eur na 33,7 miliardy eur. Auditoři upozorňují, že přenesení rizik případných dlužných splátek do budoucna by mohlo vyvolat tlak na rozpočet EU," stojí dále v tiskové zprávě účetního dvora. Účetní uzávěrkou EU se bude zabývat Evropský parlament, který přihlíží právě i k výroční zprávě Evropského účetního dvora. V roce 2023 činily výdaje z rozpočtu EU celkem 191,2 miliardy eur (4,9 bilionu Kč). Auditoři každoročně prověřují příjmy a výdaje EU a zjišťují, zda je roční účetní závěrka spolehlivá a zda se příjmové a výdajové operace EU uskutečnily v souladu s platnými předpisy. Za tímto účelem prověřují statisticky reprezentativní vzorek operací a posuzují, nakolik jsou výdaje zatíženy chybami. Odhadovanou míru chyb u těchto výdajů porovnávají s prahem ve výši dvě procenta, což je hodnota, nad níž se nesprávné výdaje považují za významné. "Záporný výrok" znamená, že auditoři zjistili rozsáhlé problémy. Evropský účetní dvůr je nezávislý kontrolní orgán EU se sídlem v Lucemburku. Zaměstnává přibližně 950 pracovníků, z toho přes třicet Čechů, v oblasti auditu, podpory a administrativy ze všech členských států EU. Jeho cílem je přispívat ke zlepšení finančního řízení EU, posílit tak důvěru občanů a účinně reagovat na současné i budoucí výzvy, jimž EU čelí. tes ank

