Podíl krajů na sdílených daních by se měl v příštích třech letech zvyšovat

Praha 6. května (ČTK) - Podíl krajů na sdílených daních by se měl v příštích třech letech postupně zvýšit na 10,26 procenta ze současných 9,76 procenta. Kromě toho by Praha měla od příštího roku získat navíc podíl 0,1 procenta z inkasa těchto daní. Celkem by tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 vzrůst o 11,2 miliardy korun, zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd. Předpokládá to návrh zákona o rozpočtovém určení daní, který v úterý projedná vláda. Návrh také mění způsob rozdělování daňového inkasa mezi jednotlivé kraje. Rozdělení se týká inkasa daně z přidané hodnoty (DPH) a daní z příjmu fyzických a právnických osob. Na zvýšení podílu krajů se dohodla Asociace krajů ČR (AKČR) s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a současný návrh vychází z dohody mezi jednotlivými kraji. Jejich podíl na výběru sdílených daní poroste postupně, v příštím roce dosáhne 9,95 procenta, o rok později 10,11 procenta v od roku 2027 bude 10,26 procenta. Ve finančním vyjádření to bude v příštím roce znamenat zvýšení příjmů krajů o 7,2 miliardy korun, v následujících dvou letech vždy o dvě miliardy korun. Návrh zákona také v souladu s návrhem AKČR mění způsob rozdělování peněz mezi kraje. Nově bude mít 40procentní váhu počet obyvatel kraje, 20procentní váhu délka sinic druhých a třetích tříd a 13procentní váhu rozloha kraje. Dál bude výpočet zohledňovat počet obcí v kraji, počet výjezdových základen záchranné služby, počet urgentních příjmů v krajských nemocnicích a počet žáků a studentů škol zřizovaných kraji. Pro Prahu budou kritéria upravená vzhledem k jejímu specifickému postavení. Novela zákona také stanovuje, že se pro výpočty rozdělení peněz mezi jednotlivé kraje, ale i mezi obce bude nově využívat údaj o počtu obyvatel ze základních registrů, nikoli od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle důvodové zprávy jsou data v Registru obyvatel dlouhodobě přesnější a správnější, protože ČSÚ vychází ze sčítání lidu, které se koná v desetiletých intervalech. Proti využívání dat z registru obyvatel se ohradily Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) a Svaz měst a obcí ČR (SMO). Podle nich to bude znamenat přerozdělení více než 3,5 miliardy korun ve prospěch velkých měst. Ministerstvo financí u vypořádání připomínek připustilo, že změna bude pro většinu obcí znamenat ztrátu, kromě zhruba 30 obcí to ale pro všechny bude podle ministerstva pouze bagatelní pokles příjmů. Ministerstvo také připomnělo, že po využívání údajů z registru místo dat ČSÚ volaly i samy obce. Návrh v AKČR podpořilo 11 regionů, proti byly Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Všechny tři kraje vznesly vůči návrhu připomínky, když upozorňovaly, že se proti současnému stavu jejich příjmy sníží. Ministerstvo financí připomínky odmítlo, odkázalo přitom na dohodu, k níž dospěla AKČR. Se stejným zdůvodněním odmítlo i výhradu ministerstva zdravotnictví, aby se při rozdělení peněz mezi kraje nezohledňovaly počty základen záchranné služby a urgentních příjmů. Ministerstvo v připomínkovém řízení také odmítlo návrhy SMS ČR na změny rozdělování peněz mezi obce, cílem novely podle něj je vyřešit financování krajů. Negativně se postavilo i k návrhu SMO, který žádal návrat podílu obcí na celkovém inkasu DPH na 25,84 procenta, jako tomu bylo do roku 2023. V současnosti je podíl 24,92 procenta, od příštího roku bude 24,16 procenta. Ministerstvo přitom poukázalo, že snížení podílu obcí na sdílených daní kompenzuje růst základního koeficientu daně z nemovitostí platný od letošního roku. Nesouhlasně se ministerstvo financí postavilo i k návrhu ministerstva pro místní rozvoj (MMR), aby nastavení rozpočtového určení daní platilo pouze do roku 2027. MMR navrhovalo financování krajů znovu upravit po volbách i s ohledem na to, že od roku 2028 začne platit nový finanční rámec Evropské unie. str mha - sdílejte článek