Moskva omezí peníze na zdravotnictví, aby je ušetřila na válku, píše server
Moskva 8. října (ČTK) - Ruská vláda prudce sníží výdaje na největší projekty ve zdravotnictví, aby ušetřila peníze na válku proti Ukrajině, napsal dnes server The Moscow Times. Portál, zakázaný ruskými úřady, se odvolává na vysvětlující poznámky k zákonu o státním rozpočtu na webu dolní komory ruského parlamentu. Týden před hrozící uzavírkou vlády má Kongres USA dohodu na krátkodobém rozpočtu
Washington 23. září (ČTK) - Lídři Kongresu Spojených států v neděli oznámili návrh dohody o rozpočtovém opatření, které vyčlení prostředky na chod vlády na další téměř tři měsíce, a odvrátí tak hrozící omezení provozu federálních úřadů. Výborný: Lesníci dostanou příští rok na hospodaření místo 500 milionů 2 mld. Kč
Praha 12. září (ČTK) - Lesníci dostanou příští rok na podporu lesního hospodářství dvě miliardy korun místo původních 500 milionů korun, se kterými počítal návrh rozpočtu. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Návrh rozpočtu počítá s růstem výdajů na důchody a dávky, dopravu či kulturu
Praha 2. září (ČTK) - Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s růstem výdajů na důchody a sociální dávky, většími výdaji na stavbu dopravní infrastruktury či s větší podporou kultury. Snížit by se naopak měly výdaje na podporu podnikání, výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch nebo české příspěvky mezinárodním organizacím. Ekonomové: Rozpočet je kompromis schodku a podpory růstu. Deficit je vysoký
Praha 1. září (ČTK) - Návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 230 miliard korun je podle ekonomů kompromisem mezi snahou snižovat deficit a podporovat růst ekonomiky. Deficit přes 200 miliard je však podle nich v roce, kdy se očekává téměř tříprocentní ekonomický růst, těžko akceptovatelný. Počet státních zaměstnanců by se měl příští rok mírně zvýšit
Praha 1. září (ČTK) - Počet státních zaměstnanců by se měl příští rok zvýšit zhruba o 1200 na 488.788. Výdaje na jejich platy vzrostou o 11,2 miliardy na 277,8 miliardy korun. Vyplývá to z příloh k návrhu státního rozpočtu na příští rok, který ministerstvo financí poslalo vládě. NKÚ kvůli rostoucím výdajům státu a zadlužení radí systémové reformy
Praha 26. srpna (ČTK) - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Schodek rozpočtu bude příští rok nejvýš 231 mld. Kč, stát nezruší windfall tax
Praha 22. srpna (ČTK) - Schodek státního rozpočtu bude příští rok nanejvýš 231 miliard korun. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého vyšší hodnotu znemožňuje zákon. Analýza: Německo v EU zůstává zdaleka největším čistým plátcem
Kolín nad Rýnem (Německo) 12. srpna (ČTK) - Německo zůstává zdaleka největším čistým plátcem do rozpočtu Evropské unie. Někteří dřívější čistí příjemci ale už také dost odvádějí, zjistila analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem (IW Köln), který financují německé hospodářské svazy a podniky. Letošní výdaje fondu podpory investic patrně vzrostou o 4,38 miliardy korun
Praha 4. června (ČTK) - Letošní výdaje Státního fondu podpory investic (SFPI) patrně vzrostou o 4,38 miliardy korun na 6,32 miliardy korun. Příjmy by se měly zvýšit o 3,72 miliardy korun na 5,66 miliardy korun. Objem daňových nedoplatků loni vzrostl o 3,7 miliardy Kč na 110,4 miliardy korun
Praha 11. května (ČTK) - Objem daňových nedoplatků loni vzrostl meziročně o 3,7 miliardy na 110,4 miliardy korun. Je to zhruba stejná částka jako za rok 2018 a asi o dvě miliardy víc než v covidovém roce 2020. Plat zaměstnance státu loni vzrostl o 2345 Kč na 44.426 Kč
Praha 1. května (ČTK) - Výdaje na platy a ostatní osobní náklady zaměstnanců státu loni vzrostly meziročně o 18 miliard korun, a vyžádaly si tak celkově 271,2 miliardy korun. Například objem peněz na platy učitelů v regionálním školství stoupl téměř o tři miliardy korun. Europoslanci schválili reformu rozpočtových a dluhových pravidel EU
Štrasburk 23. dubna (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes schválili reformu rozpočtových a dluhových pravidel evropského bloku. Podle nových fiskálních pravidel by členské státy měly provádět národní reformy, pracovat na snižování dluhu a být vstřícnější k investicím. Předvyplněné daňové přiznání bude v ČR možné využít nejdříve v roce 2026
Praha 14. dubna (ČTK) - Předvyplněné daňové přiznání v České republice bude možné využívat nejdříve v roce 2026, a to nejprve pro přiznaní daní z nemovitostí. Daňové přiznání fyzických osob by mělo být v ČR dostupné ještě později. Britská ekonomika letos podle ministra financí poroste rychleji, než se čekalo
Londýn 6. března (ČTK) - Britská ekonomika by v letošním roce mohla vykázat růst o 0,8 procenta, a zotaví se tak z recese, ve které se ocitla ve druhé polovině loňského roku. V parlamentu to dnes při představování rozpočtu řekl ministr financí Jeremy Hunt. Finanční správa víc kontroluje převody nehmotného majetku a reklamy
Praha 14. února (ČTK) - Finanční správa se při kontrolách takzvaných převodních cen začala kromě jiného zaměřovat na převody nehmotného majetku, tedy obchodních značek, ochranných známek nebo například softwaru. Američtí politici představili návrh, jenž má zabránit uzavření vládních úřadů
Washington 15. ledna (ČTK) - Lídři demokratů a republikánů v americkém Kongresu v neděli představili návrh, jenž má zabránit částečnému uzavření vládních úřadů, které by jinak hrozilo v noci na sobotu. Americký Kongres je blíž odvrácení rozpočtové krize, shodl se na hranici výdajů
Washington 7. ledna (ČTK) - Nejvyšší představitelé amerického Kongresu se dnes dohodli na horní hranici federálních výdajů a přiblížili se tak celkové dohodě, která zabrání hrozícímu přečerpání rozpočtu státních institucí. Rozpočet skončil v deficitu 288,5 mld. Kč, byl čtvrtý největší v historii ČR
Praha 4. ledna (ČTK) - Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun. Dnes to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státu se tak podařilo dodržet plánovaný rozpočtový deficit 295 miliard korun.

Rozpočtový schodek Slovenska loni stoupl téměř o 70 procent na 7,68 miliardy eur

Bratislava 2. ledna (zpravodaj ČTK) - Schodek státního rozpočtu Slovenska se loni meziročně zvýšil téměř o 70 procent bezmála na 7,68 miliardy eur (189,8 miliardy Kč), proti plánu byl však o osm procent nižší. Rozpočtové výdaje rostly rychleji než příjmy. Informovalo o tom dnes slovenské ministerstvo financí. Nynější slovenská vláda premiéra Roberta Fica, která nastoupila do úřadu loni v říjnu, naplánovala na letošek schodek rozpočtu přibližně na 7,62 miliardy eur (188,4 miliardy Kč). Příjmy slovenského rozpočtu loni stouply proti předchozímu roku o 24,5 procenta. Výdaje se zvýšily o třetinu. Bilanci ovlivnilo kromě jiného čerpání peněz z evropských fondů a unijního fondu obnovy, stejně jako proti plánu jedenáctinásobně vyšší dotace pro státní Sociální pojišťovnu, která například vyplácí důchody a další dávky ze sociálního pojištění. Loni se v zemi mimořádně zvyšovaly důchody a Ficova vláda prosadila vyplacení jednorázového příspěvku příjemcům penzí. Sociální pojišťovna dostala od státu 1,16 miliardy eur (28,7 miliardy Kč). Slovenský státní rozpočet loni na rozdíl od roku 2022 obsahoval také rezervu 3,5 miliardy eur (86,5 miliardy Kč) na kompenzace vysokých cen energií. V kompenzacích v zájmu udržení cen elektrické energie, zemního plynu a tepla pro domácnosti pokračuje i nynější slovenská vláda, která na to vyčlenila 1,25 miliardy eur (30,9 miliardy Kč). Ficova vláda loni prosadila konsolidační balíček, od kterého si v letošním roce slibuje dodatečné příjmy státu zhruba 1,5 miliardy eur (37 miliard Kč). Podíl schodku veřejných financí na výkonu ekonomiky by letos podle schváleného rozpočtu měl klesnout na 5,97 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loni očekávaných 6,52 procenta HDP. Analytici i nezávislá rozpočtová rada už dříve upozornili, že tohoto poklesu vláda dosáhla jen díky účetnímu triku, protože část kompenzací vysokých cen energií z peněz evropských fondů hodlá započítat až do letošního roku, byť příslušné výdaje se vztahovaly k roku 2023. Adrian Bobok spr

Analýza: Výdaje rozpočtu 2024 při zohlednění inflace odpovídají roku 2019
Praha 7. prosince (ČTK) - Plánované výdaje státního rozpočtu v příštím roce budou v reálném vyjádření, tedy při zohlednění inflace, na podobné úrovni jako v roce 2019 před pandemií covidu-19. Růst rozpočtových příjmů ve stejném období ale za inflací výrazně zaostal, uvádí analýza, kterou publikoval Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. Sněmovna schválila rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun
Praha 29. listopadu (ČTK) - Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice a přes kritiku opozice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Plánovaný schodek má proti tomu letošnímu klesnout o 43 miliard korun. Senátní hospodářský výbor těsně nedoporučil schválit vládní konsolidační balíček
Praha 1. listopadu (ČTK) - Senátní hospodářský výbor nedoporučil schválit vládní konsolidační balíček, chyběl k tomu jediný hlas. Pro schválení dnes hlasovali čtyři členové výboru, pět se hlasování zdrželo. Vláda prosadila ve Sněmovně přes odpor opozice svůj konsolidační balíček
Praha 13. října (ČTK) - Jedno ze svých nejdůležitějších hospodářských opatření tohoto volebního období dnes ve Sněmovně prosadila vláda. Poslanci schválili konsolidační balíček, který mění šest desítek zákonů a má v příštích dvou letech mimo jiné díky daňovým změnám snížit rozpočtový deficit o 150 miliard korun. Balíček podle daňových poradců zvýší administrativu, víc zasáhne zaměstnance
Praha 13. října (ČTK) - Některá opatření konsolidačního balíčku, který dnes schválila Sněmovna, přinesou firmám i státu novou administrativu, která bude znamenat i zvýšení nákladů. Shodují se na tom daňoví experti, které ČTK oslovila. Účetní dvůr: Chyby ve výdajích z rozpočtu EU se v roce 2022 výrazně zvýšily
Brusel/Lucemburk 5. října (zpravodajka ČTK) - Chyby ve výdajích z rozpočtu Evropské unie se v roce 2022 výrazně zvýšily. Míra chybovosti byla 4,2 procenta, v roce 2021 to přitom byla tři procenta. Vyplývá to z výroční zprávy Evropského účetního dvora (EÚD), která byla dnes zveřejněna. Paralýza federálních úřadů v USA zatím zažehnána, Biden podepsal příslušný zákon
Washington 1. října (ČTK) - Americký prezident Joe Biden dnes podepsal zákon o nouzovém financování federální vlády na příštích 45 dnů. O několik hodin dříve ho schválily obě komory Kongresu. Zákon těsně před začátkem nového fiskálního roku odvrátil ochromení vládních úřadů a agentur, takzvaný shutdown, neobsahuje však další pomoc Ukrajině bránící se ruské agresi. Expremiér Babiš (ANO): Fialova vláda zdaňuje občany inflací, je její příčinou
Praha 22. září (ČTK) - Vláda zdaňovala loni a letos občany inflací, jejíž je příčinou, a likviduje všechny cenami elektřiny, prohlásil dnes ve Sněmovně bývalý premiér a předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Rozpočtová rada vyzývá k pokračování konsolidace veřejných financí
Praha 21. září (ČTK) - České veřejné finance jsou nadále ve výrazné nerovnováze. V dnes představené zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to konstatovala Národní rozpočtová rada. Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému podle rady mohou změnit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu, do budoucna ale bude třeba v konsolidaci pokračovat.

SLOVNÍK NAJÍT